Loading…

Flash Player 9 (or above) is needed to view presentations.
We have detected that you do not have it on your computer. To install it, go here.

Like this document? Why not share!

Model multimedialni knihovny pro deti a mladez

on

  • 3,996 views

 

Statistics

Views

Total Views
3,996
Slideshare-icon Views on SlideShare
3,996
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
5
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

CC Attribution License

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Model multimedialni knihovny pro deti a mladez Model multimedialni knihovny pro deti a mladez Document Transcript

    • Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta Ústav bohemistiky a knihovnictví MODEL MULTIMEDIÁLNÍ KNIHOVNY PRO DĚTI A MLÁDEŽ Bakalářská práce A MODEL OF A MULTIMEDIA LIBRARY FOR CHILDREN AND YOUNG ADULTS Bachelor thesis Vedoucí práce: Vypracoval: Lucie Koníčková Mgr. Barbora Koneszová Obor: Knihovnictví OPAVA 2009
    • Anotace Bakalářská práce „Model multimediální knihovn y pro děti a mládež“ je studií představující aktuální trend y v oblasti knihovních služeb pro mladé lidi, které reagují na v ývoj informačních a komunikačních technologií i společnosti. V souvislosti s nov ými trend y jsou zde předložena fakta, jež b y měla evokovat změn y v této oblasti a také transformaci oddělení pro děti a mládež v česk ých knihovnách na multimediální knihovn y. Charakteristik y této transformace jsou pak nastíněn y prostřednictvím modelu multimediální knihovn y pro děti a mládež opírajícího se o mezinárodní doporučení a moderní trend y, jenž je dále podpořen několika inspirativními příklad y úspěšn ých projektů a knihoven ze zahraničí. Annotation This Bachelor Thesis, "A Model of a Multimedia Library for Children and Young Adults" is a study which demonstrates the current trends in the field of library services for young people which are accepting a development in Information and Communication Technologies which has advanced significantly. There are facts which should evoke changes in this field, and also, a transformation of children's and young adults' departments in Czech libraries into multimedia libraries to suit modern trends. Characteristics of this transformation are outlined b y the model of a multimedia library for children and young adults, holding onto international references and modern trends, and promoted b y several inspirational examples of successful projects and libraries abroad.
    • Poděkování Na tomto místě b ych ráda poděkovala především vedoucí své práce, Mgr. Barboře Koneszové, za podporu a výborné vedení, dále pak Mgr. Evě Sedláčkové, Mgr. Zlatě Houškové a Mgr. Tomáši Gecovi za cenné podnět y a rad y.
    • Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené pramen y a literaturu, které b yl y užit y a citován y v souladu s autorsk ým zákonem. V Opavě 27. dubna 2009 Lucie Koníčková
    • Obsah 1 Úvod.............................................................................................. 6 2 Vymezení pojmu multimediální knihovna ......................................... 9 2.1 Mediatéka, media centre, multimediální a interaktivní knihovna ...... 9 2.2 Mezinárodní doporučení IFLA a UNESCO ................................... 12 2.3 Výsledk y průzkumů čtenářství dětí a mládeže .............................. 13 3 Model multimediální knihovn y pro děti a mládež ............................ 17 3.1 Prostorové řešení multimediální knihovn y ................................... 18 3.2 Interiér multimediální knihovn y .................................................. 23 3.3 Možnosti rozvržení ploch y multimediální knihovn y ...................... 24 3.4 Dispoziční řešení multimediální knihovn y ................................... 27 3.5 Multimediální knihovna a technické v ybavení .............................. 30 4 České a zahraniční knihovn y pro děti a mládež ............................... 33 4.1 Německo – Stadtbibliotek Chemnitz ............................................ 33 4.2 Holandsko – Openbare Bibliotheek Amsterdam ............................ 35 4.3 Dánsko – The Children´s Interactive Library................................ 37 4.3.1 Technologická zařízení Story Surfer, BibPhone, Reol-slider a I- Land……. ............................................................................... 38 4.4 Spojené stát y americké – ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center40 4.5 Polsko ....................................................................................... 45 4.5.1 Planeta 11 .............................................................................. 46 4.5.2 Mediateka ve Varšavě .............................................................. 47 4.5.3 Abecadło ................................................................................ 48 4.5.4 Nautilus ................................................................................. 49 4.6 Oddělení pro děti a mládež v České republice .............................. 49 5 Závěr ........................................................................................... 54 Seznam zkratek .................................................................................. 57 Seznam literatury ............................................................................... 58 Seznam příloh .................................................................................... 69 Příloh y
    • 1 Úvod Motiv mé bakalářské práce, vize knihovny pro děti a mládež budoucnosti na pozadí multimediálních technologií, jsem si vybrala, protože mám pozitivní vztah k informačním a komunikačním technologiím, ale zvláště také ke knihám. Spojit t yto dvě oblasti je dle mého názoru velmi dobrým krokem. Protože vezme-li se v úvahu okouzlení současné mladé generace těmito technologiemi, může mít toto spojení, bude-li správně uchopeno, za následek zv ýšení motivace ke čtení. Bakalářská práce s názvem Model multimediální knihovn y pro děti a mládež pojednává o novém trendu multimediálních knihoven pro děti a mládež, které jsou založen y na v ývoji informačních a komunikačních technologií, a které tento v ývoj reflektují právě personalizací sv ých služeb a jejich přizpůsobením potřebám a požadavkům současné mladé generace. Dále přináší poznatky a zkušenosti čerpané z iniciativ a konceptů v zahraničních knihovnách, které již tento trend úspěšně aplikoval y. Snaží se popsat nejdůležitější zásad y a doporučení při návrhu či tvorbě multimediální knihovn y pro děti a mládež a zároveň aplikovat dobré tip y příkladů jak ze zahraničí, tak i z česk ých knihoven. Samotn ý text je rozdělen do tří hlavních celků. První z nich, kapitola Vymezení pojmu multimediální knihovna, obecně nastiňuje tematiku médií v dnešní společnosti a jejich vliv na četbu a vnímání knihovn y mlad ými lidmi. Uvádí se zde problematika nejednotné terminologie, která byla asi nejzávažnějším problémem při zpracování této studie. V různ ých státech se totiž preferují jiné termín y. Ačkoliv se jedná o pojm y založené na stejném principu, v Dánsku je užíván termín interaktivní knihovna, v Polsku mediatéka a české terminologické slovník y nabízí multimediální knihovnu. Mimo t yto pojm y b ylo také třeba zvolit mezi termín y knihovna pro děti a mládež a dětské oddělení či oddělení pro děti a mládež. Oddělení pro děti a mládež jsou totiž jevem t ypick ým pro Českou republiku. V zahraničních knihovnách používají pouze pojm y children´s library či library for young adults a nikoliv ted y výraz y t ypu 6
    • children´s department nebo young adults´department. Pro potřeb y bakalářské práce b yl ted y zvolen v ýraz multimediální knihovna. V první části práce je zmíněn přínos mezinárodních organizací IFLA a UNESCO, jež se zab ývají transformací školních knihoven do vzdělávacích multimediálních center. Výsledk y a závěry z čtenářsk ých průzkumů dětí a mládeže a jejich možná aplikace a v yužití v knihovnách první celek uzavírají. Druhá část se zab ývá modelem multimediální knihovn y pro děti a mládež. Prostřednictvím pěti podkapitol jsou zde prezentován y sumarizované požadavk y a doporučení t ýk ající se prostoru a jeho rozvržení, interiéru, dispozičního řešení a technického v ybavení v ycházející především z metodik IFLA a UNESCO. Třetí hlavní celek přibližuje některé příklad y ze zahraničí, kde b yla myšlenka multimediální knihovn y pro děti a mládež úspěšně realizována. V Německu, Spojen ých státech americk ých a Polsku jsou příkladem konkrétní knihovn y, na rozdíl od Dánska a Holandska, kde jsou to projekt y, do nichž se zapojilo institucí více. Určité prvk y charakterizující v ykročení správn ým směrem, a to k moderní knihovně pro děti a mládež budoucnosti, jsou pak v yzdvižen y i na příkladech několika česk ých knihoven. Hlavním zdrojem pro práci b yl y článk y v zahraničních periodikách a zdrojích, jako např. Knižnica, Poradnik Bibliotekarza, Teacher Librarian, School Library J ournal, Knowledge Quest a další, které přinášel y informace o nov ých iniciativách v této oblasti z různ ých částí světa. Mimo článk y ze zahraničních odborn ých časopisů jsem v yužila informace i z česk ých periodik, např. Čtenáře či Knihovnického Zpravodaje Vysočina, stránek a dokumentů IFLA – Guidelines for Children´s Libraries Services: library services for children – more important than ever to children and their families all over the world, Guidelines for Audiovisual and Multimedia Materials in Libraries and other Institutions, Guidelines for Library Services For Young Adults, nebo také publikací UNESCO – Guide for the conversion of school libraries 7
    • into media centres. V neposlední řadě též pak webov ých sídel a online dokumentů zahraničních knihoven. Tyto pramen y se, až na v ýjimk y, dík y své převážně elektronické podobě a původu, v yznačují zejména aktuálností, jež je pro zvolené téma příznačná. Nejdůležitějšími zdroji pro zpracování této studie b yl y ted y hlavně statě ze zdrojů zahraničních, informující o projektech v jin ých zemích, a pak také metodik y a stanov y organizací IFLA a UNESCO, jež se stal y klíčov ými při koncipování modelu. Interaktivitu a média, o nichž práce vesměs pojednává, ilustruje též dvojí druh příloh. Doprovodn ý obrazov ý aparát je označen v textu prostřednictvím odkazu směrujícího na číselně značené příloh y v zadní části dokumentu, např. viz Příloha č. 1. Externí příloh y ve formě videosekvencí online jsou pak odkazovány z textu přímo. 8
    • 2 Vymezení pojmu multimediální knihovna Rozvoj informačních technologií a jejich dopad na preference volnočasov ých aktivit dětí a mládeže je něco, co b y knihovn y měl y reflektovat. Multimedialita prostředí, v němž se nacházejí, jim ukazuje směr, jímž se musí vydat, ab y nezůstávaly během tohoto v ývoje pozadu. Co se t ýče segmentu dětí a mládeže, zde by se měla změna t ýk at nejen veřejn ých knihoven, respektive příslušn ých oddělení, ale také školních knihoven. Tyto se s ohledem na současné prostředí musí transformovat do multimediálních center, které staví na zálibě mladé generace v médiích, informačních a komunikačních technologiích (dále jen IKT). Média v knihovnách b y měla zejména přispívat ke vzdělanostnímu rozvoji uživatelů. Pokud se jedná o skupinu uživatelů, kteří jsou právě v procesu vzdělávání, ted y žáky a student y, je implementace mediálních programů nezb ytná. Vzhledem ke stále stoupajícím požadavkům trhu práce na informační dovednosti a zkušenosti pracovníků v oblasti IKT je nutností na t yto požadavk y mladé lidi připravit co nejlépe. Zavedení tohoto t ypu technik y do knihoven má za cíl seznamovat s nimi děti již od útlého věku, ab y z nich mohli růst žáci a studenti, kteří budou sebevědom ými tvůrci i uživateli informací, s širok ým rozhledem a schopnostmi efektivně studovat, hledat informace za účelem rozšíření a zv ýšení sv ých znalostí, v yjádřit i ocenit kreativitu svou i ostatních, a to vše prostřednictvím široké škál y médií a zdrojů, kterou jim posk ytne knihovna. 1 2.1 Mediatéka, media centre, multimediální a interaktivní knihovna Pokud se jedná o transformaci tradičních knihoven v zařízení disponující IKT, změnu b y měl prodělat i jejich název. Místo klasického označení školní knihovna či knihovna pro děti a mládež, je 1 B I L I N GS, J ud it h, A. I n fo r ma t io n P o we r fo r Wa sh in g to n , s. 1 1 . 9
    • třeba zvážit pojm y jako mediální centrum, studijní centrum, mediatéka apod. Inspiraci lze najít v anglick ých ekvivalentech jako media centre, instructional media centre, learning resource centre. Knihovn y t ypu media centre totiž začal y vznikat v 60. a 70. letech v USA a poté se tento trend šířil i do dalších anglick y mluvících zemí jako je Kanada, Austrálie a Velká Británie. Media centre v tamním pojetí slouží ke „spontánnímu využívání sbírky zdrojů a materiálů studenty během studia, samostudia či při přípravy na výuku, k prohlubování a rozšiřování znalostí, vyplývající také z náplně volného času a rozvoje individuálních zájmů.“ 2 Vznikl y v souvislosti s propagací aktivních metod studia. Uživatelé těchto institucí se stávají z pasivních příjemců aktivními hledači informací, a jako takoví mají přístup k adekvátnímu fondu: informacím na různ ých t ypech nosičů a v ybavení schopné s těmito materiál y pracovat. Čeština k anglickému media centre nabízí ekvivalent v podobě mediaték y, multimediální či interaktivní knihovn y. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační věd y definuje mediatéku jako „knihovnu, popř. součást knihovny nebo jiné instituce, s uspořádaným souborem obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů, určeným k jejich uchovávání a zpřístupňování uživatelům, se zřetelně vymezeným studijním, výukovým, rekreačním nebo archivním záměrem“. 3 Slovensk ý terminologick ý a v ýkladov ý slovník Informačná v ýchova z roku 1998 pak uvádí k mediatéce definice hned dvě. A to tuto: „čiastkový fond pozostávajúci z iných ako tradičných dokumentov na papierových nosičoch. Výrazom mediatéka sa najčastejšie odznačujú súbory obrazových, zvukových a audiovizuálnych dokumentov výučbového charakteru, ktoré sa budujú v rámci školských a vysokoškolských knižníc, neikedy aj ako samostatné časti mimo rámca týchto knižníc,“ a tuto: „symbolické označenie pre knižničné zbierky, ktoré sa používa vtedy, ak treba zdôrazniť, že v súčasnosti už nepozostávajú iba z tlačenej 2 AN D R ZE J E W SK A, J ad wi g a . B ib lio te ka r s two s z ko ln e., s . 2 8 . 3 S AK ÁL O V Á, E l e na. M ed ia té ka. 10
    • produkcie, ale sústreďujú do jedného funkčného celku spolu s tradičným dokumentami aj rozličné druhy moderných informačných prameňov (médií)“. 4 Multimediální knihovna je pak podle České terminologické databáze knihovnictví a informační věd y „knihovna s fondem multimediálních dokumentů.“ 5 Kolekce materiálů, jež je její podstatou b y ted y měla obsahovat jak knihovnu, tak filmotéku, videotéku, fonotéku, dále sbírku diapozitivů, mikrofišů a mikrofilmů, artotéku se sbírkami malířsk ých reprodukcí, grafik, plakátů atd., kolekci kartografick ých dokumentů, foliogramů, ilustrací, sbírku v ýukov ých programů a různ ých her pro děti. 6 Při pokusu o definování pojmu interaktivní knihovna se lze opřít o v ýznam, v jakém jej použili v Dánsku v projektu The Children´s Interactive Library (viz kap. 4.1.3). Interaktivní knihovnu pro děti zde chápou jako dětskou knihovnu budoucnosti, kde služb y IKT, založené na vše prostupující výpočetní technice, širokopásmové síti, třírozměrné vizualizaci a interaktivitě, představují určité nástroje hravé formy interakce a komunikace. 7 Naproti tomu se v Polsku nově v ybudované knihovn y tohoto t ypu naz ývají mediatékami (viz kap. 4.5). Určitým v ysvětlením může b ýt to, že v Dánsku jde o projekt opírající se především o v ýpočetní techniku a informační technologie na v ysoké úrovni, na rozdíl od Polska, kde jsou tyto rovněž zastoupen y, ale důraz je kladen spíše na personalizaci služeb čtenářům a pozitivní přístup k nim. Pro potřeb y této práce je zvolen termín multimediální knihovna pro děti a mládež, zahrnující ve své podstatě všechn y důležité prvk y ostatních ekvivalentů. 4 NO V ÁKO V Á, Ma r ta. M ed ia té ka. 5 SO DO MK OV Á, J a n a. Mu lt i med iá l ní k n i ho v na. 6 AN D R ZE J E W SK A, J ad wi g a . B ib lio te ka r s two s z ko ln e, s. 2 9 – 3 3 . 7 I n sp ira tio n – S t ra t eg i es a n d P ro to t yp e s fo r th e F u tu re, s. 3 4 . 11
