• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Blok richter2010
 

Blok richter2010

on

  • 1,673 views

 

Statistics

Views

Total Views
1,673
Views on SlideShare
1,673
Embed Views
0

Actions

Likes
2
Downloads
2
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Blok richter2010 Blok richter2010 Presentation Transcript

    • Měření výkonu a činnosti knihoven Projekt „Benchmarking knihoven“ Brno KISK 23.9.2010 Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz
    • Hlavní témata  Proč měřit výkon a kvalitu činnosti knihoven  Metody pro měření výkonu a činnosti knihoven  Standardy  Benchmarking  Projekt „Benchmarking knihoven“  Kategorizace knihoven  Indikátory pro srovnávání  Databáze „Benchmarking knihoven“  Příklad srovnávání knihoven  Měření spokojenosti uživatelů 2
    • Knihovny pod dvojím tlakem Knihovna Provozovatel Uživatelé Efektivní využívání rozpočtu Sledování výkonu Rozsah služeb Snižování rozpočtu Kvalita služeb Zbytnost instituce Nezájem o služby 3
    • Dopady ekonomické krize na veřejné knihovny Rozpočet v roce 2009 – Rozpočet v roce 2010 - všechny knihovny všechny knihovny (289) Snížen Zvýšen ; 56; ; 85; Zvýšen; 19% 29% Snížen; 25; 8% 118; 41% + 22 % Beze Beze změny změny; ; 156; 147; 51% 52%
    • Krize přichází: často kladené otázky Chce zřizovatel snížit rozpočet knihovny? Chcete požádat o zvýšení dotace na knihovnu? Máte hodně nebo málo pracovníků? Vydáváte na nákup knihovního fondu hodně nebo málo peněz? Jsou služby a zdroje knihovny efektivně využívány? Ve které oblasti dosahuje knihovna dobrých výsledků? Ve kterých zaostává? Máte připravené odpovědi? 5
    • Problémy měření výkonu v knihovnách  Jak měřit kvalitu svých služeb?  Jak prokázat svou efektivnost?  S kým se srovnávat?  Ziskovost  hospodárnost  Problém vstupů a výstupů  Vstup = finanční prostředky  Výstup = služby = nepeněžní plnění  Různorodost výstupů a služeb bez jednotného měřítka  Výpůjčky  vzdělávání, akce  návštěvy fyzické  návštěvy internetové stránky … 6
    • Různé metody měření výkonu a kvality Metody a techniky strategického managementu Finanční analýza Analýza SWOT ISO 9000 CAF – společný hodnotící rámec BSC - Balanced scorecart (systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku) ISO 11620 – výkonové indikátory knihoven, ISO 2789 – statistika knihoven Benchmarking 7
    • Co je to benchmarking?
    • Dvě metody pro měření výkonu knihoven • Standard veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) • Benchmarking – vzájemné porovnávání mezi knihovnami – Veřejné knihovny – Regionální funkce (služby) krajských knihoven 35 30 Benchmarking 30 28  25 25 Podle předem 20 20 15 15 určeného 13 11 standardu 10 8 6 5 0 Knihovna 1 Knihovna 2 Knihovna 3 Knihovna 4 Knihovna 5 Knihovna 6 Knihovna 7 Knihovna 8 Standard 9
    • Standardy VKIS 2005 – Metodický pokyn Ministerstva kultury, který vymezuje standardy VKIS Kategorizace knihoven podle počtu obsluhované populace Standardizováno 5 parametrů podmínek pro činnost knihoven Stanovení hodnoty standardů pro jednotlivé kategorie knihoven • Optimální hodnoty Obecné principy poskytování VKIS 10
    • Přehled standardů Kategorie Počet hodin Počet Výdaj na Počet PC s Počet knihoven podle pro veřejnost/ přírůstků nákup KF/1 internetem studijních počtu obyvatel týdně k.j./rok obyvatele míst 1 – 500 5 - 10 45 - 80 1 – 1,5 EUR 1-2 4-5 501 - 1000 10 - 15 80 - 150 1 – 1,5 EUR 2 6-8 1001 – 3000 15 - 20 150 - 350 1 – 1,5 EUR 2-3 9 - 10 3001 – 5000 20 - 25 350 - 750 1 – 1,5 EUR 3-5 10 - 18 5001 - 10 000 25 - 30 750 - 1500 1 – 1,5 EUR 5-7 20 - 28 10 001 - 20 000 35 - 45 1500-4000 1 – 1,5 EUR 7 - 10 28 - 40 20 001 – 40 000 45 - 50 4000-7500 1 – 1,5 EUR 10 - 15 40 - 75 Nad 40 000 50 a více 7500 a víc 1 – 1,5 EUR 15 a více 75 a více Všeobecné podmínky pro činnost knihoven: • Dostupnost VKIS všem bez rozdílu • Dostupnost VKIS pro menšiny • Dostupnost webové stránky knihovny • Docházková vzdálenost • Respektování Manifestu veřejných knihoven 11
    • Kalkulátor pro vyhodnocování standardu VKIS http://www.nipos-mk.cz/vkis/ 12
    • Co je BENCHMARKING?  Benchmarking  Značka zeměměřiče pro měření výšky  Komparativní bod  Porovnávací ukazatel  Standard  Srovnávání vlastní výkonnosti s nejlepší praxí  Je to neustále pokračující činnost, která se snaží nalézt nejlepší praktické postupy uvnitř knihovny a jejím smyslem je dosáhnout lepších výkonů ve vlastní knihovně  Poprvé použit v r. 1979 – Xerox Corporation  Benchmarking – externí, interní, odvětvový, generický Metoda vzájemného srovnávání výkonu a činnosti knihoven 13
