Společnost vědění / učící se společnost (zaměření environmentální výchova)
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Like this? Share it with your network

Share

Společnost vědění / učící se společnost (zaměření environmentální výchova)

on

  • 4,115 views

Vysledna prezentace pro prednasku v predmetu Ucici se spolecnost a role knihovnika v ni.

Vysledna prezentace pro prednasku v predmetu Ucici se spolecnost a role knihovnika v ni.

Statistics

Views

Total Views
4,115
Views on SlideShare
4,111
Embed Views
4

Actions

Likes
0
Downloads
18
Comments
0

1 Embed 4

http://www.slideshare.net 4

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft PowerPoint

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Společnost vědění / učící se společnost (zaměření environmentální výchova) Presentation Transcript

  • 1. Lenka Damborská Pavla Hošková Gabriela Krzemińská Simona Macháčková Iveta Matoušková Pavla Schneiderová Petr Večeřa SPOLEČNOST VĚDĚNÍ UČÍCÍ SE SPOLEČNOST (environmentální výchova)
  • 2. SPOLEČNOST VĚDĚNÍ UČÍCÍ SE SPOLEČNOST základní pojmy
  • 3. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Jeden z mnoha označení pro dnešní společnost
    • Otázka: Jak by se jěště dala označit dnešní společnost?
    • Amerikanizovaná, dětinská, hrabivá, společnost masového turismu, kreditních karet, volného času atd.
  • 4. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Další názvy: vzdělanostní společnost, znalostní společnost, společnost poznání/knowledge society, learning society
    • Termín – velmi používaný a zároveň velmi nejednoznačný, odkazuje k základnímu rysu současné společnosti - ???
    • Vědění, znalost, vzdělávání ...
  • 5. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Je vědění a znalost pro dnešní společnost skutečně charakteristické?
  • 6. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Učící se společnost jako VIZE
    • Označení cíle, ke kterému by společnost měla směřovat a o který by měla usilovat
    • Politické strategie – Národní program rozvoje vzdělávání v ČR
    • http://www. youtube . com / watch ?v=aaa9CwS2BIc
  • 7. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Jeden z hlavních teoretických proudů současných modernizačních teorií
    • Teoretický koncept, výkladový rámec pro studium dnešní společnosti
    • „ Základní myšlenku společnosti vědění bychom mohli shrnou takto: zatímco základními konstitutivními prvky moderní společnosti byl fyzický kapitál, množství lidské práce a průmysl (odtud pak pojmenování „průmyslová“ nebo „kapitalistická“ společnost), v současné době jsme svědky transformace ke společnosti, ve které se klíčovým faktorem produkce stává vědění, důsledkem čehož se následně zásadně mění i veškeré společenské instituce. “ (A. Veselý)
  • 8. Společnost vědění X Učící se společnost
    • A. Veselý : příbuzné koncepce, ale jiný kontext. Společnost vědění – role vědění chápána staticky, pokus o dynamičtější zachycení role vědění např. v termínu učící se společnost
    • J. Kelemen : používá termín znalostní společnost – charakterizovaná …“masovým zpřístupňováním a využíváním poznatků a znalostí, uložených a zpracovaných informační technikou podle požadavků uživatelů“ x učící se společnost – k dosažení znalostní společnosti je potřeba individuální schopnost jednotlivce znalosti využívat, proces učení se musí stát celoživotní aktivitou, celospolečenským procesem
  • 9. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Základní předpoklady:
      • Schopnost orientovat se v informačních zdrojích
      • Schopnost vyhledat a interpretovat informace, zasadit je do kontextu
