Ondřej Valenta: FORESIGHT (LŠ 2012)
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Ondřej Valenta: FORESIGHT (LŠ 2012)

on

  • 2,983 views

 

Statistics

Views

Total Views
2,983
Views on SlideShare
1,395
Embed Views
1,588

Actions

Likes
0
Downloads
11
Comments
0

2 Embeds 1,588

http://www.inflow.cz 1585
http://inflow.cz 3

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft PowerPoint

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Ondřej Valenta: FORESIGHT (LŠ 2012) Ondřej Valenta: FORESIGHT (LŠ 2012) Presentation Transcript

  • Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě Foresight Ondřej Valenta Oddělení strategických studií Technologické centrum AV ČR, v.v.i.
  • Úvod do foresightu • Osnova přednášky: • Co je foresight? • Metody • Příklady využití foresightu • Závěrečné poznámkyLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – definice I • Definice foresightu: Loveridge (2001): „Foresight je participativní metodou systematického procesu shromažďování znalostí týkajících se budoucnosti“. • Foresight není: – Predikce, předpověď – ProjekceLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – definice II Použití stávajících Komplexní dat pro odhad informace pro Procesy a aktéři Organizace budoucnosti rozhodování Projekce Foresight Strategický foresight Předpovědi Rohrbeck et al. (2007)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – definice III • Definice foresightu: • Martin (1985): „Foresight v oblasti VaVaI je procesem systematického pokusu o náhled na budoucnost vědy, technologií, ekonomie a společnosti v dlouhodobějším pohledu s cílem identifikovat oblasti strategického výzkumu a nových technologií, které mají největší potenciál přispět k ekonomickému a sociálnímu rozvoji.“ • Georghiou (1996): “Technologický foresight je systematický nástroj identifikace a hodnocení těch oblastí výzkumného a technologického vývoje, které mohou mít velký vliv na zvýšení konkurenceschopnosti a kvality života.“Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – definice IV • Kvalifikovaný odhad možných vývojů budoucnosti • Předpovědi se velmi často nevyplňují, neboť svět se stále mění, transformuje prostřednictvím kombinace zrychlujícího se poznání a pokroku ve vědě a technologických inovacích, vývoje trhu (liberalizace vs. ochranářská opatření), politických opatření (reformy, ...), ekonomického rozvoje, restrukturalizace, měnící se výše a distribuce zdrojů (surovinových, finančních, lidských) na všech úrovních (globální, národní, regionální, ...) – Změna = jediná trvalá konstanta • Potřeba tyto měnící se trendy sledovat. Proč? – Být co nejvíce připraven na to, co se v budoucnosti stane – Získat lepší odhad toho, kde leží potenciální problémy, výzvy nebo příležitosti – Nalézt mezi nimi (pro nás nejzásadnější) hlavní hybné síly “Future studies is the art of scratching before it itches.” Peter SellersLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – příklady změn • Rozlišení tzv. postupných a zásadních změn • 1845: poštovní zásilky se z východního na západní pobřeží USA zasílaly lodí přes Mys dobré naděje, anebo lodí do Panamy, pak vlakem a pak znovu lodí. • Přepravní společnost Wells, Fargo & Co.: 3 měsíce • 1860: zahájila provoz kurýrní služba Pony express • Nejrychlejší trasou (Butterfield Stage line) doručení trvalo 25 dníLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – příklady změn Pony express • Služba rychlého doručování zásilek postupně snížila dobu doručení na 10 dní • Na cestě dlouhé téměř 3000 km bylo zřízeno 190 stanic s 500 koňmi a k dispozici bylo 50 jezdců • Hlavní aktivita: Dodávání čerstvých zpráv pro noviny na obou pobřežích USA • Pony express se stal legendou Divokého západu (pracoval pro něj např. Buffalo Bill) Inkrementální změna: • Postupná změna v rámci daných parametrů • Pony express představoval nejefektivnější způsob poštovních v rámci daného systému (založeného na koních)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – příklady změn Zásadní změnou (radikální inovací) pro Pony express byl nástup telegrafu (resp. dokončení transkontinentálního telegrafu v říjnu 1861), který zkrátil dobu doručení zpráv na řád hodin. Stejný měsíc Pony express svojí činnost ukončil.Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – definice V • Systematické mapování a vyhodnocování trendů má implikace pro: – Veřejnou sféru: • Formulace exportních strategií, vzdělávacích politik, politik VaVaI včetně identifikace priorit VaVaI (strategických směrů, cílů) • USA, Japonsko, Spojené Království, Francie, Rakousko, Německo, Ukrajina, Jižní Afrika, Argentina, Kolumbie, ... – Soukromé společnosti: • Nalezení exportních trhů pro stávající produkty • Identifikace strategických oblastí výroby • Zvýšení efektivity procesů, služeb, řízení • Shell, Motorola, Electricité de France, DaimlerChrysler, Elf, Allied Irish Banks, Amoco Oil Company, ...Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – definice VI • Není možné tyto trendy postihnout skrze jednu disciplínu. Komplexitu trendů a jejich hodnocení je třeba činit z co nejvíce různých pohledů Např. odhad vývoje cen ropy zahrnuje hodnocení a odhadu: Trendů v poptávce a nabídce • Potřeba metodiky a nástrojů, Množství ropných rezerv Kapacity rafinérií a distribučních sítí které všechny tyto pohledy Míru vývoje nových technologií a infrastruktury Změn v efektivitě těžby a výroby ropy integrují do jednolitého celku Trendů v prosazování alternativních technologických řešení ve výrobě energie Trendů v prosazování nových alternativních zdrojů energie a paliv Změn v legislativním kontextu (regulace, standardy) (Geo)politických trendů ...a mnoha dalších aspektůLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – historie I • Z historie Future Studies Future Studies pro korporace/v korporacích První think-tanky Analýzy technologií Korporátní foresight v korporacích a inovací zakládání nových (Shell, Toyota, (Daimler-Benz, think-tanků a Daimler-Benz) Siemens, Philips) rozšíření konceptu výzkumu o budoucnosti Aktivity novinářů, podnikatelů a expertů Varovné studie Ekonomická poli- Výzkumy trendů Foresightové o budoucnosti tická budoucnost v chování spotřebitelů konzultační „Doom-Saying“ (e.g. Alvin Toffler, a marketingu (Faith agentury (např. Římský klub, John Naisbitt, Popcorn, Trendbüro, (např. Z_Punkt) Robert Jungk) PROGNOS) Matthias Horx) Vhledy do budoucnosti Státní/vědecko-výzkumné/nadnárodní instituce Vojenský futuro- Technology assessment Ekonomické, politické Foresight Věštírna v Delfách logický výzkum Foresight v oblasti VaVaI future studies (UN Millenium (Evropské pro- Náboženský (např. RAND Corpo- a technologií (studie Delphi, Project, OEDC, think tanky) jekty, regio- foresight ration, MIT) kanceláře technology assess- nální foresight Nostradamus mentu) Novověk 1940 – 1960 1970 1980 1990 2000 2000+ StředověkAntikaLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – historie II • Od 2. světové války: – USA: foresight při stanovování scénářů vývoje ve vojenském průmyslu, leteckém a kosmickém průmyslu • Přelom 60. a 70. let: – 1973: ropná krize – Japonsko: technologické projekce a foresight – vize průmyslových odvětvíLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – historie III • 80. léta: Mírný pokles zájmu • 90. léta: Opětovný rozmach foresightu – Důvody: • Vnímání technologických inovací jako klíčové podmínky ekonomického růstu a sociálního blahobytu • Potřeba nalézt nové mechanismy přerozdělování veřejné podpory VaVaI – rychlý vývoj technologií, omezené veřejné prostředky – snaha o podporu několika strategických odvětví • Existence problémů v evropském inovačním systému: propojení tvorby znalostí, základního výzkumu, inovací a přenosu výsledků výzkumu a vývoje do praxe • Vliv japonského využívání foresightových metod při snaze dohonit nejvyspělejší země • Nástup “znalostní ekonomiky” – důraz je kladen na rozptýlené znalosti, snižování míry důvěry ve všeobjímající státní aparát (růst významu víceúrovňové správy) – Využití hlavně v oblasti VaVaI (např. národní priority VaVaI) – Evropské programy s využitím foresightu: hledání řešení sociálních a technologických problémů, které mohou v budoucnu nastat • 21. století: – Rozšíření využití metod foresightu (různé horizontální a vertikální úrovně)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – foresight v ČR • Foresight v České republice – Ne příliš rozšířená metoda využívaná při vytváření strategií – Veřejná sféra: pouze několik subjektů • Technologické centrum AV ČR • Centrum pro sociální a ekonomické strategie UK – Soukromá sféra: • Foresight na úrovni firem (např. ČEZ) • Poradenské agentury?Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – základní znaky I • Základní znaky foresightu: – Velká různorodost podoby procesu foresightu pramenící z jeho velké flexibility a rozsahu použití Některé znaky jsou společné: – Orientace do budoucnosti – Identifikace možných variant vývoje v širším kontextu – Participativní proces – Účast expertů z různých oborů a zázemí a zejména klientů – Intenzivní komunikace – Měla by vést k nalezení konsenzu a společné strategii – větší legitimitaLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – základní znaky II – Kontinuální proces • Foresight jako součást širšího konceptu evaluační kultury Vyhodnocení Analýza Implementace Foresight StrategieLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – základní znaky III Individuální Korporátní Regionální – Měřítko Národní Kontinentální/ subkontinentální Globální – Časový horizont • od 1 roku do 50 let • Nejčastěji 15-20 let – Tematický záběr • Holistický foresight, sektorový foresight, technologický foresightLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – hlavní přístupy I – Základní přístupy foresightu • Explorativní vs. normativní přístup Co se stane, Jak dosáhnout když...? toho, co chci? Současnost Současnost čas časLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – hlavní přístupy II• Explorativní přístup Scénáře zemědělství a potravinářského průmyslu v zemích střední a východní Evropy v horizontu 2030 Roztříštěná a sofistikovaná poptávka Scénář C Scénář A Frustrovaná Spotřebitelův ráj společnost Nízká dynamika Vysoká dynamika rozvoje odvětví rozvoje odvětví Scénář B Scénář D Multinárodní Černý obelisk zlatý rybník Homogenní a konzervativní poptávka Valenta, Hladík (2011)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – hlavní přístupy III• Normativní přístup Formulace vize, cílového stavu + tvorba strategie, jak cíle dosáhnout Phaal, Farrukh, Probert (2001)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – hlavní přístupy IV • Produkt vs. proces Vytváření scénářů, formulace strategie, Identifikace priorit/ strategického směřování produkt/ kodifikovaný výsledek KOMBINACE Proces/ vytváření sítí, „měkký“ výsledek Sdílení různých odborností a expertíz a jejich difuze Proces společného vytváření vizí a strategií, Komunikace mezi různými typy lidí, vytváření partnerství Vytváření povědomí o budoucím vývoji a jeho aspektech, vytváření foresightové kulturyLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – hlavní přístupy V • Kvantitativní vs. kvalitativní přístup (a z toho odvozené metody) 450 400 350 300 1992 top suppliers 250 new 200 150 total $bn 100 50 0 1987 1992 1997 2002 Numerická, statistická prezentace vývoje Při nedostatku statistických dat Srozumitelnost, přehlednost Umožňuje větší vhled Limitovaná vypovídající hodnota Menší srozumitelnost Nízké využití pro popis sociálních a politických jevů 100% dlouhodobý pobyt trvalý pobyt 80% 300 000 60% dlouhodobý pobyt trvalý pobyt 250 000 40% celkem 20% 200 000 0% Ukrajinci Slováci Vietnamci Poláci Rusové Němci Moldavci 150 000 100 000 50 000 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu Metody foresightuLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – metody I • Proč používat formální metody: – činí proces systematičtějším – zvyšují transparentnost (vstupů, procesů a výsledků) – vytvářejí prostor pro komunikaci a interakci – napomáhají odhalovat mezery ve znalostechLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – metody II • Foresight využívá kombinace různých metod, jejich použití závisí na: – Zdroje (finanční, personální, časové) – Měřítko, tematický záběr – Převažující charakter foresightu • Kvantitativní vs. kvalitativní • Produkt vs. proces • Normativní vs. explorativní – Cíle foresightu (pro koho jsou výsledky určeny) • Srozumitelnost pro klienta, vhodná vizualizace výsledků – Fáze procesu foresightuLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – dělení metod I • Metody kvantitativní, kvalitativní Kvantitativní Semi-kvantitativní Kvalitativní Využívají měřitelné Matematické/statistické ukazatele, statistických Založené na kreativitě a zpracování názorů nebo analýz, výsledky založené subjektivitě odhadů na tvrdých datech Benchmarking Cross-impact analýza Brainstorming Bibliometrická, patentová Strukturální analýza Expertní panely analýza Extrapolace trendů Delphi Konference, workshopy Modelování Metoda kritických technologií Vizionářské předpovědi ... Roadmapping Rozhovory Kvantitativní scénáře Morfologická analýza ... SWOT analýza Socioekonomické scénáře ...Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – dělení metod II představivost Kvalitativní Semi-kvalitativní Popperův Kvantitativní diamant Úzký okruh Diskuse, expertů výměna znalostí Zpracování datLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – dělení metod III Deset nejpoužívanějších metod v evropských foresightových projektech Creativity Kvalitativní Semi-kvalitativní Kvantitativní Expertise Interaction Evidence Popper (2008)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – dělení metod IV Spektrum metod používaných v oddělení výzkumu Deutsche Bank Prognózy Alternativní budoucnosti Systematické sociální analýzy Scénáře Kvalitativní analýzy Projekce trendů Nástroje pro dlouhodobou předpověď vývoje HDP Kvantitativní Nástroje pro Dynamika krátkodobou systému analýzy předpověď vývoje HDP HDP risk model Předpovědní regresní modelyLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu Příklady využití foresightuLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – příklady využití Postup vytváření strategie za využití metod foresightu v kombinaci s konkrétními příklady • Socio-ekonomické scénáře • RoadmappingLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – příklady využití Socio-ekonomické scénářeLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře I Socio-ekonomické scénáře – Systematické, explicitní vize možné budoucnosti Scénáře, medailonky, profily: Scénář – zahrnuje široké spektrum charakteristik budoucnosti, multidimenzionální výpověď Medailonek (vignette) – detailněji popisuje jednu dílčí část scénáře (detail, dimenzi) Profil – základní popis budoucnosti na základě klíčových parametrůLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře II Socio-ekonomické scénáře • Demonstrace alternativních budoucností, nastínění rozsahu možných směrů vývojů (nikoliv jednu nevyhnutelnou budoucnost) • Obvykle 3 a více scénářů • Postihnutí hlavních variací tzv. hybných sil, hlavních trendů • Poskytnutí vhledu do kontextu a dějů, ve kterých se sledované/plánované aktivity odehrávají • Nalezení možných bodů zvratů, zásadních změn, varovných indikátorů • Hodnocení robustnosti existujících strategiíLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře III Socio-ekonomické scénáře • Používané metody při tvorbě scénářů: • Předpovědi vizionářů • Expertní skupiny, analýza literatury • “Modelování” – Statistické, grafické programy a simulace (např. DECIDE 2000) – Křížové analýzy, gaming • Průzkumy (Delphi), klastrování alternativních názorů, pohledů • WorkshopyLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře IV Socio-ekonomické scénáře • Normativní vs. explorativní vs. kombinace Blue Map World energy Baseline scenario scenario (business-as- scenarios to 2050 usual) - Na základě tří možností definice normativního scénáře a v rámci něj pak formulace strategie ACT Map scenario (zrychlený vývoj technologií) Nezhad (2009)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře V Socio-ekonomické scénáře • Potřeba kontinuálního vyhodnocování vývoje Slabé signály Vyhodnocení Analýza A BImplementace Strategie D C Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie I Před zahájením projektu: • Výše použitelných finančních prostředků – Rozsah projektu – Množství, spektrum účastníků – Použité metody • Stanovení formální struktury projektu – Rozdělení rolí a odpovědnosti jednotlivých aktérů v projektu – Způsob řízení projektu • Jasné zaměření projektu – Meřítko – Rozsah – Časový horizont • Účel projektu – Čemu budou výsledky sloužit? – Pro koho budou výsledky určeny?Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie II Obecný postup vytváření strategie Kladené otázky Co se v současnosti děje? Vyhodnocení Analýza Jaká je domnělá skutečnost? Co se doopravdy děje?Implementace Foresight Co se může stát? Strategie Co bychom měli dělat? Co budeme dělat? Jak to budeme dělat? Voros (2003)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie III Strategické myšlení Generování možností Varianty možného budoucího vývoje Možnosti vývoje v budoucnosti Co se může stát? Strategické rozhodování Reakce na možnosti budoucího vývoje Rozhodnutí Co budeme dělat? Strategické plánování Přijetí opatření Akce Jak to budeme dělat? Ogilvy (2000)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – FutureFood6 Healthy and Safe Food for the Future (FutureFood6) – Účel projektu: • Podpora rozhodovacích procesů v oblasti kvality a bezpečnosti potravin na úrovni veřejné správy i podnikatelských subjektů • Pomoc subjektům v potravinářských výrobních řetězcích dosáhnout mezinárodních standardů kvality a bezpečnosti potravin a tím zvýšit svojí konkurenceschopnost • Identifikace klíčových technologií s potenciálem naplnit požadavky na zvyšování kvality a bezpečnosti