    • Co je BENCHMARKING? CO MY DĚLÁME? CO DĚLAJÍ JINÍ? JAK TO MY DĚLÁME? JAK TO DĚLAJÍ JINÍ? JAK DOBŘE TO MY JAK DOBŘE TO JINÍ DĚLÁME? DĚLAJÍ? SROVNEJTE A UČTE SE PŘÍLEŽITOSTI A NÁMĚTY KE ZLEPŠOVÁNÍ 14 Převzato: A. Plášková: Benchmarking. VŠE
    • Dva základní problémy Jaké parametry, jaké indikátory mohou charakterizovat činnost a výkon knihovny? Rozsáhlé spektrum činnosti Kvantitativní – kvalitativní parametry S kým se srovnávat, jak najít partnery? Jaké je společné kritérium? • Veřejné knihovny: počet obyvatel = rozsah obsluhované populace • Vysokoškolské knihovny = počet studentů a učitelů 15
    • Projekt „Benchmarking knihoven“
    • Základní údaje o projektu  Zahájení projektu – 2005 – Národní knihovna ČR  Kategorizace knihoven  Výběr indikátorů pro vzájemné porovnávání  Zpracování definic indikátorů  Vytvoření databáze pro analýzu dat  Metodika srovnávání výkonů knihoven  Porovnávání výkonových indikátorů  Známkování  SWOT analýza  Ranking?? indexování, stanovení pořadí  Spolupracuje 150 knihoven – krajské, městské, obecní  Vstup do projektu volný, bezplatný  Elektronická konference, semináře, workshopy, metodická pomoc 17
    • Cíle projektu 1. Vytvořit a testovat benchmarkingový systém pro hodnocení činnosti veřejných knihoven. 2. Pomoci veřejným knihovnám různých velikostních kategorií analyzovat metodou benchmarkingu vlastní výkony a porovnat je s jinými knihovnami a nalézt nejlepší způsoby řešení. 3. Efektivně využít existující statistická data. Další informace: http://knihovnam.nkp.cz záložka Odborné činnosti 18
    • Hlavní inspirace http://www.bix-bibliotheksindex.de/ 19
    • Podmínky účasti v projektu Mít zájem a odvahu ke vzájemnému srovnávání Přihlásit se jako účastník projektu Poskytnout kvalitní a spolehlivá statistická data a další údaje o své činnosti Poskytnout souhlas pro práci s daty Spolupracovat s účastníky projektu při vzájemném poznávání Být připraven poskytnout účastníkům informace a know-how ze své vlastní činnosti 20
    • Kategorizace knihoven Počet obyvatel obce Komu je benchmarking určen? 1 – 500 501 - 1 000 • Benchmarking je otevřen 1 001 - 3 000 všem veřejným knihovnám 3 001 - 5 000 • Největší přínos může mít ve 5 001 - 10 000 větších knihovnách 10 001 - 20 000 • Podmínka: schopnost 20 001 - 40 000 poskytnout kompletní data pro srovnávání (zejména Více než 40 001 ekonomická) Krajská knihovna Krajská knihovna s městskou funkcí 21
    • Knihovny zastoupené v benchmarkingu Ostrava Moravskoslezská vědecká knihovna 317 166 Brno Knihovna Jiřího Mahena v Brně 366 680 Ostrava Knihovna města Ostravy 317 166 Plzeň SVK 163 500 Plzeň Knihovna města Plzně 163 500 Olomouc Vědecká knihovna v Olomouce 101 000 Olomouc Knihovna města Olomouce 100 168 Ústí nad Labem SVK 98 713 České Budějovice JVK v Českých Budějovicích 96 036 Hradec Králové SVK v Hradci Králové 94 255 Hradec Králové Knihovna města Hradec Králové 94 255 Pardubice Krajská knihovna v Pardubicích 88 559 Havířov Městská knihovna Havířov 82 768 Zlín Krajská knihovna Františka Bartoše 79 189 Most Městská knihovna Most 67 583 Karviná Regionální knihovna Karviná 64 290 Frýdek-Místek Městská knihovna Frýdek-Místek 60 491 Opava Knihovna Petra Bezruče v Opavě 60 244 Karlovy Vary Městská knihovna 55 000 Karlovy Vary Krajská knihovna Karlovy Vary 53 176 Děčín Městká knihovna Děčín 51 820 Chomutov Středisko knihovnických a kulturních služeb 50 400 Jihlava Městská knihovna Jihlava 22 49 535 Přerov Městská knihovna v Přerově 46 329
    • Knihovny zastoupené v benchmarkingu Nový Bydžov Městská knihovna a informační středisko 7 000 Vratimov Městská knihovna Vratimov 6 761 Letohrad Kulturní centrum Letohrad - knihovna 6 190 Luhačovice Městská knihovna Luhačovice 5 439 Valašské Klobouky Městská knihovna Valašské Klobouky 5 155 Horažďovice Městská knihovna Horažďovice 5 059 Rožmitál pod Třemšínem Centrum celoživotního vzdělávání 4 427 Paskov Místní knihovna Paskov 3 863 Třemošnice Městská knihovna Třemošnice 3 187 Jablonné nad Orlicí Městská knihovna 3 099 Rtyně v Podkrkonoší Městská knihovna Rtyně v Podkrkonoší 3 013 Nová Včelnice Městská knihovna Nová Včelnice 2 376 Horní Planá Městská knihovna Horní Planá 2 293 Kopidlno Městská knihovna Kopidlno 2 208 Libáň Městská knihovna Libáň 1 676 Řepiště Místní knihovna Řepiště 1 646 Hnojník Knihovna Hnojník 1 460 Brandýs nad Orlicí Městská knihovna Brandýs nad Orlicí 1 434 Jarošov nad Nežárkou Pravdova knihovna 1 113 Vysoké Veselí Místní knihovna Vysoké Veselí 894 Černá v Pošumaví Obecní knihovna Černá v Pošumaví 805 Smilovice Místní knihovna 638 Žabeň Místní knihovna Žabeň 635 23