      • Schopnost informace tvořivě zpracovat a vytvořit z nich znalosti, poznatky
      • Tyto poznatky a znalosti šířit dál
      • Vzdělávání jako celoživotní a celospolečenský proces
  • 10. VÝCHOZÍ TEORIE
  • 11. Výchozí teorie
    • Post-industriální společnost (Daniel Bell)
    • druhá modernizační transformace: rozvoj služeb, vědění
    • výrobu nahrazují služby (symbolické schopnosti, znalosti místo fyzické síly)
    • vědění -> úspěch a moc, vědění teoretické, tj. abstraktní a do značné míry kodifikované
    • objevy a inovace na náhodou, jen na základě teoretických znalostí
    • vědění = osa, o niž se opírají nové technologie a ekonomický rozvoj
    • univerzity -> klíčovou institucí
  • 12. Výchozí teorie
    • 70. léta : postindustriální => informační společnost
    • informační technologie, informace
    • Tofflerovi : „supersymbolická ekonomika“ - duševní práce, uvádění informací do pohybu
    • informace x vědění => společnost vědění větší pozornost lidem než technologiím, význam lidské dimenze
    • společnost vědění: rozvoj založen na lidských zdrojích, na lidském potenciálu, člověk subjektem jednání
  • 13. VZNIK KONCEPTU SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ A HLAVNÍ RYSY
  • 14. Vznik konceptu společnosti vědění a hlavní rysy
    • zakladatel: Peter Drucker – The Age of Discontinuity (1969)
    • 90. léta: koncept společnosti vědění vymezen komplexně ( Nico Stehr: Knowledge Societies )
    • H. Willke : „Všechny funkční oblasti společnosti závislé na vědění: Vědění neprodukuje a neužívá pouze věděcký systém, ale všechny funkční systémy společnosti vytvářejí a využívají vědění pro svou reprodukci (hospodářský, právní a zdravotní systém)“
  • 15. 1) Technologické změny
    • vytváření infrastruktur druhého řádu – ICT, rychlejší, rozsáhlejší, levnější a efektivnější globální výměnu informací a vědění
    • usnadnění produkce a rozšiřování nových poznatků
  • 16. 2) Změny v ekonomické strutuře
    • výrobky nenáročné na suroviny, vyžadují know-how
    • cena se odvíjí od vědění
    • materiálního zboží => nehmotné, „vědomostní obsah“ na úkor surovin a energie
    • především ve službách
  • 17. 3) Proměny profesní struktury a trhu práce
    • zvyšování produktivity práce => snižování poptávky po pracovní síle (zemědělství a průmysl)
    • průmysl: vyšší kvalifikace a nároky
    • vědomostní pracovníci, vědomostní technologové = vykonávají manuální práce, rozsáhlé teoretické znalosti, jen formálním vzděláváním, nikoli vyučením (počítačoví technici, zdravotní sestry, laboranti, fyzioterapeutové)
    • -> sociální změny: rozdíly mezi třídami a vrstvami (kapitál - vzdělání)
  • 18. Sociální struktura
    • H. Willke – diferenciace sociální struktury: Horní segment – 20% obyvatelstva, pracovníci společnosti vědění, globálně mobilní, poptávka, zaměstnanost Prostřední segment – 60% vysoce profesionalizovaní, nuceni vzdělávat se, změny v požadavcích, nebezpečí propadu Spodní segment – 20%, se společností vědění se nesrovná, odkázáni na sociální pomoc
  • 19. REDEFINICE SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ
  • 20. Redefinice společnosti vědění
    • V posledních letech pokusy o redefinici.
    • Dva základní poznatky:
    • 1. vědění není statické, ale dynamické
    • 2. jednotlivé společenské odvětví založené na vědění nejsou odděleny, ale prolínají se
    • 5 hlavních odvětví:
    • produkce vědění (vědecká komunita)
    • učení
    • rozšiřování vědění (nové ICT)
    • aplikace vědění (např. ekonomika)
    • management vědění
  • 21. Redefinice společnosti vědění
