Společnost vědění / učící se společnost (zaměření environmentální výchova)

  • 3,328 views
Uploaded on

Vysledna prezentace pro prednasku v predmetu Ucici se spolecnost a role knihovnika v ni.

Vysledna prezentace pro prednasku v predmetu Ucici se spolecnost a role knihovnika v ni.

  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
    Be the first to like this
No Downloads

Views

Total Views
3,328
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
19
Comments
0
Likes
0

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. Lenka Damborská Pavla Hošková Gabriela Krzemińská Simona Macháčková Iveta Matoušková Pavla Schneiderová Petr Večeřa SPOLEČNOST VĚDĚNÍ UČÍCÍ SE SPOLEČNOST (environmentální výchova)
  • 2. SPOLEČNOST VĚDĚNÍ UČÍCÍ SE SPOLEČNOST základní pojmy
  • 3. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Jeden z mnoha označení pro dnešní společnost
    • Otázka: Jak by se jěště dala označit dnešní společnost?
    • Amerikanizovaná, dětinská, hrabivá, společnost masového turismu, kreditních karet, volného času atd.
  • 4. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Další názvy: vzdělanostní společnost, znalostní společnost, společnost poznání/knowledge society, learning society
    • Termín – velmi používaný a zároveň velmi nejednoznačný, odkazuje k základnímu rysu současné společnosti - ???
    • Vědění, znalost, vzdělávání ...
  • 5. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Je vědění a znalost pro dnešní společnost skutečně charakteristické?
  • 6. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Učící se společnost jako VIZE
    • Označení cíle, ke kterému by společnost měla směřovat a o který by měla usilovat
    • Politické strategie – Národní program rozvoje vzdělávání v ČR
    • http://www. youtube . com / watch ?v=aaa9CwS2BIc
  • 7. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Jeden z hlavních teoretických proudů současných modernizačních teorií
    • Teoretický koncept, výkladový rámec pro studium dnešní společnosti
    • „ Základní myšlenku společnosti vědění bychom mohli shrnou takto: zatímco základními konstitutivními prvky moderní společnosti byl fyzický kapitál, množství lidské práce a průmysl (odtud pak pojmenování „průmyslová“ nebo „kapitalistická“ společnost), v současné době jsme svědky transformace ke společnosti, ve které se klíčovým faktorem produkce stává vědění, důsledkem čehož se následně zásadně mění i veškeré společenské instituce. “ (A. Veselý)
  • 8. Společnost vědění X Učící se společnost
    • A. Veselý : příbuzné koncepce, ale jiný kontext. Společnost vědění – role vědění chápána staticky, pokus o dynamičtější zachycení role vědění např. v termínu učící se společnost
    • J. Kelemen : používá termín znalostní společnost – charakterizovaná …“masovým zpřístupňováním a využíváním poznatků a znalostí, uložených a zpracovaných informační technikou podle požadavků uživatelů“ x učící se společnost – k dosažení znalostní společnosti je potřeba individuální schopnost jednotlivce znalosti využívat, proces učení se musí stát celoživotní aktivitou, celospolečenským procesem
  • 9. Společnost vědění/Učící se společnost
    • Základní předpoklady:
      • Schopnost orientovat se v informačních zdrojích
      • Schopnost vyhledat a interpretovat informace, zasadit je do kontextu
      • Schopnost informace tvořivě zpracovat a vytvořit z nich znalosti, poznatky
      • Tyto poznatky a znalosti šířit dál
      • Vzdělávání jako celoživotní a celospolečenský proces
  • 10. VÝCHOZÍ TEORIE
  • 11. Výchozí teorie
    • Post-industriální společnost (Daniel Bell)
    • druhá modernizační transformace: rozvoj služeb, vědění