    • Údaje nezbytné pro benchmarking  Údaje ze statistického výkazu Odpočet knihovny KULT výkonů  Údaje o službách a fondech 15 regionálních  Ekonomické údaje 12 funkcí  Údaje neuváděné ve výkazu KULT - 3  Náklady na pořízení licencí na el. informační zdroje  Počet dětí do 15 let v obci/městě  Celkové výdaje města/obce v roce 2008  Dotazník k elektronickým službám  Dotazník - komentář k údajům – specifika lokality – např. počet škol, spádovost oblasti, výše poplatků apod. 24
    • Statistický výkaz činnosti knihovny KULT-3 25
    • Jaké indikátory charakterizují výkon a kvalitu?  Validita – vypovídací schopnost - být „zrcadlem“ kvality čí výkonu  Indikátor musí být měřitelný  Indikátor musí být jednoznačně vymezen, ověřitelnost  Nízká míra subjektivity – spolehlivost  Praktičnost, přiměřenost  Kolik indikátorů? – méně může být více  Zaměření na cíle knihovny  Vytvořit vztah mezi finančními zdroji a službami  Vztah ke zřizovateli – obdobné indikátory, které jsou používány v jiných aktivitách školy – srovnatelnost s jinými oblastmi  Skupiny indikátorů – hospodaření, služby, zaměstnanci, všeobecné podmínky pro činnost knihovny  ISO 11620 – výkonové indikátory knihoven, ISO 2789 – statistika knihoven 26
    • 3 bloky výkonových parametrů= 31 indikátorů Podmínky pro činnost knihovny 14 indikátorů Uživatelé, využití služeb 7 indikátorů Financování, výdaje, efektivita 10 indikátorů 27
    • 3 cílové oblasti = 31 indikátorů  Nabídka podmínky pro činnost knihovna 14 indikátorů Financování Využití služeb 7 indikátorů efektivita 10 indikátorů
    • Nabídka - podmínky pro činnost knihovny Co nabízí dobrá knihovna? 1. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel 2. % obnovy knižního fondu • Bohatý a aktuální KF 3. Objem přírůstků na 1000 obyvatel prostory • Dostatečné 4. Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel • Odpovídající technologické vybavení 5. Plocha knihovny pro uživateleobsluhu 1000 obyvatel • Dobrou v m2 na 6. Počet studijních míst na 1000 obyvatel 7. Rozsáhlou provozní dobu Počet internetových•stanic na 1000 obyvatel 8. Počet zaměstnanců • Kulturnína vzdělávací akce (úvazků) a 1000 obyvatel 9. Počet zaměstnanců • Podporu uživatelů (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů 10. Počet zaměstnanců • Kvalitní napohotové internetové služby (úvazků) a 1000 návštěvníků 11. Počet hodin pro veřejnost týdně Co chybí? 12. Kulturní akce na 1000 obyvatel • Bibliografické a konzultační služby 13. Vzdělávací akce (semináře, kurzy…) na 1000 obyvatel 14. • Úroveň kvalifikace pracovníků Internetové služby: webová stránka, OPAC… • Publikační činnost 29
    • Jaké internetové služby poskytujete Dotazník uživatelům? Má knihovna webovou stránku? Ano - Ne Je webová stránka přístupná přes WAP? Ano - Ne Webová Máte na webové stránce přístup do svého online katalogu? Ano - Ne stránka Nabízíte uživatelům na webu vlastní specializované databáze? Ano - Ne Nabízíte uživatelům licencované el. informační zdroje? Ano - Ne Databáze, elektronické Kolik přes přístup pouze v knihovně? Uveďte počet: Kolik? informační Kolik přes přístup mimo knihovnu? Uveďte počet: Kolik? zdroje Nabízíte virtuální informační službu - Ptejte se knihovny? Ano - Ne Umožňujete komunikaci s uživateli emailem? Ano - Ne Umožňujete komunikaci s uživateli pomocí SMS? Ano - Ne Informace, Zasíláte uživatelům emailem aktuality o službách a aktivitách komunikace s knihovny? Ano - Ne uživatelem Umožňujete nahlížení do uživatelského konta? Ano - Ne Umožňujete uživatelům objednávání přes webové rozhraní? Ano - Ne Umožňujete uživatelům prolongace přes webové rozhraní? Ano - Ne 30
    • Využití služeb, uživatelé Co charakterizuje dobře využívanou 1. Registrovaní čtenáři: % z obsluhované populace knihovnu při jejím využití? 2. Registrovaní čtenáři: % mládeže do 15 let 3. Počet návštěv na jednoho obyvatele • Knihovna je hodně navštěvována 4. Počet virtuálních(registrovaní uživatelé, návštěvníci) návštěv na obyvatele 5. % návštěvníků • Má vysokou návštěvnost webu internetu z celkového počtu návštěvníků • Kvalitní KF je hojně využíván 6. Počet výpůjček na registrovaného čtenáře Co chybí? 7. Obrat knihovního fondu • Bibliografické a konzultační služby • Pohotovost výpůjčních služeb • Počet obslužných míst, poboček 31