    • Jednotlivá odvětví = vědomostní procesy založené na vědění, které je dynamické -> proto jsou i ony dynamické – je to proces
    • Dnešní společnost = společnost, kde je vědění dynamické a kde jsou vědomostní procesy -> nový termín, který vystihuje tuto dynamičnost: Společnost intenzivních vědomostních procesů
    • Právě tato dynamičnost přispívá k větší kvalitě společnosti, života atp.
  • 22. KRITIKA SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ
  • 23. Kritika společnosti vědění
    • předchozí pohled – docela optimistický
    • Konrad Paul Liessmann : Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění
    • Má trochu jiný pohled na dnešní společnost
  • 24. Kritika společnosti vědění
    • Myšlenky z knihy: Vědění – dnes tím nejdůležitějším zdrojem, důraz na vzdělání Co ale přesně znamená být vzdělaný? Co všechno člověk musí vědět?
    • Problém: lidé toho ví dnes ve skutečnosti málo
    • Odráží se to na dnešní společnosti: „ Společnost vědění není nijak chytrá společnost! - omyly a chyby, které se v jejím rámci ději, krátkozrakost a agresivita, které ji ovládají, nejsou o nic menší než v jiných společnostech, a je velmi sporné, zda je alespoň všeobecný stav vzdělání vyšší,“
  • 25. Kritika společnosti vědění
    • Další problém: dnes hodně informací, ale málo znalostí -> vytvoření znalosti stojí myšlenkové úsilí
    • + Které informace jsou vůbec kvalitní? -> tato společnost je spíše dezinformační společnost
    • Když se tak málo informací „promění“ na znalosti, na čem je tedy založena dnešní společnost?
    • Podle K. P. Liessmanna je tato společnost v podstatě nevzdělaná.
  • 26. Kritika společnosti vědění
    • Kritika dnešního vnímání znalosti:
    • vědění pouze surovina, se kterou se obchoduje
    • „ Vědění se místo integrální součásti procesu výchovy člověka stává prostředkem boje o trhy a průmyslové šance v budoucnosti.“
    • „ Nyní se data vnímají jako suroviny, informace jako data upravená pro nějaký systém nebo podnikání... Místo o poznání jde o best practice.“
  • 27. Kritika společnosti vědění
    • Závěr Liessmanna:
    • Vědění už se nebere vážně. Nejde o hluboké pochopení, ale o ekonomické zájmy.
    • Žijeme spíše ve společnosti nevědění (a od toho nevzdělané).
    • „ Společnost, která ve jménu domnělé efektivity a oslněná představou, že vše může podřídit kontrole ekonomického pohledu, osekává svobodu myšlení, a tím se připravuje o možnost rozpoznat iluze jako iluze. Upsala se tak nevzdělanosti, ať ve svých databázích shromáždila jakoukoliv sumu vědění.“
  • 28. ZPRÁVA MEZINÁRODNÍ KOMISE UNESCO „Vzdělávání pro 21. století“
  • 29. Zpráva mezinárodní komise UNESCO ,,Vzdělávání pro 21.století"
    • 1.pokus o formulaci uceleného celosvětového konceptu vzdělávání
    • Globalizace zasahuje do všech oblastí lidského života – nutnost zavedení všeobecných principů vzdělávání
    • Vzdělání pomáhá řešit globální problémy - nutná mezinárodní spolupráce
  • 30. Klíčová role UNESCO ve vzdělávání (od konce 2.světové války)
    • Od konce 2.světové války UNESCO zprostředkovávalo mezinár. kontakty v oblasti vzdělávání
    • V Československu díky UNESCO demokratizace přístupu ke vzdělání – společnost si uvědomila možnost nezkreslené výchovy
  • 31. Mezinárodní komise ,,Vzdělávání pro 21.století“
    • Zřízena r. 1993, předseda Jacques Delors
    • Vzdělání:
    • - v nejširším možném rozsahu (od
    • předškolního po vysokoškolské a další)
    • - formálně i neformálně
    • 6 okruhů společných všem vzdělávacím politikám: vzděl. a kultura, vzděl. a občanství, vzděl. a sociál.soudržnost, vzděl., práce a zaměstnání, vzděl. a rozvoj, vzděl., výzkum a věda
