1. MASARYKOVA UNIVERZITA
Pedagogická fakulta
Katedra německého jazyka a literatury
Postoj studentů vysokých škol k učení se cizím
jazykům
Výzkumná zpráva
Kateřina Steinerová
Brno 2012

2. Obsah
Základní informace .................................................................................................................... 3
Vyhodnocení .............................................................................................................................. 5
Hypotéza č. 1 .......................................................................................................................... 5
Hypotéza č. 2 .......................................................................................................................... 6
Hypotéza č. 3 .......................................................................................................................... 7
Závěr........................................................................................................................................... 9
Příloha ...................................................................................................................................... 10

3. Základní informace
K provedení výzkumu nás motivovala současná situace ve společnosti, která je značně
globalizovaná a klade velký důraz na znalost cizích jazyků. Jejich osvojování není krátkodobý
proces, nýbrţ probíhá celý ţivot, proto je výhodou, pokud k němu má člověk pozitivní vztah.
Zpozorovali jsme mezi studenty v tomto ohledu jistou nerovnováhu na základě
zaměření jimi studovaného oboru. Jistí studenti nehumanitního zaměření měli problémy
s učením se anglickému jazyku a později s hledáním zaměstnání kvůli absenci znalostí
v témţe jazyce. Naopak u studentů humanitních oborů tyto problémy pozorovány nebyly.
Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký studenti českých vysokých škol zaujímají postoj
k osvojování cizích jazyků. Věříme, ţe zjištěné informace budou uţitečné při zkvalitnění
výuky cizích jazyků v různorodých skupinách studentstva.
Výzkum probíhal formou dotazníku. Dotazování se zúčastnili studenti přírodovědných
oborů, humanitních oborů a jako zvláštní skupina byli vyděleni studenti humanitních
filologických oborů.
Osloveno bylo 50 studentů, dotazníků bylo navráceno 18. Návratnost 36%. Dotazník
vyplňovali studenti Masarykovy univerzity, Karlovy univerzity, Univerzity obrany, VŠ
veterinární a farmaceutické a Vysokého učení technického. Zastoupení studentů ostatních škol
vedle MU je však zanedbatelné. Výzkumu se zúčastnili studenti 1. - 6. ročníků (resp. 1. - 5.),
studenti doktorského studia osloveni nebyli.
Graf č.1: Zastoupení podle škol Graf č. 2: Zastoupení podle ročníků
1. ročník
MUNI 2. ročník
VUT 3. ročník
4. ročník
VaF
5. ročník
UK 6. ročník
Pro ucelenost informací uvádíme, jaký v jakém poměru vyplnili dotazník studenti různých
zaměření (bez ohledu na školu, na které studují).
Graf č. 3:
Zastoupení podle oborů
přírodovědný/ technický
humanitní nefilologický
humanitní filologický

4. Dotazník (viz příloha 1) byl zformulován tak, aby poskytl odpovědi na následující hypotézy:
H1: Větší zájem o studium cizích jazyků mají studenti humanitních oborů.
H2: Studenti filologických oborů ovládají cizí jazyky více.1
H2: Studenti přírodovědných oborů podceňují význam cizích jazyků v praxi.
1
Nesledovali jsme jazyky, které byly náplní jejich studia (např. u studenta germanistiky byly data o jeho
znalostech německého jazyka irelevantní).

5. Vyhodnocení
Hypotéza č. 1
Znění hypotézy: Větší zájem o studium cizích jazyků mají studenti humanitních oborů.
Hypotéza byla potvrzena. 72% studentů ve svém volném čase čte cizojazyčnou literaturu,
z toho většina studentů (přes 60%) je humanitně zaměřených. Výsledek nabízí velmi pozitivní
zjištění, jelikoţ čtení cizojazyčné literatury patří k činnostem, které nejvíce zlepšují jazykové
dovednosti. Na grafice 1 můţeme vidět, ţe drtivá většina studentů, kteří nečtou cizojazyčnou
literaturu, jsou zaměřeni přírodovědně.
Grafika1
Dalším důkazem je, ţe ačkoliv se stýká s lidmi, kteří mluví cizím jazykem, pouze 28%
studentů, jedná se převáţně o humanitně zaměřené studenty a výlučně filologických oborů
(viz graf č. 4). Vyrovnaná situace je u studentů, kteří si s nimi dopisují (viz graf č. 5).
Graf č. 4:
humanitní fil. přírodovědný
Graf č. 5:
humanitní nefil. humanitní fil. přírodovědný
83% studentů odpovědělo ANO na otázku, zdali je baví cizí jazyky. Většina studentů byla
humanitně zaměřených, ale ne s velkým rozdílem (viz graf č. 6).