    • Co charakterizuje efektivní knihovnu? Financování, výdaje,uživatele • Přiměřené výdaje na efektivita • Přiměřené proporce mezi výdaji na nákup, 1. Podíl financování knihovnyprovozními výdaji osobními a na rozpočtu obce 2. Celkové provozní náklady v přepočtu na jednoho obyvatele • Více financí na nákup informačních zdrojů 3. Náklady na pořízení knihovního fondu v přepočtu na jednoho Rozvoj obyvatele •Získat přiměřené prostředky od svého 4. Náklady na nákup licencí na el. inf. zdroje v přepočtu na zřizovatele jednoho obyvatele 5. Náklady na pořízení knihovního fondu na výpůjčku • Získat finanční prostředky prodejem některých 6. % čistých provozníchslužeb, získat financeprovozních projektů svých nákladů z celkových z grantů a nákladů 7. % nákladů na pořízení knihovního fondu z celkových provozních nákladů z celkových provozních nákladů Co chybí? 8. % osobních nákladů z celkových provozních nákladů • Další indikátory pro rozvoj knihovny 9. % získaných dotací, grantů, • Podpora vzdělávání pracovníků 10. % vlastních příjmů na celkovém rozpočtu knihovny z celkových příjmůProporce pracovníků: služby, zpracování IT • na provoz • Efektivnost zpracování KF 32
    • BIX – vědecké knihovny Nabídka Využívání • Plocha knihovny pro uživatele v m² na 1000 • Počet návštěv na uživatele uživatelů • Počet virtuálních návštěv na uživatele • Počet pracovních úvazků na 1000 uživatelů • Počet hodin informační výchovy uživatelů • Výdaje na literaturu a informační zdroje na na 1000 uživatelů 1000 uživatelů • Podíl okamžitých výpůjček z celkového • Podíl výdajů na elektronické informační počtu výpůjček (po odečtení rezervací a zdroje na celkových nákladech na nákup žádanek MVS) % médií • Týdenní provozní doba pro veřejnost Rozvoj Efektivnost • Počet dnů věnovaných vzdělávání na • Celkové výdaje knihovny na uživatele jednoho pracovníka • Podíl výdajů na nákup médií a mzdových • Podíl výdajů knihovny na celkových výdajů v % výdajích školy % • Pracovní produktivita (přírůstek/počet • Podíl příjmů z vlastní činnosti a grantů na pracovníků zpracovatelských útvarů) celkových příjmech knihovny % • Podíl pracovníků v oblasti el. služeb a rozvoje na celkovém počtu pracovníků % Uživatelé: studenti a pedagogové
    • Databáze „Benchmarking knihoven“ Vložte heslo
    • Databáze „Benchmarking knihoven“  Zpracovatel a provozovatel: NIPOS  Úvodní investice 80 000,- Kč, údržba 10 000,- Kč  Obsahuje data 150 knihoven – účastníků projektu  Rok 2006, 2007, 2008, 2009  Umožňuje:  Propočet výkonových indikátorů z vložených statistických dat  Zjištění minimálních, průměrných a maximálních hodnot indikátorů pro jednotlivé kategorie knihoven  Vzájemné porovnávání výkonových indikátorů vybraných knihoven  Sledování trendu jednotlivých indikátorů  Přístup do databáze: pouze pro účastníky projektu 35
    • Minimum Průměr Jak se provádí porovnávání? Propočtená data vybraných knihoven Maximum Celostátní indikátor 1. knihovna 2. knihovna min. průměr max. průměr 1. Objem knihovního fondu na 1000 obyv. 6 757 3 785 3 785 5 717 9 876 4 679 2. % obnovy knižního fondu 3,1 4,7 2,2 3,5 4,8 3,8 3. Objem přírůstků na 1000 obyv. 208 178 117 195 312 174 4. Počet periodik na 1000 obyv. 18 12 6 12 18 7 5. Počet internetových stanic na 1000 obyv. 0,65 1,54 0,41 1,06 1,74 0,63 6. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 67 40 20 50 84 obyv. 35 7. Počet studijních míst na 1000 obyv. 4,1 6,4 2,5 4,8 10,1 2,7 8. Počet zaměstnanců na 1000 obyv. 0,87 0,45 0,41 0,58 0,87 0,41 9. Počet zaměstnanců na 1000 registrovaných 2,9 2,5 1,8 3,2 4,6 čtenářů 3,3 10. Počet zaměstnanců na 1000 návštěvníků 0,18 0,14 0,13 0,23 0,37 0,27 11. Počet hodin pro veřejnost týdně 36 34 20 31 45 27 12. % výdajů na knihovnu z celkových výdajů 1,39 1,06 0,74 1,08 2,16 zřizovatele 36 Dodatečné informace o porovnávaných knihovnách
    • Metoda známkování 5 4 3 2 1 1. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel 3785 5004 5004 6222 6222 7440 7440 8658 8658 9876 2. % obnovy knižního fondu 2,2 2,7 2,7 3,3 3,3 3,8 3,8 4,3 4,3 4,8 3. Objem přírůstků na 1000 obyvatel 117 156 156 195 195 234 234 273 273 312 4. Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel 6 8 8 11 11 13 13 16 16 18 5. Počet internetových stanic na 1000 obyvatel 0,41 0,68 0,68 0,94 0,94 1,21 1,21 1,47 1,47 1,74 6. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel 20 33 33 46 46 58 58 71 71 84 7. Počet studijních míst na 1000 obyvatel 2,5 4 4 5,6 5,6 7,1 7,1 8,6 8,6 10,1 8. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel 0,78 0,87 0,69 0,78 0,59 0,69 0,5 0,59 0,41 0,5 Obrácené pořadí 37
    • Vzájemné porovnávání knihoven ŽLUTÁ ZELENÁ knihovna knihovna
    • Doplňující údaje o porovnávaných knihovnách Žlutá knihovna Zelená knihovna Počet obyvatel 49 000 45 000 Vykonává knihovna Ano Ano regionální funkce? Provozuje knihovna Ano Ano hudební odd.? Půjčuje knihovna Ano Ano zvukové dokumenty? Počet poboček: 3 2 Počet základních škol 13 11 Počet středních škol 15 15 Počet jiných 4 7 vzdělávacích zařízení Počet vysokých škol 1 1 Jiné 9 Umístění knihovny Centrum města Centrum města dospělí 100,-; děti 50,-; studenti, Registrační poplatek 120,- dospělí, 30,- děti senioři 70,-; ZTP zdarma; 39
