David Šmahel: Psychologie a internet

Psychologie a internet d oc. PhDr. David Šmahel, Ph.D. smahel @fss.muni.cz Mgr. Lukáš Blinka blinka @ fss.muni.cz

Internet v ČR WIP 2005, 2006, 2007 ; Lupa č & Sládek, 2007

Internet v ČR WIP 2005, 2006, 2007 ; Lupa č & Sládek, 2007
Proč lidé nepoužívají internet?
40% Nemají počítač nebo připojení
19% Neví jak to používat, jsou zmatení z technologií
18% Nezajímá je to, není to potřeba
16% Příliš drahé, nemohou si to dovolit
2% jiný důvod

Komunikace online: přenos a projekce
Přenos – na partnery v komunikaci „přenášíme“ naše minulé zkušenosti se vztahy s některými významnými lidmi, nevyřešené konflikty atd. – např. sourozenecké vztahy, vztahy s rodiči atd. Určitý podnět pak spustí podobnou odpověď, jako máme zažité
Projekce – do druhých promítáme obsahy naši vlastní mysli – přání, lásku, nenávist,... Je např. snadnější vidět, že mě druhý nenávidí než si přiznat, že ve skutečnosti nenávidím já jeho.
Záměrně ale spíše nevědomě vybíráme takové informace, které přenos a projekci podporují
Cílem přenosu a projekcí může být i samotný počítač
Počet informací přicházející po internetu je ve skutečnosti velmi malý

Komunikace online: disinhibice
Disinhibice či-li „prostředí bez zábran“ (ang. Disinhibited behavior/environment)
Odbržděné chování, tendence chovat se na internetu s menšími zábranami než jinde a jindy. Menší tendence dát na mínění druhých.
Při psaní na internetu zažívají lidé úzkost méně než při psaní na papír – viz rozdíl e-mail a klasický dopis.
Flaming – agrese, osočování, urážky

Komunikace online: disinhibice Suler, 2004
Disociativní anonymita – vlivem dojmu anonymity uživatelé internetu oddělují své virtuální „já“ od své reálné identity. Pocit, že „to ve skutečnosti nejsem já“ vede k menší potřebě bránit ego (viz obranné mechanismy) a v důsledku znamená jakési „odbržděné“ chování.
Disociativní imaginace - on-line persona je oddělena od člověka – uživatel internetu předpokládá, že jeho herní postava existuje ve virtuálním světě oddělená světa reálného. V praxi člověk „hodí za hlavu“ vše v okamžiku, kdy odchází od počítače, „co se stalo ve virtuálně, stalo se jen tam a ne tady“, nebo „je to jen hra...“

Neviditelnost - lidé se na internetu zpravidla nevidí. Absence očního kontaktu, či irelevantnost vzhledu sebe a druhých může vést k disinhibici
Asynchronnost – v řadě aplikací na internetu není možná interakce v reálném čase (diskuse, email,...). Lidé mohou vnímat asychronnost jako „hit and run“: útěk poté, co lidé napíši agresivní, či naopak osobní a intimní vzkaz.
Minimalizace statusů a stírání individuálních rozdílů – na internetu lze jen stěží poznat, kdo jaký status zaujímá ve skutečném životě, jakého je pohlaví, barvy pleti atd. To vede k rovnostářštějšímu přístupu v komunikaci, a to dokonce i tehdy, pokud tyto informace máme

Solipsistická introjekce – textové zprávy druhého vnímáme, jako by skutečně zněly hlasem v naši mysli, či se domníváme, že druhý skutečně vypadá tak, jak si jej představujeme. Z minima informací, které máme o našem virtuálním partnerovi tedy vytvoříme v naši mysli „skutečnou osobu“. Zde hraje zásadní roli fenomén přenosu
Změna percepce vlastních hranic – normálně víme co jsem my a co už ne, co je naše tělo, kde jsou jeho hranice, rozlišujeme své nitro a náš „povrch“, vnímáme 5 smysly, vnímáme plynutí minulosti-přítomnosti-budoucnosti. Na internetu díky se synchronní/asynchronní komunikaci překrývají hranice času, překrývá niternost s povrchností. Stírá se hranice mezi vnitřním já a vnějšími druhými.

