Sopečná činnost ve zkratce

450 views
371 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
450
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Sopečná činnost ve zkratce

  1. 1. SOPEČNÁ ČINNOST VE ZKRATCE1. Argumentace Když jsem si přečetla zadání závěrečného úkolu, první myšlenky, které mi proběhlyhlavou, se týkaly problematiky přírodních katastrof. Toto ožehavé téma patří již několik letmezi ústřední témata politických debat a často lze zaslechnout různé názory i meziobyčejnými lidmi v ulicích. V roce 2012 bylo vše ještě více zesíleno faktem, že se blížil (jižněkolikátý) konec světa. Připadal na magické datum 21. 12. 2012, kdy měl údajně skončitmayský kalendář. Všemu úspěšně napomáhala média, která o blížícím se konci světa hlásalakdekoliv se dalo. Světlo světa spatřilo nespočet apokalyptických scénářů a většina z nichnedávala lidstvu šanci na přežití, alespoň ne v podobě, jakou známe dnes. Téma přírodních katastrof je blízké nejen mně, ale i mému studijnímu oboru, zejménasopky. Proto jsem se rozhodla věnovat následující text právě jim. Z důvodu omezenéhorozsahu práce se pokusím nastínit to nejdůležitější k pochopení jejich principu a síly. Text bymohl být využit jako výukový materiál na základní škole.2. Obecná charakteristika sopečné činnosti Pod světoznámým termínek sopka nebo vulkán si každý představí špičatý kopec, z jehožvrcholu se kouří. K tomu, aby byla sopka sopkou, však stačí pouze nepatrná vyvýšeninatvořena sopečným materiálem spojena přívodem s magmatickým krbem 5-30 km podzemským povrchem. Zde se hromadí magma. Jedná se o alumino-silikátovou taveninuobsahující sopečné plyny jako chlor, fluor atd. Magma vzniká v astenosféře, což je polotekutáčást zemského pláště, nebo tavením z hornin spodní zemské kůry. Jeho teplota je ovlivněnaobsahem vodních par. Pokud magma obsahuje vodu, jeho teplota se pohybuje v rozmezí 590-1400°C. Tzv. suché magma, které vodu neobsahuje, může dosáhnout teploty až 1500°C.Tektonickými poruchami může dojít k poklesu tlaku a magma si začne razit cestu k povrchu.Přitom dochází k unikání vodních par a plynů, které se rozpínají, a mají-li zablokovanoucestu, výbuchem ji prorazí. To je sopečný výbuch, neboli erupce. Magma, které se dostane napovrch, nazýváme láva. Při rychlém ochlazení se mění na strusku, která je rozmetána kolem.
  2. 2. Zbytek lávy a horniny jsou vystřelovány do atmosféry a dopadají zpět jako tefra (sopečnétufy). Láva a tefra se hromadí kolem sopečného komínu a rostou do výšky. Tak vzniká sopka. Na naší planetě se obvykle sopky vyskytují podél hranic litosférických desek, v tzv.horkých skvrnách. Jsou to například Havajské nebo Kanárské ostrovy. Tato oblast se nazývá„pás ohně“ nebo „ohnivý pás“. Studiem sopek se zabývá především vulkanologie, ovšem v úzké spolupráci s celou řadoudalších geologických disciplín jako jsou petrologie, geochemie, geofyzika, sedimentologieatd.2.1 Druhy sopek Chování sopek je olivněno složením a strukturou zemského pláště v jejím okolí a stupněmtuhosti lávy. Láva vytekájící z kráteru modeluje tvar sopky, proto je tvar sopky závislý natypu erupce. Pliniovský typ erupce je způsoben výbuchem plynů pod ucpaným kráterem. Vzniknekráterový komín, jimž je tefra a struska vystřelována do vzduchu. Výbuchy bývají prudké.Právě takto vybuchla roku 79 n. l. sopka Vesuv a pod svým popelem pohřbila Pompeje aHerculaneum. V Pompejích zahynul i římský přírodověděc Plinius Starší, po němž byl tentotyp erupce pojmenován. Peléiský typ je nejničivějším typem erupce pojmenovým podle soupky Mount Pelée, kteráexplodovala roku 1902. Došlo k vymrštění sloupu popela a kusů lávy vysoko do stratosféry azároveň se dolů po úbočí hory valila smrtící lavina popelu a plynů, která usmrtila téměřvšechny obyvatele nedalekého města Saint-Pierre (asi 30 000 lidí). Dalším případem bylvulkán Krakatau, který explodoval 27. srpna 1883. Krátek byl ucpaný „zátkou“, která alebohužel nebyla vytlačena plyny, takže došlo k explozi celého sopečného ostrova. Vulkán sepři této explozi zdvihl do výše a při dopadu vytvořil devět, téměř až 27 metrů vysokých vlntsunami. Vlny na indonéských ostrovech zabily přes 36 000 lidí. Výsledkem srpnovéhovýbuchu bylo vytvoření nového vulkánu na zbytku ostrova. Poslední činnost bylazaznamenána roku 1995. Strombolský typ nemívá oproti předchozím typům katastrofální následky. Je pojmenovánpodle sopky Stromboli na Liparských ostrovech. Láva je jako struska vymršťována dovzduchu a dopadá zpět do kráteru. Způsobené škody jsou malé. Je to ale velmi impozantnípodívaná, a tak je sledována z bezpečné vzdálenosti mnoha turisty, vědci a mistnímiobyvateli.