    • Žlutá a zelená knihovna celá skupina (knihoven: 15) Celostán 1. 2. í průměr indikátor knihovna knihovna min. průměr max. (20) Podmínky pro činnost knihovny 1. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel 2 655,31 2 547,65 1 973,63 3 087,64 5 860,26 2586 2. % obnovy knižního fondu 6,84 3,85 2,24 4,92 7,07 5,7 3. Objem přírůstků na 1000 obyvatel 181,69 97,99 89,84 140,80 211,34 125,83 4. Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel 11,51 3,46 1,69 5,19 11,51 4,28 5. Počet internetových stanic na 1000 obyvatel 0,38 0,35 0,13 0,35 0,93 0,32 6. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel 35,51 19,75 11,08 29,72 98,21 25,08 7. Počet studijních míst na 1000 obyvatel 3,33 1,66 1,13 1,62 3,33 1,36 8. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel 0,53 0,41 0,26 0,52 0,92 0,43 9. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů 3,12 3,64 1,73 4,05 6,60 3,71 10. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků 0,16 0,21 0,16 0,26 0,47 0,27 11. Počet hodin pro veřejnost týdně 38,00 40,00 36,00 46,30 61,00 43,11 12. % výdajů na knihovnu z celkových výdajů zřizovatele 1,52 0,64 0,47 0,95 1,81 40
    • Průměr 1 2 3 4 5 KF/1000 obyv. 5 5 Přírůstek/1000 obyv. 5 2 Periodika/1000 obyv. 5 1 % obnovy KF 5 3 Obrat KF 3 1 Náklady KF/obyv. 5 2 Náklady EIZ/obyv. 5 4 Náklady KF/výpůjčky 5 2 % nákladů na KF 4 1 Výpůjčky/čtenář 4 3 Internet/1000 obyv. 4 4 Plocha/1000 obyv. 5 4 Stud.míst./1000 obyv. 3 1 Provozní doba 5 5 41
    • Průměr 1 2 3 4 5 % obsl. Popul. 5 3 % mládeže 5 3 1 Návštěvy/obyv. 4 % návštěv inter. 3 5 Akce/1000 obyv. 5 3 2 Inter. Služby 2 1 Úvazky/1000 obyv. 2 2 2 Úvazky/1000 čten. 1 Úvazky/1000 návšť. 1 2 %provoz.nákl. 3 1 Provoz. Nákl/1000 obyv. 3 % osobních nákl. 5 2 % získaných dotací 5 4 % vlast. Příjmů 4 5 %výdajů/rozp. Města 4 3 42
    • Která knihovna je lepší? Žlutá knihovna Zelená knihovna Výborná 6x 3x Chvalitebná 7x 3x Dobrá 9x 2x Dostatečná 4x 6x Nedostatečná 3x 15x 43
    • SWOT analýza žluté a zelené knihovny Silné stránky Slabé stránka Příležitosti Hrozby 44
    • Silné stránky  Knihovna má dobrý knihovní fond. Ve vztahu  Knihovna nemá výrazné silné stránky. k počtu obyvatel je menší než průměr, ale je bohatě doplňován novou literaturou, a to jak Většina parametrů se pohybuje na knihami, tak zejména časopisy. úrovni průměrných a podprůměrných  Tomu odpovídá také nadprůměrné procento hodnot. výdajů na nákup dokumentů.  Fond dokumentů má silně nadprůměrný obrat.  Knihovna má podprůměrné čisté Knihovna vykazuje mírně nadprůměrné množství provozní náklady. výpůjček na uživatele.  Knihovna má mírně podprůměrné prostorové  Knihovna má nízký počet pracovních podmínky, nabízí přiměřené množství úvazků internetových, ale také velké množství studijních míst.  Knihovna pořádá nadprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí.  Knihovna je nadprůměrně navštěvována. Průměrná je návštěvnost internetu.  Knihovna má průměrné množství mladých uživatelů do 15 let.  S ohledem na počet pracovníků je produktivita práce spíše nadprůměrná.  Knihovna má podprůměrný podíl osobních nákladů.  Podíl výdajů knihovny na výdajích obce je nadprůměrný. 45
    • Slabé stránky • Rozsah provozní doby je podprůměrný,  Knihovna má z hlediska rozsahu podprůměrný nevyhovuje standardu VKIS. knihovní fond, který je také zřejmě zastaralý. Procento jeho obnovy je nízké a podprůměrná je i nabídka časopisů. Podprůměrné je procento výdajů na nákup dokumentů i elektronických informačních zdrojů.  Tomu také odpovídá mírně podprůměrné množství výpůjček i menší obrat knihovního fondu.  Prostorové zajištění knihovny je výrazně podprůměrné.  Počet internetových stanic a studijních míst je průměrný.  Rozsah provozní doby je podprůměrný, nevyhovuje standardu VKIS.  Knihovna pořádá silně podprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí.  Knihovna je podprůměrně navštěvována. Silně podprůměrné je využití internetu.  Procento obsluhované populace dospělých i mládeže je podprůměrné.  Knihovna není dobře financována. Výdaje na knihovní fond a čisté provozní náklady jsou podprůměrné, naopak vyšší je procento osobních výdajů. 46
    • Hrozby  Osobní náklady jsou  Podprůměrný knihovní fond podprůměrné, může a nedostatečné prostorové existovat riziko odlivu zajištění může vést k dalšímu kvalitních pracovníků. poklesu zájmu o služby knihovny.  Riziko poklesu uživatelů (nízký podíl mládeže i dospělé populace).  Knihovna vykazuje nadprůměrné procento osobních výdajů na celkových nákladech. 47