    • výrobu nahrazují služby (symbolické schopnosti, znalosti místo fyzické síly)
    • vědění -> úspěch a moc, vědění teoretické, tj. abstraktní a do značné míry kodifikované
    • objevy a inovace na náhodou, jen na základě teoretických znalostí
    • vědění = osa, o niž se opírají nové technologie a ekonomický rozvoj
    • univerzity -> klíčovou institucí
  • 12. Výchozí teorie
    • 70. léta : postindustriální => informační společnost
    • informační technologie, informace
    • Tofflerovi : „supersymbolická ekonomika“ - duševní práce, uvádění informací do pohybu
    • informace x vědění => společnost vědění větší pozornost lidem než technologiím, význam lidské dimenze
    • společnost vědění: rozvoj založen na lidských zdrojích, na lidském potenciálu, člověk subjektem jednání
  • 13. VZNIK KONCEPTU SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ A HLAVNÍ RYSY
  • 14. Vznik konceptu společnosti vědění a hlavní rysy
    • zakladatel: Peter Drucker – The Age of Discontinuity (1969)
    • 90. léta: koncept společnosti vědění vymezen komplexně ( Nico Stehr: Knowledge Societies )
    • H. Willke : „Všechny funkční oblasti společnosti závislé na vědění: Vědění neprodukuje a neužívá pouze věděcký systém, ale všechny funkční systémy společnosti vytvářejí a využívají vědění pro svou reprodukci (hospodářský, právní a zdravotní systém)“
  • 15. 1) Technologické změny
    • vytváření infrastruktur druhého řádu – ICT, rychlejší, rozsáhlejší, levnější a efektivnější globální výměnu informací a vědění
    • usnadnění produkce a rozšiřování nových poznatků
  • 16. 2) Změny v ekonomické strutuře
    • výrobky nenáročné na suroviny, vyžadují know-how
    • cena se odvíjí od vědění
    • materiálního zboží => nehmotné, „vědomostní obsah“ na úkor surovin a energie
    • především ve službách
  • 17. 3) Proměny profesní struktury a trhu práce
    • zvyšování produktivity práce => snižování poptávky po pracovní síle (zemědělství a průmysl)
    • průmysl: vyšší kvalifikace a nároky
    • vědomostní pracovníci, vědomostní technologové = vykonávají manuální práce, rozsáhlé teoretické znalosti, jen formálním vzděláváním, nikoli vyučením (počítačoví technici, zdravotní sestry, laboranti, fyzioterapeutové)
    • -> sociální změny: rozdíly mezi třídami a vrstvami (kapitál - vzdělání)
  • 18. Sociální struktura
    • H. Willke – diferenciace sociální struktury: Horní segment – 20% obyvatelstva, pracovníci společnosti vědění, globálně mobilní, poptávka, zaměstnanost Prostřední segment – 60% vysoce profesionalizovaní, nuceni vzdělávat se, změny v požadavcích, nebezpečí propadu Spodní segment – 20%, se společností vědění se nesrovná, odkázáni na sociální pomoc
  • 19. REDEFINICE SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ
  • 20. Redefinice společnosti vědění
    • V posledních letech pokusy o redefinici.
    • Dva základní poznatky:
    • 1. vědění není statické, ale dynamické
    • 2. jednotlivé společenské odvětví založené na vědění nejsou odděleny, ale prolínají se
    • 5 hlavních odvětví:
    • produkce vědění (vědecká komunita)
    • učení
    • rozšiřování vědění (nové ICT)
    • aplikace vědění (např. ekonomika)
    • management vědění
  • 21. Redefinice společnosti vědění
    • Jednotlivá odvětví = vědomostní procesy založené na vědění, které je dynamické -> proto jsou i ony dynamické – je to proces
    • Dnešní společnost = společnost, kde je vědění dynamické a kde jsou vědomostní procesy -> nový termín, který vystihuje tuto dynamičnost: Společnost intenzivních vědomostních procesů
    • Právě tato dynamičnost přispívá k větší kvalitě společnosti, života atp.
