Film ve vztahu k fyziologickým procesům člověkaStuduji výtvarnou výchovu a vizuální tvorbu na Pedagogické fakultě MU a mys...
Podstatný rozměr každého zobrazení, a u filmu to platí ještě více než u malířského obrazunebo fotografie, tvoří čas. Čas t...
AUMONT, Jacques. Obraz. 2. vyd. Překlad Ladislav Šerý. V Praze: Nakladatelství Akademiemúzických umění, 2010, 319 s. ISBN ...
Závěrečný úkol KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Závěrečný úkol KPI

183

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
183
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol KPI

  1. 1. Film ve vztahu k fyziologickým procesům člověkaStuduji výtvarnou výchovu a vizuální tvorbu na Pedagogické fakultě MU a myslím si že umění apsychologie jdou ruku v ruce a stojí za prozkoumání. Velmi mě zajímá toto spojení a baví mě kdyžmohu získané informace využít nejen v tvorbě ale i v logickém vysvětlení skutečnosti takové jaká je.Film je ve skutečnosti obraz v pohybu a řídí se stejnými zákony jako malba nebo fotografie.Jedná se o myšlenky francouzského myslitele a teoretika umění Jacquese Aumonta, máme možnostdozvědět se zde jak působí filmové umění na lidskou psychiku. V prvním odstavci se dozvíme jakfunguje princip filmu z čistě technického pohledu, čím na nás působí a co nám umožňuje film viděttak jak ho vidíme. V dalších odstavcích se potom budeme věnovat hlubšímu zkomání kognitivnípsychologie, zaměříme se zde na vnímání obrazu, pozornost a oddělení předmětu vnímání od pozadí.Film užívá nehybných obrazů, promítaných na plátno vurčitém pravidelném rytmu a oddělených tmavou plochou, vznikající zakrytím objektivupromítacího přístroje otáčivou závěrkou během posunu filmu o další okénko. Jinak řečeno,filmovému divákovi se dostává přetržitých světelných podnětů, jež vyvolávají pocit plynulostia navíc i pocit pohybu uvnitř obrazu pomocí zdánlivého pohybu. Navíc zdánlivý pohyb vefilmu předpokládá, že po sobě následují dosti podobné podněty, alespoň v rámci jednohozáběru; lze se tedy domnívat, že funguje na základě téhož mechanismu jako při vnímánískutečného pohybu. Zdánlivý pohyb tak nelze ve fyziologickém smyslu oddělovat od pohybuskutečného. Jde o dokonalou iluzi, založenou na jedné z vrozených vlastností našeho systémuvidění.Psychologie vizuálního vnímání se věnuje zkoumání pohledu a jeho různých podob a zejménaotázce selektivnosti pohledu pomocí vizuální pozornosti a vizuálního hledání. Obecně je podrůznými názvy přijímáno dělení na pozornost centrální a pozornosti periferní. Centrálnípozornost je chápána jako jistý způsob zaostřování na důležité aspekty zorného pole vzávislosti na procesu, jemuž se někdy říká předběžná pozornost a který jeden ze zakladatelůkognitivní psychologie Ulrich Neisser popsal jako určitou segmentaci zorného pole najednotlivé předměty a různá pozadí, která pozornosti umožňuje, jakmile je to nutné, zaměřitse na některý z těchto segmentů. Periferní pozornost není tak jasně vymezena a spočívázejména v zachycování nových jevů na okraji zorného pole. Na základě tohoto dělení bylnapříklad stanoven pojem užitné zorné pole, označující zónu kolem bodu fixace, v niž můžepozorovatel zaznamenat informaci v každém okamžiku. Užitné zorné pole je tím větší, čím jejednodušší podnět, který je třeba určit či zaznamenat.Při vnímání filmového, stejně jako výtvarného nebo fotografického obrazu je velmi důležitýkoncept oddělení figury od pozadí. Tyto dva pojmy dnes již přešly do běžného jazyka, ale zasvůj vznik vděčí psychologii vnímání, která jimi označuje rozdělení zorného pole na dvěoblasti, vzájemně oddělené obrysem. Uvnitř tohoto obrysu (uzavřeného vizuálního okraje) senachází figura, která má jistou formu a více či méně předmětný charakter, přestože nemusí jíto rozpoznatelný předmět. Figura je vnímána jako bližší a barevnější, při pokusech ji lzesnadněji určit či pojmenovat, snadněji jí lze také přisoudit sémantické, estetické neboemocionální hodnoty. Pozadí je naopak víceméně beztvaré, více či méně homogenní a jeví sejako vzdálenější.Dané rozlišení má svůj původ v našem vnímání. Lidé jsou schopni dobře vnímat figury (jakouskupení strukturovaných ploch, vytvářející předměty) na pozadí (strukturované inestrukturované plochy, jež mohou, ale nemusí patřit k předmětům). Je to dokonce jedna zkonstant vnímání každé skutečné scény.