potravin – Finanční zdroje: • 6. Rámcový program – Měřítko: • šest zemí střední a východní Evropy (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko) – Tematický záběr: • sektor „agrifood“ (zemědělství a potravinářský průmysl) • celý potravinový řetězec (koncept „od vidličky po farmu“) – Časový horizont: • výchozí bod: 2010 • horizont: 2020Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – Telco 2015 Telco 2015 (IBM) – Účel projektu: • Zjistit, jak se bude odvětví komunikací vyvíjet • Zjistit, jaké budou hlavní zdroje růstu odvětví komunikací a nalézt příležitosti pro IBM – Finanční zdroje: • IBM – Měřítko: • Globální – Tematický záběr: • Komunikace a komunikační technologie (telefonní, internetové) – Časový horizont: • výchozí bod: 2010 • horizont: 2015 IBM (2010)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie IV Krok 1: Analýza současného stavu Informace o současném stavu prostředí a pochopení Statistické metody vnějšího kontextu, ve kterém se sledovaná Backcasting oblast/odvětví/firma nachází Krok 2: Identifikace hlavních relevantních trendů a hodnocení vztahů mezi nimi Brainstorming Kauzální analýza Mindmapping Cross-impact analýzaLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie V • Krok 3: Identifikace hlavních hybných sil – Co je hlavní hybná síla způsobující změnu? – Mění se některé systémy bez vlivu hybných sil? – Je to externí nebo interní hybná síla? – V jakém časovém horizontu působí a bude působit? – Jaké jsou hybné síly hybných sil?Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie VI Možná kategorizace trendů (STEEPV) – Sociální trendy (např. sociální exkluze, migrace, společenské sítě, ..) – Technologické trendy (výroba energie, integrace systémů, kódování, ..) – Ekonomické trendy (např. globalizace, inovace, marketing, logistika, ..) – Ekologické trendy (využívání zdrojů, vliv dopravy, regulace, ..) – Politické trendy (pokračující integrace, demokracie, liberalizace, terorismus, ..) – Hodnotové a etické trendy (values) (důvěra v systém, multikulturalismus, chování spotřebitele, ..) – ...ostatní relevantní trendyLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie VII Krok 4: Výběr klíčových hybných sil Vliv (význam) Nejistota vývojeLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – FutureFood6 – FutureFood6 • Klíčové hybné síly vývoje zemědělství a potravinářského průmyslu • Identifikovány dva shlukyÚroveň a vývoj znalostí a ostatní kontext Podoba lokální/regionální poptávky technologický rozvoj převládající rodinná struktura a příjem transfer technologií a znalostí preference spotřebitelů a struktura jejich poptávky veřejné a soukromé výdaje na VaV společenské a environmentální hodnoty ve struktura trhu potravinářského průmyslu společnosti role výzkumných a vzdělávacích institucí životní styl úroveň globalizace trhu úroveň vzdělanosti populace geopolitický vývoj Valenta, Hladík (2011) • Pro každou z hybných sil – definice kladného (neutrálního) a záporného extrémuLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – Telco 2015 – Telco 2015 • Klíčové hybné síly vývoje a trendů v oblasti komunikací • Identifikovány dva shluky Konkurence/struktura integraceDostupné zdroje růstu trhu Otevřená vs. uzavřená zařízení Kvalita připojení Sdílení sítí vs. outsourcing (pasivníBudoucnost hlasových služeb vs. aktivní sdílení)Fragmentovaná vs. unifikovaná Model plateb za služby Vertikální vs. horizontální komunikace integraceOver-the-top vs. network-optimized Platí zákazník či třetí strana? content M2M komunikace RegulaceNové využití (zdravotnictví atd.)Dostupnost ultra-rychlého připojení IBM (2010) • Pro každou z hybných sil – definice kladného (neutrálního) a záporného extrémuLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie VIII • Krok 5: Sestavení socio-ekonomických scénářů • Vnitřní konzistence • Atraktivní pojmenování Roztříštěná a sofistikovaná poptávka Scénář C Scénář A Frustrovaná Spotřebitelův společnost ráj Nízká Vysoká dynamika Scénář B dynamika rozvoje Scénář D rozvoje odvětví odvětví Multinárodní Černý obelisk zlatý rybník Homogenní a konzervativní poptávka Valenta, Hladík (2011)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – FutureFood6 Roztříštěná a sofistikovaná poptávka – Scénář C: Frustrovaná společnost Scénář C Scénář A Frustrovaná Spotřebitelů společnost v ráj Nízká Vysoká dynamika dynamika Socio-ekonomický a politický kontext rozvoje Scénář B rozvoje Scénář D odvětví Bipolární rozdělení sfér vlivu mezi USA a Čínu