  • 22. KRITIKA SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ
  • 23. Kritika společnosti vědění
    • předchozí pohled – docela optimistický
    • Konrad Paul Liessmann : Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění
    • Má trochu jiný pohled na dnešní společnost
  • 24. Kritika společnosti vědění
    • Myšlenky z knihy: Vědění – dnes tím nejdůležitějším zdrojem, důraz na vzdělání Co ale přesně znamená být vzdělaný? Co všechno člověk musí vědět?
    • Problém: lidé toho ví dnes ve skutečnosti málo
    • Odráží se to na dnešní společnosti: „ Společnost vědění není nijak chytrá společnost! - omyly a chyby, které se v jejím rámci ději, krátkozrakost a agresivita, které ji ovládají, nejsou o nic menší než v jiných společnostech, a je velmi sporné, zda je alespoň všeobecný stav vzdělání vyšší,“
  • 25. Kritika společnosti vědění
    • Další problém: dnes hodně informací, ale málo znalostí -> vytvoření znalosti stojí myšlenkové úsilí
    • + Které informace jsou vůbec kvalitní? -> tato společnost je spíše dezinformační společnost
    • Když se tak málo informací „promění“ na znalosti, na čem je tedy založena dnešní společnost?
    • Podle K. P. Liessmanna je tato společnost v podstatě nevzdělaná.
  • 26. Kritika společnosti vědění
    • Kritika dnešního vnímání znalosti:
    • vědění pouze surovina, se kterou se obchoduje
    • „ Vědění se místo integrální součásti procesu výchovy člověka stává prostředkem boje o trhy a průmyslové šance v budoucnosti.“
    • „ Nyní se data vnímají jako suroviny, informace jako data upravená pro nějaký systém nebo podnikání... Místo o poznání jde o best practice.“
  • 27. Kritika společnosti vědění
    • Závěr Liessmanna:
    • Vědění už se nebere vážně. Nejde o hluboké pochopení, ale o ekonomické zájmy.
    • Žijeme spíše ve společnosti nevědění (a od toho nevzdělané).
    • „ Společnost, která ve jménu domnělé efektivity a oslněná představou, že vše může podřídit kontrole ekonomického pohledu, osekává svobodu myšlení, a tím se připravuje o možnost rozpoznat iluze jako iluze. Upsala se tak nevzdělanosti, ať ve svých databázích shromáždila jakoukoliv sumu vědění.“
  • 28. ZPRÁVA MEZINÁRODNÍ KOMISE UNESCO „Vzdělávání pro 21. století“
  • 29. Zpráva mezinárodní komise UNESCO ,,Vzdělávání pro 21.století"
    • 1.pokus o formulaci uceleného celosvětového konceptu vzdělávání
    • Globalizace zasahuje do všech oblastí lidského života – nutnost zavedení všeobecných principů vzdělávání
    • Vzdělání pomáhá řešit globální problémy - nutná mezinárodní spolupráce
  • 30. Klíčová role UNESCO ve vzdělávání (od konce 2.světové války)
    • Od konce 2.světové války UNESCO zprostředkovávalo mezinár. kontakty v oblasti vzdělávání
    • V Československu díky UNESCO demokratizace přístupu ke vzdělání – společnost si uvědomila možnost nezkreslené výchovy
  • 31. Mezinárodní komise ,,Vzdělávání pro 21.století“
    • Zřízena r. 1993, předseda Jacques Delors
    • Vzdělání:
    • - v nejširším možném rozsahu (od
    • předškolního po vysokoškolské a další)
    • - formálně i neformálně
    • 6 okruhů společných všem vzdělávacím politikám: vzděl. a kultura, vzděl. a občanství, vzděl. a sociál.soudržnost, vzděl., práce a zaměstnání, vzděl. a rozvoj, vzděl., výzkum a věda
  • 32. Principy vzdělávání pro 21.století
    • Dostupné v průběhu celého života
    • Nástroj tvorby, pokroku a šíření poznání a vědy
    • Umožnit rozvoj člověka jako individuality - využít veškerého potenciálu každého jedince
    • Za vzděl. je odpovědná celá společnost
    • Lidé by měli být aktivní nikoli jen pasivní příjemci vzdělání
  • 33. Vize vzdělávání pro 21.století
    • Vzdělání jako most mezi lidmi - podpoří jejich vzájemnou spolupráci