    • 2.2 Mezinárodní doporučení IFLA a UNESCO Multimediální knihovna, jako zařízení disponující nov ými technologiemi, v ýpočetní technikou a službami na v ysoké úrovni, je svou podstatou především určená mlad ým lidem od 11 let v ýše. Nabízí se zde ted y možnost, že b y tuto funkci měla plnit školní knihovna v rámci základní škol y, která je tak mládeži ve věku od 11 let nejblíže. Situace je ale taková, že stav a počet školních knihoven v Česku neodpovídá požadavkům světové úrovně. Knihovn y na základních školách nenaplňují svá poslání, proto za ně t yto úkol y ve větší míře přebírá veřejná knihovna, respektive její oddělení pro děti a mládež. Velk ý přínos na rozvoj oblasti školních knihoven ve světě má International Federation of Library Associations and Institutions (dále jen IFLA) a United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (dále jen UNESCO). IFLA na zasedání ve Washingtonu v roce 1974 navrhla definici školní knihovn y jako vzdělávacího centra: „jedná se o interdisciplinární pracovnu, ve které student pod vedením učitele vstřebává poznatky způsobem sobě vlastním, čerpajíce přitom z knihovního fondu“. 8 Na internetov ých stránkách IFLA jsou také dostupné dokument y pro tuto oblast, např. Guidelines for Children´s Libraries Services: library services for children – more important than ever to children and their families all over the world 9, Guidelines for Audiovisual and Multimedia Materials in Libraries and other Institutions 10, Guidelines for Library Services For Young Adults 11. UNESCO se soustřeďuje zejména na situaci v rozvojov ých zemích, udílí grant y, pomáhá se školeními a poskytuje poradenské služby. Pod záštitou UNESCO b yla v ydána již v roce 1977 příručka Jean Pierre Delanno ye k transformaci školních knihoven do mediálních center – Guide for the conversion of school libraries into media centres 12. V České 8 AN D R ZE J E W SK A, J ad wi g a . B ib lio te ka r s two s z ko ln e, s. 3 4 – 3 5 . 9 h ttp :/ / www. i f l a.o r g/ VI I /s1 0 /p ub s/ C hi ld r e n s G ui d eli n es .p d f. 10 h ttp :/ / www. i f l a.o r g/ VI I /s3 5 /p ub s/a v m- g u id e li n e s0 4 .p d f. 11 h ttp :/ / www. i f l a.o r g/ VI I /s1 0 /p ub s/ ya - g u id e li n es - en. p d f. 12 h ttp :/ / u ne sd o c. u n es co .o r g /i ma g e s/0 0 0 2 /0 0 0 2 1 8 / 0 2 1 8 9 4 eo .p d f. 12
    • republice b yla Národní pedagogickou knihovnou Komenského v rámci této tematik y publikována Příručka pro školní knihovn y jako studijní a informační centra na základních a středních školách 13 v roce 2008. 2.3 Výsledky průzkumů čtenářství dětí a mládeže Knihovna, jako instituce zaměřená na knihu, b y měla aspekt y současného multimediálního prostředí reflektovat. Pro uplatnění svého vlivu b y měla navázat spolupráci s rodinou i se školou. Jedním z v ýsledků v ýzkumu společnosti Gabal, Anal ysis & Consulting (dále jen GAC) b yl totiž fakt, že poprvé většinou dítě vkročí do knihovn y s rodiči (42 %), s kamarádem (24 %), anebo s učitelem (12 %). 14 Je ted y zřejmé, že nepřijde-li samo, musí jej někdo přivést. Tad y se nask ýtá příležitost pro knihovn y, jak obrátit konkurenční média na svou stranu a v yužít širokého vlivu, jež mají na mladou generaci – zapojením IKT v knihovně, s ystematičtějším v yužitím a podporou multimediálního zájmu dnešních dětí, je mohou lépe vtáhnout do knihovního prostředí, kde je již ke knize blízko. 15 Z hlediska rozsahu této studie je problematika školních knihoven příliš obsáhlá, a proto není možné se věnovat příručkám dostatečn ým způsobem. V následujících podkapitolách, pojednávajících mimo jiné o doporučeních při modelování již konkrétního projektového návrhu, prostorovém a dispozičním řešení aj., však budou zmíněn y některé poznatk y a schémata, jež mají pro konkrétní téma práce přímou hodnotu. Z anal ýz y GAC dále v ypl ynulo, že 52 % z reprezentativního souboru 1092 respondentů čte pravidelně, nečte 29 % a zb ytek tvoří příležitostní čtenáři se spíše nečtenářskou perspektivou. Také b ylo zjištěno, že většími čtenářkami jsou ve vybraném vzorku dívky. Toto lze v ysvětlit jako v ýsledek několika vlivů – mají znatelně odlišnou strukturu trávení volného času, přípravě do škol y věnují více svého volna, jejich mimoškolní aktivit y v ykazují více prvků individualizace a orientace na sebevzdělání, 13 h ttp :/ / www. n p k k .cz /c s k / fi le s/p r ir uc ka_ p r o _ s ko l ni_ k n i ho v n y.p d f. 14 Ja k č to u č es ké d ět i? , s. 4 . 15 G AB AL , I v a n, V ÁC L A VÍ K OV Á H E L ŠU SO V Á, L e n ka. Ja k čto u če ské d ěti? , s . 5 2 . 13
    • mají možnost vnímat ostřeji rozdíl mezi voln ým časem a povinnostmi, hlavně dík y častější integraci do domácích prací, v neposlední řadě je také v ýznamn ým činitelem knižní trh, který posk ytuje velké množství publikací z oblasti dívčí četb y. 16 Chlapci dominují zase na poli uživatelů počítače. Podle slovenského průzkumu Čítanie 2005 tvoří až dvě třetin y (66,4 %) ve skupině jeho každodenních uživatelů. 17 Zajímav ými faktory se stala spojitost čtenářství dětí s voln ým časem a specifick ými zájmov ými aktivitami (nadprůměrně čtou t y, které mají více strukturovan ý a aktivně naplněn ý voln ý čas) a to, že pro čtenářskou aktivitu v jejich věku jsou důležité i jejich vrstevnické skupin y. Výzkum zab ývající se pedagogicko-didaktick ými a ps ychosociálními aspekt y dětského čtenářství, uskutečněn ý v roce 2007 18, rovněž ukázal některá zajímavá fakta. Tří set prvkov ý vzorek dnešních 13 a 14let ých pubescentů odpovídal na otázk y prostřednictvím dotazníku. Jak lze očekávat se zkušenostmi s vlivem současných médií, postavení knih y v životě pubescenta oslabuje. Z hlediska pravidelnosti četb y bylo zjištěno, že 2 a více knih měsíčně přečte pouh ých 23 % respondentů. Knihovnu navštěvuje často 27 %, občas 44 % dotazovan ých. I kd yž b yl kladen dotaz s upřesněním návštěv y knihovn y za účelem půjčení knih y, stálo b y za přehodnocení, zda je a bude tato návštěvnost relevantním ukazatelem čtenářství. Zvláště, pokud jsou n yní stále populárnější tendence k propagaci komunitní činnosti knihoven. Většina čtenářů sem samozřejmě přichází s cílem v ypůjčit si nějakou publikaci. To už ale nemusí platit, jedná-li se o uživatele z řad dětí a mládeže. Tendence přidat knihovně hodnotu interaktivního místa pro trávení volného času a mediálního centra zahrnuje implementaci především lákavé a zajímavé technik y, podporu kreativit y uživatelů prostřednictvím her, ať už počítačov ých nebo jin ých, alespoň částečné spojení s hudebními fond y atd. Toto řešení sice zákonitě způsobí očekávan ý v ýsledek – zv ýšení návštěvnosti, ale už nerozlišuje, zda uživatelé listují knihami, surfují na internetu, nebo hrají počítačové hry. 16 G AB AL , I v a n, V ÁC L A VÍ K OV Á H E L ŠU SO V Á, L e n ka. Ja k čto u če ské d ěti? , s . 8 . 17 5 . Č íta n ie d et í d en n e vy u ží va jú c ich p o čí ta č. 18 KO NÍ ČK OV Á, L u ci e. R e: d o ta z. 14
    • Média a elektronické dokument y klasickou tištěnou knihu sice neodstranil y, ale z hlediska oblíbenosti a popularit y, zejména u mladší části populace, zaznamenávají převahu. Pro srovnání jsou v Příloze č. 1 uveden y dva grafy, které zobrazují strukturu a četnost volnočasov ých aktivit u dětí v rozmezí 10 – 14 let a čas věnovan ý t ýdně přímo mediálním aktivitám u věkové skupin y 15 – 30 let. Dalším zajímav ým údajem je fakt, že ačkoliv do knihovn y příliš často nechodí, 69 % respondentů čte rádo. V pubescentním věku nepřekvapí, že se jedná především o četbu zábavn ých časopisů za účelem pobavení či odpočinku. Populární časopis y pro „náctilené“ zřejmě obsahují vše, co dnešní mládež zajímá. Populární hudební kapel y, frontmani, pop hvězd y, přidají-li se k nim ještě někteří z mlad ých pohledn ých herců a hereček, sportovců u nás či ze zahraničí – to jsou moderní vzory. Silnou stránkou těchto tiskovin obecně je bohatý obrazov ý doprovod s krátk ým textem. Jedin ým tématem, které je zde zastoupeno delším souvisl ým tex tem, je samozřejmě sex, láska a vztah y. Připojí-li se k tomu skutečné příběh y s drogovou tematikou, pár vtipn ých hlášek, jednoduch ý fotoseriál, nezb ytné reklam y na značkové oblečení a plakát y aktuálních idolů, obrázek toho, co dnes u mládeže „letí“ je dokreslen. A přitom knihovna disponuje zdroji mnohem v yšší kvalit y, než nabízejí článk y v uveden ých časopisech. Je potřeba mlad ým lidem t yto zdroje ukázat, nabídnout jim publikace na jejich oblíbená témata. Ps ychika pubescentů a adolescentů je v této v ývojové etapě zmítána protichůdn ými pocity, snahou o nalezení sebe sama, touhou po samostatnosti, nesouhlasem s názory dospěl ých. Typick ým jevem je v ytváření přátelských skupin a part, které mnohd y nab ývají v očích některých až prestižního charakteru. Důležitou roli hlavně hraje pocit sounáležitosti se stejně sm ýšlejícími vrstevník y. Teenageři tak častěji než knihovnu v yhledávají nejrůznější klub y, scházejí se na opuštěných místech a tzv. zevlují. Úkolem knihovn y, respektive oddělení pro dospívající, b y mělo b ýt v ytvoření takového sociálního prostředí, které b y mládež upoutalo a posk ytlo příjemn ý prostor v yhovující jejím zájmům, požadavkům 15
    • a potřebám. Knihovna b y měla plnit nejen funkci vzdělávacího a informačního centra, ale v tomto případě také centra komunitního. 16
    • 3 Model multimediální knihovny pro děti a mládež Multimediální knihovna pro děti a mládež b y měla b ýt uživatelsk y přívětivá, v ybavená moderní technikou a profesionálním personálem. Pro ucelen ý pohled je však třeba začít od začátku. Před jak ýmkoliv návrhem knihovn y či jejího oddělení, je nejdůležitější si ujasnit a uvědomit, jaké jsou hlavní faktory, které ovlivňují úspěšnost konečného v ýsledku. Určitě jde o prostor, místnost či plochu, o strukturu knihovního fondu, o služby, o vybavení a v neposlední řadě o samotnou osobnost knihovníka. Obecně hrají t yto faktory stejně důležitou roli. Jejich popsání spolu s probráním doporučen ých norem a seznámení se s úspěšn ými koncepcemi či trend y v současnosti, b y však v ydalo na mnohem rozsáhlejší studii. Následující kapitola seznamuje s požadavk y k technickému v ybavení, jak ým b y měla multimediální knihovna disponovat, postřeh y pro inovaci a uspořádání prostoru a tip y či příklad y vhodného náb ytku. To vše se zaměřením na knihovnu pro čtenáře z řad dětí a mládeže. Pokud se jedná o dětskou knihovnu, zde hraje roli zejména „atraktivní a podnětné prostředí, které je vtáhne a umožní jim prožít drobná dobrodružství (ať už je to speciální nebo „jen“ nápaditě využitý běžný mobiliář).“ 19 Pro mládež je pak v období jejich dospívání důležit ý buď kolektiv, nebo individuální prostor. Knihovna, respektive její oddělení pro mládež, b y tento prostor měla zajišťovat, ať už formou optick y oddělen ých kójí pro samostudium, klidové zón y pro odpočinek, četbu či studium, nebo i prostorem umožňujícím v ytváření skupin a realizace různ ých akcí a zájmov ých kroužků. Zároveň b y měla b ýt také dostatečně atraktivní a odpovídající současn ým zájmům a potřebám mládeže, ab y tak v yhovovala jejich nárokům na místo setkávání. S tím souvisí i vhodná volba místa pro knihovnu v rámci města a také její optimální velikosti. 19 KU R K A, Lad is la v, S V OB OD A, Mar ti n. I d eá l ní k n i ho v na, s. 7 9 . 17
    • Neméně důležit ý je i celkov ý dojem, který bude případná nová stavba v yvolávat. Vzhled je totiž u knihoven něco, co se netěší až tak velké pozornosti, jelikož převažuje především zaměření na kvalitu a rozsah služeb, které má posk ytovat. Pokud má ale plnit jednu ze sv ých funkcí a b ýt kulturním střediskem a společensk ým centrem, není důvod nepostavit takovou knihovnu, která b y b yla rovněž charakteristick ým a individuálním prvkem města, ne-li jeho dominantou. „Také knihovny totiž disponují schopností stát se symboly současné společnosti, výraznými ukazateli cesty, kterou se vyspělejší společenství vydávají. Nabízejí možnost individuálního a přece společného – společenského prožitku ve vlídném, i když náročném mikrosvětě. Jsou tak příkladem budov a organizací, které mají mandát vytvářet komunitu a kultivovat ji. … naše společnost zatím nemá mnoho příležitostí k realizaci veřejných staveb. Nové budovy knihoven by proto neměly propást příležitost stát se ikonami společenského pokroku.“ 20 3.1 Prostorové řešení multimediální knihovny Uspořádání prostoru b y mělo odpovídat jak architektonick ým zásadám reflektujícím knihovní služb y, tak potřebám jejích uživatelů – v tomto případě dětí a mládeže. Většina projektů, t ýkající se inovace knihoven, je realizována spíše prostřednictvím obnov y stávajících prostor. Návrh zcela nové budov y je totiž věcí velmi náročnou a v yžadující spolupráci architektů, knihovníků, designérů i uživatelů. V období let 1992 až 2005 b ylo v České republice zrealizováno 121 stavebních akcí týkajících se knihoven, z toho jen 25 tvořil y nové budov y, zbytek představoval y nejrůznější rekonstrukce, přístavb y a adaptace. Celkové investiční v ýdaje na tyto v ýstavb y dosáhly částk y 4,490 mld. Kč. 21 Častější zkušenost ted y v ypovídá o tom, že je ve většině případů třeba se soustředit na stávající objekt a organizovat ho tak, aby b yl pro svůj účel co nejvhodnější. 20 Mez i nár o d n í ko n fer e nc e K n i ho v na a ar c h it e kt u r a, O lo mo uc 2 0 0 1 , s. 5 4 . 21 RI C HT E R, Ví t. V ýs ta v b a a r e ko n s tr u kce k ni ho ve n v Če s ké r ep ub l ice v let ec h 1 9 9 2 až 2 0 0 5 , s. 5 9 . 18
    • Pomine-li se ale fakt převah y rekonstrukčních řešení, prvopočátkem v ýstavb y zcela nového objektu je každopádně v ypracování architektonického projektu, zajištění potřebného prostoru, získání stavebního povolení atd. Další vnitřní uspořádání objektu, ať už jde o dětské oddělení nebo kterékoliv jiné, musí b ýt podřízeno určit ým zásadám 22: • rozhodně b y se v prostorách neměl y křížit cest y čtenáře, knih y a zaměstnance; • důležité je také stanovení a rozčlenění ploch y do zón podle kumulace hluku na tiché, polorušné a rušné; • doporučuje se dbát na umístění budov y z hlediska světov ých stran a nejbližšího okolí kvůli dennímu světlu, hluku z přilehl ých ulic atp.; • dodržet alespoň částečné oddělení prostor pro dospělé a dětské čtenáře; • dále se doporučuje implementace vertikální doprav y a v ýtahů, jejichž nezb ytnost je v případě dvoupodlažních budov stanovena v yhláškou 23; • zamezit tomu, ab y zdi a komunikace ukrajoval y z užitkové ploch y více jak 30 %. Pokud se jedná přímo o speciální druh knihovn y, jak ým multimediální knihovna určitě je, je nezbytné si při organizaci prostoru během rekonstrukce nebo novostavb y uvědomit, jaké služb y bude instituce posk ytovat a od nich ted y odvodit odpovídající prostorové náležitosti. Plocha multimediální knihovn y b y měla počítat nejméně s prostorem pro voln ý v ýběr a přístup ke zdrojům a technickému v ybavení, prostorem pro skladování tištěných a netištěn ých materiálů a prostorem pro zaměstnance. V širším pohledu je pak možné implementovat další služb y a k nim odpovídající náležitosti, jako místa pro individuální i skupinovou práci, odpočinek, relaxaci, studium, v ýstav y, lekce či kurz y. Kupříkladu požadavk y na prostorové náležitosti ve spojitosti s posk ytovan ými 22 KU R K A, Lad is la v, S V OB OD A, Mar ti n. I d eá l ní k n i ho v na, s. 8 6 . 23 V Y HL Á Š K A č. 3 6 9 /2 0 0 1 S b ., o o b e cn ých tech n ic kých p o ža d a v cích za b ez p eču j ící ch u ží vá n í s ta veb o so b a mi s o m e zen o u sch o p n o st í p o h yb u a o r ien ta ce . 19