    • Příležitosti  Knihovna by mohla usilovat o rozšíření  Zlepšit rozsah a obsah knihovního provozní doby. fondu – knihy, časopisy, elektronické  Knihovna by měla usilovat o to, aby si informační zdroje. zachovala větší počet uživatelů ve  Zlepšit prostorové zajištění knihovny. vyšších věkových kategoriích, existuje  Rozšířit počet kulturních a značný potenciál mladých uživatelů. vzdělávacích akcí.  Knihovna má mírně nadprůměrné  Propagovat nabídku veřejného internetové služby, ale je zde potenciál internetu. na jejich rozšíření.  Knihovna má podprůměrné množství  Bylo by užitečné zvýšit nabídku pracovníků a to jak k počtu obyvatel, elektronických informačních zdrojů. tak i k registrovaným uživatelům i  Knihovna má potenciál ke snižování návštěvníkům. čistých provozních nákladů.  Knihovna má potenciál získat další  Knihovna má potenciál k rozšíření příjmy z dotací a grantů. příjmů z dotací a grantů a také ze  Podíl na financování obce je svých vlastních příjmů. podprůměrné, existuje zde potenciál, že by obec mohla knihovnu lépe financovat. 48
    • Srovnávání více knihoven 49
    • Srovnávané knihovny kategorie 20 000 – 40 000 obyvatel Počet Pobočky Školy Poplatek Poplatek obyvatel dospělý děti Náchod 20 893 3 12 150 70 Vranov 23 136 0 18 86 44 Žďár n/Sázavou 23 172 2 15 190 80 Strakonice 23 900 3 5 150 70 50
    • Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel 100 89 89 90 80 70 60 50 44 40 36 35 33 33 30 20 9 10 0 Žďár Celostátní Náchod Vranov Strakonice min. průměr max. n/Sázavou průměr Plocha/1000 obyv. 33 33 89 44 9 36 89 35 Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice 4 4 1 3 Standard SRN: minimálně 60 m2 51
    • Počet studijních míst na 1000 obyvatel 7,0 6,7 6,7 6,0 5,0 4,0 3,5 3,0 2,8 2,8 2,5 2,6 2,0 1,0 0,8 0,0 Žďár Celostátní Náchod Vranov Strakonice min. průměr max. n/Sázavou průměr Stud.míst./1000 obyv. 2,5 2,8 6,7 3,5 0,8 2,8 6,7 2,6 Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice 4 4 1 3 Standard ČR: 2 stud. místa/1000 obyvatel 52
    • Počet internetových stanic na 1000 obyvatel 1,8 1,6 1,6 1,4 1,2 1,0 1,0 0,8 0,72 0,7 0,7 0,6 0,6 0,4 0,4 0,32 0,2 0,0 Žďár Celostátní Náchod Vranov Strakonice min. průměr max. n/Sázavou průměr Internet/1000 obyv. 0,4 0,7 1,0 0,6 0,32 0,72 1,6 0,7 Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice 5 4 3 5 Standard ČR: 0,5 stanice/1 obyvatel 53
    • Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel 9 000 7 998 7998 8 000 7 044 7 000 6 000 5 000 4107 4 099 4 000 3 407 3 115 3 000 2 000 1745 1 000 0 Žďár Celostátní Náchod Vranov Strakonice min. průměr max. n/Sázavou průměr KF/1000 obyv. 7 998 3 115 7 044 3 407 1745 4107 7998 4 099 Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice 1 4 1 4 54
    • % obnovy knižního fondu 9 8,0 8 7 6 6 6 5 5 4,5 4 3 3 2 2,1 2 1 0 Celostátní Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice min. průměr max. průměr % obnovy KF 2 3 6 6 2,1 4,5 8,0 5 Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice 5 5 3 3 Standard SRN: 10 % 55
    • Sledování trendů 56
    • Trendy ve vývoji indikátorů - Jihlava r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 40 39 39 39 38 38 37 36 36 36 35 35 34 33 32 31 18 18 17 16 Provozní doba Plocha knihovny/1000 % z populace % z populace mládeže Náklady na KF/1 obyvatel do 15 let obyvatel
    • Která knihovna je nejlepší? Soutěž SKIP a SKANSKA Nejlepší městská knihovna roku 2010
    • Výběr 15 indikátorů Indikátor Váha Indikátor Váha KF/1000 obyv. 0,5 % mládeže 3 Přírůstek/1000 obyv. 1,5 Návštěvy/obyv. 1,5 Periodika/1000 obyv. 1,5 Výpůčky/Obyvate Internet/1000 obyv. 3 lé 2 Plocha/1000 obyv. 2 Kult. a vzděl. akce 1,5 Stud.míst./1000 obyv. 1 Inter. služby 3 Provozní doba 3 Náklady KF/obyv. 1,5 % obsl. popul. 2,5 Náklady EIZ/obyv. 2
    • Výpočet indexu  Základ pro výpočet a porovnávání: hodnota MEDIÁNU Průměr = 14,3 Medián = 12 Hodnota 5 8 10 12 15 20 30 Procenta 42 67 83 100 125 167 250  Získané procentuální hodnoty se vynásobí váhou indexu  Provede se součet hodnot všech indikátorů  Získané součty se opět přepočítají přes medián (=100%)  Výsledné hodnoty seřadí sestupně podle velikosti
    • Uherské Hradiště Vyškov Vsetín 669 604 573 542 544 536 461 441 408 400 400 377 378 383 360 364 346 342 345 331 296 292 300 300 269 277 253 241 246 235 206 209 217 192 204 190 184 165 141 136 123 89 56 52 39
    • Městská knihova roku 2010 Sedlčany 169 Litomyšl 146 Valašské Klobouky 145 Svitavy 121 Dačice 124 Louny 121 Chlumec nad Cidlinou 113 Slaný 99 Praha - Radotín 112 Dvůr Králové nad Labem 98 Uherské Hradiště 163 Ostrava 161 Vyškov 152 Brno 122 Vsetín 150 Plzeň 120 Jindřichův Hradec 124 Jablonec nad Nisou 82 Tábor 114