    • Strategie trvale udržitelného rozvoje
    • Rozvoj celoživotního vzdělávání
    • Spolupráce kulturních institucí (muzea, knihovny) se vzdělávacími institucemi - stávají se důležitými vzdělávacími centry
  • 34. 4.pilíře vzdělávání
    • Učit se poznávat
    • Učit se jednat
    • Učit se žít společně s ostatními
    • Učit se být
  • 35. ROLE KNIHOVEN A KNIHOVNÍKŮ V UČÍCÍ SE SPOLEČNOSTI
  • 36. Role knihoven a knihovníků v učící se společnosti
    • Nutnost multikulturního a multioborového vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků
    • Spolupráce kulturních institucí (muzea, knihovny) se vzdělávacími institucemi
    • Knihovny jako symbol kulturních a společenských hodnot
  • 37. Role knihoven a knihovníků v učící se společnosti
    • Jakou roli zaujímá knihovník (informační pracovník) v učící se společnosti?
    • Jaké schopnosti by měl mít?
  • 38. BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Národní program rozvoje vzdělávání v ČR
  • 39. Terciární vzdělávání
    • Terciární vzdělání = veškeré standardní vzdělávání po získání maturitní zkoušky
    • Terciární sektor se dělí na: 1) Vyšší odborné školy 2)Vysoké školy
    • a) univerzitní
    • b) neuniverzitní
  • 40. Vzdělání…
    • • Nezbytný předpoklad a součást kariérního úspěchu
    • • Základní lidské právo poskytované všem bez rozdílu
    • • Vztahuje se k rozvíjení rozumových schopností, ale i rozvoji osobnosti a konkurenceschopnosti na trhu práce
    • • Transformace společnosti v učící se společnost – snaha o dosahování co nejvyšší úrovně vzdělání v průběhu celého života = celoživotní vzdělávání
  • 41. Současný stav systému terciárního vzdělávání v ČR 1/2
    • Silné stránky:
    • Propojování vzdělávací a výzkumné a vývoje činnosti
    • Vysoká prestiž akademických pracovníků
    • Vysoká ekonomická návratnost VŠ vzdělání
    • Příznivé pokrytí ČR institucemi terciárního vzdělávání
    • Slabé stránky:
    • Vysoká míra neukončování studia (technické obory)
    • Nesoulad mezi volbou uchazečů o studium a poptávkou po absolventech na trhu práce
    • Nízká ekonomická zainteresovanost VŠ na kvalitě poskytovaného vzdělání
    • Absence standardizovaného informačního systému o vysokých školách a o jejich hodnocení
  • 42. Současný stav systému terciárního vzdělávání v ČR 2/2
    • Příležitosti:
    • Snížení nerovností k přístupu VŠ vzdělání
    • Možnost transformace vyšších odborných škol do systému vysokoškolského vzdělání
    • Zavedení krátkých, prakticky orientovaných studijních programů
    • Počet studentů vyššího věk a jim přizpůsobená výuka
    • Hrozby:
    • Ztráta konkurenceschopnosti terciárního vzdělávání s dopady na konkurenceschopnost ekonomiky
    • Přetrvávající institucionální rivalita mezi vysokými školami
    • Nedostatek veřejných prostředků jako důsledek rozpočtových omezení a jiných politických priorit
    • Absence financí na založení průběžně financovaného systému půjček a odložení školného
  • 43. Bílá kniha terciárního vzdělávání
    • jejím předložením se plní cíle vlády:
    • 1) „Vytvořit podmínky pro větší zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání a pro rozšíření nabídky studijních oborů“
    • 2) „Snížit sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání“
  • 44. Kritika bílé knihy
    • Sněm zástupců akademických senátů:
    • „ Bílou knihu terciárního vzdělávání považujeme za nedostatečný a nebezpečný materiál pro kvalitu vysokého školství, ohrožující jeho demokratický charakter a nezastupitelnou funkci pro společnost.“
    • 1. Snadná zneužitelnost
    • 2. Nerealizovatelnost
    • 3. Krátkozrakost
    • 4. Klamnost
    • 5. Neufinancovatelnost
    • http://www.blisty.cz/2009/3/6/art45688.html
  • 45.  