    • službami názorně zobrazuje schéma z publikace Jean Pierre Delanno ye Guide for the conversion of school libraries into media centres z roku 1997, která ačkoliv pojednává o transformaci školních knihoven do mediálních center, ilustruje tuto problematiku velmi přehledn ým způsobem. Obr. 1 Základní požadavk y na prostorové náležitosti mediálního centra. Obr. 2 Rozšiřující náležitosti prostor mediálního centra. První schéma ted y zach ycuje základní požadavk y pro optimální fungování mediálního centra a na druhém obrázku je pak zobrazen souhrn všech náležitostí představující ideální stav. Všechn y t yto nárok y b y měl y 20
    • b ýt uspokojen y samozřejmě s přihlédnutím k možnostem budov y či finančnímu rozpočtu novostavb y 24. Manuálem pro transformaci školních knihoven na mediální centra je také Information Power for Washington: guidelines for School Library Media Programs z roku 1991, který nabízí již konkrétnější řešení prostoru v závislosti na funkci instituce a jejím v ybavení. Podle tohoto dokumentu b y mediální centrum mělo b ýt natolik flexibilní, ab y v něm mohlo setrvávat až ¾ uživatelů příslušné instituce, a proto b y se také velikost ploch y měla poh ybovat od několika set až po 1000 m 2 . Kromě katalogů, informačního centra, míst k individuálnímu čtení a kabin k využívání audiovizuálních materiálů b y zde neměl y ch ybět ani oddělené místnosti pro práci ve skupině, konferenční sál a pracovna či laboratoř sloužící ke kreativní tvorbě a práci s dokument y a program y jak zach ycuje obr. 3. 25 Obr. 3 Rozvržení prostoru mediálního centra podle Information Power for Washington: guidelines for School Library Media Programs. 24 DE L AN NO Y, J e a n P ier r e. Gu id e fo r th e co n v er sio n o f sch o o l l ib ra r ie s in to med ia cen t re s. s. 2 0 . 25 AN D R ZE J E W SK A, J ad wi g a . B ib lio te ka r s two s z ko ln e, s. 2 9 . 21
    • Schéma ukazuje, jak lze řešit uspořádání místnosti se začleněním míst k individuální práci (Reading, Listening, Viewing), práci v malé či středně velké skupině (Conference, Group Viewing) nebo také ve velk ých skupinách (Large Group Instruction). K středovému místu pro individuální práci jsou propojen y další služb y a prostory – distribuce dokumentů, v yhledávání ve zdrojích a získávání informací (Circulation, Display), pracovna pro kreativní tvorbu a práci s dokument y a programy (Media Production Laboratory), studio s audiovizuálním v ybavením (A.V. Equipment), sbírka dokumentů s odbornou tematikou pro lektory a v yučující (Professional Collection) a další. 26 Obr. 4 Plán Centre d’Auto-Documentation v Marl y-le-Roi. Čtvrt ý obrázek ilustruje další konkrétní příklad multimediálního Centre d’Auto-Documentation, a to ve francouzském Marl y-le-Roi, které b ylo konstruováno kolem tří základních bodů – jednotk y kontrol y karet 26 AN D R ZE J E W SK A, J ad wi g a . B ib lio te ka r s two s z ko ln e, s. 3 2 . 22
    • u vchodu, čítárn y se 100 pracovními místy a úložištěm tištěn ých materiálů a skladem audiovizuálních dokumentů, uchovávajícím veškeré netištěné materiál y. Kolem tohoto areálu se pak nachází 8 místností pro kolektivní práci v různě velk ých skupinách, 16 zvukotěsn ých kójí pro práci s audiovizuálními materiál y a 3 kanceláře. 27 Výše zmíněné modely, doporučení a příklad y konkrétních řešení b y měl y b ýt pomocníkem při pořádání a návrhu organizace prostoru. I kd yž se jedná o příklad y z příruček v ycházejících ze stanov pro školní knihovn y, tak není důvod k poch ybám, že respektují jak potřeb y čtenářské, tak i mediální a technické, a mohou proto b ýt vhodn ým pomocníkem při plánování multimediální knihovn y. V případě splnění zmíněn ých podmínek nebo alespoň zvolení takového řešení, které jim v ychází vstříc, je možné pustit se do vlastního zařizování interiéru, budování atraktivního prostředí, designu a modelování vnitřních dispozic knihovn y nebo oddělení. 3.2 Interiér multimediální knihovny Jak už b ylo řečeno výše, vnitřní v ybavení a design hraje důležitou roli v tom, jak se v takovém místě bude mlad ý uživatel cítit. Zda se bude vracet, ab y zde relaxoval, přečetl zajímavou knihu, v yhledal informace a sdělil poznatk y přátelům. V případě dítěte, ab y zde také nalezlo možnost ke hře, objevování, zkoumání, a to jak v prostředí individuálně, schováno ve skulině mezi regály, tak ve skupině při společné účasti na různ ých kreativních workshopech. Technické podmínk y zajišťující přívětivé klima, které se t ýkají teploty, vzduchu, prašnosti, akustik y či osvětlení, představují další širokou oblast, neméně důležitou, ovšem přesahující rámec tohoto tématu, a proto zde budou pominut y. Dalším faktorem v ýrazně ovlivňujícím uživatelovo pohodlí je barevnost interiéru, vkusná volba sedacího náb ytku, atraktivně řešená plocha s vhodně rozmístěn ými regál y a policemi pro knih y. 27 B I L I N GS, J ud it h, A. I n fo r ma t io n P o we r fo r Wa sh in g to n , s. 4 9 . 23
    • Co se barev t ýče, zde b y se mělo vzít v potaz hlavně to, že jejich vnímání je velmi individuální. Z v ýsledků ps ychologick ých výzkumů v ypl ývá, že vhodn ými barvami jsou například modrá, představující archet yp klidu, žlutá – optimismus, zelená – příroda, červená – aktivita. Vzhledem k tomu, že červená je také spojována s agresivitou, jeví se jako optimální řešení kombinace prvních třech jmenovan ých. 28 V každém případě je třeba reflektovat uživatele – dětem pravděpodobně nebude vadit barevnější prostředí, ba dokonce jej mohou spíše ocenit, na rozdíl od adolescentů, kteří b y možná více uvítali estetick ý kontrast v kombinaci několika málo barev. 3.3 Možnosti rozvržení plochy multimediální knihovny V případě novostaveb je dnes rozvržení ploch y a konečné rozmístění náb ytku součástí projektu interiéru. Pokud se jedná o rekonstrukci nebo přestavbu stávajících prostor, je nezb ytné v ycházet z možností, které t yto prostory nabízejí. Zda jsou spíše rozlehlejší nebo nějak stavebně členěné a přirozeně v ytvářející různá zákoutí. Jak již b ylo naznačeno dříve, koutk y nabízející možnost určitého stupně osamocení a oddělení v rámci místnosti jsou mlad ými čtenáři vítán y. Knihovníci musí ted y brát v úvahu nárok y, potřeb y a přání uživatelů. Zakládat rozhodnutí nejen na své znalosti jejich chování, ale také se opřít o kvalitativní výsledk y nejrůznějších průzkumů, pozorování, dotazníků či anket, ať už z dřívějších iniciativ odborn ých nebo vlastních. Při hledání nejvhodnějšího řešení rozmístění regálů a polic s knihami zde hraje roli opět znalost uživatelů. V podstatě se jedná o volbu mezi dvěma možnostmi. Buď umístit regál y po obvodu místnosti, jak je tomu u většin y veřejn ých knihoven a v ytvořit tak centrální prostor vhodn ý ke společn ým aktivitám, nebo navrhnout s ystém jednotliv ých polic tak, ab y v sobě skrýv al řád a logiku, usnadňující hledání určitých knih, a zároveň sv ým uspořádáním v ytvářel jak různá zákoutí v ybavená pohodln ým křeslem pro relaxaci jednotlivce, tak menší podobné ploch y 28 B R O ŽO V Á, M ic ha ela , H ANE L, I vo . B io -p s yc h o - so c iál n í a sp e kt y k n i ho ve n a neb Co má me sp o l eč né ho s Ve lb lo u d í k n i ho v no u, s. 3 1 . 24
    • pro skupin y. V praxi b y se to dalo upřesnit tak, že dětem v yhovují právě ona schovaná zákoutí, rozmanité domečky a skrýše mezi regály, zatímco mládež preferuje pohodlná místa pro debatu a relaxaci ve skupině, ovšem nejlépe za rohem mimo dohled službu konající knihovnice. Společn ým jmenovatelem těchto potřeb je ted y fakt, že uživatelé knihoven pro děti a mládež jsou pravděpodobně více spokojeni v takovém interiéru, který jim nabízí určit ý stupeň soukromí. Úspěch b y tak mohl y nalézt inovativně řešené prostory v yužívající různě členěn ých prostor, ať už optick y, pomocí náb ytku, anebo stavebně, s přispěním pevn ých či poh ybliv ých stěn. Dalším zajímav ým řešením jsou pak nadzemní podlaží propojená s místností prostřednictvím schodů. Tyto je možné akustick y izolovat za přispění skleněn ých či betonov ých stěn, nebo je koncipovat jako částečné a vzdušné nadzemní patro chráněné pouze zábradlím. Inspirativní kombinaci rozmanit ých prvků představuje například The Magic Box, inovativní dětsk ý areál Veria Central Public Library v Řecku. Knihovna renovovala stávající místnost pro děti během cca dvou měsíců na podzim 2008. Vzniklo interaktivní, barevné, stavebně rozmanité a moderně v ybavené multimediální studio pro děti, které disponuje v ýpočetní technikou, knihami, prostorem pro hru i odpočinek (viz video http://www. youtube.com/watch?v=Al4I55oz5pM) 29. Za zam yšlení jistě stojí i architektonické a designové řešení již vchodu do knihovn y, respektive oddělení. Ten b y měl především lákat čtenáře ke vstupu a vítat je již od pohledu. Inspiraci lze najít v pohádkách, filmech či vlastní fantazii. Stejně jako v Holandsku miniaturní domek s okénk y i vchod prostřednictvím nezv yklých věcí, předmětů a apod. může v yvolat dojem odlišné realit y. Mladí lidé i děti ocení, kd yž je jim důvěřováno a svěřena určitá odpovědnost. Zvláště děti milují přestavování sv ých vlastních pokojů v nejrůznější bunkry, venku stavějí přístřešk y, stan y a úkryt y v houští, odkud můžou skrytě objevovat a poznávat svět. Děti pak přímo milují koutk y, skulin y a různé roh y, kam se mohou uch ýlit, ať už se zajímavou knihou nebo k debatě s kamarád y. Není důvod jim tuto možnost 29 Veria Central Public Library. 25
    • neposk ytnout. Stačí natočit regál y s knihami tak, ab y se za nimi v ytvořil menší prostor, jenž lze zútulnit koberečkem a polštáři, nebo posunout pohovk y a křesla tak, ab y v ytvářel y optickou hráz před pohledy ostatních. Případně nechat děti přeskupovat a utvářet vlastní skrýše a nijak je v tomto směru neomezovat. Děvčata a chlapci ve věku nejčastěji od 6 do 12 let chtějí ze všeho nejvíce mít svět, ve kterém b y nalezl y místo pro své objevování. Místo, odkud b y mohl y pozorovat okolí, aniž b y okolí pozorovalo je. 30 Ve sv ých tajn ých skrýších pak sní, v ytvářejí si nejrůznější představ y, v ypráví strašidelné příběh y, čtou si tzv. zakázané knih y, ti starší potom zkouší svoji první cigaretu apod. Se všemi akt y na tajn ých místech se pojí pojem dobrodružství, které děti milují a ve svém věku nezřídka v yhledávají. Svoje imaginární tvrze mají obehnané přísn ými hranicemi, které striktně dodržují, nové člen y do svého společenství pak často podrobují nejrůznějším vstupním zkouškám. „Tato tajná místa slouží jako zrcadla, v kterých děti zkoumají samy sebe a hrají si s různými identitami, ale zároveň působí jako okna do reálného světa, jejichž prostřednictvím se u dětí rozvíjí chápání sociálních interakcí, společenských norem a očekávání.“ 31 Pro to, ab y b yla knihovna „kompatibilní“ s dětsk ými představami o tajn ých skrýších, je nutné, ab y zde b yla ponechána či přímo v ytvořena místa, kde b y se děti mohl y schovat. Nejrůznější skulin y, roh y, koutk y ne bezprostředně na očích dospěl ým, to je to, co dětem v yhovuje a stačí. 32 Obchod y s dětsk ým náb ytkem nabízí širokou škálu barevn ých sedacích krabic, polstrovan ých boxů, židlí a válend nejrůznějších tvarů a velikostí, které se dají snadno přenášet, skládat na sebe a umožňují tak v ytvářet další tvary. Mnohé z nich mají i úložné prostory, takže mohou b ýt navíc praktické. V rámci přestavb y či v ýstavb y nov ých dětsk ých úseků se určitě v yplatí do nich investovat. Tvorba dětsk ých skrýší jistě zaujme všechn y hravé architekt y. Prvotřídním bunkrem může b ýt i pár nev ysok ých stěn 30 ST U RM, B r ia n W . I ma g in ar y “Geo gr ap hie s ” o f C hi ld ho o d , s. 4 7 – 4 8 . 31 ST U RM, ci t. 3 0 , s. 4 7 . 32 ST U RM, ci t. 3 0 . 26
    • tvořících malou místnost, shora otevřenou. Dětem stačí, pokud mají pocit, že nejsou dospěl ým na očích přímo. Určitá možnost dohledu v případě potřeb y b y ale měla b ýt zajištěna. Děti vůbec nejsou náročné. Stačí umístit do rohu několik židlí překryt ých dekou či otočit pohovk y proti stěně nebo je jen od stěn y odstrčit. Anebo jednoduše nechat mobilní náb ytek v prostoru, ať si jej malí architekti uspořádají, jak budou chtít sami. 3.4 Dispoziční řešení multimediální knihovny I dobře stavebně uspořádan ý prostor může b ýt částečně negativizován nevhodně zvolen ým náb ytkem, materiálem a v ybavením. Především je ted y třeba vnímat prostor celkově. Správné rozmístění věcí, jako jsou různé židle, stolk y, matrace, pohovk y apod., je důležité i z hlediska relaxace. Do dětské knihovn y se rozhodně nehodí těžké a masivní stol y. Lepší volbou jsou lehké a mobilní židle a stolky, které se dají třeba i sestavovat do různ ých tvarů. Důležit ým prvkem je také v ýšková nastavitelnost. Rozdíl y v postavách dětí jsou totiž zřejmé a v ýška sedadel v ychází z rozměrů lidského těla, které reflektují jeho v ýšku. Dbát b y se mělo rozhodně i na volbu vhodn ých židlí a sedadel z hlediska správného podepření zad. Ačkoliv dnes jsou prosazován y i alternativní způsob y sezení – poloh y v polosedě a polostoje s podpěrou. 33 V případě dětí je pravděpodobné, že dají přednost raději nějaké matraci, pohovce či koberci, před sezením s knihou u stolu, zvlášť pokud je onen předmět navíc zajímav ý na pohled svou konstrukcí, barvou nebo tvarem. V současné době jsou trendem v dětském náb ytku různé tvarovací sedací p ytle, křesílka a židličk y ve tvaru zvířat nebo závěsné houpačk y a rozmanité „schovky“ opět vesel ých barev a tvarů (viz Příloha č. 2). 34 V dětském prostředí nelze též opomenout doplňk y, jako jsou hračk y, obrázk y, loutk y, ale také určit jejich míru a v ybrat t y vhodné, stavebnice, 33 KO V AŘÍ K, Mar t i n. E r g o no mi e a id e ál n í p r a co v ní p r o sto r , s. 1 5 . 34 KY SU Č AN OV Á, Da na . OB R AZ E M: Mo d er n í d o p lň k y d o d ě ts k é ho p o ko j e h ýří b ar v a mi . 27