  3. 3. Havajský typ erupce vzniká velmi zřídka. Tekutá čedičová láva klidně vytéká puklinami,vznikají mocné poryvy láv zváné platóbazalty. Tento jev je výhodný pro zemědělce, protožesopečné oblasti jsou díky vysokému obsahu minerálů velice úrodné.2.2 Nebezpečí sopek Nejznámějšími formami sopečné hrozby jsou láva a popel. Avšak nejsou jedinýmizbraněmi toho přírodního fenoménu. Existuje celkem šest sopečných procesů, které mohouznamenat katastrofu: lávové proudy, výbuchy s pádem tefry, sopečné bahnotoky, sopečnépovodně, žhavá mračna a výrony plynů. 2.2.1 Lávové proudy Lávové proudy jsou nebezpečné pro ty, co podcení jejich rychlost a ocitnou se uzavřenímezi několika proudy. Typickým příkladem je havajský farmář, který v roce 1950 odváděldobytek z ohroženého území a zůstal uvězněn mezi dvěma proudy. Vyhledal nejvyšší místo,kam láva sopky Mauna Loa nedosáhla, a byl vysvobozen helikoptérou. Tekuté lávy mohou za krátkou dobu pokrýt velká území. Největší lávový proud historickédoby byl na Islandu roku 1783, kdy láva zaplavila a zničila území o rozloze 560 km 2. Lávasamotná nezabila nikoho, ale hladomor, který následoval, snížil počet obyvatel Islandu nacelou pětinu. 2.2.2 Sopečné bahnotoky Tyto bahnotoky představují větší nebezpečí než láva a mají na svědomí nejméně 100krátvíce životů. Vrstvy popela jsou na svazích nestabilní, když zaprší, nasytí se vodou a přeměníse v tekutou kaši. Ta se řítí do údolí rychlostí několika desítek kilometrů za hodinu (někdy ipřes 100 km/hod). Proudy jsou velmi husté a dokážou unášet i velké balvany. Takovýbahnotok zalil římské Herculaneum ve stejnou dobu, kdy popel pokryl Pompeje. Před 40-50 miliony let vznikl v Yellowstoneském parku v USA obrovský bahnotok, kterýpokryl plochu 11 000 km2. Tato katastrofa byla 20krát větší než všechny známé historickékatastrofy.
  4. 4. Počet sopečných erupcí na Zemi v období 1997- 2009 30 25 24 20 Erupce 15 11 Počet erupcí 10 5 3 2 2 2 2 2 1 1 1 0 0 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok Zdroj: www.wordpress.comObrázek 1 Počet sopečných erupcí na Zemi v období 1997-20093. Anotace Výše uvedený odborný text se okrajově zabývá problematikou sopek. V úvodu sedozvídáme o důvodech, které mě vedly k výběru tohoto tématu, a proč jsou sopky v dnešnídobě aktuální. V první části článku jsou popisovány obecné charakteristiky sopky, konkrétněji o jejímtvaru, složení magmatu, kde a jak vzniká, nebo o jeho teplotě. Dále se lze dočíst, jakýmzpůsobem si magma razí cestu k povrchu a co se s ní děje, až k němu dorazí. Nechybí aniobecná lokalizace sopek a kde se na naší planetě vykytují v největším poměru. Posledníodstavec první části hovoří o vědních oborech, které se zabývají studiem sopek. Druhá část textu nás informuje o čtyřech typech erupce a jejich příkladech. V závěrečnéčásti dokumentu se dočteme o nebezpečí, které sopky skýtají a vzhledem k omezenýmmožnostem jsou pouze některé z nich popsány více podrobně.
  5. 5. 4. Klíčová slova Sopka, láva, erupce, nebezpečí, rychlost, teplota.5. Použité zdrojeKUKAL, Zdeněk. Přírodní katastrofy. 1. vyd. Praha: Horizont, 1982, 252 s. - poutavou a vypravěčskou formou popisuje zadané téma - přehledně uspořádáno - obsahuje informace k danému problému v dostatečné míře - dostupné v knihovně mého bydliště - sopkám je věnována podstatná část publikaceBRODECKÁ, Lucie. Oheň, voda a vítr. Blansko, 2009. Ročníková práce. GymnáziumBlansko. Vedoucí práce Mgr. Petr Rychnovský. - dostupné z domu - všechny potřebné informace na jednom místě - schváleno vzdělanou porotouVolcanoes. In: [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:http://environment.nationalgeographic.com/environment/natural-disasters/volcano-profile/ - odkazuje na další články - obrázky - důvěryhodnost - poutavá naučná forma

×