úkol 13

229
-1

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
229
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

úkol 13

  1. 1. PROTEKCIONISMUS V ZAHRANIČNÍM OBCHODUTento kalendářní rok jsem započala studium na ESF. Vybrala jsem si tuto fakultu, protoţe semi připadají ekonomická témata často velice zajímavá. Na ekonomech se mi líbí, ţe umíracionálními ekonomickými prostředky vysvětlit mnoho předsudků a nešvarů, jakv ekonomice, tak v politice. Velice mě zaujalo téma volného obchodu. Základní poznatkyjsme mohli postřehnout jiţ v kurzu Mikroekonomie 1. Často se některé vlády laicky snaţívolný obchod omezovat z nepodloţeného důvodu zlepšení ekonomického blahobytu. Ne vţdyse jedná o zlepšení, jak se na první pohled zdá.NEGATIVNÍ VLIV PROTEKCIONISMU NA ZAHRANIČNÍ OBCHODANOTACE V této práci je rozebrán protekcionismus a jeho negativní strana v komparaci s volnýmobchodem. Volný obchod často explicitně poukazuje na nešvary protekcionismu. Úvodem jeprotekcionismus jako pojem nadefinován a popsán, i co se do historie týče. Dále se poukazujena politický vliv vedoucí k protekcionismu, moţnou protekcionistickou budoucnostmezinárodního obchodu a základní principy podporující volný obchod, jako například teoriekomparativních výhod. Jako negativní ukázka protekcionismu jsou uvedena cla a také příkladČR, jak jí pomohlo odstranění negativního ochranářství.KLÍČOVÁ SLOVA: protekcionismus, volný obchod, zahraniční obchod, komparativnívýhoda, cla Ačkoliv liberalismus dosáhl v recentním světě velkého pokroku, stále se setkávámes myšlenkovými proudy ochranářství, tzv. protekcionismu. „Ve svém původním významuoznačuje termín protekcionismus pouţívání takových nástrojů státní intervence, jejichţúčelem je tzv. ochrana domácího trhu […]“ [1, str. 17]. Trocha historie nám napoví, ţe protekcionismus v některých zemích nabyl svéhovýznamu aţ v posledním dvacetiletí. Co týče ČR, „do roku 1990 byl zahraniční obchod Českérepubliky poznamenán zejména skutečností, ţe byl uplatňován tak zvaný monopolzahraničního obchodu, zřízený podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničníhoobchodu a mezinárodního zasilatelství. Podle tohoto zákona mohly zahraničně obchodníčinnosti provádět jen ty organizace, které ministr zahraničního obchodu určil nebo zřídil“ [2,str. 7]. Často se ekonomové zabývají tím, zda protekcionismus skutečně chrání. Odpověď natuto otázku se pohybuje na hranici politiky a ekonomie. V případě, ţe se přikloníme na stranupolitiky, často nás pohltí svody normativních tvrzení, která ignorují některé aspekty pozitivníekonomie a důsledky, které nemusí být zpočátku zcela zřejmé. „Nejčastější formouprotekcionizmu jsou cla, kvóty, devizový reţim, případně technické normy. Důsledkem tétopolitiky bývá sníţení konkurenceschopnosti domácí produkce a jejich zaostávání“ [3, str. 10].V některých případech můţe dojít aţ k obchodní válce mezi státy. Obávali jsme se jí r. 1992.„V říjnu a začátkem listopadu ztroskotávají jednání mezi ES a USA o liberalizaci v rámciGATT. Hrozí obchodní válka, USA se chystají nastolit od 5. 12. 1992 na zemědělské