    • pl yšová zvířátka atd. Celkov ý dojem z místnosti b y měl b ýt příjemn ý, útuln ý a přívětiv ý, podporující fantazii a kreativitu. 35 Knihovna patřící hlavně mládeži b y měla stejně jako ta dětská respektovat různosti postav y a promítat je do sedacího náb ytku, který může pobírat i futurističtější a d ynamičtější tvary a design. Důraz na pohodlnost, správné držení těla a s tím související volba vhodn ých židlí, je třeba o to víc, jelikož teenageři chodí do knihovn y také v klidu studovat, tráví dlouhé chvíle u počítače nebo skloněni nad odbornou publikací. Pokud se ted y jedná o stůl či pracovní stanici s počítačem, měla b y b ýt v první řadě umístěna v klidnější zóně a natočena tak, ab y uživatel u ní sedící neměl za zád y nebo před sebou okno a monitor tak neb yl oslňován nežádoucím světlem. Stůl, nejlépe jednoduše výškově nastaviteln ý, b y měl sk ýtat možnost jak psaní na klávesnici a užívání počítačové m yši, tak jejich odložení a uvolnění prostoru k rozevření knih y či psaní poznámek. Polička jako odkládací prostor pro další materiál y nebo svačinu, šuplík anebo obehnání stolku ohrádkou zamezující padání předmětů z pracovní ploch y, jsou již téměř precizním řešením pracovních stanic. 36 Doplňkov ý náb ytek je zde také nezb ytn ý hlavně z důvodu, ab y se mládež cítila pohodlně. Správné odhadnutí jejích nároků a požadavků není snadné a v yžaduje v první řadě pozorování a komunikaci. Záleží pak na v ýsledcích této příprav y, zda budou na zdech rozvěšen y plakát y nebo bude část z nich pomalována graffiti. Jako alternativa pro skulin y a skrýše v dětské knihovně b y zde mohla b ýt zvážena též jistá forma soukromí pro čtenáře. Mohlo by se jednat opět o uměle v ytvořené prostory s pohovkou oddělené regál y nebo látkovou plentou, stan y, pohovk y s křesl y soustředěné kolem stolu, matrace nebo tvarovací křesla seskupená do jednoho bodu. Relaxační prostory jsou stejně důležité jako prostory studijní, pracovní apod. Mohou b ýt řešen y jak uskupením několika kusů sedacího náb ytku do klidové zón y, tak i různ ými plošinami potažen ými kobercem 35 B R O ŽO V Á, M ic ha ela , H ANE L, I vo . Ar c hi te k t u r a a k n i ho v n y, ú he l p o hl ed u : i n ter iér , s. 2 5 . 36 KO V AŘÍ K, Mar t i n. E r g o no mi e a id e ál n í p r a co v ní p r o sto r , s. 1 5 . 28
    • a doplněn ými polštáři jako alternativa neustálého sezení. Zpříjemnění místa k relaxaci pomáhají i rostlin y. Ty podle průzkumů „výrazně zlepšují interiérové mikroklima, a tím zvyšují bio-psychickou pohodu i výkonnost lidí, kteří se v tomto prostředí pohybují.“ 37 Za další faktor přispívající k odpočinku a odbourání stresu je hudba. Co se t ýká knihoven pro děti a mládež ale tento faktor pravděpodobně není až tak ožehav ý. Hudba je průvodcem člověka a dnešní mládež si život bez ní snad ani nedokáže představit. Nebylo b y na škodu zvážit například přítomnost rádia, především v knihovně pro teenagery. A to nejen jako estetického doplňku či zvukové kulis y pouze v rámci v ýpůjčního pultu a sluchu knihovnic. Klidové zón y stačí oddělit v extrémních případech akustickou stěnou, ale rozhodně se nelze mládeži chtít přiblížit bez toho, ab y b ylo nutné se jim také přizpůsobit. Živější debatu b y pak také mohla v yvolat instalace plazmové obrazovk y či jiného t ypu televizního přijímače v zóně setkávání (jako je tomu například v Magic Boxu Veria Central Public Library – viz http://www. youtube.com/watch?v=ua9k54E4- vw&feature=related), přenášejícího například v ysílání hudební stanice. Pokud se ted y jedná o záměr v ytvořit z knihovn y takové místo, které má přilákat mladé lidi, ab y zde trávili voln ý čas a to nejen s knihou, je potřeba je do jeho budování také zainteresovat. Proč nezapojit mladé v ýtvarník y či šikovné čtenáře do transformace oddělení na místo setkávání, trávení volného času s knihami, kamarád y? Třeba tak, jak to udělali v knihovně v německém Chemnitz (viz kapitola 4.1), kde zástupci knihovn y oslovili umělecké gymnázium za účelem spolupráce na v yzdobení oddělení pro mládež. Výsledkem b yl y v ýtvarné práce studentů této škol y, kteří v rámci speciálního předmětu pomohli oživit prostory pro mládež (viz Příloha č. 3). Mnohd y se jistě představ y knihovníků, jako dospěl ých jedinců určité generace, liší od představ zástupců generace mladší. Odborníci, jak ými knihovníci bezpoch yb y jsou, sice vědí, jaké parametry má knihovna 37 B R O ŽO V Á, M ic ha ela , H ANE L, I vo . B io -p s yc h o - so c iál n í a sp e kt y k n i ho ve n a neb Co má me sp o l eč né ho s Ve lb lo u d í k n i ho v no u, s. 3 3 . 29
    • splňovat, co všechno b y měla obsahovat, které norm y se musí respektovat a jak nejlépe t yto předpis y skloubit s realitou – to jsou cenné poznatk y v ycházející z letit ých zkušeností předávan ých z knihovnické generace na generaci. Nicméně to, ab y b ylo takové místo navštěvováno přinejmenším často a s chutí, závisí zcela na jeho návštěvnících a uživatelích. 3.5 Multimediální knihovna a technické vybavení 38 Ab y knihovna mohla užívat přídavné jméno multimediální, musí také kromě svého tradičního fondu nabízet i média. A to v co nejširší škále. Nejde pouze o jiné t yp y nosičů než je klasická kniha, ale také o v ýpočetní techniku, počítačové programy, audiovizuální zařízení a další v ybavení s médii související. Přístup k široké škále literatury rozvíjí čtenářov y poznatk y a znalosti, pomáhá mu pochopit lidské chování a m yšlení, rozvíjí představivost a umožňuje uvědomit si a užívat vizuální stránku knih či formu různ ých jaz yků. Výsledkem interakce s literaturou na různ ých druzích médií jsou uživatelov y m yšlenk y a produkt y jeho představivosti, které může dík y v ybavení a prostředkům posk ytovan ým multimediální knihovnou kreativně v yjádřit. Co se prostoru t ýká, tak multimediální knihovna může b ýt buď implementována jako samostatn ý celek, respektive oddělení, nebo stavebně odlišena, například od prostorů určen ých k setkávání, hraní a dalším aktivitám, nesoucím s sebou zv ýšenou hladinu hluku. Lze předpokládat, že ten, kdo bude pracovat s počítačem či dalšími médii, b y raději zvolil klidnější zónu vhodnou pro soustředění a nerušenou práci nebo studium. V tomto případě b y se dala za nejvhodnější pokládat varianta multimediální knihovn y jako stavebně oddělené součásti knihovn y pro děti či mládež. Takov ý prostor b y měl b ýt adekvátní a podporující snadn ý přístup ke zdrojům. Design opět flexibilní, vítající příjemná atmosféra je důležit ým prvkem i pro fungování centra. Zařízení b y mělo b ýt v yhovující a schopné flexibilně reagovat na nové technologie a měnící 38 B I L I N GS, J ud it h, A. I n fo r ma t io n P o we r fo r Wa sh in g to n , s. 7 – 4 1 . 30
    • se potřeb y uživatelů. Měla b y zde b ýt místa pro poslech audio dokumentů, počítačové stanice, prostor pro případné prezentace nebo projekce, ale také místa pro čtení a nezávislé studium. Nezb ytností je také dostatek elektrick ých zásuvek, přístup k telefonním linkám a televizním kabelům. V ideálním případě jsou vhodné také atraktivní a pohodlné prostory v podobě menších oddělen ých místností pro produkci studentsk ých a jin ých projektů, v ýstav a větší víceúčelov ý prostor k nejrůznějším ukázkám, lekcím a dalším aktivitám, které b y měl y dávat najevo, že potřeb y a zájm y uživatelů jsou pro knihovnu prioritou. Co se t ýče mediálního fondu, ten b y měl obsahovat nejen v ýpočetní techniku a v ybavení zahrnující počítače, tiskárn y, kopírk y, skenery, videoprojektory, zvukovou techniku, televizní set, nebo DVD a CD přehrávače jako hardware, ale také software, čili takové informační zdroje a nástroje, potažmo program y, které zasahují širokou oblast poznání, hodí se k různ ým stupňům schopností uživatelů a svou náplní představují různé úhl y pohledů. Kromě posk ytování informací b y ale sbírka měla také zahrnovat položk y zobrazující tvůrčí umění, proniknutí do lidské m ysli a představ, jenž přispívají k rozvoji jak poznávacích tak emocionálních schopností. Z tohoto důvodu ted y nelze vyloučit ani počítačové hry, které mohou mít navzdory všem předsudkům také pozitivní vliv na rozvoj osobnosti. Mediální fond je třeba neustále rozvíjet, ab y b yla zajištěna jeho adekvátnost, kvalita, kvantita a různorodost. Jeho v ytváření je d ynamick ým procesem, do něhož musí b ýt zapojeni nejen pracovníci knihovn y, ale také i její uživatelé. Pro v ývoj takového fondu je nejlépe sledovat určit ý předem stanoven ý plán reflektující několik zásadních faktorů, jako například: filozofii a cíle mediaték y, předpokládanou velikost fondu, kritéria v ýběru, nahrazení a v yřazení materiálů, identifikaci uživatelsk ých potřeb, charakteristiku uživatelů, priorit y akvizice atd. Hodnocení a v ýběr prostředků a konkrétního v ybavení je již klíčovou funkcí knihovníků. Musí zvážit specifika oblastí jednotliv ých oborů, jejichž zdroji chce mediatéka disponovat, rozmanitost uživatelů, 31
    • počet terminálů, aktuálnost a relevanci zdrojů, ale také přístup k nim i mimo knihovnu. Kritérii pro v ýběr b y měl y b ýt zejména vzdělanostní a jiné potřeb y uživatelů, jejich fyzick ý a v ývojov ý stupeň či jedinečné vlastnosti místní komunit y. Adekvátně zvolené v ybavení je pak to, které v ytváří takové prostředí, v němž je použití médií přirozen ým a nenápadn ým aktem, jeho obsluha je nenáročná a údržba ekonomická, přístup uživatelů snadn ý a pohodln ý a je stanovena kompatibilita s v ybavením celé instituce i dalšími s ystémy, jež v yužívá. Mediální fond je třeba neustále hodnotit a kontrolovat. Dynamick ý proces v ývoje i implementace multimediálních technologií a zařízení v yžaduje, ab y b yla neustále zajišťována jejich aktualizace. Kromě směru v ývoje lze média také hodnotit z hlediska uživatelů. To znamená v yžadovat doporučení od uživatelů i pracovníků, vést seznam nesplněn ých požadavků či potřeb a anal yzovat statistiky t ýkající se stavu obnovení sbírk y, cirkulace, stáří a stavu materiálu. Pouze neustálá kontrola, sledování rozvoje, využití a stavu sbírk y, nahrazování nev yužívan ých nebo poškozen ých zdrojů nov ými či jin ými a periodické, s ystematická evaluace má za následek její efektivitu ve vztahu k uživatelsk ým potřebám. 32
    • 4 České a zahraniční knihovny pro děti a mládež Úspěšně zrealizované projekt y knihoven pro děti a mládež lze nalézt v zahraničí. Tato kapitola přináší příklad y konkrétních knihoven z Německa, Spojen ých států americk ých, Polska a také dvou projektů z Holandska a Dánska, do nichž se zapojilo institucí více. Jejich společn ým jmenovatelem je ale snaha o vytvoření nového prostoru pro děti a mládež, který v ych ází z jejich požadavků, přání a respektuje je. Nosn ými témat y jsou především média a interaktivita, zájem mladé generace o ně a jeho efektivní v yužití právě ve prospěch implementace knihovn y do života dětí a dospívajících. Vlajkovou lodí této oblasti je proto zejména dánská knihovna Århus Kommunes Biblioteker, která iniciovala projekt The Children´s Interactive Library. Její inovativní koncept y, v yužívající hlavně technologie založené na Radio-frequency Identification (dále jen RFID), které b yl y v rámci projektu v yvinut y, tak naznačují směr, jak ým b y se multimediální knihovn y pro děti a mládež měl y ubírat v budoucnosti. 4.1 Německo – Stadtbibliotek Chemnitz V roce 2000 b yla renovována Stadtbibliotek Chemnitz, www.stadtbibliothek-chemnitz.de. Ta od roku 1998 sídlí v obchodním domě TIETZ a po získání několika milionového grantu na přestavbu svěřená eura velmi účelně v yužila (viz Příloha č. 3). Investovala nejen 39 do renovace, ale také do v ybavení a změn organizační struktury. 680 439 návštěvníků ji označuje za jednu z nejvíce navštěvovan ých kulturních zařízení města, kterou denně v yužije v průměru 2 700 osob. Další zajímavou informací je, že „42% výpůjček z jejího fondu sestává z odborné literatury“. 40 Z řad mládeže v yužívá služb y 4 183 osob, což je 54 % ob yvatel Chemnitz mezi 14 a 18 lety. Za rok 2006 b ylo uspořádáno 39 FOB E R OV Á, L ib u še. M ěs ts k á k ni ho v n a v C he m ni tz. 40 MI K A, J iř í. L ab yr i n t k ni h o ve n a r áj čt e ní, s. 1 6 9 . 33
    • 291 v ýstav a 300 exkurzí, které navštívilo 16 179 návštěvníků. 45 % 41 tvořil y děti a mládež. Svůj úspěch čerpá z toho, že se orientuje na zájm y a potřeb y mlad ých lidí. Respektuje jejich názor a zapojuje mladé čtenáře, děti, žák y, student y, do knihovního života. Její prioritou je ted y spolupráce. Ta je uskutečňována hlavně na úrovni základních a středních škol, které oslovuje formou propagačních letáků. Organizuje autorská čtení, exkurze a zaměřuje se na to, ab y žák y a student y naučila orientovat se ve světě informací, efektivně je v yhledávat a používat. Oddělení pro děti a mládež je zde zastoupeno jedním ze tří základních okruhů, o které se starají jednotlivé organizační t ýmy. Okruh Jugend & Musik se skládá z dalších tří částí – Kinderwelt, Jugendszene a Musikforum. V oddělení Kinderwelt, které představuje knihovnu pro děti, je fond stavěn tradičně podle barevného rozlišení do tří kategorií reflektujících věk dětsk ých čtenářů. Děti mají navíc k dispozici oddělení pro psaní domácích úkolů, počítače s hrami, poslechová místa, tvůrčí dílnu, stěn y pro malování a jiné. Variabilitu prostoru zajišťují dřevěné krabice, které si mohou poskládat do žádoucího tvaru. 42 Příjemné prostředí je také zajištěno barevností interiéru i náb ytku a všud ypřítomn ými obrázk y a hračkami. Jugendszene a Musikforum je zase místem zaměřujícím se především na potřeb y mládeže. Kromě nezb ytn ých počítačů a další v ýpočetní technik y, jsou zde také poslechová místa a pohodlné pohovk y, matrace a křesla, sloužící jak pro odpočinkov ý poslech hudb y, tak pro povídání s přáteli. Interiér oddělení pro teenagery je navíc v yzdoben originálními malbami dokreslujícími příjemnou atmosféru místnosti. Na úspěchu městské knihovn y v Chemnitz je možné vidět, jak lze řešit nejen členění a v ýbavu interiéru knihovn y pro děti a mládež, ale také různé možnosti a efektivitu, kterou přináší větší orientace na uživatele, empatická reflexe jejich potřeb, přání a spolupráce s nimi. 41 Ge sch ä ft sb e ri ch t 2 0 0 6 - S ta d tb ib l io th e k Ch e mn i tz, s . 4 . 42 FOB E R OV Á, L ib u še. M ěs ts k á k ni ho v n a v C he m ni tz. 34
    • 4.2 Holandsko – Openbare Bibliotheek Amsterdam Příkladem jak se dá spolupracovat přímo s dětmi a mládeží na přípravě a návrhu knihovn y a dětského oddělení může b ýt Openbare Bibliotheek Amsterdam, http://www.oba.nl/ (viz Příloha č. 4). Aplikovala totiž pilotní koncept The Library of One Hundred Talents, v yvíjen ý pod holandsk ým knihovnick ým spolkem The Dutch Association of Libraries, jenž čerpá z teorie Multiple Intelligences Howarda Gardnera z roku 1983. 43 Ta apeluje na uvolnění prostoru pro prezentaci i jin ých inteligencí, než je ta intelektuální, nejčastěji měřená test y IQ. Člověk má totiž podle Gardnera ne jednu, n ýbrž 8 různ ých polí či směrů, ve kterých může b ýt inteligentnější než ostatní. Jedná se o tzv. inteligenci jaz ykovou, matematicko-logickou, hudební, prostorovou, kinestetickou/tělesně- poh ybovou, duchovní, interpersonální a intrapersonální. 44 Každý jedinec je ted y v nějakém směru inteligentní. A pro děti platí totéž. Implementací této teorie se v ytvořil prostor pro v yniknutí různ ých talentů zúčastněn ých dětí. Koncept b yl ted y zaměřen na to, jak b y měla v ypadat knihovna pro mládež v budoucnosti. Pracoval s hlavní otázkou, zda jsou dospělí ti praví pro budování a navrhování dětské knihovn y a jak vlastně v ypadá knihovna viděná očima dětí. 45 Pro zjištění této informace knihovníci spolupracovali s dětmi například při návrzích nové knihovn y v Amsterodamu. Pochopili totiž, že budoucí role knihovn y a knihovníků se musí transformovat do více kooperativního, aktivního a kreativního st ylu. A v rámci toho je třeba zainteresovat děti přímo do knihovnictví samotného, a to tak, ab y pochopil y a poznal y, že i jejich názor může mít váhu. Nešlo zde pouze o hledání zajímavých inspirací, ale přímo o nalezení úplně nového řešení. Uvědomili si také, že současn ý model knihoven představuje dětské oddělení víceméně jako miniaturní provedení toho dospělého. I zde je podobné abecední řazení, pok yn y jsou předáván y v logick ých celcích 43 P R AB H AK AR, K. Th eo ry o f Mu l tip le I n te ll ig en ces , s. 1 1 . 44 The Library of One Hundred Talents. 45 T ROE L ST R A, M ar ij ke. Th e L ib ra ry o f 1 0 0 Ta le n ts, s . 4 . 35