  • 46. Vyjádřete svůj názor
    • Souhlasíte se zavedením školného na VŠ?
    • Sníží nebo zvýší školné příležitost studentů ze sociálně nižších skupin ke studiu?
    • Zvýší školné kvalitu vzdělání?
    • Jaký máte názor na plánované zadlužování mladých lidí již za studentských let?
    • Vrátí se nám skutečně naše investice do vzdělání?
  • 47. ZNALOSTNÍ MANAGEMENT knowledge management, řízení znalostí, management znalostí
  • 48. Znalostní management
    • Základní stavební pilíře:
    • informační management
    • - zabezpečení a ochrana informací
    • - distribuce informací
    • koncept „Učící se organizace“
  • 49. Učící se organizace
    • „ Učící se organizace je taková organizace, která
    • podporuje učení všech svých členů a která se na
    • základě učení postupně transformuje.“
    • Tichá, Hroník
  • 50. Učící se organizace
    • Na organizace je vyvíjen neustálý tlak na její schopnost přizpůsobovat se, a to z důvodu ekonomických, společenských a technologických změn
    • Vzdělání = nástroj, který umožňuje člověku plnit různorodé úkoly
  • 51. Učící se organizace
    • Učení se se stává neoddělitelnou součástí pracovního procesu
    • Myšlenkový posun: od jedince izolovaného od prostředí k jedinci, který si je vědom toho, že je součást organizace
  • 52. Znalostní management
    • „ ... chytání kolektivní podnikové odbornosti“
    • Justin Hibbard
    • „ Management znalostí je systematický proces hledání,
    • vybírání, organizování, destilování a prezentování
    • informací způsobem, který zlepšuje porozumění
    • pracovníka specifické oblasti zájmu“
    • Thomas H. Davenport
  • 53. Znalostní management
    • „ Knowledge management se zabývá
    • generováním, šířením, konzervováním a revizí
    • společné odbornosti“
    • František Hroník
    • Kladen důraz na „společnou odbornost“. Nejde tedy pouze o prostý součet individuálních znalostí.
  • 54. Znalosti
    • explicitní (formalizované)
    • skryté (neformalizované)
  • 55. Znaky explicitních znalostí
    • je možné je vyjádřit
    • je možné je systematicky uspořádávat, přenášet, ukládat
    • lze je sdílet
  • 56. Znaky skrytých znalostí
    • je osobní, vázaná na subjekt
    • je velmi těžké je formalizovat a poskytnout někomu jinému
    • získává se zkušeností a praxí
  • 57. Efektivní model znalostního managementu
    • Interakce mezi znalostmi explicitními, skrytými a znalostní infrastruktury.
    • Znalostní infrastruktura: informační technologie, organizační struktura, tzv. prvek sociálního kapitálu (organizační kultura, důvěra, rozvoj a školení zaměstnanců).