On-line komunikace
Virtuální komunikace má mnoho podob! Nelze ji proto zkoumat „centrálně“, ale vždy se zaměřit na specifikum určitého prostředí
Zisky : okamžitá komunikace, čas na rozmyšlení odpovědi, chování bez zábran (+ i -), možnost ukončit hovor kdykoliv (+ i -), prostor pro lidi, kteří se v realitě „neprosadí“, větší otevřenost, absence hierarchie z reality (autority), vyjádření emocí (+ i -)
Ztráty : absence neverbální komunikace, „odosobnělost“, horší odhadování významu, nedorozumění, velká tendence k projekcím
Specifické fenomény : „multiplicitní“ (vícečetná) komunikace, emotikony jako „berlička“ pro vyjádření emocí

On-line komunikace
„ Na internetu se mi lépe vyjadřují mé emoce (pocity, city)“: souhlasí 27% populace, muži 2 9 % , ženy 26 % (ne stat. význ.!!). Zdroj: World Internet Project, září 2005

On-line vztahy
Zisky :
nepřeberné množství vztahů (+ i -)
nezávislost na lokalitě, snadné navázání vztahu (+ i -)
příležitost pro sociálně handicapované
udržení kontaktu a vztahů na dálku s přáteli a rodinou
Rizika :
kvalita virtuálních vztahů (častěji popisovány jako kratší a povrchní)
končí až příliš snadno
riziko pro seznamující se děti s neznámými,
online seznamování jako jediná forma navazování vztahu,
až příliš rychlé sebeodhalení (self-disclosure effect)

On-line vztahy Zdroj: World Internet Project, září 2005, 1832 respondentů

Identita
Kontinuální zážitek sebe sama, ztotožnění se se životními rolemi a hodnotami, příslušnost k určitým sociálním skupinám (Adams, 1998)
Identita jako aktivita jedince – člověk si musí svou identitu aktivně usilovat (Bačová, 1996)
Postmodernistické „mnohostranné self“ (McAdams, 1997) tzn. identita jako proces vs. modernitická jednota self tzn. identita jako stav

Identita
Existuje virtuální identita?
bezpečné testování a hledání identity pro adolescenty, pro dospívajícího možnost distance od primární rodiny, vzorec MAMA (moratorium – achievement – moratorium – achievement): neboli „znovutestování“ identity pro dospělé, realizace „tajných přání“ či specifických aspektů sebe sama
Na internetu je dynamika identity podobná dynamice v adolescenci
útěk jako strategie překonání problému
vysoká fragmentace identity
Muži se vydávají častěji za ženy (23%) než ženy za muže (4%)

Identita
Mladší adolescenti (12 – 14) se častěji vydávají za starší
Dívky se vydávají častěji za někoho jiného než chlapci
Dívky častěji a více specifikují „rod“ ve svém „nicku“ než chlapci
Identita na internetu spíše směřuje ke stereotypům než že by ty byly bořeny:
ženy se častěji prezentují v eroticky laděných a vyzývavých polohách
muži se řadí v sebeprezentaci do dvou poloh: typ „mačo“ a zasněný typ.

Identita McKenna & Bargh, 1998
Lidé s marginalizovanou identitou jejíž znaky jsou neznatelné (homosexuálové, bývalí vězni atd.), jsou na tom „hůře“ než lidé s marginalizovanou identitou se znaky viditelnými (např. vozíčkáři)
Internet díky anonymitě umožňuje setkávání lidí s neznatelnými znaky marg. identity. A poskytuje lepší sociální podporu těmto lidem
Internet facilituje „přiznání si“ takové marg. Identity
Aktivní vystupování (posters) na internetu facilituje propojení virtuálně získané identity i do reality (např. coming out) více než pasivní používání (lurkers)
Implikace?

Sexualita a internet: motivační modely
Triple-A-engine: model 3-A-podněcovatelů – vysvětluje, proč uživatelé provozují sex po internetu (Cooper, 1998)
Anonymity (anonymita): chrání uživatele před společenským odsouzením a sociálním tlakem
Acces (přístup): snadný přístup k nesčetným erotickým a pornografickým stránkám
Affordability (dostupnost): nízké ceny internetu stránek způsobují, že si to většina lidi může finančně dovolit

Sexualita a internet: kybersex, proč? (Divínová, 2005, Ševčíková, 2007, Doering 2000)
odreagování
zkvalitnit sex a zvýšit jeho frekvenci
Vyhnout se rutině a stereotypu manželského sexu
Nespokojenost v manželském životě
Neexistence přístupu k sexu – žádný partnerský vztah
Sexualita, kvůli které se lidé sdružují
Poznat jiné lidi se stejným „hobby“ to pak provozovat společně
Poznat lidi se stejným postojem k sexu (ověření „nejsem úchyl“)
Realizovat jinou podobu sexu (nové zkušenosti)
uspokojit sexuální touhy a zvědavosti
zážitek intimity
K tomu všemu je ale zapotřebí anonymita