    • a v rámci nějakého systému, zacházení se čtenáři a způsob předávání informací je až na určité odch ylk y stejn ý jako při komunikaci dospěl ých. Knihovníci tak k dětem přistupují jako „logicko-matematické a čtoucí osoby“, aniž b y si uvědomili, že „děti a dospělí stejnou kulturu už nesdílejí“. 46 Ab y b yli schopni vůbec přijít na nové řešení, které b y reflektovalo právě odlišnou dětskou m ysl a kulturu, implementovali v Amsterodamu do projektového t ým u architektů i 25 malých knihovníků, specialistů svého oboru – přímo z řad těch, pro které měl nov ý úsek v yrůst. Tento t ým měl za úkol nejen navrhnout koncept dětského oddělení nové ústřední knihovn y, ale také virtuální dětskou knihovnu a publikaci o celém projektu, jež b y b yla návodem a vodítkem při šíření m yšlenk y dětské 47 knihovn y budoucnosti kdekoliv jinde ve světě. Kooperace architektů s dětsk ými knihovník y b yla přínosná, bylo potvrzeno, že „pokud jsou děti brány vážně, mají hodně co říct“ 48. Mimo jiné přinesla t yto zajímavé poznatk y a požadavk y dětsk ých architektů: • rozdělení ploch y knihovn y na několik různ ých zón – zejména oddělit klidové zón y od těch zábavn ých a pak také prostor pro nejmenší děti (ve věku 0 – 6 let) a ostatní (ve věku 7 – 12 let); • atraktivnější veselé barv y a materiál y; • nezapomenuteln ý vchod, který vítá své návštěvník y; • mlad ý přátelsk ý a ochotn ý personál; • nahrazení tradičního barevného a abecedního řazení témat y; • atraktivní multimediální prezentace, včetně počítačů a doporučení nejlepších webov ých stránek v rámci různých předmětů a témat. Cel ý projekt b yl úspěšn ý, hlavně co se t ýče tvorb y designu nové dětské knihovn y. Členové projektového t ýmu i knihovníci se poučili, že je nutné zaměřit se na děti v celé jejich různorodosti a dát prostor v yniknout jejich odlišn ým talentům. Jiným pozitivním poznatkem také b ylo, že k ýžené v ýsledk y přináší i spolupráce s dalšími partnery, znám ými osobnostmi, sportovci, umělci, 46 T ROE L ST R A, M ar ij ke. Th e L ib ra ry o f 1 0 0 Ta le n ts, s . 4 – 5 . 47 T ROE L ST R A, c it . 4 5 , s . 6 – 7 . 48 T ROE L ST R A, c it . 4 5 , s . 8 . 36
    • herci, muzikant y, autory a ilustrátory, která prohlubuje kvalitu projektů a přináší další nápady a inspirace. Na základě konceptu The Library of One Hundred Talents a v ýsledků projektu, je tak dětské oddělení v nové ústřední knihovně v Amsterodamu příkladem inovativní, flexibilní, následováníhodné knihovn y, která naslouchá názorům sv ých mal ých čtenářů, vlastní multimediální kolekce a fond y, používá nejnovější technologie a provozuje celou řadu inspirativních aktivit. Další knihovnou, která pak aplikovala tento koncept, b yla například veřejná knihovna v holandském Heerhugowaardu. 4.3 Dánsko – The Children´s Interactive Library M yšlenkou dětské knihovn y budoucnosti se zab ývali v Dánsku. Dva rok y trval inovativní v ýzkum a interdisciplinární projekt The Children´s Interactive Library, iniciovan ý ústřední knihovnou Århus Kommunes Biblioteker. Projekt b yl zaštítěn dánskou národní knihovnou a proveden společn ými silami veřejn ých knihoven z měst Åarhus, Hjørring, Odder, Silkeborg a Vejle, dále IT-Cit y IS IS v Katrinebjergu (Competence Centre for Interactive Spaces, IT in healthcare and Software) 49, The Universit y of Southern Denmark a čt yř komerčních společností. Zaměřením pak směřoval zejména ke dvěma největším otázkám a tématům týkajícím se dětské knihovn y budoucnosti – novému řešení prostoru a inovativním a poutav ým způsobům komunikace (viz Příloha č. 5). Cílem b ylo v ytvořit z knihovn y takové místo, které bude nabízet celou škálu nov ých zkušeností a prožitků spojen ých i s fyzickou aktivitou, ab y tam děti přicházel y nejen za znalostmi a poznatk y, ale také pro dojm y a zážitk y. 50 Během dvou let trvání projektu b ylo v yvinuto 6 konceptů určen ých pro instalaci, dva z nich jsou již pevnou součástí knihovn y jako fungující protot yp y (všechna zařízení i projekt jsou velmi dobře ilustrována 49 K RO GH, P eter Ga ll . M U LV AD, J a n ni k. Th e Ch ild ren ' s I n te ra c tiv e Lib r a ry – p ro to typ e s a n d n et WO R Kin g . 50 I n sp ira tio n – S t ra t eg i es a n d P ro to t yp e s fo r th e F u tu re, s. 5 . 37
    • a prezentována na tomto videu http://www. youtube.com/watch?v=Fu7XciJi6xY). Tato zařízení a mnoho dalších, která vznikla též v rámci pohledu na prostředí a zařízení knihovn y budoucnosti, b yla navržena tak, ab y mohla b ýt úspěšně zasazena nejen do prostoru knihovny dětské, ale také dospělé. Designéři v ycházeli mnohd y z možností, jaké nabízí technologie RFID. Ta pracuje na principu hromadného bezdrátového přenosu informací mezi čtecím zařízením a RFID tagem/čipem prostřednictvím elektromagnetick ých vln. 51 Technologie je v podstatě nástupcem čteček čárov ých kódů a v současné době se v knihovním prostředí velmi rozšiřuje. Implementace nejnovějších technologií je totiž nezb ytná. V dnešní době a také v blížící se budoucnosti knihovny nebudou moci už dále t yto trend y ignorovat. IKT již stojí v popředí dětského zájmu, zejména protože podporují jejich přirozenou zvědavost a schopnost učit se. A že jsou t yto trendy a zařízení jich v yužívající u dětí úspěšné, lze praktick y dokázat právě na v ýstupech projektu The Children´s Interactive Library. 4.3.1 Technologická zařízení Story Surfer, BibPhone, Reol-slider a I-Land 52 Story Surfer První z instalací je Story Surfer – „inspirativní prohlížeč“ dětské literatury. Zaměřen na cílovou skupinu dětí mezi 9 a 14 let y nabízí prohlížení fondu knihovn y prostřednictvím poh ybů jejich vlastního těla. Jedná se totiž o „interaktivní podlahu“ o rozměrech 5 x 3,6 metru 53, která staví na vrozené dětské zvědavosti, chuti objevovat a zkoumat. Zařízení má po sv ých třech stranách umístěné bod y v podobě menších čtverců, které představují různá klíčová slova a témata literatury jako sci-fi, krimi, fantas y. Čtvrtá strana je zdvižena do podoby pultu s interaktivní deskou. 51 RFID portál. 52 I n sp ira tio n – S t ra t eg i es a n d P ro to t yp e s fo r th e F u tu re, s. 7 – 1 1 . 53 InteractiveSpaces.net. 38
    • Podlaha funguje následovně: čtenář před vstupem na plochu nejprve zvolí stlačením příslušného čtverce téma, které ho zajímá. Témata či klíčová slova mohou b ýt až 3. Tímto se vyvolají na plochu ikon y obálek jednotliv ých knih s určenou tématikou uspořádané do grafick ých bublin. Výběr titulů se provádí přenesením váh y či delším setrváním na ikoně obálk y. Vybrané knih y se zobrazují na desce pultu. Zde lze s titul y pracovat pomocí speciální tužk y. Ta mimo jiné umožňuje přetáhnout knihu ze skupin y ostatních v ybran ých obálek na tzv. pracovní plochu. U obálk y, která se na ní nalézá, se zobrazují ikon y, jejichž zvolením se na plochu promítnou fakta o knize nebo shrnutí. Ikona tisku pak v yvolá v ytištění proužku papíru s informací o lokaci knihy a obrázkem její obálk y. Pomocí tohoto jednoduchého navigačního lístku pak čtenář knihu snadno najde. BibPhone Dalším zajímav ým zařízením je BibPhone. Tento „knižní telefon“ totiž slouží k zanechávání a zpětnému poslechu komentářů, zpráv či poznámek t ýkajících se každé knih y. Přístroj v podstatě v yužívá technologie RFID, kd y je v každé publikaci umístěn čip, na něhož je možno nahrát vzkaz, který je posléze uložen a opětovně přehráván dalším „volajícím“. Aparát, jehož design připomíná kužel, umožňuje nahrané zpráv y v knihách přehrávat a obsahuje mimo jiné mikrofon a laser k zach ycení RFID signálu. BibPhone je nevšedním prostředkem pro sdílení zážitků a dojmů z knih, ale potažmo také nástrojem komunikace a navíc v ynikajícím uchovatelem informací, ať už otevřen ých, skryt ých, subjektivních či všeobecn ých. Reol-slider Šíření RFID b ylo velmi inspirativním činitelem při navrhování protot ypů a konceptů dětské knihovn y budoucnosti. Také tezi o tom, že „obálka prodává“, vzali v Åarhusu za svou a transformovali ji do podob y „obálka půjčuje“. S těmito dvěma m yšlenkami pak navrhli Reol-slider – regál na knih y, na jehož boční straně je obrazovka, zobrazující jednotlivé titul y knih zařazené v příslušném regálu tak, jak jejich čip y postupně snímá snímač na posuvném ramenu instalovaném na horní desce regálu. 39
    • Uživateli je tak nabídnut komfort „listování titul y“ přímo u regálu, aniž b y musel na některou z knih sáhnout a navíc snadné nalezení zvolené publikace podle poloh y snímače. I-Land, Interaktivní město Protot yp, umístěn ý permanentně v ústřední knihovně v Åarhusu, je stolem, jehož horní deska je mapou města Åarhus a zároveň interaktivní obrazovkou se zařízením RFID. To reaguje na poh yb fyzick ých předmětů, jako jsou malé figurk y či model y horkovzdušn ých balónů a vyvolává různé audiovizuální efekt y. Absolvováním prohlídk y města v balóně či „pěšk y“ s figurkou se aktivují videosekvence zachycující různé okamžik y z historie města. Účastníci této exkurze se tak zábavnou a nevšední formou dozvídají o historick ých milnících a událostech ve svém rodišti. Všechn y instalace společně ilustrují velký potenciál IKT, které na základě interakce s dětsk ým uživatelem, spojují jak učení se ovládání a způsobům užívání IKT, tak získávání znalostí. Účelem koncepce interaktivní knihovny budoucnosti b ylo dokázat, že základní hodnot y, jimiž knihovna disponuje – četba, studium, zkušenosti, inspirace, hra, dialog, místo setkávání – je možné nově podporovat a rozvíjet za pomoci IKT. Podstatou je umožnění interaktivní komunikace uživatele s prostorem knihovn y i jejími součástmi, podpora učebních procesů a informačních kompetencí dětí zábavnou a atraktivní formou, a to jak pro skupin y, tak i jednotlivce. 4.4 Spojené státy americké – ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center Další zajímavé řešení prostoru, v ybavení i knihovn y pro děti a mládež jako celku, lze nalézt ve Spojených státech americk ých. Public Library of Charlotte & Mecklenburg Count y (dále jen PLCMC), jejíž dětské oddělení se vedení rozhodlo po sto letech zavřít a přesunout do nov ých prostor, může b ýt dalším příkladem na cestě po zahraničních úspěšn ých iniciativách. 40
    • ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center, www.imaginon.org (viz Příloha č. 6), je samostatn ým střediskem, které spojuje jak knihovnu pro děti a mládež, tak dětské divadlo a místo k setkávání mladých lidí za volnočasov ými, studijními či přednáškov ými účel y. Pojmenováno po manželském páru štědře podporujícím umění a vzdělávání v Charlotte, vzniklo z představ o spolupráci dvou kolegů – Boba Cannona, ředitele PLCMC, a Bruce LaRowa, ředitele Children´s Theatre of Charlotte. 54 Od roku 2005, kd y bylo slavnostně otevřeno, sk ýtá nejen dosud ch ybějící prostor jak pro knih y, tak pro divadelní zázemí, ale je také působištěm pro mnohé další aktivit y. Budova se nachází nedaleko od PLCMC a je spojena s dětsk ým divadlem s kapacitou 550 míst nacházejícím se v přízemí. Naproti divadlu je v přízemí umístěna dětská knihovna – Spangler Library, jež nabízí kromě velkého množství knih pro děti v rozmezí od narození až po 5. rok života, také média jako CD, DVD, videa a software, poslechová místa pro přehrávání hudby nebo mluveného slova. Součástí knihovn y je pak také sbírka materiálů pro učitele či rodiče t ýkající se rodičovství, dětství, dospívání, učitelství a tematik y dětského v ývoje obecně. Interiér knihovn y je barevn ý a pro děti zajímavě řešen ý. Různě stavěná schodiště, instalace a celkově velmi prosvětlen ý prostor dík y prosklen ým stěnám do ulice tvoří uživatelsk y přívětivé prostředí. Náb ytek b yl v ybrán s přihlédnutím k tomu, že uživateli budou děti a tak židle, stol y i regál y jsou pestré a variabilní. Je zde podporována dětská kreativita, regál y mají po stranách kreslicí tabule. K v ytváření vlastních příběhů, postav nebo přímo divadelních scén slouží obrazovkové konzole. V případě volb y například programu pro tvorbu scén je hráči nabídnuto několik možností v ýchozích příběhů, které v ycházejí z repertoáru Children´s Theatre of Charlotte, které může volně upravovat výběrem a umístěním rekvizit, volbou určité role a přizpůsobení vzhledu postav y či konečn ým namluvením vlastního scénáře do mikrofonu. 55 Aplikace Tale Spinner nabízí zase možnost tvořit příběh y ve hvězdách, Team machine 54 ImaginOn Home Page. 55 HU GGI N S, M ela n ie. I m a g in On , s. 1 9 – 2 7 . 41
    • pak dává na v ýběr z realizace vlastní divadelní scén y nebo tzv. obrázku do minut y. Oba program y končí nabídkou knižních titulů z fondu knihovn y souvisejících s tématy jednotliv ých her. Přízemí ImaginOn nabízí mimo jiné dále také prostor pro různé interaktivní v ýstav y a exhibice, přednáškov ý sál s 250 míst y č i kulatou síň pro komornější akce jako předčítání, autorská čtení, v yprávění. K místnostem tohoto t ypu patří i tříd y pro nejrůznější kroužky v I. patře. Zde se také nachází středisko mládeže The Loft, Time Warner Cable Tech Central a Studio-i. Technická centrála spolu se Studiem-i tvoří multimediální a interaktivní zázemí celé knihovn y. Jde o centrum shromažďující IKT k zv yšování dětsk ých dovedností a znalostí práce s nimi. Pro děti od 6 let, mládež i rodičovsk ý doprovod je zde 60 počítačů, které mohou v yužít jak pro domácí úkol y, tak pro své volnočasové a zájmové aktivit y týkající se počítačové a multimediální technik y. Personál o 5 členech je připraven pomoci při zvládání prvních kroků seznamování s počítačem nebo též poradit v odbornějších pracích s dostupným softwarem. 56 Multimediální software a technologie jsou sdružen y a prezentován y hlavně ve Studiu-i, což je místnost v kulatém v ýklenku budovy umožňující nejen práci se zmíněn ými nástroji, ale také fungující jako prostor pro promítání, prezentace nebo další kolektivní aktivit y mládeže. Uživatelé mohou v yužít nejrůznějších nástrojů a technologií pro tvorbu animovaného či hraného videa. Studio-i nabízí možnost taková videa v ytvářet, editovat, stříhat, doplňovat o hudební stop y a dále všelijak upravovat. Nově instalovaná kabina pro nahrávání zvuku se speciálními zvukotěsn ými pěnovými stěnami zv yšuje komfort při skládání a mixování vlastních skladeb jak pro hudebního tvůrce, tak pro jeho okolí. Uživatel si zde může obohatit také své znalosti IKT o zkušenosti z práce s technologií blue screen, poznat základ y počítačové animace anebo produkce digitální hudb y a zároveň si třeba natočit vlastní hrané video nebo sestříhat rodinné 56 ImaginOn Home Page. 42
    • album, v ýsledek v yp álit na disk DVD a pochlubit se s ním doma či na webu. 57 Vše za plné podpory a pomoci knihovního personálu. The Loft – tak se jmenuje prostor navržen ý tak, ab y především odpovídal potřebám mládeže mezi 12 a 18 let y. Splňuje požadavk y jak pro trávení volného času s přáteli – nabízí místa pro neformální konverzaci, poslechová místa k relaxaci a odpočinku při hudbě, signál wi- fi pokrývající celou plochu budov y, laptop y a počítače s nejrůznějším softwarem, tak pro knihovnu – obsahuje na 6 000 svazků oblíbené populární literatury, časopisů, komiksů a publikací pro doplnění studia, kolekci audiovizuálních dokumentů čítající na 1 000 exemplářů, studijní místa pro jednotlivce i skupin y a kvalifikovan ý personál připraven ý uspokojit informační či programové potřeb y. 58 The Loft ale není jen prostorem v centru ImaginOn, n ýbrž také stejnojmennou webovou stránkou. Stejně jako fyzická plocha je i web přizpůsoben požadavkům mlad ých lidí. Disponuje svěžím designem a řadou odkazů, rubrik a témat. Kromě jiného web také odkazuje na Teen Second Life® (dále jen TSL), což je virtuální prostor určen ý pro teenagery mezi 13 a 17 let y, kteří si mohou v yzkoušet jak se „žije“ ve virtuálním trojrozměrném (dále jen 3D) prostředí, kde nech ybí ani knihovna. 59 PLCMC totiž ve spolupráci se společností Alliance Library S ystem vytvořila v tomto světě ostrov, pojmenovala jej Eye4You Alliance a „postavila“ na něm knihovnu, za účelem posk ytování virtuálních knihovních služeb (viz http://www. youtube.com/watch?v=RU5OfUYsnZk). Alliance Library System, vedoucí činitel projektu Second Life Library na Info ostrově v „dospělé“ verzi Second Life® (dále jen SL), je jednou z nejvíce inovativních firem v oblasti regionálních knihoven Severní Amerik y. 60 „Cílem Eye4You Alliance je vytvořit v TSL interaktivní a informační prostor pro mládež a spojit se s vyučujícími, jež s nimi pracují, ať už ve světě virtuálním nebo reálném. Projekt se snaží budovat tento vývojový 57 Tamtéž. 58 ImaginOn Home Page. 59 PLCMC Teen Pages. 60 PLCMC. 43