    • K čemu je benchmarking užitečný? Definuje nejlepší výkony Pružná metoda pro srovnávání – možnost zjistit silné a slabé stránky Dává včasné varování, pokud knihovna zaostává Podporuje tvořivé uvažování o vnitřních procesech Pomáhá rozvíjet spolupráci, navázání nových kontaktů Efektivní využití statistických dat V ČR používá: veřejná správa, sociální služby, CzechInvest - Český benchmarkingový index, srovnávání regionálních služeb knihoven 63
    • 64
    • 65
    • 66
    • Jaká jsou omezení?  Zvolené indikátory nepokrývají celou činnost a služby knihovny  Kvantitativní údaje nemají vždy odpovídající vypovídací schopnost  Každá knihovna pracuje v jiném kontextu  Knihovny plní různé funkce  Problém spolehlivosti a korektnosti statistických dat  Problematické údaje: fyzické a virtuální návštěvy, ekonomické údaje  Nemusí se vždy podařit najít inspirativní partnery  Napodobování postupů nemusí vždy přinést úspěch  Chybí hodnocení uživatelů  Pokud má být benchmarking užitečný, musíme ho my i celá knihovna vnímat jako něco užitečného 67
    • V čem Postup benchmarkingu pomůže projekt? Analýza vlastních výkonů a situace Měřit dosažené výsledky Nalézt knihovnu, která je nejlepší Co musíte udělat knihovna? Porovnat vlastní situaci, využít postupy a Analýza nejlepšího, proč je řešení úspěšný? Benchmarking nekončí definování indikátorů nebo pouhým měřením!!! 68
    • 6 důvodů proč měřit výkon:  Když se neměří výsledky, potom není možné rozeznat úspěch od neúspěchu  Když nelze rozeznat úspěch, potom není možné za něj odměnit  Když se neodměňuje úspěch, potom se pravděpodobně odměňuje neúspěch  Když se nerozpozná úspěch, potom se z něj není možné poučit  Když se nerozpozná neúspěch, potom není možné ho napravit  Když není možné seznámit veřejnost s výsledky své činnosti, potom není možné získat její podporu oproti tomu - co se dá měřit dá se i uskutečnit 69
    • Měření spokojenosti uživatelů Doplňuje projekt Benchmarking knihoven
    • …pouze zákazník zhodnotí kvalitu vašich služeb; všechna ostatní hodnocení jsou v zásadě nepodstatná 71
    • Proč měřit spokojenost Reakce na změny okolí – změny ve způsobu komunikace Zpětná vazba - podklad pro rozhodování Zlepšení komunikace s uživateli Posouzení účelnosti či neúčelnosti některých aktivit Zjistit úspěšnost vedení knihovny – odměňování pracovníků Mít argumenty pro svého zřizovatele Možnost porovnaní se s jinými Nestačí pouze reagovat či měřit stížnosti – 4% stěžovatelů 72
    • Míra spokojenosti jako součást standardu knihovnických služeb Dospělí na nad 15 let SRN – 90%, Velká Británie 94 % respondentů hodnotí služby knihovny jako „velmi dobré“ nebo „dobré“  velmi dobré  dobré  přiměřené  špatné  velmi špatné Mládež SRN – 75%, Velká Británie 77% respondentů hodnotí služby knihovny jako „dobré“.  dobré  přiměřené  špatné 73
    • Měření spokojenosti je problematické Spokojenost je velmi relativní a subjektivní Závisí na pocitech jednotlivců Závisí na míře očekávání Subjektivní vlastnosti - náročnost nebo skromnost Schopnost „umět prodat i to málo“ Reakce na média – dobré či špatné zprávy „Měkký“ indikátor – velká míra subjektivity 74
    • Měření spokojenosti uživatelů knihoven jako součást projektu benchmarking Vytvořit pro knihovny standardizovaný dotazník pro měření spokojenosti Vytvořit nástroj pro sběr dat Umožnit vzájemné srovnávání míry spokojenosti Levné řešení i pro knihovny bez odborného zázemí Snadná přenositelnost - knihovny různé velikosti Provázat s výsledky benchmarkingu • Hodnocení výkonu, kvality, efektivnosti • Hodnocení uživatelů
    • Inspirace pro přípravu průzkumu Measuring the performance of public libraries  Průzkum veřejnosti – proč nenavštěvuje knihovnu  Průzkum uživatelů - spokojenost • MOORE, Nick. - UNESCO - Paris : UNESCO, 1989. – 94 s. LibQUAL – založila ARL - http://www.libqual.org/  Možnost srovnání v mezinárodním měřítku – vysokoškolské a další specializované knihovny  315 knihoven - anglická, holandská, švédská, francouzská jazyková verze - 160 000 respondentů  Cena 2 500 USD  22 otázek 76
    • Příprava standardního dotazníku Škála hodnocení Obsah dotazníku Příprava webového dotazníku Městská knihovna v Ústí nad Orlicí Provoz dotazníku pro jednotlivé knihovny Vyhodnocení průzkumu, prezentace výsledků 77
    • První test – Národní knihovna ČR Termín: 4.12.2006 – 31.1.2007 Hodnoceno 2968 dotazníků Webový dotazník – www.easyresearch.biz – česká a anglická verze 78
    • Škála pro hodnocení – jako ve škole 1 2 3 4 5 Určitě ano Spíše ano Průměr Spíše ne Určitě ne Spíše Spíše Výborné dobré Průměrné špatné Velmi špatné Možnost nehodnotit • U každé otázky volné pole pro vyjádření připomínek, námětů, hodnocení – NK - získáno 2400 písemných výpovědí • U každého dotazu zjišťován celkový index spokojenosti jako aritmetický průměr známek získaných od všech respondentů 79