6. Graf č. 6:
Zastoupení studentů, kteří odpověděli ano
humanitní nefil.
humanitní fil.
přírodovědné
o Nejčastější odpovědi na doplňující otázku „PROČ ANO?“ byly:
- je to uţitečné při cestování
- je to uţitečné v kaţdodenním ţivotě
- rád (a) poznávám jiné kultury
- je to výhoda v práci/ potřebuji je k práci i zábavě
- cizí jazyky jsou zajímavé
- přináší nové obzory
o Nejčastější odpovědi na doplňující otázku „PROČ NE?“ byly:
- je to nezajímavé
- není to logicky odvoditelné, moc výjimek a pouček
Tyto výsledky vnímáme jako velmi pozitivní. Studenti si pravděpodobně uvědomují, ţe učení
se cizím jazykům jim přináší výhody jak v osobním, tak v pracovním ţivotě. Odpovědi jako
„nové obzory, poznávání kultur“ napovídají, ţe studenti jsou otevřeni mezikulturní
komunikaci a jsou tolerantní, coţ jsou dnes ceněné vlastnosti. Negativní odpovědi mohou
znamenat nedostatek motivace nebo také nekvalitní učitele cizích jazyků na počátcích učení.
Hypotéza č. 2
Znění hypotézy: Studenti filologických oborů ovládají cizí jazyky více.2
Ve srovnání se studenty humanitních nefilologických oborů byla hypotéza vyvrácena. Ve
srovnání se studenty přírodovědných oborů byla hypotéza potvrzena.
2
Nesledovali jsme jazyky, které byly náplní jejich studia (např. u studenta germanistiky byla data o jeho
znalostech německého jazyka irelevantní).

7. Grafika 2 se týká prvního cizího jazyka, kterým je dnes převáţně anglický jazyk. Je vidět, ţe
studenti humanitních (nefil. i fil.) oborů mají vyrovnané znalosti, kdeţto znalosti studentů
přírodovědných oborů jsou značně roztříštěné a ve většině případů nedosahují úrovně, kterou
poţaduje Masarykova univerzita po svých studentech v bakalářských oborech. V praxi je téţ
poţadovaná „komunikativní znalost“ - poţadavky odpovídají víceméně úrovni B2 ERR3.
S výsledků vyplývá, ţe studenti humanitně zaměření jsou jazykově dostatečně vybaveni.
Grafika 2:
Podle odpovědí studentů je nejčastějším druhým jazykem německý jazyk a po něm následuje
francouzský. U druhých cizích jazyků jsou znalosti poměrně vyrovnané, mírně vyšší u
filologů.
Hypotéza č. 3
Znění hypotézy: Studenti přírodovědných oborů podceňují význam cizích jazyků v praxi.
Hypotézu vyvrací následující data: 83% studentů odpovědělo ANO na otázku, zdali po nich
v jejich profesním ţivotě bude vyţadována znalost cizího jazyka. Graf č. 4 názorně ukazuje,
jaký podíl studentů přírodovědných oborů se na výsledku podílel. Z toho můţeme usoudit, ţe
si uvědomují nutnost mít znalost cizího jazyka.4
3
Evropský referenční rámec pro jazyky
4
Další výzkum by odhalil, z jakého důvodu tedy mají tito studenti problémy s učením se cizích jazyků nebo
z jakých důvodů jsou jejich znalosti tak malé, ţe mají potíţe se uplatnit.

8. Graf č. 4
Humanitní nefilologický
Humanitní filologický
Přírodovědný
Nejčastější odpovědi na doplňující otázku, o jaký cizí jazyk se jedná, byly:
- anglický jazyk
- německý jazyk
- španělský jazyk
- latinský jazyk

9. Závěr
Z výzkumu vyplynulo, ţe postoj českých vysokoškolských studentů k učení se cizím jazykům
je dobrý. Navzdory tomuto výsledku je nutné zlepšit motivaci studentů k učení a zaměřit se
zejména na studenty přírodovědných oborů, kteří za humanitními zaostávají. Dále by se měl
zlepšit postoj studentů ke studiu materiálů v cizích jazycích - mezi studenty je jen polovina
těch, kteří je při svém studiu aktivně vyhledávají a po většině z nich nebyla cizí studijní
literatura ani vyţadována. V dnešní informační společnosti je tento počet alarmující. Dobrou
zprávou je, ţe 95% všech studentů nepovaţuje učení se cizím jazykům za „nutné zlo“, coţ
zjednodušuje pedagogům snahu vytvořit na školách multilingvální studentskou komunitu.