    • prostředek, podpořit spolupráci a propagovat aktivní učení, které připravuje dospívající pro budoucí studium. Oba partneři, PLCMC i Alliance Library System, věří, že toto prostředí, jenž je webovým rozhraním vybízející mladé lidi k řešení věcí podle sebe, má značný vzdělávací potenciál.“ 61 Každ ý teenager, který má zájem vstoupit do TS L a v ytvořit si svého avatara pro brouzdání jím, se může přihlásit na jakémkoliv počítači v prostoru budov y ImaginOn. Na všech PC v rámci celé stavb y je totiž program instalován. K registraci stačí mobilní telefon. Po vstoupení do virtuálního světa může uživatel měnit „svůj“ vzhled, oblečení, přidávat gesta apod. Poh yb v této realitě není omezen, tudíž se není čemu divit, že pro transport na jiná místa volí uživatelé teleport nebo si tam jednoduše zaletí (viz http://www. youtube.com/watch?v=dud0Oe9n3FA). Program nabízí k dispozici i mapu s místy, kam se může uživatel dostat. Pro přenos na ostrov s knihovnou se jednoduše vloží do cílového pole sousloví Eye4You Alliance a poté zvolí tlačítko pro teleportaci. V informacích o ostrově může uživatel zjistit, jaké akce se připravují a t y pak třeba v yhledat. Kromě knihovn y nebo divadla zde může zajít například do uvítací místnosti, kde jsou organizovány pondělní ranní setkání pro uvítání nov ých členů nebo schůze informačního charakteru pro mládež i dospělé (viz http://www. youtube.com/watch?v=8r2sTKx7KvA), odpočinout, relaxovat a konverzovat s ostatními v parku s vodopád y nebo navštívit uměleckou galerii v ystavující díla teenagerů či vesmírnou stanici, kde jsou pořádán y pravidelné páteční program y zaměřené na vědu. Tento způsob komunikace vede nejen k rozvíjení cenn ých dovedností a vlastnímu sebev yjádření, ale umožňuje též v yzkoušet si různé simulace, role a takzvaně „ověřit funkčnost vlastních ideálů“. Virtuální prostředí jako TSL nepředstavuje pouze nabídku nového a jiného přístupu k nejrůznějším t ypům akcí, událostí, workshopů a programů pro mládež, n ýbrž i prostor k učení a získávání nov ých poznatků i co se t ýče jin ých kultur, národností a jaz yků, prostřednictvím psan ých či mluvených dialogů. Účelem Eye4You Alliance je tedy snaha o v ytvoření místa, které 61 PLCMC. 44
    • b y b ylo sv ým uživatelům nápomocné při poh ybu ve virtuálním prostředí a zároveň dokázalo poukázat na možnosti sebev yjádření a příležitosti k rozvoji vlastních dovedností, jenž se zde nabízí. 62 Virtuální svět už tedy přesahuje dimenzi pouhé počítačové hry. Již dnes je S L v yužíván univerzitami a školami jako prostředek novodobé v ýuk y. Jeho působnost se pomalu rozšiřuje a dosahuje čím dál širších okruhů potencionálních uživatelů. Pro nejbližší budoucnost to znamená především příliv nových zájemců o v ytvoření „druhého života“ ve virtuální realitě. Bude ted y jistě ještě dále třeba určit ých entit přispívajících k orientaci v 3D prostoru, ať už pro sféru zábavy, online kurzů, účasti na různých akcích nebo v ýu k y a nemůže b ýt poch yb o tom, že toto je pole, v němž může pomoci právě knihovna. 63 PLCMC pojala prostor pro mládež opravdu velkoryse, a to co se t ýče prostoru fyzického i virtuálního. Za hlavní směr, v němž se rozhodla své uživatele oslovit, zvolila IKT, což b yla vzhledem k dnešnímu v ývoji a zájmu dětí a dospívajících velmi dobrá volba. 4.5 Polsko Oslovit mladou populaci v rozmezí 13 – 25 let, přivést do knihovn y děti a teenagery, ukázat jim knihovnu jako skvělé místo pro trávení volného času, kde se dá spoustě věcí také přiučit, to vše se skrývalo za v ybudováním několika moderních multimediálních knihoven v Polsku, jedná se o Mediateku ve městech Varšava a Kielce, centrum pro mládež Planeta 11, dětskou knihovnu Abecadło a multimediální zařízení Nautilus (viz Příloha č. 7). Všechn y t yto stavb y spojuje jak moderní v ybavení a svěží design interiéru přizpůsoben ý požadavkům a struktuře uživatelů, tak velká podpora volnočasov ých aktivit, odborn ých přednášek, zájmov ých seminářů a poraden. 62 Te en S eco n d L ife B ro ch u re, s. 1 – 2 . 63 PLCMC. 45
    • 4.5.1 Planeta 11 64 Tato multimediální knihovna pro mládež vznikla ve městě Olsztyn v září 2004. Stavbu knihovn y podpořila Bertelsmannova nadace v rámci programu Biblioteka dla młod ych klientów a samospráva města. Vnitřní design v ytvářel s ohledem na potřeb y a přání samotn ých uživatelů německ ý architekt Christian Schmitz, který ve své práci zohlednil i název knihovn y, odvíjející se od její blízkosti městskému planetáriu, a zahrnul do ní i kosmické prvk y. Podařilo se mu vytvořit atraktivní prostor pro trávení času se snadn ým přístupem k fondu, míst y pro odpočinek, zábavu i studium, přičemž nezapomněl ani na speciální koutek pro nejmenší návštěvník y. Téměř polovinu knihovního fondu tvoří multimediální materiály (CD, DVD, počítačové hry, audioknih y, VHS). Dalším specifikem Planet y 11, www.planeta11.pl, je stavění fondu. Zavedli zde řazení dokumentů do tematick ých bloků zahrnujících například pojm y kariéra, hobb y, škola, krása či tzv. horká témata. Zajímavostí a nepoch ybně také v ýh odou tohoto řešení je, že na polici určitého tématu jsou vedle sebe řazen y jak tradiční dokument y, tak multimediální nosiče. Jelikož je Planeta 11 prezentována jako multimediální knihovna, kromě nejrůznějších nosičů zde mohou uživatelé v yužít 13 počítačov ých stanic s různ ými t yp y softwaru, jako jsou program y kancelářského t ypu, grafické editory, herní, naučné a vzdělávací program y či nástroje na tvorbu vlastních webov ých stránek. Mezi další v ybavení pak patří poslechová místa, přehrávače CD, DVD a VHS, televizor a speciální místo pro hráče her. Samoobslužné kopírk y, tiskárn y a projektory jsou zde samozřejmostí. Činnost knihovn y je realizována zejména v oblastech posk ytování informací, vzdělávání, zábav y a poradenství. Právě poradenství se pak ukázalo b ýt velmi populárním. Funguje zde tzv. spadochron, což jsou workshop y zaměřené na plánování kariéry a zv yšování kvalifikace lidí hledajících práci a organizaci individuálních konzultací ve spolupráci 64 P O L - C Z AJ KOW SK A, D an u ta. P la ne ta 1 1 , s . 3 5 – 3 9 . 46
    • s úřadem práce. Za přítomnosti licencovaného trenéra mohou účastníci rozvíjet například své znalosti ze základů práce s multimédii, v yužít služeb poradců a celkově získat pomoc při volbě budoucí profesní dráh y. Planeta 11 docílila mimořádného úspěchu mezi sv ými uživateli a to hlavně dík y její snaze o neustál ý kontakt s uživateli. Ten posiluje nejen její vlastní web, diskusní fórum a emailová komunikace, ale i propagace prostřednictvím reklamních předmětů a spolupráce s médii. Navázání vzájemné spolupráce s tiskem jako je Gazetą Olszt yńską, místní v ydání Gazet y W yborczej, s rádii Radio Olszt yn, „Wa-Wa“, RMF FM nebo lokální televizí mělo za následek velkou popularitu, jež vedla až k ocenění Hit roku 2004 získaném v anketě listu Gazetą Olszt yńską. 4.5.2 Mediateka ve Varšavě Tato vznikla také v rámci projektu Bertelsmannov y nadace a její otevření proběhlo 25. června 2004. Knihovna, www.mediateka.biblioteka.wroc.pl, je zaměřena především na uživatele ve věku 13 – 25 let, ale její služb y mohou v yužívat i lidé mimo tuto skupinu. Její interiér se v yznačuje opět futuristick ým a atraktivním prostředím evokujícím multimedialitu již při vstupu, dík y interaktivnímu průvodci. Vybavení zahrnuje 13 počítačov ých stanic, kopírk y, skenery atd. Fond čítá na 30 000 médií včetně knih, titulů časopisů a multimediálních nosičů. 65 Zajímavostí je interaktivní vzdělávací centrum Multicentrum, jehož posláním je sloužit jako atraktivní místo pro další vzdělávání v různ ých oblastech poznání. 66 Stejně jako Planeta 11 jsou zde jaz ykové kavárn y nabízející konverzaci s rodil ým mluvčím v 5 světov ých jaz ycích. 65 Mediateka. O Mediatece. 66 Mediateka. MultiCentrum. 47
    • 4.5.3 Abecadło Úspěch Mediatek y a Planet y 11 b yl natolik inspirující, že po několika letech vznikl y další projekt y multimediálních knihoven – Abecadło, Mediateka ve městě Kielce a Nautilus. V případě Abecadła, http://abecadlo.olsztyn.pl, které vzniklo v březnu roku 2006 rovněž ve městě Olsztyn, se jedná o zařízení zaměřené především na potřeby nejmenších dětí. Umístěno v druhém patře obchodního domu Alfa je stále v centru dění. Navrhování interiéru se opět ujal Christian Schmitz. Jelikož je knihovna určena především dětem do 13 let, prioritou byl y nízké police na knih y, prostor pro hraní i odpočinek s knihou, nejrůznější doplňk y, mobilní náb ytek a co nejpříjemnější prostředí. Architekt v yřešil touhu dětí po odděleném prostoru závěs y nad sedacím náb ytkem postaven ým do kruhu. Nech ybí zde ani hračk y a barevná v ýzdoba. Co však děti nejvíce ocenil y, bylo moderní v ybavení a technika, ke které dříve v knihovně neměl y přístup. Nyní mají k dispozici několik počítačov ých stanic, přehrávače CD, DVD, VHS, skenery, tiskárn y, kopírk y i DVD v ypalovací mechanik y. Fond knihovn y zahrnuje na 20 000 knih a na 2 000 dalších dokumentů a multimediálních nosičů. 67 Knih y a média jsou řazen y do několika skupin. Je zde v yužito jak barevné odlišení reflektující věk čtenáře, tak alfabetické označení knih a sdružující řazení podle společného tématu. Nejsou zde však jen knih y pro děti, ale také publikace a další materiál y, které se zab ývají dětstvím a výchovou obecně, ps ychologií, pedagogikou, školstvím aj. určené především rodičům, učitelům, v ychovatelům, studentům a všem dalším, které tato problematika zajímá. 68 Poloha knihovn y v obchodním centru b yla zřejmě také inspirací pro nové služb y, které zavedla. Jedná se o možnost rodičů přenechat své ratolesti ve věku 4 – 7 let pod dohledem knihovníka po čas v yř izování nákupů, obchodních schůzek apod. Další originální službou je pak nabídka narozeninov ých oslav s dvouhodinov ým programem přizpůsoben ým věku dětí, které lze uspořádat kteroukoliv sobotu. Sobota je totiž obecně dnem 67 R OME J KO, E wa . M u lt i med ia l na b ib l io t e ka Ab e cad ło , s. 1 3 – 1 4 . 68 Abecadło. 48
    • rodinn ých setkání. V tuto dobu jsou organizován y hry, v ýtvarné kroužk y, semináře či nejrůznější turnaje a jednou měsíčně se pořádají odborné přednášk y pro rodiče s tematikou v ýchovy, vzdělávání a rozvoje dětí. 69 4.5.4 Nautilus 70 Nautilus, www.nautilus.hb.pl, otevřen ý 12. října 2007 ve Varšavě, je další knihovnou s multimediálním fondem a technick ým v ybavením zaměřen ým pro potřeb y dětí a mládeže. Název knihovn y evokuje ponorku, jíž je také přizpůsoben design interiéru či webov ých stránek. Prostor knihovn y je stavebně rozčleněn na několik menších místností pro práci na počítačích, pro police s knihami, místa k odpočinku a zábavě, či přednášk y. Stejně jako předchozí mediaték y je i Nautilus v ybaven moderní v ýpočetní technikou včetně nezb ytného programového v ybavení, tiskáren, kopírek a skenerů. Mediateka ve městě Kielce je pak stejně úspěšnou obdobou zařízení ve Varšavě. 4.6 Oddělení pro děti a mládež v České republice Vzhledem ke snaze o co nejkvalitnější služby a zaměření na potřeb y a přání se uživatelé dělí na kategorie. Výsledkem dělb y do kategorií jsou diferencované služb y v adekvátní kvalitě, rychlosti či rozsahu odpovídající potřebám a požadavkům dané skupin y. 71 Z hlediska věku se nejčastěji rozlišují čtenáři dětští, dospívající a dospělí. Posledně jmenovaní mají samostatné oddělení, jedno ze základních v knihovně. Děti a mládež do 14 let pak tvoří oddělení druhé. Vzhledem k tomu, že ve většině knihoven u nás neexistuje třetí samostatné oddělení, a to pro dospívající mezi 14 a 19 let y, vnitřní členění se pak opírá o věk a dělí čtenáře ve věku 5 – 9 let, 9 – 12 let a 12 – 14 let. 72 69 R OME J KO, E wa . M u lt i med ia l na b ib l io t e ka Ab e cad ło , s. 1 3 – 1 4 . 70 W iel k ie o t wa r c ie p ier wszej b ib l io te k i mu l t i med ial n ej d la d zie ci w W ar s za wi e, s. 3 7 . 71 V ÁŠO V Á, L id mi la. Úv o d d o b ib l io p ed a g o g iky. s. 1 4 7 – 1 4 8 . 72 V ÁŠO V Á, c it. 7 1 . 49
    • Úsek y a oddělení pro děti a mládež tvoří jeden z hlavních bodů, jímž se situace v České republice liší od zahraničních knihoven zmiňovan ých v kapitole 4, jejichž knihovn y pro děti či mládež jsou vesměs samostatn ými celk y a mnohd y i budovami. Ačkoliv se trend multimediálních knihoven v podobě projektů a interaktivních konceptů po vzoru Dánska či Holandska v Česku ještě plně neprosadil, lze v ybrat příklad y dětsk ých oddělení (viz Příloha č. 8), které splňují a rozvíjejí požadavk y a doporučení pro model multimediální knihovn y uváděné v kapitole 3. Městská knihovna Česk ý Těšín se například nechala inspirovat a své pobočk y pro děti v rámci možností zmodernizovala. Oddělení pro děti pobočk y v ulici Havlíčkova zvolilo jasnější barvu interiéru, konkrétně žlutou, která navozuje optimistickou náladu (viz kap. 3.2). Také je zde snaha o alespoň částečnou inovaci v organizaci knihovní fondu. Jednotlivé knih y b yl y doplněn y grafick ými značkami představující témata jako dobrodružství, humor, pohádk y, doporučená literatura, detektivk y, zvířata atd., usnadňující čtenářům hledání i orientaci v knihovně. V případě dětí je pravděpodobné, že dají přednost raději nějaké matraci, pohovce či koberci, před sezením s knihou u stolu, zvlášť pokud je onen předmět navíc zajímav ý na pohled svou konstrukcí, barvou nebo tvarem. Jednu z místností ted y v knihovně doplnili o patrové schod y k sezení a variabilní rozkládací stůl. To, že relaxační prostory jsou stejně důležité jako prostory studijní a pracovní b ylo uvedeno již v kapitole 3.4. Mohou b ýt řešen y jak uskupením několika kusů sedacího náb ytku do klidové zón y, tak i různ ými plošinami potažen ým i kobercem a doplněn ými polštáři, jako alternativa sezení, jako je tomu například v dětském oddělení Městské knihovn y Krnov či v pobočce Městské knihovn y Česk ý Těšín ve Svibici. Nezv ykle řešen ý interiér také napomáhá tomu, ab y se v knihovně děti cítil y příjemně. Variací na toto téma je nespočet, prostor může b ýt doplněn nejrůznějšími koutk y v ytvořen ými ať už dětmi samotn ými nebo knihovnicemi či architekt y. Obava ze stísněnosti prostoru není na místě, jelikož dětem rozlehlé a prázdné prostory v yhovují méně než ploch y 50
