Your SlideShare is downloading. ×
Rozbor díla Na galerii                                  Kurz práce s informacemi                                 Lenka Špr...
Povídka Na galerii člověka na první pohled moc nezaujme. Věty a děj se zdají býtnesmyslné, proto může někdo tuto povídku i...
ji k vyšším a lepším výkonům. Vnímá ji pouze jako loutku bez duše, která se musípřekonávat, rozdávat polibky a tvářit se, ...
Na závěr této práce bych chtěla pomocí níže uvedené infografiky uvést počtyvýsledků vyhledávání nalezených serverem www. G...
Seznam použité literatury a internetových zdrojů:    1. KAFKA, Franz. Ein Landarzt und andere Prosa. [Nachdr.]. Stuttgart:...
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Závěrečný úkol KPI

84

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
84
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Transcript of "Závěrečný úkol KPI"

  1. 1. Rozbor díla Na galerii Kurz práce s informacemi Lenka Šprinclová, 3. 1. 2013ArgumentaceTéma „Rozbor díla Na galerii“ jsem si vybrala z toho důvodu, že mi všechny Kafkovy knihypřijdou zajímavé a je dobré se nad nimi zamyslet trochu hlouběji. Konkrétně s touto knihoujsem se setkala zde na univerzitě, proto k psaní závěrečného úkolu do tohoto předmětu použijii materiály poskytnuté PhDr. Romanem Kopřivou, Ph.D.AnotaceText „Rozbor díla Na galerii“ se zabývá nejprve stylem autorova psaní, poté samotnýmdějem. Text obsahuje základní informace o hlavních postavách díla Na galerii, jejichpovahách a pocitech. Je zde k nahlédnutí i přehledný graf, který zobrazuje počty výsledkůnalezených při vyhledávání daných témat na internetu.Klíčová slovaKafka, děj, cirkus, povídka, odstavec, Na galerii
  2. 2. Povídka Na galerii člověka na první pohled moc nezaujme. Věty a děj se zdají býtnesmyslné, proto může někdo tuto povídku ihned odsoudit a zařadit ke svým méně oblíbenýmnebo v horším případě ji ani nedočíst. Avšak po několikátém přečtení svůj názor čtenářzmění. Objeví totiž skryté významy, které po jednom přečtení na povrch nevyplují. ČetbaKafkových děl patří mezi velmi náročné, protože Kafka ve všech svých dílech používá mnohosymbolů. Nejčastějším autorem používaným slovním druhem je adjektivum. Pomocí adjektivmůže věty více rozšiřovat a detailněji popsat postavy a celou situaci. Vypravěčem je sámautor, který do děje nevstupuje a nijak nezasahuje. Jen celou scénu pozoruje zpovzdálí, možnáže se jen odehrává v jeho představách nebo snech. Děj povídky se odehrává v cirkuse. Čtenář si pod tímto slovem představí velkýbarevný stan, ve kterém se skrývá plno záhad a umělců. Při jejich vystupování se lidé baví,smějí se, ale kdo se zamyslí nad tím, jakou skutečnou tvář a pocity skrývá třeba takový klaunpod červeným nosem a barevnými tvářemi. Na povrch se cirkus jeví jako centrum zábavy, aleuvnitř může být plno smutku a nesplněných přání…Celá povídka se skládá jen ze dvou odstavců, které jsou tvořeny dvěma dlouhými souvětími.První odstavec představuje iluzi, často se objevuje slovo „kdyby“. „Kdyby v manéži před neúnavným publikem celé měsíce bez ustání kolem dokola kroužila na vrávorajícím koni nějaká sešlá, souchotinářská krasojezdkyně, poháněná nelítostným šéfem s bičem v ruce, trylkujíc na koni, posílajíc polibky, pohupujíc se v bocích, a kdyby tato hra…“1 K zamyšlení je i ta skutečnost, že první odstavec je psán v minulém čase, avšakdruhý odstavec v čase přítomném. To je právě z toho důvodu, aby čtenář pochopil, že sejedná o představu, pomocí které Kafka popisuje krutý a unavený lidský život. Můžeme sedomnívat, že třeba zrovna tak negativně si život on sám představoval a nevidělna něm nic dobrého, kvůli čemu by stálo zato žít. Hlavní postavou je krasojezdkyně, starší anemocná paní trpící tuberkulózou, která bez přestání jezdí na koni. Po celou tu dobu jepopoháněna ředitelem cirkusu s bičem v ruce. Ten vůbec nebere ohled na její potřeby a nutí1 KAFKA, Franz. Ein Landarzt und andere Prosa. [Nachdr.]. Stuttgart: P. Reclam, 1995.ISBN 978-315-0096-758.