  2. 2. produkty celní sazbu 200 %. Koncem listopadu je v New Yorku dosaţeno kompromisnídohody“ [4, str. 2]. Neustálé boje v protekcionistické otázce jsou často právě mezi vyspělýmizeměmi či společenstvími, které se obviňují z ochranářských praktik. „Například v květnu1994 (HN 10. 5. 1994 a HN 25. 5. 1994) vydala komise Evropské unie studii o překáţkách,jeţ do cesty vývozu stavějí Spojené státy, coţ způsobuje západoevropským exportérům ročněmiliardové ztráty“ [5, str. 37 – 38]. I do budoucna se názory některých ekonomů přiklánějí k proudům protekcionismu.Moţná k nim přímo nesměřují, ale rozhodně je nevylučují a povaţují je za jednu z moţností,do které se obchodní svět řítí. „Globalizace je věcí minulosti. Hospodářské těţkosti a vzestupnacionalismu přiměly státy znovu zavádět bariéry pro pohyb osob i zboţí. Technologickýpokrok v důsledku toho stagnuje. Vysoké ceny energií a nedostatek surovin se stávají zdrojemválek a mezinárodního napětí. Za těchto okolností neexistuje ţádné celosvětové úsilí o sníţeníemisí skleníkových plynů a zemské klima směřuje ke zvýšení o 3,5 stupně Celsia do koncestoletí, a to se všemi důsledky, které tyto změny přinesou“ [6]. Základní principy ekonomie, se kterými jsem se setkala jiţ letos v prvním ročníku,v podstatě argumentují pro volný obchod. Heslo jako: „Obchodování přilepší oběmastranám,“ věrně dokazuje skutečnost, která kritizuje protekcionistická omezování obchodu.Vše ve volném obchodu je zaloţeno na dobrovolné směně. Jiţ pojem „dobrovolný“ značí to,ţe ţádný racionálně myslící člověk by neudělal dobrovolně nic, co by mu škodilo. „Čím vícelidí se na směně podílí, tím lépe, moţnosti se rozšiřují a především je moţné plně vyuţitvýhod rozšířené dělby práce. Třebaţe to není ničí speciální zájem, tak rozrůstající sekonkurence trhy zefektivňuje, kaţdý zásah (zákaz, clo, kvóta, omezení) tuto efektivituomezuje. Tolik asi k východiskům liberální argumentace v celospolečenském měřítku. […]Všechny výše zmíněné argumenty dávají liberální straně s individualistickým přístupempádné důvody pro kompletní odmítnutí protekcionismu a hájení pozice volného obchodu“ [7]. Dalším principem, který podporuje myšlenku negativity protekcionismu, tudíţproklamuje volný obchod, je princip komparativní výhody. „Zásada komparativní výhodytvrdí, ţe kaţdá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které můţe vyrábět srelativně niţšími náklady (kde je relativně efektivnější neţ jiné země), naopak kaţdá zeměbude dováţet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně méněefektivní neţ jiné země). Ekonomické důvody pro mezinárodní obchod existují i tehdy, má-lijedna země absolutní výhodu při výrobě obou statků (všech), jestliţe se obě země specializujína výrobu toho statku, který je pro ni relativně levnější“ [8, str. 8]. Často kritizovanou formouprotekcionismu jsou cla. Dokáţeme je z ekonomického hlediska celkem lehce popsat. „Clavytvářejí ekonomickou neefektivnost. Přesněji řečeno uvalení cel způsobuje, ţe ekonomickéztráty spotřebitelů převyšují příjem získaný vládou plus dodatečné zisky vydělané výrobci“[8, str. 19 ]. Jako relevantní příklad uveďme ČR a její vztah k EU. Můţeme zde dokázat, ţeeliminace překáţek volného obchodu měla velký přinos pro mezinárodní obchod ČR.„Zahraniční obchod byl v prvním roce po vstupu České republiky do EU (květen 2004 aţduben 2005) […] provázen některými změnami, které souvisely se zapojením do rozšířenéhotrhu Evropské unie. […] Padly celní bariéry, byly odstraněny překáţky při překročení hranicv rámci Evropské unie a sníţily se transakční náklady. To se pozitivně projevilo ve výsledcíchzahraničního obchodu. O tom svědčí dosaţená tempa růstu vývozu i dovozu, výrazné zlepšení
  3. 3. obchodní bilance, posuny v teritoriální i zboţové struktuře zahraničního obchodu. […].Společná zahraničně obchodní politika států EU vůči nečlenským státům otevřela novémoţnosti pro zahraniční obchod České republiky. Nad rámec všeobecných obchodníchpravidel v rámci WTO měla EU sjednány preferenční dohody (o celní unii nebo o volnémobchodu) s větším počtem států, resp. s některými uskupeními, čímţ si zajistila výhodnějšípodmínky pro obchodování“ [9].