Sexualita a internet
Zisky :
bezpečné testování a objevování sexuality pro dospívající, ale i dospělé
„ sex bez nevěry“ (?)
možnost udržování sexuálního kontaktu při odloučení partnerů (cesta do zahraničí apod.)
Rizika :
nadužívání netpornografie/cybersexu (závislost) – velmi ohrožená skupina mužů v dlouhodobém svazku
cybersex jako převládající forma sexuality v běžném životě
přístup k sexuálním materiálům pro děti
realizace rizikových ale vzrušujících „scénářů“

Sexualita a internet
„ typing – doing“
- ne vše, co na internetu píšu znamená, že dělám
- ne vše, co na internetu píšu znamená, že jsem
teorie scénářů
- několikrát opakovaný scénář sexuálního aktu během kybersexu vede k vyšší tendenci tento scénář uskutečnit.
- riziko praktikování extrémních sexuálních aktivit či „jen“ nechráněných aktivit – nebezpečí přenosu pohlavních nemocí
- nejvíce ohrožená skupina heterosexuálních mužů, kteří se nechají „zlákat“ k sexu s jiným mužem

Internet a hry entertainment software association (2008)
V 65% domácnostech se hrají počítačové hry
Průměrný věk hráčů je 35 let (25% je mladších 25 let, 49% je mezi 18 a 49 lety, 26% má více než 50 let (!)
56% muži, 44% ženy
Celkově je více hráček starších 18-ti let než hráčů mladších 18 let (!)
47% hraje hádankové hry a hry typu šachy apod.
11% hraje MMO (Second life, World of Warcraft etc.)

Internet a hry: Massively Multiuser Online
Nejúspěšnější „world of warcraft“ – více než 10 milionů oficiálních hráčů
Kolem 85% muži
Hranice dolního a horního kvartilu 19 a 32 let
Průměrný věk hráčů 25 let – u hráček ale mají 33 let
Průměrná intenzita hraní 25 hodin týdně, 11% hraje více než 40 hodin týdně (!) = práce na plný úvazek
80% hraje občas více než 8 hodin v jednom kuse, 60% více než 10 hodin
Závislost?

Internet, hry a „flow“ fenomén McKenna & Lee, 1995
jasné cíle a okamžitá zpětná vazba. Náročná aktivita, vyžadující určitou dovednost či námahu. Při náročných činnostech je poměrně velká šance, že se nám něco nepovede, ve stavu plynutí však máme pocit naprosté kontroly, nezranitelnosti, nedostižnosti. Prožívání jedince je s prováděnou činností tak spojeno, že si neuvědomuje nic, co je mimo tuto činnost
ego a vědomí je obecně charakterizováno určitou sebereflexí, tato je ale během stavů flow potlačena, jedinec dokonce přestává do určité míry vnímat i tělesné pocity jako nutkání jít na záchod atd. Významné je změněné vnímání času – objektivní měřítka času ztrácejí na důležitosti, subjektivně se zpravidla čas jeví jako zpomalený - činnost ve skutečnosti prováděna hodiny se subjektivně jeví jako několikaminutová epizoda
zkušenost získává svou hodnotu sama o sobě – jedná se o tzv. autotelickou činnost. Hráč hraje jen pro hru samotnou a krom samotného pocitu „zábavy“ neplynou ze hry žádné další výhody (respektive nejsou důležité, ač se mohou racionalizací dodatečně „vykonstruovat“).

Internet a závislost (závislostní chování)
Neexistuje jako oficiální porucha chování
Nejsou znatelné rozdíly mezi pohlavími v tendenci „stát se závislým na internetu“
Čas, tedy počet hodin trávených na internetu není kritérium závislosti
Nejrizikovější oblasti:
Komunikace (chat – spíše ženy, diskuse – spíše muži)
Hry (MMO)
Sex (kybersex)
Čtení blogů
Společným bodem je sociální/komunikační dimenze internetu

Znaky závislostního chování na internetu Griffiths, 2000 ; WIP 2008
Význačnost – když se činnost stane pro jedince nejdůležitější v jeho životě, když dominantně obsazuje kognitivní a emoční procesy a chování
„ Zanedbáváte někdy své potřeby (např. jídlo či spánek) kvůli internetu?“
„ Představujete si, že jste na internetu, i když na něm právě nejste?“
Změny nálady (abstineční příznaky) – subjektivní zážitky vlivem prováděné činnosti
„ Cítíte se neklidná/ý, mrzutá/ý nebo podrážděná/ý, když nemůžete být online?“
„ Cítíte se veselejší a šťastnější, když se dostanete konečně na internet?“