  2. 2. Podstatný rozměr každého zobrazení, a u filmu to platí ještě více než u malířského obrazunebo fotografie, tvoří čas. Čas tvoří nedílnou součást obrazu, dispozitivu, v němž je přítomen,i jeho vztahu k pozorovateli. Čas ve vztahu k obrazu se ovšem neuskutečňuje pouze v jednépodobě, ale v několika dílčích a navzájem provázaných rovinách:a) Čas pozorovatele:u všech zvířat i u člověka známe „biologické hodiny“, které řídí přírodní rytmus jejich životů,zvláště rytmus v průběhu dne. Tyto hodiny si uvědomíme většinou až tehdy, když jevyvedeme z rovnováhy, například náhlým časovým posunem po dlouhé cestě letadlem. Vpřípadě času pozorovatele obrazu však nebudeme mluvit o biologických hodinách a tím méněo „mechanickém“ času, měřeném na skutečných hodinách. Čas pozorovatele totiž neníobjektivní čas, nýbrž specificky lidská časová zkušenost.Tradiční psychologie rozlišuje několik forem této skutečnosti:- smysl pro přítomnost, založený na okamžité paměti. Snadno se můžeme přesvědčit, žepřítomnost neexistuje jako pevný bod v čase, ale vždy jako malý časový úsek (o trváníněkolika sekund, pokud jde o většinu biologických a psychologických funkcí, napříkladvnímání rytmu);- smysl pro trvání, což je ve skutečnosti to, čemu běžně říkáme „čas“. Trvání je pociťovánopomocí dlouhodobé paměti, jako jakási kombinace mezi objektivním aktuálně probíhajícímtrváním, změnami, které během něj pociťujeme jako vjemy, a psychologickou intenzitou, sníž obojí zaznamenáváme.- smysl pro budoucnost je spojený s možným očekáváním a otevřeněji společenskydeterminovaný než předcházející dva smysly. Je spojen s více či méně přesným určením amírou plynutí objektivního času (očekávání západního pozorovatele, neustále obklopenéhopřístroji na měření času, se různí od očekávání amazonského indiána). Oblast budoucnosti jetaké záležitostí interpretace (osobní, společenské, rozumové).- smysl pro synchronii a asynchronii: co znamená výraz „ve stejném okamžiku“? Když se dvajevy odehrají ve stejném okamžiku, který proběhne jako první?b) Pojem události:zobrazení našich pocitů v časové formě je často velmi složitým výsledkem činnosti, kterákombinuje tyto různé smysly. Pocit času se tedy neodvíjí z objektivního trvání příslušnýchjevů, ale spíše ze změn v našem cítění času, jež jsou samy výsledkem trvalého procesuinterpretace, kterou neustále provádíme. Můžeme tedy říci, že pokud je trvání zakoušenímčasu, čas samotný je vždy chápán jako jisté více či méně abstraktní zobrazení obsahu našichpocitů.c) Zobrazený čas:zachycení času v obrazech se tedy děje v souladu s kategoriemi trvání, přítomnosti, události anáslednosti. Divadelní představení nepochybně napodobuje naši normální časovou zkušenostnejvěrněji – pochopitelně v konvenční formě, protože události zde jsou podle režijních potřebnatahovány nebo zkracovány. Pokud jde o obrazy v užším slovu smyslu slova, existují v nichvelké rozdíly mezi obrazem pracujícím s časem (film, video) a obrazem nepracujícím s časem(malířství, rytectví, fotografie). Není ovšem bez zajímavosti, že i tzv. nečasové obrazy majíjistý aspekt temporality (problémem času u výtvarných uměleckých děl se v českém prostředízabývá estetik Vlastimil Zuska). (viz Aumont, 2005).
  3. 3. AUMONT, Jacques. Obraz. 2. vyd. Překlad Ladislav Šerý. V Praze: Nakladatelství Akademiemúzických umění, 2010, 319 s. ISBN 978-807-3311-650. - Text knihy je odborně kvalitní, důvěryhodný - Obsahuje odbornou literaturu - Text je z hlediska hloubky a šířky informací pro můj text dostačujcí - Kniha je redigovaná a recenzovaný - Dobrá pověst autoraVACEK, Mgr.Patrik a Mgr.Jana KRÁTKÁ. Film a výtvarné umění: Vztah filmu a umění.Masarykovauniverzita [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=497 - text je nekomerčně zaměřen - je přehledný, členěný odstavci, dostupný - jsou zde uvedeni autoři textu - práci zaštiťuje Masarykova Univerzita - text obsahuje odkazy na použitou literaturu

×