  • 58. Nejčastější chyby při vzdělávání a rozvoji pracovníků v organizacích
    • vzdělávání není v souladu se strategickými potřebami organizace
    • vzdělávání nebere ohledy na individuální odlišnosti
    • chybí vazba mezi teoretickými poznatky a jejich praktickou aplikací
    • chybí následná kontrola efektu vzdělávání
  • 59. PROJEKTY ČOŽP UK
  • 60. EnviWiki
    • internetová encyklopedie
    • vzniká roku 2005
    • cíl : zvýšení environmentální gramotnosti
    • široká oblast poznatků -> přehledná a jednoduchá struktura informací
  • 61. EnviWiki
    • texty: úvodní přehled o tématu, hlavní pojmy, principy uvažování v daných oblastech
    • prohlubování znalostí -> odkazy na zdroje s odborně vyššími informacemi
    • princip Wiki -> umožňuje vyhledávat, ale také přidávat či měnit informace
    • flexibilita -> snadná aktualizace informací
    • http://www.enviwiki.cz/wiki/Hlavní_strana
  • 62. Envigogika
    • elektronický recenzovaný časopis v oblasti environmentální či ekologické výchovy a vzdělávání
    • vznik roku 2006, vychází 3x do roka
    • prostor pro publikaci začínajícím vědcům, dialog se zkušenými odborníky, zajištění kvalitní úrovně příspěvků
    • určen pro: Ph.D. studenty a vysokoškolské profesory, další odborníky -> odborný dialog učitele z praxe, veřejnou správu, širokou odbornou veřejnost -> konzumenti
    • http://envigogika.cuni.cz/
  • 63. Použité zdroje 1/3
    • BOČKOVÁ, V. Celoživotní vzdělávání – výzva nebo povinnost? 1. vydání: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, 56 s., ISBN 80-244-0155-X. s. 12-13.
    • CEJPEK, J.-Knihovnictví v širších souvislostech-vzdělání a povolání. In:7. mezinárodní seminář CASLIN 2000. Vzdělávání knihovníků. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2000, nestr.
    • ČINČERA, Jan. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007. 116 s. ISBN 9788073151478.
    • Environmentální výchova: Nové cesty [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné z <http://209.85.135.132/search?q=cache:yku_fCjcPPIJ:www.ekovychovalk.cz/filemanager/files/file.php%3Ffile%3D5620+environent%C3%A1ln%C3%AD+v%C3%BDchova+nov%C3%A9+cesty&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=opera>.
    • HRONÍK, František. Rozvoj a vzdělávání zaměstnanců. 1. vydání. Brno: Grada, 2007. 233 s. ISBN 9788024714578
  • 64. Použité zdroje 2/3
    • KELEMEN, Jozef a kol. Pozvanie do znalostnej spoločnosti. 1. vyd. Bratislava: lura Edition, 2007. 265 s. ISBN 9788080781491
    • LUSKAČOVÁ, Kristina. Učící se společnost v globalizovaném světe. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2008. 53 s.
    • LIESSMANN, K. P. Teorie nevzdělanosti : omyly společnosti vědění. Z německého originálu přeložila Jana Zouková. Praha : Academia, 2008. 127 s. (XXI. století ; sv. 4). ISBN 978-80-200-1677-5.
    • PETRUSEK, Miloslav. Společnosti pozdní doby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006
    • Studentské městečko.cz [online]. 29. 07. 2008 [cit. 2010-04-15]. Bílá kniha rozděluje vysoké školy i politickou scénu. Dostupné z WWW: < http://www.studentskemestecko.cz/view.php?cisloclanku=2008070070 >
  • 65. Použité zdroje 3/3
    • SUCHÁNKOVÁ, Gabriela. Učící se organizace, metody, formy a využití v praxi. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 62 s. Bakalářská práce
    • SVOZILOVÁ, Zuzana. Knihovna v informačním věku. Masarykova univerzita, 2006. 48 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.
    • ŠKYŘÍK, Petr. Rozvoj intelektuálního kapitálu ve znalostním managementu. Brno, 2007. 128 s. Masarykova univerzita. Rigorózní práce.
    • Učení je skryté bohatství : Zpráva mezinárodní komise UNESCO ,,Vzdělávání pro 21.století&quot;. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, 1997. 125 s
    • VESELÝ, Arnošt. Společnost vědění jako teoretický koncept. Sociologický časopis, 2004, Vol. 40, No. 4, s. 433-446
  • 66. Děkujeme za pozornost