  • 32. Principy vzdělávání pro 21.století
    • Dostupné v průběhu celého života
    • Nástroj tvorby, pokroku a šíření poznání a vědy
    • Umožnit rozvoj člověka jako individuality - využít veškerého potenciálu každého jedince
    • Za vzděl. je odpovědná celá společnost
    • Lidé by měli být aktivní nikoli jen pasivní příjemci vzdělání
  • 33. Vize vzdělávání pro 21.století
    • Vzdělání jako most mezi lidmi - podpoří jejich vzájemnou spolupráci
    • Strategie trvale udržitelného rozvoje
    • Rozvoj celoživotního vzdělávání
    • Spolupráce kulturních institucí (muzea, knihovny) se vzdělávacími institucemi - stávají se důležitými vzdělávacími centry
  • 34. 4.pilíře vzdělávání
    • Učit se poznávat
    • Učit se jednat
    • Učit se žít společně s ostatními
    • Učit se být
  • 35. ROLE KNIHOVEN A KNIHOVNÍKŮ V UČÍCÍ SE SPOLEČNOSTI
  • 36. Role knihoven a knihovníků v učící se společnosti
    • Nutnost multikulturního a multioborového vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků
    • Spolupráce kulturních institucí (muzea, knihovny) se vzdělávacími institucemi
    • Knihovny jako symbol kulturních a společenských hodnot
  • 37. Role knihoven a knihovníků v učící se společnosti
    • Jakou roli zaujímá knihovník (informační pracovník) v učící se společnosti?
    • Jaké schopnosti by měl mít?
  • 38. BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Národní program rozvoje vzdělávání v ČR
  • 39. Terciární vzdělávání
    • Terciární vzdělání = veškeré standardní vzdělávání po získání maturitní zkoušky
    • Terciární sektor se dělí na: 1) Vyšší odborné školy 2)Vysoké školy
    • a) univerzitní
    • b) neuniverzitní
  • 40. Vzdělání…
    • • Nezbytný předpoklad a součást kariérního úspěchu
    • • Základní lidské právo poskytované všem bez rozdílu
    • • Vztahuje se k rozvíjení rozumových schopností, ale i rozvoji osobnosti a konkurenceschopnosti na trhu práce
    • • Transformace společnosti v učící se společnost – snaha o dosahování co nejvyšší úrovně vzdělání v průběhu celého života = celoživotní vzdělávání
  • 41. Současný stav systému terciárního vzdělávání v ČR 1/2
    • Silné stránky:
    • Propojování vzdělávací a výzkumné a vývoje činnosti
    • Vysoká prestiž akademických pracovníků
    • Vysoká ekonomická návratnost VŠ vzdělání
    • Příznivé pokrytí ČR institucemi terciárního vzdělávání
    • Slabé stránky:
    • Vysoká míra neukončování studia (technické obory)
    • Nesoulad mezi volbou uchazečů o studium a poptávkou po absolventech na trhu práce
    • Nízká ekonomická zainteresovanost VŠ na kvalitě poskytovaného vzdělání
    • Absence standardizovaného informačního systému o vysokých školách a o jejich hodnocení
  • 42. Současný stav systému terciárního vzdělávání v ČR 2/2
    • Příležitosti:
    • Snížení nerovností k přístupu VŠ vzdělání
    • Možnost transformace vyšších odborných škol do systému vysokoškolského vzdělání
    • Zavedení krátkých, prakticky orientovaných studijních programů
    • Počet studentů vyššího věk a jim přizpůsobená výuka
    • Hrozby:
    • Ztráta konkurenceschopnosti terciárního vzdělávání s dopady na konkurenceschopnost ekonomiky
    • Přetrvávající institucionální rivalita mezi vysokými školami
    • Nedostatek veřejných prostředků jako důsledek rozpočtových omezení a jiných politických priorit
    • Absence financí na založení průběžně financovaného systému půjček a odložení školného
  • 43. Bílá kniha terciárního vzdělávání
    • jejím předložením se plní cíle vlády:
    • 1) „Vytvořit podmínky pro větší zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání a pro rozšíření nabídky studijních oborů“
    • 2) „Snížit sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání“
  • 44. Kritika bílé knihy
    • Sněm zástupců akademických senátů:
    • „ Bílou knihu terciárního vzdělávání považujeme za nedostatečný a nebezpečný materiál pro kvalitu vysokého školství, ohrožující jeho demokratický charakter a nezastupitelnou funkci pro společnost.“
    • 1. Snadná zneužitelnost
    • 2. Nerealizovatelnost
    • 3. Krátkozrakost
    • 4. Klamnost
    • 5. Neufinancovatelnost
    • http://www.blisty.cz/2009/3/6/art45688.html
  • 45.  
  • 46. Vyjádřete svůj názor
    • Souhlasíte se zavedením školného na VŠ?
    • Sníží nebo zvýší školné příležitost studentů ze sociálně nižších skupin ke studiu?
    • Zvýší školné kvalitu vzdělání?
    • Jaký máte názor na plánované zadlužování mladých lidí již za studentských let?
    • Vrátí se nám skutečně naše investice do vzdělání?
  • 47. ZNALOSTNÍ MANAGEMENT knowledge management, řízení znalostí, management znalostí
  • 48. Znalostní management
    • Základní stavební pilíře:
    • informační management
    • - zabezpečení a ochrana informací
    • - distribuce informací
    • koncept „Učící se organizace“
  • 49. Učící se organizace
    • „ Učící se organizace je taková organizace, která
    • podporuje učení všech svých členů a která se na
    • základě učení postupně transformuje.“
    • Tichá, Hroník
  • 50. Učící se organizace
    • Na organizace je vyvíjen neustálý tlak na její schopnost přizpůsobovat se, a to z důvodu ekonomických, společenských a technologických změn
    • Vzdělání = nástroj, který umožňuje člověku plnit různorodé úkoly
  • 51. Učící se organizace
    • Učení se se stává neoddělitelnou součástí pracovního procesu
    • Myšlenkový posun: od jedince izolovaného od prostředí k jedinci, který si je vědom toho, že je součást organizace
  • 52. Znalostní management
    • „ ... chytání kolektivní podnikové odbornosti“
    • Justin Hibbard
    • „ Management znalostí je systematický proces hledání,
    • vybírání, organizování, destilování a prezentování
    • informací způsobem, který zlepšuje porozumění
    • pracovníka specifické oblasti zájmu“
    • Thomas H. Davenport
  • 53. Znalostní management
    • „ Knowledge management se zabývá
    • generováním, šířením, konzervováním a revizí
    • společné odbornosti“
    • František Hroník
    • Kladen důraz na „společnou odbornost“. Nejde tedy pouze o prostý součet individuálních znalostí.
  • 54. Znalosti
    • explicitní (formalizované)
    • skryté (neformalizované)
  • 55. Znaky explicitních znalostí
    • je možné je vyjádřit
    • je možné je systematicky uspořádávat, přenášet, ukládat
    • lze je sdílet
  • 56. Znaky skrytých znalostí
    • je osobní, vázaná na subjekt
    • je velmi těžké je formalizovat a poskytnout někomu jinému
    • získává se zkušeností a praxí
  • 57. Efektivní model znalostního managementu
    • Interakce mezi znalostmi explicitními, skrytými a znalostní infrastruktury.
    • Znalostní infrastruktura: informační technologie, organizační struktura, tzv. prvek sociálního kapitálu (organizační kultura, důvěra, rozvoj a školení zaměstnanců).
  • 58. Nejčastější chyby při vzdělávání a rozvoji pracovníků v organizacích
    • vzdělávání není v souladu se strategickými potřebami organizace
    • vzdělávání nebere ohledy na individuální odlišnosti
    • chybí vazba mezi teoretickými poznatky a jejich praktickou aplikací
    • chybí následná kontrola efektu vzdělávání