    • zastavěné náb ytkem a různ ými doplňk y, navíc uspořádané ledab yle tak, ab y v ytvářel y právě on y skrýše, roh y a doupata (viz kap. 3.3). Takové knihovn y jsou pak mezi dětmi velmi ceněn y a oblíben y bez ohledu na to, že se mohou částečně pot ýkat s nedostatkem prostoru. Příkladem může b ýt dětské oddělení Knihovn y Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. Ačkoliv se nachází v podkrovním patře budov y, je oddělení řešeno velmi atraktivně. Stejně jako v Holandsku miniaturní domek s okénk y (viz kap. 4.2) i vchod prostřednictvím nezv ykl ých věcí, předmětů a apod. může v yvolat dojem odlišné realit y. Jako je tomu například u skříně v pobočce Ditrichova Městské knihovn y v Praze, která ve sv ých útrobách představuje království Bílé čarodějnice z Letopisů Narnie, nejen sv ým designem v ycházejícím z filmového zpracování, ale také zobrazenou krajinou světa uvnitř. I kd yž skříň jako vchod funkční není, dojem, který v yvolává je přinejmenším inspirativní. Ovšem celkový dojem oddělení nemusí oživovat pouze vstupní část. Vítána jsou jistě různá okénka, ozdob y a designové úprav y s cílem odlišit takové oddělení od střídmého světa dospěl ých a podnítit chuť vstoupit do něj, trávit zde čas atd. Okénko do dětského světa má ve svém oddělení pro děti například Knihovna Petra Bezruče v Opavě. Potřeba poznávání světa ze skrytu a v ytváření světů imaginárních přetrvává i v dospělosti, ovšem už se tolik neprojevuje. S příchodem virtuální realit y nastala změna i ve v ytváření těchto soukrom ých světů, skrývání a pozorování okolí jakob y odjinud. Virtuální realita jako například Second Life® (dále jen SL) zasáhla i způsob sociální integrace. Prostřednictvím těchto technologií se mohou lidé vracet ke svým imaginárním tendencím a objevovat nové věci i v dospělosti. 73 V uměle v ytvořeném 3D prostředí jako je SL společnosti Linden Lab ze San Franciska je možné si v ytvořit svou druhou identitu pro virtuální svět. Lidé si zde plní sn y, které ve skutečném světě nemohou. Vizi sebe sama zpodobní do tzv. avatara, což je postava, která je ztělesňuje na obrazovce počítače. Už tím, že si mohou zvolit svůj vzhled je tato 73 ST U RM, B r ia n W . I ma g in ar y “Geo gr ap hie s ” o f C hi ld ho o d , s. 4 7 . 51
    • forma zábav y pro spoust y lidí jedinečná a velmi přitažlivá. Ve virtuálním prostředí pak mohou pracovat, potkávat nové přátele, budovat vztah y a trávit tak svůj volný čas. Je sice otázkou, na kolik je taková „hra na skutečnost“ pro její uživatele přínosná, ale jedno je jisté – je neuvěřitelně populární. Z těchto preferencí a způsobů vzájemné komunikace je třeba využít poznatk y aplikovatelné na knihovnu. Například tak jako to udělala Regionální knihovna v Karviné, která velmi dobře odhalila možnosti, jež sk ýtá právě virtuální prostředí. Po vzoru americké Public Library of Charlotte and Mecklenburg Count y, jenž si v ytvořila v imaginárním světě vlastní „knihovnick ý“ ostrov (viz v kap. 4.4), si v něm Regionální knihovna založila pobočku také. Vizionářem a propagátorem myšlenk y „virtuální pobočk y“ b yl ing. Vladimír Písečn ý, který správně viděl za tímto krokem v ýrazné zviditelnění jak služeb knihovn y, tak i celkově města samotného. S hledáním patřičného umístění neměli karvinští potíže, jelikož zde b ylo nedávno založeno první československé virtuální město zvané BOHEM IA. Své uživatele uvítala knihovna 1. 7. 2008, hned po v yřízení všech nezb ytn ých formalit, jako b ylo zakoupení pozemku, registrace a stavba budov y. Do nabídk y se řadí téměř všechny služb y posk ytované fyzickou knihovnou, včetně přístupu k online katalogu, rešerší, pln ých textů časopisů, informací o akcích a aktivitách knihovn y či města a internetového antikvariátu. Že b ylo rozhodnutí o umístění „pobočk y“ do 3D prostředí SL správnou volbou se ukázalo zanedlouho po spuštění. Za pouhé čt yři měsíce narostl počet virtuálních uživatelů o 2012, oslovit se podařilo i mladší a střední generaci, zv ýšila se návštěvnost také webov ých stránek regionální knihovn y a též prodej knih prostřednictvím internetového antikvariátu. 74 Náklad y na v ybudování takové knihovn y činí cca 25 000 Kč ročně, jedinečn ým přínosem je však podle ředitelk y Regionální knihovn y Karviné, PhDr. Haliny Molinové, celosvětová prezentace knihovn y 74 MO LI NO V Á, H al i na. V ir t uá l ní k ni ho v na v S eco nd L i fe, s . 4 9 . 52
    • prostřednictvím této alternativní form y práce s knihami, čtenáři a informacemi. Informační zdroj, který nyní třímá v rukou knihovna v Karviné je zdrojem, k němuž má přístup široká veřejnost a tudíž sk ýtá další možnou cestu využití jejích služeb. 75 Technologie a služb y světa dnes velmi staví na své personalizaci, dík y níž jsou také úspěšné, což dokazuje také příklad karvinské knihovn y. Co platí pro ostatní uživatelské služb y ve sféře IKT, to b y také knihovna měla, pokud ne přímo aplikovat, tak alespoň reflektovat. Čím více totiž bude přizpůsobena osobnostním požadavkům uživatelů, tím více bude pro své služb y v yhledávána. 75 KO NÍ ČK OV Á, L u ci e. R e: d o ta z k V K. 53
    • 5 Závěr Bakalářská práce informovala o obecném vlivu v ývoje informačních a komunikačních technologií na mladé lidi a jejich vztah k četbě a knihovnám. Snahou b ylo také poukázat na to, jak specifickou skupinu tvoří děti a mládež a jak b y knihovní služb y měl y jejich specifické nárok y reflektovat. Po stanovení jednotné terminologie b yl definován klíčov ý pojem multimediální knihovna, jakožto instituce disponující škálou různorod ých materiálů podporující vzdělanostní a osobnostní rozvoj jedinců a posk ytující k němu adekvátní prostředí, které respektuje jejich potřeb y a požadavk y. Na základě mezinárodních doporučení b yl y shrnut y nejdůležitější poznatk y k prostorovému a dispozičnímu řešení, interiéru a technickému v ybavení modelu multimediální knihovn y. Zároveň b yl y doplňován y informacemi v ycházejícími z aktuálních trendů v moderních zařízeních, které představují vizi knihovn y pro děti a mládež, jež b y měla b ýt ideálně sv ým vlastním prostorem, oddělen ým od ostatních jejích částí, snadno rozeznateln ým a zapamatovateln ým, k čemuž b y měl y přispívat hlavně speciální náb ytek, dekorace a barv y. Výsledn ý model multimediální knihovn y je tak sumou doporučení a poznatků respektujících jak status knihovn y jako informační instituce, tak i její potenciál jako místa komunitního v ýznamu. Příklad y několika zahraničních knihoven, které buď sam y úspěšně inovoval y své služb y, nebo se zapojil y spolu s dalšími do profesionálního projektu, v podstatě tvoří pilíře samotného modelu. Svou existencí potvrzují jeho reáln ý v ýznam a v yjadřují podporu změn y, jež s sebou přináší jeho akceptování. Tuto transformaci doprovází také posun v chápání knihovn y pro děti a mládež. Odlišnosti terminologie při označení knihovních služeb pro mladé v jednotliv ých zemích jsou toho důkazem. Projekt The Children´s Interactive Library v Dánsku v ýznam i efekt slova interaktivní sv ými protot yp y založen ými na nejnovějších technologiích 54
    • bezesporu naplňuje. Mediaték y v Polsku následují svůj název v jeho v ýznamu sbírka médií v ýukového charakteru, jehož přidanou hodnotou je však v polském podání v ysoká úroveň personalizace služeb a reflexe potřeb a požadavků uživatelů. Naproti tomu pak stojí česká oddělení pro děti a mládež. Již označení samotné navozuje dojem, že je oblast knihovních služeb dětem a mládeži chápána pouze částečně. Předpokladem pro dosažení úrovně zmíněn ých moderních zahraničních knihoven nejsou pouze finanční požadavk y, umožňující pořízení adekvátního v ybavení a nákladné rekonstrukce, n ýbrž také pochopení potřeb a přání uživatelů jako zákazníků a zásadní omezení všech bariér, zákazů a příkazů. Zahraniční příklad y dokazují, jak nezb ytn ý je také optimismus, ochota a osobní přístup samotn ých pracovníků knihovn y. Jakékoliv zařízení, které chce docílit toho, ab y b yl o dětmi a mládeží často v yužíváno a oblíbeno, musí b ýt uzpůsobeno jejich požadavkům, mezi něž striktní omezování čehokoliv rozhodně nepatří. Dobrým příkladem mohou b ýt i v ybrané české knihovn y, jež se snaží změn y alespoň v rámci sv ých možností akceptovat a personalizovat své služb y. Za všechn y jsou v této práci zmíněn y např. Městská knihovna Česk ý Těšín a její pobočk y, Městská knihovna Krnov, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, Knihovna Petra Bezruče v Opavě či pobočka Ditrichova Městské knihovn y v Praze. Multimediální knihovna pro děti a mládež je možn ým řešením i reakcí knihoven na v ývoj informačních a komunikačních technologií. Tato reakce totiž respektuje zálibu mlad ých lidí v médiích a výhodně ji obrací na svou stranu. Prostřednictvím implementace médií do svého fondu a personalizací sv ých služeb dle modelov ých doporučení, nabídne dětem a mládeži kvalitní informace formou jak tradičních, tak elektronick ých zdrojů. Nepopirateln ý potenciál propojení dvou odlišn ých světů, klasick ých tištěn ých a elektronick ých médií, dokázal příklad karvinské knihovn y a její úspěšn ý vstup do virtuálního prostředí Second Life®. Z v ýsledků této iniciativ y je tedy jasné, že aktivní forma propagace a sebeprezentace 55
    • reflektující současné trend y může pozitivním způsobem ovlivnit v yužívání služeb knihoven a také pomoci k rozšíření obecného povědomí o nich. 56
    • Seznam zkratek 3D – 3-Dimension A.V. Equipment – audiovizuální v ybavení CD – Compact Disc DVD – Digital Versatile Disc IFLA – International Federation of Library Associations and Institutions IKT – informační a komunikační technologie IQ – Intelligence Quotient PC – Personal Computer PLCMC – Public Library of Charlotte & Mecklenburg Count y SL – Second Life TSL – Teen Second Life UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization VHS – Video Home System 57
    • Seznam literatury Monografické publikace ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne. Teoria i praktyka. T.1: Organizacja biblioteki. Warszawa : SBP, 1996. 212 s. ISBN 83- 85778-59-4. LEDERBUCHOVÁ, Ladislava. Dítě a kniha : o čtenářství jedenáctiletých. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2004. 1. vyd. 179 s. ISBN 80-86898-01-6. Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. 127 s. Aktualit y SKIP; sv. 20. ISBN 80-85851-14-8. VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. Praha : ISV, 1995. 189 s. ISBN 80-85866-07-2. VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby : informační průmysl. Praha : Univerzita Karlova, 1993. 178 s. ISBN 80-7066-801-6. Část monografické publikace NOVÁKOVÁ, Marta. Mediatéka. In Informačná výchova : Terminologický a výkladový slovník. 1. v yd. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1998. ISBN 80-08-02818-1, s. 225. Seriálové publikace BRAXTON, Barbara. Kinder-capers : part III. Teacher Librarian. 2008, vol. 35, is. 3, s. 51-52. ISSN 1481-1782. CZARNECKI, Kell y, GULLET, Matt. Meet the New You. School Library Journal. 2007, vol. 53, is. 1, s. 36-39. ISSN 0362-8930. 58
    • ČUMPLOVÁ, Ludmila. Současnost a budoucnost školních knihoven v České republice. Čtenář : měsíčník pro knihovny. 2008, roč. 60, č. 3, s. 75-79. ISSN 0011-2321. DĄBROWSKI, Andrzej, ZIELIŃSKA, Jadwiga. Mediateka Wojewódzkiej Biblioteki Publicznej w Kielcach. Poradnik Bibliotekarza. 2007, rocz. 49, nr. 9, s. 5-7. ISSN 0032-4752. HILL, Nanci Milone. Teens – Perpetual Problem, or Golden Opportunit y? Public Libraries. American Library Association, January/February 2008, vol. 47, s. 24-32. JONÁK, Zdeněk. Hledání identit y ve virtuálních a fragmentárních světech médií. Čtenář : měsíčník pro knihovny. 2007, roč. 59, č. 10, s. 274-280. ISSN 0011-2321. KENNEY, Brian. It´s Worth the Risk : if libraries want to thrive, they need to be bold and imaginative. School Library Journal. December 2005, vol. 51, is. 12, s. 11. ISSN 0362-8930. LOERTSCHER, David. Flip This Library : school libraries need a revolution, not evolution. School Library Journal. November 2008, vol. 11, is. 1, s. 46-48. ISSN 0362-8930. Média tvořivě. Moderní vyučování : časopis o učitelích a jejich práci. 2008, roč. 12, č. 5, s. 3-5. ISSN 1211-6858. MIKA, Jiří. Lab yrint knihoven a ráj čtení : Čeští knihovníci navštívili Drážďan y, Chemnitz a Lipsko. Čtenář : měsíčník pro knihovny. 2006, roč. 58, č. 5, s. 168-170. ISSN 0011-2321. MILLER, Pat. Is Your Library Kid-Friendl y? Library Media Connection, March 2008, vol. 26, is. 6, s. 22-24. ISSN 1542-4715. 59
    • Multimédia a v ýuka. Moderní vyučování : časopis o učitelích a jejich práci. 2008, roč. 12, č. 5, s. 22. ISSN 1211-6858. PAULSEN, Ann, ENEMARK, Anna. To do or not to do : core competences, new roles and profiles for staff in the children´s library. Scandinavian Public Library Quarterly. 2008, vol. 41, is. 1, s. 16-17. ISSN 0036-5602. PEŠEKOVÁ, Mária, KOTEK, Tichomír. Sociologicko-ps ychologické príčin y ústupu čítania beletrie před elektronick ými médiami. Knižnica : Revue pre knihovníctvo a bibliografiu, knižnú kultúru, inf. systémy a technológie, ochranu dokumentov, biografistiku, archív a múzeum knihy, knižnej grafiky a literárnych pamiatok. 2005, roč. 6, č. 12, s. 9-12. ISSN 1212-5075. POL-CZAJKOWSKA, Danuta. Planeta 11. Poradnik Bibliotekarza. 2007, rocz. 49, nr. 1, s. 35-39. ISSN 0032-4752. ROMEJKO, Ewa. Multimedialna biblioteka Abecadło. Poradnik Bibliotekarza. 2007, rocz. 49, nr. 1, s. 13-14. ISSN 0032-4752. RUA, Robert J. After-School Success Stories. American Libraries. American Library Association, November 2008, s. 46-48. SAKÁLOVÁ, Elena. Čítanie a rodina. Knižnica : revue pre knihovníctvo a bibliografiu, knižnú kultúru, inf. systémy a technológie, ochranu dokumentov, biografistiku, archív a múzeum knihy, knižnej grafiky a literárnych pamiatok. 2007, roč. 8, č. 2-3, s. 44-51. ISSN 1212-5075. SAKÁLOVÁ, Elena. Informačná gramotnosť detí. Knižnica : revue pre knihovníctvo a bibliografiu, knižnú kultúru, inf. systémy a technológie, ochranu dokumentov, biografistiku, archív a múzeum knihy, knižnej grafiky a literárnych pamiatok. 2008, roč. 9, č. 4, s. 3-9. ISSN 1212-5075. 60
    • STURM, Brian W. Imaginary “Geographies” of Childhood : School Library Media Centers as Secret Spaces. Knowledge Quest. 2008, vol. 36, is. 4, s. 46-53. ISSN 1094-9046. Wielkie otwarcie pierwszej biblioteki multimedialnej dla dzieci w Warszawie. Poradnik Bibliotekarza. 2007, rocz. 49, nr. 12, s. 37. ISSN 0032-4752. Elektronické dokumenty BILINGS, Judith, A. Information Power for Washington : guidelines for School Library Media Programs. Revised. Washington, 1991. 82 s. Dostupn ý z WWW: <http://eric.ed.gov/ERICWebPortal/custom/portlets/recordDetails/detailmi ni.jsp?_nfpb=true&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=ED337174&ERICE xtSearch_SearchTyp e_0=no&accno=ED337174>. Tabulka 2 Podíl domácností vybavených osobním počítačem - vývoj 2003 až 2008 [online]. Praha : Česk ý statistický úřad, 2008 [cit. 2009-03-02]. Dostupn ý z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/550033483B/$File/9701080 2.pdf>. DELANNOY, Jean Pierre. Guide for the conversion of school libraries into media centres. Paříž : UNESCO, 1997. 62 s. ISBN 92-3-101389-0. Dostupn ý z WWW: <http://unesdoc.unesco.org/Ulis/cgi- bin/ulis.pl?catno=21894&set=48E7E521_3_103&gp=0&lin=1>. FOBEROVÁ, Libuše. Implementace marketingu do činností MěK v Chemnitz [elektronick ý dokument]. Duben 2009 [cit. 2009-04-16]. 61
    • GABAL, Ivan, VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, Lenka. Jak čtou české děti? : analýza výsledků sociologického výzkumu [online]. Květen 2003 [cit. 2009-03-22]. Dostupn ý z WWW: <http://www.gac.cz/documents/nase_prace_v ystup y/GAC_cten_jak_ctou_c eske_deti.pdf>. Geschäftsbericht 2006 - Stadtbibliothek Chemnitz [online]. [cit. 2009-01- 18]. Dostupn ý z WWW: <http://www.stadtbibliothek- chemnitz.de/fileadmin/pdf/geschaeftsbericht2006.pdf>. HUGGINS, Melanie. ImaginOn : Envisioning the future of library spaces and experiences for youth [online]. 2006 [cit. 2009-02-18]. Dostupn ý z WWW: <http://www.aakb.dk/graphics/user/HB/projekter/Konference2006/presenta tions/ ImaginOn%20slides.pdf>. Guidelines for Children´s Libraries Services : library services for children – more important than ever to children and their families all over the world [online]. IFLA Libraries for Children and Young Adults Section, December 2003 [cit. 2009-03-21]. Dostupn ý z WWW: <http://www.ifla.org/VII/s10/pubs/ChildrensGuidelines.pdf>. Guidelines for Audiovisual and Multimedia Materials in Libraries and other Institutions [online]. IFLA Audiovisual and Multimedia Section, March 2004 [cit. 2009-03-21]. Dostupn ý z WWW: <http://www.ifla.org/VII/s35/pubs/avm-guidelines04.pdf>. Inspiration – Strategies and Prototypes for the Future : Abstract from The Children´s Interactive Library Project 2004 – 2006 [online]. 2007 [cit. 2009-02-10]. Dostupn ý z WWW: <http://www.aakb.dk/graphics/portal/bibliotekerne/protot ypesforthefuture- web.pdf>. 62