odvětví Černý Multinárod ní zlatý Globální politická nerovnováha obelisk rybník Zastavena integrace EU (multilaterální dohody) Homogenní a Přetrvávající závislost na fosilních palivech, zvyšující se konzervativní poptávka ceny energií Pomalu postupující liberalizace trhu Strana poptávky Nespokojenost společnosti se stávajícím ekonomickým Poptávka po široké škále kvalitních a politickým vývojem výrobků není uspokojována Vysoké povědomí o sociálních a Strana nabídky environmentálních problémech Slabý podnikatelský duch Tlak na veřejný a soukromý sektor Nízká míra inovací a technologického pokroku Nízká podpora VaVaI a jeho výsledný malý vliv na ekonomiku Investice spíše do technologií zdokonalující stávající standardní výrobní postupy Na trhu převládají lokální producenti, omezený vliv nadnárodních společností – vysoká regionalizace trhu potravinLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – Telco 2015 • Krok 5: Sestavení socio-ekonomických scénářů Rychlý růst trhu Souboj gigantů Bohatý bazar Integrovaná, vertikální Fragmentovaná, struktura horizontální struktura Konsolidace Zemětřesení na trhu přeživších Pokles/stagnující trh IBM (2010)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie IX • Krok 6: Stanovení hlavních indikátorů a slabých signálů • Indikátory pro každý scénář: kvantitativní definování možné budoucí reality • Slabé signály: milníky (milestones), směřující ke stanoveným indikátorům – Naznačující vývoj některým směrem – Základ pro pravidelnou A B aktualizaci a přehodnocení strategie D CLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – strategie X • Krok 7a: Formulace vize • Na základě vymezení budoucnosti prostřednictvím scénářů identifikace vize • Výběr chtěného/nejpravděpodobnějšího scénáře • Krok 7b: Vytvoření „reakčních“ scénářů • Vytvoření reakčního scénáře ke každému scénáři • Maximalizace příležitostí, Rychlý růst trhu minimalizace rizik • Jádro budoucí strategie Souboj gigantů Bohatý bazar Integrovaná, vertikální Fragmentovaná, struktura horizontální struktura Konsolidace Zemětřesení na trhu přeživších Pokles/stagnující trhLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – FutureFood6 • Krok 7a: Formulace vize • Zřetelně formulovaná • Realistická • Vztahují se k určitému časovému horizontu – Future Food6: • Vize 1: Je zajištěna zvýšená dostupnost kvalitních regionálně/lokálně specifických potravin • Vize 2: Region střední a východní Evropy je jedním z hlavních hráčů na evropském trhu s bezpečnými a zdravotně nezávadnými potravinami • Vize 3: Podpora výzkumu a vývoje v potravinářství je prioritou národních strategií rozvoje. Je dosaženo větší míry spolupráce v rámci potravinového řetězce (s možnou specializací na funkční potraviny) • Vize 4: Zemědělsko-potravinářský sektor je založen na využívání znalostí – Vypracování cestovních map (roadmapping) ke každé viziLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – Telco 2015 • Krok 7b: Vytvoření „reakčních“ scénářů IBM: – Vytvoření modelů generujících zisk pro každý ze scénářů – Kombinace s trendy společnými pro všechny scénáře: – Pokles podílu pevných linek (hlasové služby) Rychlý růst – Zvyšování zisků z připojení k internetu trhu Součástí strategie jsou opatření, Souboj gigantů Bohatý bazar která napomáhají „posunout“ budoucnost směrem k dvěma Integrovaná, vertikální Fragmentovaná upřednostňovaným scénářům struktura horizontální struktura Konsolidace Zemětřesení na trhu přeživších Pokles/stagnující trhLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – Telco 2015 • IBM Rychlý růst trhu Souboj gigantů Bohatý bazar Integrovaná, vertikální Fragmentovaná, struktura horizontální struktura Konsolidace Zemětřesení na trhu přeživších Pokles/stagnující trh – Posílení vnější spolupráce se subjekty podobné specializace, výrobci platform atd. za účelem podpory inovací a zvýšení vlastní konkurenceschopnosti – Posílení úlohy poskytovatele služeb se snahou o integraci dalších vertikálních služeb a trhů (e-zdraví, smart grids, obchodování, bankovnictví atd.) – ...Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – ČEZ a.s. Příklad z České republiky: • ČEZ a.s. • Primárně z externích zdrojů (výhledové studie EU do roku 2050, světové energetické scénáře vypracované světovými analytickými agenturami) • Relevantní zejména dlouhodobé výhledy v cenách komodit (např. ropy nebo černého uhlí) • Základ pro vypracování vlastních specifičtějších analýz a modelových situací ve střednědobém výhledu (cca 10 let) • Vytváření možných „energetických světů“, podle nich pak zjišťuje dopad jak na energetické trhy, tak primárně na současné portfolio ČEZu • Na základě hodnocení těchto dopadů je tvořena strategie, která je aktualizována každého půl roku – Kritérium: maximální finanční přínos za současné struktury portfoliaLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – ČEZ a.s. Vizualizace scénářů a strategií: • Důležité kritérium pro další použitelnostLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping RoadmappingLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping I Technologický roadmapping – Není to původně metoda future studies, byla přejata z korporátního prostředí – Vyvinuta firmou Motorola (1987)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping II Technologický roadmapping – Normativní metoda (orientovaná na dosažení cíle) – Podpora technologickému managementu • Podpora rozhodování o zavedení nové technologie, nového produktu na trh ve vztahu k dostupným zdrojům a ke stanoveným cílům – Cestovní mapy: podoba víceřádkových časových tabulek – Velká flexibilita roadmappingu: • Pro různé účely • Pro různé časové horizonty • Různá struktura cestovní mapy • Různé procesy vytváření a aktualizace cestovních mapLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping III Technologický roadmapping • Spojení dvou pólů: Market „pull“ Jak dosáhnout cíle? • Orientace na trh • Plánování • Hodnocení potenciálu výrobku pro úspěch na trhu • Východiskem je spotřebitel Technology „push“ Jaké příležitosti se mohou objevit? • Orientace na technologie • Hledání příležitostíLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping IV Technologický roadmapping • Obecné schéma: Trh, vnější Načasování prostředí (know-when) CílProdukt/služba/ (know-why) systém Akce (know-what) Technologie, Zdroje Zdroje, (know-how) Dovednosti Phaal, Farrukh, Probert (2001) Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping V Základní principy roadmappingu: • Kde se nyní nacházíme? Jaké jsou současné (omezené) zdroje a dostupnost různých technologií, jaká je úroveň lidských zdrojů ve firmě, v jaké situaci se firma nachází; • Čeho chceme dosáhnout? Jaké jsou cíle firmy (nejčastěji úspěšné uvedení nového produktu na trh) • Jak toho dosáhneme? Jaká je posloupnost kroků, opatření a činností v čase, které ke vstupu produktu na trh vedou? Phaal, Farrukh, Probert (2001)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping VI Krok 1: Shrnutí hlavních hybných sil, trendů, bariér Brainstorming, ... Prioritizace Klíčové hybné síly čas Hybné síly, trendy (STEEPV) Produkty, služby, aplikace Technologický vývoj, potřebné dovednosti, znalosti, zdroje Phaal, Farrukh, Probert (2001)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping VII Krok 2: Formulace vize a cílů (čeho chceme dosáhnout) čas Trh, vnější prostředí Produkt/služba/ systém Technologie, dovednosti, zdroje Krok 3: Analýza a shrnutí současné situace Jaké jsou (naše) současné možnosti Jaké jsou příležitosti, bariéryLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping VIII • Krok 4: Prostřednictvím cestovní mapy strukturovat cestu k cíli • Krok 5: Vyznačit hlavní rizika, příležitosti, bariéry, hlavní milníky, ... • Krok 6: Kontinuální • vyhodnocování vývoje Phaal, Farrukh, Probert (2001)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – FutureFood6
  • Úvod do foresightu – roadmapping IX Hlavní faktory úspěšné implementace cestovních map % Zřejmá potřeba firmy Kladné přijetí ze strany managementu firmy Zahrnutí vhodných jedinců (vlastnosti, funkce) Snaha firmy vyvinout efektivní vnitřní procesy Příznivá firemní kultura Vhodné načasování procesu roadmappingu CTM survey (1999)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping X Možnosti vizualizace cestovních map Phaal, Farrukh, Probert (2001)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – roadmapping XI Možnosti vizualizace cestovních map Phaal, Farrukh, Probert (2001)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – propojení Propojení cestovních map a socio-ekonomických scénářů 1) Základem jsou scénáře Vytvoření cestovních map pro každý scénář 2) Základem je cestovní mapa Využití scénářů jako testovacího Scénář A Scénář B prostředí pro případné úpravy & & cestovní mapy implikace implikace Trh, vnější prostředí Scénář C Scénář D & & Produkt/služba/ implikace implikace systém Technologie, Zdroje, DovednostiLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – závěr Závěr • Foresight nemá