  4. 4. Seznam pouţité literatury:[1] ŠŤASTNÝ, Dan. Mezinárodní obchod: teorie a politika. Vyd. 1. Praha: Oeconomica,2004, 149 s. ISBN 8024508052  Velice dobrá reputace vydavatele  Velice široce pokrytá daná problematika  Minimum předpojatosti a subjektivity  Stálá aktuálnost informací  Odborný jazyk, kvalifikovanost autora[2] DVOŘÁK, Pavel. Základy mezinárodní obchodní politiky. Vyd. 1. V Praze: Vysoká školaekonomická v Praze, 1999, 221 s. ISBN 8070796588  Kvalifikovaný autor  Více vydání  Vydavatel zaměřený na ekonomická díla  Odborný jazyk  Strukturální náleţitosti v knize (kapitoly, obsah,…)[3] HUNČOVÁ, Magdalena a Antonín STEHLÍK. Celnictví a spedice. 1. vyd. Brno:Masarykova univerzita, 2000, 159 s. ISBN 8021022566  Erudovanost autorky  Dobrá pověst vydavatele  Aktuální vydání (r. 2000)  Vydáno ve více vydáních  Objektivnost textu[4] GOULLI, Rochdi. Reforma společné zemědělské politiky Evropského společenství:protekcionismus, jednání GATT a perspektivy. Praha: Ekonomický ústav ČSAV, 1992, 37 s.  Dobrá reputace vydavatele v ekonomické oblasti  Přesnost a bezchybnost v oblasti jazyka  Hluboké pokrytí dané problematiky
  5. 5.  Absence subjektivity informací  Kvalifikovaný autor[5] PRCHAL, Miroslav. Kdo hýbe světovou ekonomikou. Praha: Globe, 1995, 71 s. ISBN8090170501  Kvalitní vydavatel  Erudovanost autora  Ekonomická odbornost a objektivita textu  Jazyk dobře zacílen na zamýšlené publikum  Přítomny všechny náleţitosti odborné monografie[6] ŠNÍDL Vladimír, EKONOM: Kolaps, či vláda megaměst. Jak by mohl vypadat světovýobchod v roce 2050 | byznys.ihned.cz – Zpravodajství [online]. 11. 8. 2012, posledníaktualizace: 11. 8. 2012 08:05 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-56979930-svetovy-obchod-2050  Vydavatelem článku je prestiţní ekonomický časopis EKONOM  Autor je uveden  Uvedeno datum vydání i aktualizace  Stránka obsahuje funkční odkazy  Styl jazyka je přesně určen zacílenému publiku[7] ROSENBERG, Zdeněk. Postoj soudobé ekonomické teorie k protekcionismu [online].2008 [cit. 2012-12-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správnífakulta. Vedoucí práce Kamil Fuchs. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/99608/esf_m/>.  Autorem práce je absolvent ESF, vedoucím jeho práce odborník Kamil Fuchs z ESF  Autor vykazuje velkou erudovanost v oboru  V oblasti jazyka vysoká přesnost a odbornost  Velice přehledná práce se všemi strukturálními náleţitostmi  Autor často cituje a vše uvádí podle norem[8] SŠ OBCHODU SLUŢEB A PODNIKÁNÍ A VOŠ ČESKÉ BUDĚJOVICE, Mezinárodníobchod, protekcionismus [online prezentace], [cit. 20. 12. 2012]. Dostupné z:http://www.ssvos.cz/vos/stahuj/mater/mezin.pdf  Vydavatelem je souhrnně škola (solidní instituce zajišťující kvalitu)  Prezentace je učebním materiálem školy  Autor je erudovaný v daném oboru  Prezentované informace jsou stručné, přesné, dostatečně objektivní a přiměřené  Informace k tématu jsou podloţeny relevantními objektivními argumenty[9] ČSÚ, Zahraniční obchod České republiky v prvním roce členství v Evropské unii [online],aktualizováno dne: 20. 8. 2012 [cit. 20. 12. 2012]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo060305analyza05.doc  Vydavatelem je Český statistický úřad (solidní instituce)  Stránka obsahuje funkční linky  Informace jsou velice přesné a podloţené výzkumem  Můţeme zjistit datum poslední aktualizace stránky
  6. 6.  Styl jazyka odpovídá cílovému publiku

×