    • Guidelines for Library Services For Young Adults [online]. IFLA, 1997 [cit. 2009-03-21]. Dostupn ý z WWW: <http://www.ifla.org/VII/s10/pubs/ ya-guidelines-en.pdf>. Jak čtou české děti? : stručná zpráva o výsledcích analýzy [online]. Únor 2003 [cit. 2009-03-22]. Dostupn ý z WWW: <http://www.gac.cz/documents/nase_prace_v ystup y/GAC_CTEN_jak_ctou _ceske_deti_strucna_zprava.pdf>. Knihovna a architektura 2005 : interiéry knihoven [online]. 1. v yd. Praha : Státní technická knihovna, 2005. [cit. 2009-04-16]. Dostupn ý z WWW: <http://library-architecture.upol.cz/2005/KA_05.pdf>. ISBN 80-86504-15- 8. KROGH, Peter Gall, MULVAD, Jannik. The Children's Interactive Library – prototypes and netWORKing [online]. 2006 [cit. 2009-02-18]. Dostupn ý z WWW: <http://www.aakb.dk/graphics/user/HB/projekter/Konference2006/presenta tions/PeterJannik.pdf>. Teen Second Life Brochure [online]. 2008 [cit. 2009-02-20]. Dostupn ý z WWW: <http://www.libraryloft.org/TeenSecond Life_Brochure.pdf>. TROELSTRA, Marijke. The Library of a 100 Talents : towards a new concept for children's libraries [online]. 2006 [cit. 2009-02-09]. Dostupn ý z WWW: <http://www.aakb.dk/graphics/user/HB/projekter/Konference2006/presenta tions/MarijkeTroelstra.pdf >. Vyhláška č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace - TZB-info [online]. c2001-2009 [cit. 2009-04-17]. Dostupn ý z WWW: <http://www.tzb-info.cz/t.p y?t=15&i=309>. ISSN 1801-4399. 63
    • WWW stránky Abecadło : Coś dla rodziców [online]. [cit. 2009-02-27]. Dostupn ý z WWW: <http://abecadlo.olszt yn.pl/cosdlarodzicow.php>. ImaginOn Home Page [online]. c2005 [cit. 2009-02-18]. Dostupn ý z WWW: <http://www.imaginon.org/>. InteractiveSpaces.net : the Interactive Children´s Library [online]. [cit. 2009-02-11]. Dostupn ý z WWW: <http://www.interactivespaces.net/projects/InteractiveChildrensLibrary/>. KYSUČANOVÁ, Dana. OBRAZEM: Moderní doplňky do dětského pokoje hýří barvami. Novink y.cz [online]. 2008 [cit. 2009-03-10]. Dostupn ý z WWW: <http://www.novink y.cz/b ydleni/tip y-a-trend y/153069-obrazem- moderni-doplnk y-do-detskeho-pokoje-h yri-barvami.html>. 5. Čítanie detí denne využívajúcich počítač – LIC [online]. Literárne informačné centrum, c2003-2009 [cit. 2009-03-22]. Dostupn ý z WWW: <http://www.litcentrum.sk/36087>. Mediateka : miejska biblioteka publiczna we Wrocłaviu [online]. [cit. 2009-02-28]. MultiCentrum. Dostupn ý z WWW: <http://www.mediateka.biblioteka.wroc.pl/?go=multicentrum>. Mediateka : miejska bibliotéka publiczna we Wrocłaviu [online]. [cit. 2009-02-28]. O Mediatece. Dostupn ý z WWW: <http://www.mediateka.biblioteka.wroc.pl/?go=o_mediatece>. MÜLLER, Steffi. Spolupráce Městské knihovny Chemnitz se školami [online]. 2005, Aktualizováno: 2005-07-30 [cit. 2009-01-18]. Dostupn ý z WWW: <http://chemnitz.xf.cz>. 64
    • PLCMC: About Us: Press Release : News Release: PLCMC a resident of virtual world [online]. c2006 [cit. 2009-02-21]. Dostupn ý z WWW: <http://www.plcmc.org/About_Us/in_The_News/releaseDetails.asp?id=228 >. PLCMC Teen Pages: The Loft [online]. c2004 , Last Updated: 2/6/2009 [cit. 2009-02-20]. Dostupn ý z WWW: <http://www.libraryloft.org/default.asp>. PRABHAKAR, K. Theory of Multiple Intelligences [online]. 2007 [cit. 2009-02-09]. Dostupn ý z WWW: <http://www.scribd.com/doc/129212/Theory-of-Multiple-Intelligences>. RFID portál [online]. [cit. 2009-02-15]. Dostupn ý z WWW: <http://www.rfidportal.cz/index.php?page=rfid_obecne>. ROSNER, Ulrike. Týmová práce v Městské knihovně Chemnitz : vývoj, úkoly a organizace [online]. 2005, Aktualizováno: 2005-07-30 [cit. 2009- 01-18]. Dostupn ý z WWW: < http://chemnitz.xf.cz>. SAKÁLOVÁ, Elena. Mediatéka. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Národní knihovna ČR, c2005 [cit. 2009-03-21]. Dostupn ý z WWW: <http://sigma.nkp.cz/F/K6NHVHJAGLL9 GNTGS1XVF6Y5BDL6R2BCUHI 3JXIRBEEHFTICM5-43158?func=find- b&find_code=WTD&x=43&y=2&request=mediat%C3%A9ka&adjacent=N> . 65
    • SODOMKOVÁ, Jana. Multimediální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Národní knihovna ČR, c2005 [cit. 2009-04-20]. Dostupn ý z WWW: < http://sigma.nkp.cz/F/D8HCNDT8E76GGCTKLIBSCGUDMA79FVJ81BP ME4EICKEE5LFPSB-60403?func=full-set- set&set_number=064737&set_entry=000002&format=999>. Stadtbibliothek Chemnitz [online]. c2008 [cit. 2009-01-19]. Dostupn ý z WWW: <http://www.stadtbibliothek-chemnitz.de/index.php?id=1>. The Library of One Hundred Talents [online]. 2008 [cit. 2009-02-10]. Dostupn ý z WWW: <http://www.debibliotheken.nl/content.jsp?objectid=20142>. Úsek služeb dětem a mládeži ÚK MKP/www.mlp.cz [online]. c2007 , Poslední aktualizace 8. 1. 2009 [cit. 2009-01-17]. Dostupn ý z WWW: <http://www.mlp.cz/deti.php>. Veria Central Public Library [online]. c2008 [cit. 2009-03-09]. Dostupn ý z WWW: <http://www.libver.gr/en/>. Články v elektronickém seriálu FOBEROVÁ, Libuše. Městská knihovna v Chemnitz. Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2005, roč. 5, č. 2 [cit. 2009-01-18]. Dostupn ý z WWW: <http://kzv.kkv ysocin y.cz/archiv.aspx?id=184&idr=1&idci=1>. ISSN 1213-82311. HOMOLOVÁ, Kateřina. Kniha a pubescentní čtenáři. Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2008, roč. 8, č. 1 [cit. 2009-01-18]. Dostupn ý z WWW: <http://kzv.kkv ysocin y.cz/archiv.aspx?id=959&idr=8&idci=20>. ISSN 1213-82311. 66
    • HOUŠKOVÁ, Zlata. Prostor pro dítě s knihou aneb Neurčitá kusá uvažování o prostoru v knihovnách pro děti. Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2006, roč. 6, č. 2 [cit. 2009-01-18]. Dostupn ý z WWW: <http://kzv.kkv ysocin y.cz/archiv.aspx?id=767&idr=6&idci=15>. ISSN 1213-82311. MOLINOVÁ, Halina. Virtuální knihovna v Second Life. Čtenář : měsíčník pro knihovny. 2009, roč. 61, č. 2, s. 49. Dostupn ý z WWW: <http://ctenar.svkkl.cz/clank y/2009-roc-61/02-2009/virtualni-knihovna-v- second-life-55-330.htm>. SAK, Petr. Média a počítače mají zásadní vliv na m yšlení, postoje názory, hodnot y, estetiku a životní st yl. Britské listy : deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví [online]. 2004 [cit. 2009-03-22]. Dostupn ý z WWW: <http://www.blist y.cz/2004/9/29/art19934.html>. ISSN 1213- 1792. Články v elektronickém sborníku BROŽOVÁ, Michaela, HANEL, Ivo. Architektura a knihovn y, úhel pohledu: interiér. In Knihovna a architektura 2005 : interiéry knihoven. 1. v yd. Praha : Státní technická knihovna, 2005. s. 16-29. Dostupn ý z WWW: <http://library-architecture.upol.cz/2005/KA_05.pdf>. ISBN 80-86504-15- 8. BROŽOVÁ, Michaela, HANEL, Ivo. Bio-ps ycho-sociální aspekt y knihoven aneb Co máme společného s Velbloudí knihovnou. In Knihovna a architektura 2007 : vnitřní prostředí. 1. vyd. Praha : Státní technická knihovna, 2007. Vnitřní prostředí - fyzikální vlastnosti. s. 24-37. Dostupn ý z WWW: <http://library-architecture.upol.cz/2007/KA_07.pdf>. ISBN 978-80-86504-18-6. 67
    • KOVAŘ ÍK, Martin. Ergonomie a ideální pracovní prostor. In Knihovna a architektura 2005 : interiéry knihoven. 1. v yd. Praha : Státní technická knihovna, 2005. s. 12-15. Dostupn ý z WWW: <http://library- architecture.upol.cz/2005/KA_05.pdf>. ISBN 80-86504-15-8. KURKA, Ladislav, SVOBODA, Martin. Ideální knihovna. In Knihovna a architektura 2003 : knihovny bez bariér. 1. v yd. Praha : Státní technická knihovna, 2003. s. 77-87. Dostupn ý z WWW: <http://library- architecture.upol.cz/2003/KA_03.pdf>. Mezinárodní konference Knihovna a architektura, Olomouc 2001 : shrnutí závěrečné diskuse. In Knihovna a architektura 2001. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 52-54. Dostupn ý z WWW: <http://library- architecture.upol.cz/2001/sbornik.pdf>. RICHTER, Vít. Výstavba a rekonstrukce knihoven v České republice v letech 1992 až 2005. In Knihovna a architektura 2005 : interiéry knihoven. 1. v yd. Praha : Státní technická knihovna, 2005. s. 57-61. Dostupn ý z WWW: <http://library-architecture.upol.cz/2005/KA_05.pdf>. ISBN 80-86504-15-8. Elektronická pošta KONÍČKOVÁ, Lucie <LuckaKonickova@seznam.cz>. 15. 4. 2009. Re: dotaz. [elektronická pošta, Kateřina Homolová <Katerina.Homolova@osu.cz>]. KONÍČKOVÁ, Lucie <LuckaKonickova@seznam.cz>. 5. 3. 2009. Re: dotaz k VK. [elektronická pošta, Halina Molinová <hmolin@rkka.cz>]. 68
    • Seznam příloh Příloha č. 1 Grafy z průzkumů dětského čtenářství a mediálních aktivit. Příloha č. 2 Ukázk y trendů moderního nábytku. Příloha č. 3 Obrazový doprovod k Stadtbibliothek Chemnitz. Příloha č. 4 Obrazový doprovod k Openbare Bibliotheek Amsterdam. Příloha č. 5 Obrazový doprovod k projektu The Interactive Children´s Library. Příloha č. 6 Obrazový doprovod k ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center. Příloha č. 7 Obrazový doprovod k polsk ým knihovnám Planeta 11, Abecadło, Nautilus a Mediateka. Příloha č. 8 Obrazový doprovod k oddělením pro děti a mládež v České republice. 69
    • Příloha č. 1 Preference volnočasov ých aktivit dětí v rozmezí 10 – 14 let z anal ýz y dětského čtenářství provedené na přelomu roku 2002 a 2003 firmou Gabal, Anal ysis & Consulting, zdroj: http://www.gac.cz/documents/nase_prace_v ystup y/GAC_cten_jak_ctou_ce ske_deti.pdf. Čas věnovan ý mediálním aktivitám u věkové skupin y 15 – 30 let za t ýden z v ýzkumů o vlivu informatizace a komputerizace z let 2000 – 2002, zdroj: http://www.blist y.cz/2004/9/29/art19934.html.
    • Příloha č. 2 Různé form y dětského náb ytku, zdroj: http://www.novink y. cz/b ydleni/tip y-a-trend y/153069-obrazem-moderni- doplnk y-do-detskeho-pokoje-h yri-barvami.html. Tip y moderního nábytku a designu do oddělení pro mládež, zdroj: http://www.amosdesign.cz/img/produkt y/produkt y/220.jpg, http://www.e- architekt.cz/prispevky/jerry/3_1.gif.
    • Příloha č. 3 Rozdělení úseků v Městské knihovně v Chemnitz, zdroj: http://www.stadtbibliothek-chemnitz.de/index.php?id=27. Prostor dětského oddělení, zdroj: http://chemnitz.xf.cz/foto/photos/photo_1.html.
    • Dětské oddělení – v pozadí dřevěné krabice na sezení a s úložn ým prostorem, zdroj: http://chemnitz.xf.cz/foto/photos/photo_16.html. Koutek z barevn ých polstrovan ých panelů, zdroj: FOBEROVÁ, Libuše. Implementace marketingu do činností MěK v Chemnitz [online]. Duben 2009 [cit. 2009-04-16].
    • Moderní design sedaček, zdroj: FOBEROVÁ, Libuše. Implementace marketingu do činností MěK v Chemnitz [online]. Duben 2009 [cit. 2009- 04-16]. Poslechová místa často oblíbená teenagery, zdroj: FOBEROVÁ, Libuše. Implementace marketingu do činností MěK v Chemnitz [online]. Duben 2009 [cit. 2009-04-16].
    • Tvorba studentů Uměleckého gymnázia, zdroj: MÜLLER, Steffi. Spolupráce Městské knihovny Chemnitz se školami [online]. 2005, Aktualizováno: 2005-07-30 [cit. 2009-01-18]. Dostupn ý z WWW: <http://chemnitz.xf.cz>. Procento uživatelů Městské knihovn y z celkového ob yvatelstva Chemnitz, http://www.stadtbibliothek- chemnitz.de/fileadmin/pdf/geschaeftsbericht2006.pdf.
    • Příloha č. 4 Openbare Bibliotheek Amsterdam, multimediální patro v knihovně, zdroj: http://www.conijnparket.nl/images/projecten/OBA%20(Conijn)%20%2000 1.jpg, http://farm3.static.flickr.com/2354/2355417789_5308c93533.jpg?v=0. Zajímavé řešení knihovních polic, zdroj: http://farm3.static.flickr.com/2139/2356244434_845a7e08ef.jpg?v=0, http://www.arup.com/_assets/_img/40B3905D-19BB-316E- 4020A641EC6F70B0.jpg.
    • Dětské oddělení, koutek s PC a DVD přehrávačem, zdroj: http://www.zoekeenfotograaf.nl/foto/george7578/28_w_oba_jeugd8.jpg, http://farm3.static.flickr.com/2235/2355411483_00ce247a43.jpg?v=0. Ukázka inspirativního a zajímavého řešení vchodu do dětského oddělení, zdroj: TROELSTRA, Marijke. The Library of a 100 Talents : towards a new concept for children's libraries [online]. 2006 [cit. 2009-02-09]. Dostupn ý z WWW: <http://www.aakb.dk/graphics/user/HB/projekter/Konference2006/presenta tions/MarijkeTroelstra.pdf >.
    • Příloha č. 5 (zdroj: Inspiration – Strategies and Prototypes for the Future : Abstract from The Children´s Interactive Library Project 2004 – 2006 [online]. 2007 [cit. 2009-02-10]. Dostupn ý z WWW: <http://www.aakb.dk/graphics/portal/bibliotekerne/protot ypesforthefuture- web.pdf>.) Story Surfer.
    • Schéma představující princip témat sdružen ých do bublin. BibPhone a jeho součásti.
    • Protot yp y. I-Land v Ústřední knihovně v Åarhusu.
    • Police na kolečkách a „pískoviště knih“.
    • Příloha č. 6 (zdroj: http://www.aakb.dk/graphics/user/HB/projekter/Konference2006/presentati ons/ ImaginOn%20slides.pdf) ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center, Charlotte, USA, zdroj: http://farm1.static.flickr.com/34/73681761_86fb952799.jpg?v=0. ImaginOn a jeho prostorové řešení v přízemí budov y.
    • Interiér dětské knihovn y a instalace v přízemí. Řešení počítačov ých stanic a regálů na knih y.
    • Herní konzole a náhled na jednu z aplikací – Tale Spinner. První podlaží ImaginOn.
    • Příloha č. 7 Planeta 11 v Olszt yne a její vnitřní design, zdroj: http://www.planeta11.pl/. Místa pro odpočinek i zábavu, zdroj: http://www.planeta11.pl/.
    • Zajímavé řešení prostoru pro počítačové stanice, zdroj: http://www.planeta11.pl/. Abecadło a jeho interiéry, zdroj: http://abecadlo.olszt yn.pl/onas.php. Nautilus ve Varšavě, zdroj: http://www.bialoleka.e- bp.pl/galeria.php?D=18.
    • Mediateka ve Varšavě, zdroj: http://www.rekreacja.wroc.pl/img/_M/mediateka.JPG. Multicentrum Mediatek y ve Varšavě, zdroj: http://www.mediateka.biblioteka.wroc.pl/?go=multicentrum.
    • Příloha č. 8 Pobočka Městské knihovn y Česk ý Těšín v ulici Havlíčkova, zdroj: Lucie Koníčková. Grafické značk y pro usnadnění orientace ve fondu knihovn y, pobočka Havlíčkova, Česk ý Těšín, zdroj: Lucie Koníčková.
    • Variabilní stolk y a poschoďové řešení sedací ploch y v pobočce Havlíčkova, Česk ý Těšín, zdroj: Lucie Koníčková. Dětské relaxatorium v Městské knihovně Krnov, zdroj: Knihovna a architektura 2005 : interiéry knihoven [online]. 1. v yd. Praha : Státní technická knihovna, 2005. [cit. 2009-04-16]. Dostupn ý z WWW: <http://library-architecture.upol.cz/2005/KA_05.pdf>. ISBN 80-86504-15- 8.
    • Čtenářsk ý koutek s kobercem v pobočce Městské knihovn y Česk ý Těšín ve Svibici, zdroj: Lucie Koníčková. Palubní molo dětského království Knihovn y Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, zdroj: http://www.knihovnabbb.cz/cz/node/325?size=_original.
    • Interiér dětského oddělení se schod y na půdu, zdroj: http://www.knihovnabbb.cz/cz/node/33.
    • Upoutávka na Letopis y Narnie prostřednictvím skříně v pobočce MKP Ditrichova, zdroj: Hana Nováková.
    • Okénko do dětského světa v Knihovně Petra Bezruče v Opavě, zdroj: Knihovna a architektura 2005 : interiéry knihoven [online]. 1. v yd. Praha : Státní technická knihovna, 2005. [cit. 2009-04-16]. Dostupn ý z WWW: <http://library-architecture.upol.cz/2005/KA_05.pdf>. ISBN 80-86504-15- 8. Koutek v dětském oddělení Knihovn y Petra Bezruče v Opavě, zdroj: http://www.okpb.cz/web/index.php?set=default~cze~false~0&doc=detske.