  • 59. PROJEKTY ČOŽP UK
  • 60. EnviWiki
    • internetová encyklopedie
    • vzniká roku 2005
    • cíl : zvýšení environmentální gramotnosti
    • široká oblast poznatků -> přehledná a jednoduchá struktura informací
  • 61. EnviWiki
    • texty: úvodní přehled o tématu, hlavní pojmy, principy uvažování v daných oblastech
    • prohlubování znalostí -> odkazy na zdroje s odborně vyššími informacemi
    • princip Wiki -> umožňuje vyhledávat, ale také přidávat či měnit informace
    • flexibilita -> snadná aktualizace informací
    • http://www.enviwiki.cz/wiki/Hlavní_strana
  • 62. Envigogika
    • elektronický recenzovaný časopis v oblasti environmentální či ekologické výchovy a vzdělávání
    • vznik roku 2006, vychází 3x do roka
    • prostor pro publikaci začínajícím vědcům, dialog se zkušenými odborníky, zajištění kvalitní úrovně příspěvků
    • určen pro: Ph.D. studenty a vysokoškolské profesory, další odborníky -> odborný dialog učitele z praxe, veřejnou správu, širokou odbornou veřejnost -> konzumenti
    • http://envigogika.cuni.cz/
  • 63. Použité zdroje 1/3
    • BOČKOVÁ, V. Celoživotní vzdělávání – výzva nebo povinnost? 1. vydání: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, 56 s., ISBN 80-244-0155-X. s. 12-13.
    • CEJPEK, J.-Knihovnictví v širších souvislostech-vzdělání a povolání. In:7. mezinárodní seminář CASLIN 2000. Vzdělávání knihovníků. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2000, nestr.
    • ČINČERA, Jan. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007. 116 s. ISBN 9788073151478.
    • Environmentální výchova: Nové cesty [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné z <http://209.85.135.132/search?q=cache:yku_fCjcPPIJ:www.ekovychovalk.cz/filemanager/files/file.php%3Ffile%3D5620+environent%C3%A1ln%C3%AD+v%C3%BDchova+nov%C3%A9+cesty&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=opera>.
    • HRONÍK, František. Rozvoj a vzdělávání zaměstnanců. 1. vydání. Brno: Grada, 2007. 233 s. ISBN 9788024714578
  • 64. Použité zdroje 2/3
    • KELEMEN, Jozef a kol. Pozvanie do znalostnej spoločnosti. 1. vyd. Bratislava: lura Edition, 2007. 265 s. ISBN 9788080781491
    • LUSKAČOVÁ, Kristina. Učící se společnost v globalizovaném světe. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2008. 53 s.
    • LIESSMANN, K. P. Teorie nevzdělanosti : omyly společnosti vědění. Z německého originálu přeložila Jana Zouková. Praha : Academia, 2008. 127 s. (XXI. století ; sv. 4). ISBN 978-80-200-1677-5.
    • PETRUSEK, Miloslav. Společnosti pozdní doby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006
    • Studentské městečko.cz [online]. 29. 07. 2008 [cit. 2010-04-15]. Bílá kniha rozděluje vysoké školy i politickou scénu. Dostupné z WWW: < http://www.studentskemestecko.cz/view.php?cisloclanku=2008070070 >
  • 65. Použité zdroje 3/3
    • SUCHÁNKOVÁ, Gabriela. Učící se organizace, metody, formy a využití v praxi. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 62 s. Bakalářská práce
    • SVOZILOVÁ, Zuzana. Knihovna v informačním věku. Masarykova univerzita, 2006. 48 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.
    • ŠKYŘÍK, Petr. Rozvoj intelektuálního kapitálu ve znalostním managementu. Brno, 2007. 128 s. Masarykova univerzita. Rigorózní práce.
    • Učení je skryté bohatství : Zpráva mezinárodní komise UNESCO ,,Vzdělávání pro 21.století&quot;. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, 1997. 125 s
    • VESELÝ, Arnošt. Společnost vědění jako teoretický koncept. Sociologický časopis, 2004, Vol. 40, No. 4, s. 433-446
  • 66. Děkujeme za pozornost