Snášenlivost – proces, kdy k vyvolání původních nálad je potřeba stále větší a větší „dávka“ aktivity
„ Máte pocit, že na internetu trávíte stále více a více času?“
„ Přistihnete se, že brouzdáte po internetu, i když vás to už vlastně nebaví?“
Recidiva – tendence k návratům k závislému chování i po obdobích relativní kontroly
„ Pokusil/a jste se někdy neúspěšně omezit čas, který jste na internetu?“
„ Stává se vám, že jste na internetu byl/a výrazně déle než jste původně zamýšlel/a?“

Konflikt – interpersonální (zpravidla s nejbližším sociální okolím) či intrapersonální vlivem prováděné činnosti
„ Hádáte se někdy se svými blízkými (rodina, přátelé, partner/ka) kvůli času, který trávíte na internetu?“
„ Strádá Vaše rodina, přátelé, práce či zájmy kvůli času, který trávíte na internetu?“

Znaky závislostního chování na internetu WIP 2008

Závislostní chování na internetu
Jsou adolescenti nadhodnocení z hlediska rizika závislosti?
Konflikt je u nich častější než u jiných skupin (adolescentní vzdor, znalostí technologií berou rodičům roli „mocných“)
Internet používají víc než jiné věkové skupiny
Trend jejich chování může odhalovat normu chování u budoucích generací (a my to teď jen interpretujeme jako „patologii“
Jsou ženy nadhodnoceny z hlediska rizika závislostí?
Počítač je chápán jako mužský nástroj, je zvykem, že u něj muži sedí více než ženy – žena hrající hodinu denně solitaire může podezření ze závislosti vyvolat u okolí i u sebe sama častěji, než muž hrající WoW 6 hodin denně
Je taková závislost pouze na internetu projevená, nebo je i internetem způsobená?

Internet není svět, který je zcela „oddělený“ od reálného světa člověka, ale stává se spíše dalším místem (možností, rozměrem), kde mohou lidé naplnit své potřeby Ač je psychika jedince na internetu virtuální, tělo je před počítačem stále reálné

Literatura
Bačová, V. (1997). Identita v sociálnej psychológii. In Výrost, J. & Slaměník, K., (Eds.), Sociální psychologie . Praha: ISV . Nakladatelství
Cooper, A.(1998). Sexuality and the Internet: Surfing its way into the new millennium. CyberPsychology and Behavior, Vol. 1, Num. 2
Divínová, R. (2005). Cybersex:forma internetové komunikace. Praha: Triton
Entertainment software association (2008) Essential facts about the computer and video games industry: 2008 sales, demographics and usage data .. Dotupné z www: http://www.theESA.com
Lupač, p:, Sládek, J. (2008) The deepening of the digital divide in the Czech republic. Cyberpsychology: journal of psychosocial research on cyberspace 2, 2
Griffiths, M. (2000) Does internet and computer „addiction“ exist? Some case study evidence . Cyberpsychology and behavior vol. 3 (2)
McAdams, P. D. (1997). The Case for Unity in the (Post)Modern Self. In Ashmore, D. R. & Jussim, L. (Eds.), Self and identity . New York, Osxford: Oxford University Press
McKenna, K. Y. A. , Lee, S. (1995) A love affair with MUDs: flow and social interaction in multi-user dungeons . Dostupné z www: http://fragment.nl/mirror/various/McKenna_et_al.nd.A_love_affair_with_muds
McKenna, K. Y. A., Bargh, J. A. (1998). Coming out in the age of the Internet: Identity "demarginalization" through virtual group participation. Journal of Personality and Social Psychology 75, 681-694
McKenna, K. Y. A., Green, A. S., Smith, P. K.(2001) Demarginalizing the sexual self. New York: The Journal of Sex Research, Vol.38, Iss. 4
Ng, B.D., Wiemer-Hastings, P. (2005) Addiction to the internet and online gaming . Cyberpsychology and behavior vol. 8 (2).
S uler, J. (2004) The online disinhibition effect . Cyberpsychology and behavior vol. 7 (3)
Ševčíková, A. (2007) Využití internetu k získání off-line bezplatného sexu . Olomouc, nepublikovaná diplomová práce
Šmahel, D. (2003). Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi . Praha: Triton
Yee, N. (2006) The demographics, motivations and derived experience of users of massively multi-user online graphical environments . Dostupné z www: http://www.nickyee.com/pubs

David Šmahel: Psychologie a internet

by Kabinet informačních studií a knihovnictví Brno FF MU

Accessibility

Categories

Upload Details

Usage Rights

2 Embeds 42

Statistics

David Šmahel: Psychologie a internet Presentation Transcript

http://www.slideshare.net	40
http://knihovna-ff.ics.muni.cz	2