10. Příloha
Postoj studentů VŠ k učení se cizím jazykům
Cílem dotazníku je zjistit, jaký studenti zaujímají postoj ke studiu, příp. samostudiu cizích jazyků,
jaký je jejich zájem o cizí jazyky a jaké je jejich uvědomění eventuálního praktického vyuţití
získaných znalostí. Dotazník je anonymní a slouţí k získání obrazu situace mezi vysokoškolskými
studenty.
Jak dotazník vyplnit:
- u výběrových odpovědí: tučně zvýraznit (např. moje odpověď na otázku je ano: ano-ne, a naopak)
- u odpovědí, kde je vynecháno místo: doplnit vlastní odpověď
- u poloţek, kde se nacházejí pojmy, kterým by respondent nemusel porozumět, se vysvětlivky
nachází pod čarou
1. Ve svém volném čase:
I. čtu literaturu v cizím jazyce: ano - ne
II. učím se systematicky cizí jazyk (mimo školní povinnosti): ano - ne
III. dívám se na cizojazyčné filmy/seriály: ano - ne
IV. věnuji se překladatelství (např. překládání titulků): ano - ne
V. stýkám se s lidmi, kteří mluví cizím jazykem (rodilí mluvčí): ano - ne
VI. dopisuji si s lidmi, kteří mluví cizím jazykem (nemusí být nutně rodilí mluvčí): ano -ne
2. Docházím do jazykové školy ve svém volném čase: ano - ne
3. Domnívám se, že v dnešní době je zbytečné učit se jiný cizí jazyk než anglický:
ano - ne - nevím
4. Studuji jazyk (je hlavní náplní mého oboru): nevyplňuj, pokud jazyk nestuduješ
a) _______________________
b) _______________________
c) _______________________
5. Cizí jazyky mě baví: ano - ne - nevím
5a. Jestli ano, proč? _________________________
5b. Jestli ne, proč? __________________________
6. Bylo po mě vyžadováno studium literatury v jiném než anglickém jazyce: ano - ne
6a. Bylo po mě vyžadováno studium literatury v jazyce:
a) b) c)
7. Při svém studiu využívám literaturu v jiném než anglickém jazyce z vlastní iniciativy:
ano - ne
7a. Při svém studiu využívám z vlastní iniciativy literaturu v cizím jazyce:
a) b) c)
8. Ve svém zaměstnání budu pravděpodobně potřebovat znalost cizího jazyka: ano - ne- nevím
Pokud ano, jakého: _____________________

11. 9. Ovládám cizí jazyk:
Ţádný
Angličtina: A15 A26 B17 B28 C19 C210
Němčina: A1 A2 B1 B2 C1 C2
Francouzština: A1 A2 B1 B2 C1 C2
Španělština: A1 A2 B1 B2 C1 C2
Ruština: A1 A2 B1 B2 C1 C2
Jiný: ____________: A1 A2 B1 B2 C1 C2
Jiný:_____________: A1 A2 B1 B2 C1 C2
10. Myslím si, že učení se cizím jazykům je nutné zlo: ano - ne -nevím
Pokud ano, proč? __________________________
11. Škola (na jakou školu chodíš):
12. Ročník: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
13. Obor: humanitní- přírodovědný/technický
14. Humanitní: filologický11 - nefilologický
To je vše. Děkuji za Tvůj čas a ochotu.
5
A1 - Úroveň začátečníků, kteří rozumí větám a slovům týkajícím se jejich osoby a jejich okolí. Jsou schopni
vést jen velmi jednoduchou a prostou konverzaci s mluvčím, který s nimi má trpělivost. Sami dokáţou vyjádřit
pouze základní myšlenky o své osobě slovními spojeními, která znají ze studia. Umí vyplňovat krátké formuláře
dotazující se na jejich osobu.
6
A2 - Studenti této úrovně rozumí mluvenému slovu týkajícímu se někoho a jeho okolí či nakupování a práce.
Mohou číst jednoduché texty a orientují se v např. v jídelních lístcích. Jsou schopni jednoduše konverzovat a
sdělovat informace o své osobě a uţít částečně minulého času. Jsou téţ schopni jednoduchého popisu. Umí psát
jednoduché dopisy o své osobě.
7
B1 - Studenti této úrovně rozumí řeči týkající se aktuálních záleţitostí. Rozumí textům obsahujícím pocity,
události při pouţití základních komunikačních slovíček. Dorozumí se v běţných ţivotních situacích a mohou
volně diskutovat o tématech, která jsou jim známá. Mohou vyprávět a líčit své touhy; mohou psát texty z oblasti
svých zájmů či dopisy s pouţitím podmiňovacího způsobu.
8
B2 - Rozumí většinou mluvenému slovu zabývajícímu se běţnými problémy (televize, film). Obdobné je to i
při čtení textů. Mohou téţ číst prózu psanou aktuálním jazykem. Jsou schopni plynule konverzovat s rodilými
mluvčími ve známé oblasti a dokáţou vyjádřit svůj pohled a výhody či nevýhody daného problému. Dokáţou
napsat podrobný text ze své oblasti a podchytit v něm jasně jeho význam.
9
C1 - Rozumí i nestrukturovanému projevu. Orientují se v pořadech rádia a televize. Rozumí a vciťují se do
literárních textů, rozumí odborným textům. Flexibilně komunikují a vyjadřují své myšlenky jasně a bez obtíţí.
Jsou schopni jasně a podrobně hovořit o všech moţných tématech. V psaném textu dokáţou volit vhodný směr
pro čtenáře.
10
C2 - Po krátkém přizpůsobení rozumí bez obtíţí rodilým mluvčím hovořícím o jakémkoliv tématu. Jsou
schopni číst sloţité texty i literární díla a pojednání s abstraktním zabarvením. Při konverzaci vyjadřují jemné
významové odstíny, pouţívají idiomatické vazby. Pokud něco nedokáţou vyjádřit, bez problémů to obchází
jinou formulací, bez narušení hovoru. Umí popisovat odborné texty apod.
11
filologie - věda, která se zabývá studiem jazyka a literatury onom jazyce