    • Rozptyl výsledných indexů spokojenosti 3,3 3,3 3,2 Nejhorší známka 3,1 3,1 3 2,9 2,8 2,8 Hodnota 2,7 2,7 2,6 2,5 2,6 2,5 2,4 2,3 2,4 2,3 2,2 2,2 Průměr 2,1 2,1 2 2 1,9 1,9 1,8 1,8 1,7 1,7 1,6 1,6 1,5 1,5 Nejlepší známka Četnost použití 80
    • Co tvoří spokojenost uživatelů Knihovní fond, informační zdroje Knihovnické Dostupnost a informační knihovny služby Webová stránky, uživatelské Spokojenost Provozní rozhraní uživatelů doba databází Prostory pro Pracovníci: důvěra, studium, vstřícnost, technické vybavení, odbornost sociální zázemí Podpora uživatelů, informační gramotnost 81
    • Standardizovaný dotazník Obsahuje celkem 21 otázek Informativní otázky 8 otázek – 2 bloky – začátek a konec Možnost drobných úprav dotazníku Forma dotazníku Webový dotazník Tištěný dotazník 82
    • Informativní otázky Úvodní informativní otázky  Jak často navštěvujete prostory knihovny?  Jak často využíváte webovou stránku knihovny?  Využíváte služby v hlavní budově knihovny – v pobočce  Pro využíváte knihovnu a její služby? – zábava, studium, práce Závěrečné informativní otázky  Jste žena nebo muž?  Kolik je Vám let?  Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání?  Pokud nejste ekonomicky aktivní, zařaďte se do některé z uvedených kategorií: důchodce student žena, muž v domácnosti, mateřská dovolená, apod. nezaměstnaný 83
    • Obsah dotazníku 1  Jak Vám vyhovuje provozní doba knihovny?  Jak hodnotíte tyto služby?  výpůjční služby  kopírovací služby  přístup k veřejnému internetu  meziknihovní výpůjční a reprografické služby  informační a rešeršní služby  kulturní a vzdělávací pořady  služby studovny (čítárny)  služby hudebního oddělení  Jak hodnotíte nabídku knihovního fondu?  krásné literatury  naučné literatury  časopisů  elektronických informačních zdrojů (el. časopisy, bibliografické a plnotextové dabáze)  hudebních CD, kazet a audiovizuálních dokumentů 84
    • Obsah dotazníku 2 Jste spokojeni s dostupností knihovny? Umožňují Vám internetové stránky knihovny bez problémů nalézat informace o knihovních fondech a službách knihovny? Pomáhá Vám knihovna získat informační dovednosti, které potřebujete? Jste spokojen/a s rozsahem a kvalitou prostor knihovny? Jste spokojen/a se sociálním zázemím knihovny? 85
    • Obsah dotazníku 3 Považujete technické vybavení určené pro přístup k informacím za dostatečné? Jsou k Vám pracovníci knihovny vstřícní? Mají podle Vás pracovníci knihovny dostatečnou úroveň odborných znalostí, aby mohli odpovídat na Vaše dotazy? Jak hodnotíte celkovou úroveň služeb poskytovaných knihovnou? 86
    • http://www.knihovna-uo.cz/dotaznik/defaultSK/index.php/dotaznik Webový dotazník – Městská knihovna Ústí na Orlicí 87
    • 88
    • 89
    • 90
    • 91
    • 92
    • Výsledky a vyhodnocení průzkumu • Excelovský soubor s kompletními výsledky • Možnost další analýzy 93
    • 94
    • 95
    • Co se také dozvíte od svých uživatelů Netušila jsem, že je k dispozici WC. Tedy nevím, kde se nachází Co takhle nabídka kávy?  Uvítala bych přebalovací pult pro maminky s dětmi Kopírovat by si snad mohl každý sám, aby neobtěžoval pracovníky knihovny Zastaralá PC! Jak kdy, ale každý z nás nemá zrovna bezva den  Vždy jsou milí, vstřícní a ochotní poradit 96
    • Nejčastěji využívané služby % využití služeb respondenty 100 92 90 80 65 70 59 60 50 40 32 30 17 20 10 0 výpůjční kopírovací internet meziknihovní rešeršní 97
    • Považujete služby knihovny za přínosné pro Vaše studium, výzkum či odbornou práci? 237; 9% 19; 1% Určitě ano 38; 1% Spíše ano Průměr 805; 30% Spíše ne Určitě ne 1604; 59% Index 1,5 98
    • Dosud uskutečněné průzkumy  Turnov  Jičín  Žďár nad Sázavou  Třinec  Vsetín  Tábor  Ústí nad Orlicí  Rokycany  Žďár na Sázavou  Košice  Olomouc  Plzeň  Jablonné na Orlicí  Hodonín 99
    • Hlavní zásady Jak často – jedenkrát za 3 roky Doba trvání průzkumu 1 – 2 měsíce Forma sběru dat – webový a papírový dotazník Kdy provádět – neutrální měsíc Podpora a ze strany pracovníků služeb Dobrá informovanost uživatelů Počet a skladba respondentů Vyhodnocení – informace pro uživatele Využití získaných informací – změny v provozu knihovny 100
    • Další informace o průzkumech uživatelů Seminář Výzkumy uživatelů knihoven http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Od b/VyzkumySemin10.htm 101
    • Staňte se lepší knihovnou dříve, než vaše slabiny odhalí zřizovatel!
    • Měření výkonu a činnosti knihoven Projekt „Benchmarking knihoven“ Brno KISK 23.9.2010 Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz