Masarykova univerzita                               Filozofická fakulta                     Kabinet informačních studií a ...
Argumentace:       Toto téma jsem si vybral, neboť mě zajímá sledování veškerých informací a novinek ovesmíru a také o plá...
Vesmír je označení pro celek (časo-)prostoru a hmotu s energií v něm. Obsahuje veškeroufyzickou hmotu a energii, planety, ...
začaly shlukovat a vznikaly tak galaxie, které se vyvinuly do stavu, v jakém je pozorujemednes.        Podle dnešních odha...
reakcemi v nitru hvězd. Za celou dobu existence vesmíru nemohly však ani všechny hvězdyvyrobit tolik hélia, kolik skutečně...
Zdroje:  1) ČIERNIK, Matej. Zázrak, že sme tu: Vesmír – Zem. Nitra: ENIGMA, 2005, s. 17.     Hodnocení: naučná kniha; čtiv...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Kpi vesmír

313 views
254 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
313
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
7
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Kpi vesmír

  1. 1. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Kabinet informačních studií a knihovnictví Seminární práce Vznik vesmíruPředmět: Kurz práce z informacemi (KPI11)Vypracoval: Lukáš Kisler (UČO: 399902)Ročník: 2.Typ studia: prezenčníObdobí a rok: podzim 2012Počet znaků: 5 270Datum vypracování: 30. 12. 2012
  2. 2. Argumentace: Toto téma jsem si vybral, neboť mě zajímá sledování veškerých informací a novinek ovesmíru a také o plánované cestě na Mars. V mém oboru Informační studia a knihovnictví seo tématu „vesmír“ mluvilo v předmětu Informační věda 1, kde jsme se např. v kapitole„Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech živé a neživé přírody“ zabývaliproblematikou informací, hmoty a energie v kosmu. Já si ale vybral část, kde bych v této prácichtěl popsat spíše začátek vzniku vesmíru a další pokračování jeho rozpínání.Anotace: Cílem mé práce je popsat a vysvětlit klíčové etapy a milníky vývoje vesmíru akosmologie. Je zaměřena zejména na teorii velkého třesku, dále pak na hlavní soudobépoznatky a fakta o vesmíru jako celku, jeho struktuře a vývoji. Všeobecně uznávaným vědeckým popisem vesmíru je představa vyvíjejícího sehierarchického kosmu, který již více než 10 miliard let expanduje z počátečního žhavéhovelkého třesku. Tento model dnes poskytuje komplexní a vnitřně ucelený obraz, jenž jev souladu s dobře ověřenými fyzikálními teoriemi mikrosvěta i makrosvěta a s ohromnýmmnožstvím rozličných astronomických měření.Klíčová slova: vesmír, prostor, čas, hmota, fyzika, velký třesk, kosmos, kosmologie, rozpínání,planeta, hvězda, jádro, atom, galaxie, kvasar, molekule, sluneční soustava, družice
  3. 3. Vesmír je označení pro celek (časo-)prostoru a hmotu s energií v něm. Obsahuje veškeroufyzickou hmotu a energii, planety, hvězdy, galaxie, mezigalaktický prostor a další. V užším smyslu sevesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi. Ranývývoj a tvar vesmíru popisuje vědecká kosmologická teorie zvaná velký třesk. Pojmy „před“ a „po“ nemají bez existence času smysl. Kdyby bylo možné hovořit očase „před“ počátkem vesmíru a vesmír by přitom ještě neexistoval museli bychom přistoupitk termínu „stvoření světa“. Prostor a čas jsou neoddělitelné od hmoty. Proto je nemožnézavést a použít pojem čas před počátkem velkého třesku. Kde chybí jedna složka, nemohoubýt ani zbylé dvě. Vše, co známe, začalo existovat až po události obecně nazývané "velkýtřesk".Průběh rozpínání vesmíru/ Inflace vesmíru, reionizace a vývoj vesmíru v grafech od velkého třesku. Gnosis9.net. 2011. / Teorie velkého třesku popisuje veškerou hmotu vesmíru soustředěnou v nulovémobjemu a hustota hmoty byla nekonečně velká a teplota rovněž. Tento stav bývá označován"počáteční singularita". Takový stav hmoty nedokáže klasická fyzika popsat, a jen stěží si jejdovedeme představit. Ihned po velkém třesku byl vesmír zaplněn zářením. Rozpínání a tímtaké ochlazování dalo podnět ke vzniku elementárních částic a atomů. Nakonec se atomy
  4. 4. začaly shlukovat a vznikaly tak galaxie, které se vyvinuly do stavu, v jakém je pozorujemednes. Podle dnešních odhadů existuje v naší galaxii sto miliard hvězd a ve vesmíru miliardypodobných hvězdných uskupení. To je obrovské množství hmoty, i když nesmírněřídké: odhaduje se, že v krychlovém metru průměrného vesmíru se vyskytujíprůměrně tři protony. (Takové dokonalé vakuum na Zemi ani nedokážeme vyrobit)Přesto je sotva představitelné, jak by mohla veškerá tato hmota být v počátkuexistence vesmíru, v okamžiku velkého třesku stlačená do nekonečně malého prostoru.Snad by mohla existovat (podle principu ekvivalence hmoty a energie) ve forměnesmírně energetického záření - faktem však je, že tento stav hmoty neumí dnešnífyzika popsat. Tvůrce a propagátor teorie Velkého třesku, George Gamow ho nazvalylem. Vesmír je popsatelný známými fyzikálními zákony. Jako hlavní argument pro ně ve21. století poskytuje spektroskopie. Bezezbytku se podařilo identifikovat spektrální čáryvysílané všemožnými nebeskými objekty s příslušnými čárami látek zjištěnými v pozemskýchlaboratořích. Z toho plyne, že pozorovaná vesmírná tělesa jsou složena z téže hmoty jakoZemě a sluneční soustava. I ve vzdálených hvězdách, galaxiích či kvasarech nacházíme stejnéfyzikální zákony, jinak by struktura atomů a molekul byla odlišná. Vše nasvědčuje tomu, žecelý pozorovaný vesmír je pozoruhodně jednotný: je ovládán stejnými zákony a existujív něm stejné formy hmoty. Všechno kolem nás je uspořádáno do bohaté hierarchie struktur, od částic přes jádra,atomy, chemické sloučeniny, buňky, rostliny, živočichy a lidi, jejich ekosystémy, Zemi aostatní planety, Slunce a spoustu podobných hvězd, galaxie až po kupy galaxií. Všedohromady tvoří opravdový kosmos (z řeckého kosmeo, což znamená uspořádat, srovnat).Mnou popsaný hierarchický vesmír zahrnuje obrovskou rozměrovou škálu. Její rozsah dnespřesahuje 40 řádů: proton, atom, buňka, člověk, Země, sluneční soustava, galaxie, pozorovanývesmír. Z pohledu dnešní fyziky jsou základními „cihličkami“ všech struktur vesmíru kvarky aleptony, plus jejich antičástice. Vesmír je na největších rozměrech uniformní, nemá tedyglobální strukturu. Jako celek se rozpíná. Je prokázaným faktem, že daleké galaxie a kvasaryse vzdalují. Vesmír má specifické složení chemických prvků. Pokud jde o „běžnou hmotu“ (tzv.baryonovou), vesmír obsahuje hlavně vodík, méně hélia (zhruba 25%), a jen nepatrnémnožství ostatních prvků (lithia, dusíku, kyslíku atd.). Hélium vzniká termojadernými
  5. 5. reakcemi v nitru hvězd. Za celou dobu existence vesmíru nemohly však ani všechny hvězdyvyrobit tolik hélia, kolik skutečně pozorujeme. Z toho plyne, že většina nejlehčích prvků (He,D, Li) nutně musela vzniknout na samotném počátku vesmíru při prvotní nukleosyntéze. Středně těžké prvky od uhlíku po železo se naopak postupně syntetizují jen v nitruhvězd. Všechny prvky těžší než železo (včetně transuranu) pak vznikají při výbuchusupernov. Zdá se podle nejnovějších měření, že ve vesmíru se kromě obvyklé hmoty (ve forměznámých částic a atomů) vystupuje i „temná hmota“ a „temná energie“. Temnou hmotu bysnad mohly tvořit dosud neznámé elektricky neutrální hmotné částice. Konkrétní kandidátylze hledat mezi příslušnými částicemi nových (zatím ale neprověřených) jednotlivých teoriíinterakcí, supersymetrických teorií atd. Pokud jde o temnou energii, její povaha je dosud zcelaneznámá. Díky této „temné energii“ alias kosmologické konstantě vesmír nyní zrychluje svérozpínání. V současné době tedy vše nasvědčuje tomu, že velmi dobrým popisem našeho vesmíruje globálně homogenní a izotropní model s téměř plochým euklidovským prostorem,dominantní kladnou kosmologickou konstantou a chladnou nebaryonovou temnou hmotou,kterou z počátečního velkého třesku už téměř 14 miliard let expanduje, v této epoše dokoncečím dál rychleji. Jeho prvotní fluktuace teploty a hustoty byly adiabatické, gaučovské a téměřnezávislé na škále a postupně vedly ke vzniku celé hierarchie pozorovaných struktur aobjektů.
  6. 6. Zdroje: 1) ČIERNIK, Matej. Zázrak, že sme tu: Vesmír – Zem. Nitra: ENIGMA, 2005, s. 17. Hodnocení: naučná kniha; čtivá, i když psána slovensky; kniha o vědě; zjednodušený a stručný souhrn; informace se v knize dobře hledaly 2) PODOLSKÝ, Jiří. Stručný průvodce po kosmologii 20. století [pdf]. [cit. 2012-12-26]. Dostupné z: http://utf.mff.cuni.cz/popularizace/eter/JEVICK08.pdf Hodnocení: článek přehledný – rozdělen na 2 části (vznik a vývoj); podrobný; ucelený; zajímavý; poučný 3) Vznik vesmíru [online]. Vesmír.info. 2004. Dostupné z: http://www.vesmir.info/vznik- vesmiru/vznik-vesmiru.htm Hodnocení: celé stránky velmi zajímavé; srozumitelné; mnoho stručných článků; doplněno obrázky; propracované

×