  3. 3. ji k vyšším a lepším výkonům. Vnímá ji pouze jako loutku bez duše, která se musípřekonávat, rozdávat polibky a tvářit se, jako by jí ta práce dělala radost. Přitom uvnitř secítí úplně jinak, ale to nikoho nezajímá. Tímto autor vystihl skutečnou společnost, kde sečlověk musí přetvařovat a přes veškeré strasti a problémy se musí podřizovat ostatním.Nikdo tuto krasojezdkyni neobdivuje, nikdo jí netleská, jen jeden divák ji sleduje z pódia.Má však chuť seběhnout k nim a celé to vystoupení zastavit. Vnímá to pouze jako komedii,přetvářku. Do děje nijak nevstupuje, ale uvědomuje si tu nespravedlnost a krutost mezilidmi různých sociálních vrstev. Žádná z uvedených postav se nevyvíjí. „…pak by snad mladý návštěvník galerie seběhl dolů po dlouhých schodech skrze všechna pořadí, vrhl se do manéže, a do fanfár orchestru, jenž stále drží krok, vykřikl: Stát!“2 Druhý odstavec je optimističtější, plný štěstí a lásky mezi postavami. Krasojezdkyněje krásná, mladá, plná energie. Ředitel je na ni pyšný za to, jaké podává výkony, dokonce jinazývá svojí vnučkou. „…zvedá ji starostlivě na šedivého grošáka jak nade vše milovanou vnučku, která se vydává na nebezpečnou pouť…“3 Tím dává najevo rovnost mezi nimi a rodinný vztah, který k ní cítí. Krasojezdkyněje naplněna spokojeností a štěstím, když může vystupovat před publikem, které ji tleská aobdivuje. Čtenářovi dává pocit, že vše dobře dopadne a nemusí mít strach o jejich osudy. Zneznámého důvodu se však již zmíněný divák rozpláče a pohltí ho deprese. Můžeme tochápat tak, že někdo se raduje a s ním celé okolí, avšak člověka, kterého něco trápí a jenešťastný, si nikdo nevšimne. Možná kdyby si ho někdo všiml, musel by s ním soucítit a užby nebyl tak šťastný jako předtím. Proto je snadnější dělat, že takového člověka nevidíme. Autor si hraje s pocity čtenáře. V prvním odstavci mu říká, jak je život špatný,nespravedlivý, v druhém ho zase rozveselí, uvede do naděje, že se všichni mají rádi a nenídůvod, proč by člověk neměl být veselý. Avšak poslední větou ho dovede do rozpaků a nutího přemýšlet nad zmíněným divákem.2,3 KAFKA, Franz. Ein Landarzt und andere Prosa. [Nachdr.]. Stuttgart: P. Reclam, 1995.ISBN 978-315-0096-758.
  4. 4. Na závěr této práce bych chtěla pomocí níže uvedené infografiky uvést počtyvýsledků vyhledávání nalezených serverem www. Google.com po zadání klíčového hesla„Franz Kafka“ + „jméno daného díla“. Tato informace měla zprostředkovaně znázornitzájem tvůrců webů a editorů o jednotlivá Kafkova díla. Jednoznačně nejužívanějším spojením Kafkova díla a umělcova jména je povídkaProces. Toto klíčové slovo po zadání zobrazilo 218 000 výsledků.http://infogr.am/Pocet-vysledku-hledani/ vytvořeno dne 3.1.2013
  5. 5. Seznam použité literatury a internetových zdrojů: 1. KAFKA, Franz. Ein Landarzt und andere Prosa. [Nachdr.]. Stuttgart: P. Reclam, 1995. ISBN 978-315-0096-758.- Jedná se o sbírku prózy, ve které je zmiňovaná povídka uvedena. Kniha sama o sobě obsahuje i jiné kvalitní Kafkovy povídky. Kvůli mému oboru jsem povídku četla v originálním jazyce, a tím je němčina. 2. JEDLIČKA, Josef. Poznámky ke Kafkovi: Příležitostný tisk pro účastníky lit. večera Setkání s osobností a dílem Josefa Jedličky. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1993, 30 s. ISBN 80-901456-5-5. - Pro tuto knihu jsem se rozhodla z toho důvodu, že v ní je obsáhle a srozumitelně pojednáváno o Kafkovi, jeho životě a dílech. Tato kniha mi byla doporučena i PhDr. Romanem Kopřivou, Ph.D. 3. Franz Kafka Museum. [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.kafkamuseum.cz/ShowPage.aspx?tabindex=0&tabid=1 - Na uvedené stránce je uvedeno mnoho informací, které mi pomohly při pochopení a následné tvorbě této práce. Stránka považuji za kvalitní, protože se zabývá životem France Kafky a spravuje muzeum s jeho jménem .

×