ambice předpovídat budoucnost, pouze nastiňuje mantinely, kudy by se mohla ubírat • Foresight zahrnuje i: • Proces reakce na zjištěné výhledy • Proces akce – aktivní vytváření žádoucích budoucností • Systematický nástroj pro: • Odhad budoucího možného vývoje • Podporu tvorby strategií a strategického rozhodování – Větší připravenost na různé varianty budoucího vývoje – Aktivní spoluvytváření budoucnostiLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – evropské komunity I Hlavní evropské foresightové komunity European Foresight Platform (www.foresight-platform.eu/) • Sdílení výsledků foresightových projektů rámcových programů, nebo na národní/regionální úrovni Interconnecting Knowledge (www.iknowfutures.eu) • Dynamicky rozvíjející se komunita, otevřená pro kohokoliv (nutnost vytvořit si vlastní profil) • 1852 uživatelů z 85 zemí, 84 z Česka (28. června 2012) • Sdílení studií, projektů, článků • Rozsáhlá databanka slabých signálů a divokých karetLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – evropské komunity II EPTA / PACITA European Parliamentary Technology Assessment (www.eptanetwork.org) • Síť TA institucí působících na národní a regionální úrovni – poradenské instituce rozhodovací sféry v otázkách sociálního, ekonomického a environmentálního dopadu nových technologií • Vznik 1990 – 14 řádných a 5 asociovaných členů • Technologický foresight jako jedna z metod využívaných pro TA studie – hodnocení vlivu nových technologií na společnost Parliaments and Civil Society in Technology Assessment (www.pacitaproject.eu) • Projekt iniciovaný sítí EPTA (15 partnerů, z toho 8 členů EPTA) • 4/2011 – 3/2015 FP7 – MML, Věda ve společnosti • Technology Assessment – vědecký, interaktivní a komunikativní proces, který má za cíl přispět k utváření veřejných a politických názorů na nové technologie a výsledky výzkumu a vývoje. • Vydávání časopisu VOLTA Politika • 2013: vznik TA portálu Věda a Veřejnost technologieLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – evropské komunity III PACITA – aktivity Září 2012 24.9. 2012 2. Národní seminář ke studii o potenciálu rozvoje TA v ČR – Parlament ČR, Praha Březen 2013 13. - 15. 3. 2013 1. Evropská TA konference „Technology assessment and policy areas of great transitions“ v Praze Výzva pro předkládání příspěvků otevřena: http://www.tc.cz/detail-akce/id-1723/ • Zdravotní péče a lékařství • Zásobování energiemi • Změna klimatu • Mobilita • Všestranné využití informačních technologií Více informací na www.pacitaproject.eu, nebo u kolegyně Lenky Hebákové (hebakova@tc.cz)Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu – zdroje • Georghiou, L. (1996): The UK Technology Foresight Programme. Futures, r. 28, č. 4, str. 359–377. • IBM (2010): Telco 2015. Five telling years, four future scenarios. http://www- 935.ibm.com/services/us/gbs/bus/html/ibv-telco2015.html • Loveridge, D. (2001): Foresight. Denis J. Loveridge, Manchester 2001. 258 s. • Martin, B., Irvine, J. (1989): Research Foresight, London. Pinter. • Nezhad, H. (2009): World Energy Scenarios to 2050: Issues and Options. http://www.nezhadpmd.com/worldenergyscenarios.pdf • Phaal, R., Farrukh, C.J.P., Probert, D.R. (2001): T-Plan: the Fast-Start to Technology Roadmapping – Planning Your Route to Success. Institute for Manufacturing, University of Cambridge. • Popper, R. (2008) Foresight Methodology. In: Georghiou, L., Cassingena H., J., Keenan, M., Miles, I., and Popper, R., The Handbook of Technology Foresight: Concepts and Practice, Edward Elgar. • Rohrbeck, R., Arnold, H. M., Heuer, J. (2007): Strategic Foresight in Multinational Enterprises – a Case Study on the Deutsche Telekom Laboratories. Příspěvek na konferenci ISPIM, New Delhi, Indie. • Slaughter, R. A. (2001): Knowledge Creation, Future Methodologies and the Integral Agenda. Foresight, r. 3, č. 5, s. 407-418. • Ogilvy, J. (2000): Scenario Planning, Critical Theory and the Role of Hope, Knowledge Base of Futures Studies. Brisbane. Foresight International. • Valenta, O., Hladík, P. (2011): Budoucnost kvality a bezpečnosti potravin v Česku. Sociologické nakladatelství, 123 s. • Voros, J. (2003): A Generic Foresight Process Framework. Foresight, r. 5, č. 3, s. 10-21.Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě
  • Úvod do foresightu Děkuji za pozornost Ondřej Valenta Technologické centrum AV ČR. v.v.i. Oddělení strategických studií Ve Struhách 27 160 00 Praha 6 valenta@tc.czLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě