Argumentace:Pro tento text jsem se rozhodnul především proto, že jsem se jej učil na zkoušku, takže jsem sijej přepsal do ...
K Buddhově učení se také váže Bhavačakra (Kolo bytí), díky níž je možné poměrněsnadno a srozumitelně vysvětlit koloběh živ...
nirváně. Jedinou výjimkou jsou pak Buddhové, jelikož již se dále nerodí a Bódhisattvové. Tise totiž rodí ze své vlastní vů...
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Základy buddhismu – život buddhy a bhavačakra

366

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
366
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Základy buddhismu – život buddhy a bhavačakra

  1. 1. Argumentace:Pro tento text jsem se rozhodnul především proto, že jsem se jej učil na zkoušku, takže jsem sijej přepsal do podoby, ve které se je pro mě nejsnazší se jej naučit. Do kontextu mého studiaspadá především mým zájmem o východní filozofii a její ideje. Definování názvu práce bylopoměrně snadné, jelikož se zabývá především dvěma základními tématy, jež jsem chtělpostihnout také v názvu práce.Základy Buddhismu – Život Buddhy a BhavačakraKlíčová slova: Buddha, Buddhismus, Bhavačakra, znovuzrození, karma,Anotace:V této práci se zabývám životem prince Siddhárthy, který je známější pod označením Buddha.V druhé části textu pak můžete nalézt základní informace o Bhavačakře a jejím dělení na šestříší. Siddhartha se narodil v roce 564 nebo 563 př. n. l. v háji Lumbiní jako princ. Jehomatka, královna Mahamaya, měla sen o bílém slonu, na kterém k ní sestoupil Bódhisattva.Tak údajně došlo k jeho početí a tento výjev býval později často zobrazován umělci. Také narození bylo zázračné, neboť se Siddhartha narodil bokem. Již po narozenídokázal chodit a pod jeho nohama rozkvétaly lotosové květy. Podle pověsti udělal sedmkroků do všech světových stran. Poté prohlásil: „Nikdo na světě mi není roven. Toto je méposlední zrození.“ Mudrc Asita poté vyřknul proroctví, že se ze Siddharthy stane duchovnívládce světa, což se nelíbilo jeho otci, která jej proto vychovával v izolaci od okolního světa adoufal, že jednou usedne na panovnický trůn. Siddhartha dostal dobré vzdělání, jak se sluší napanovnickou rodinu, ale ve škole byl chytřejší než učitelé a i v ostatních dovednostech předčilkohokoli. Známá je pověst o tom, jak šípem prostřelil několik stromů a ještě skolil jelena.Později se také oženil a měl dokonce syna. Idylka bezstarostného života končí, když se jednou tajně vydal mezi lidi, kde spatřujehrůzy všedního života lidí. Zde spatřil zde nemocného, chudého, mrtvého a meditujícíhočlověka. Po návratu do paláce byl znechucen a tak se ve svých 29 letech rozhodl opustit paláca později začal s asketickým životem u Šramánů. Mezi nimi strávil šest let a stal seGautamou. Zjišťuje, že přebytek a ni nedostatek není ideální cesta, za niž počne považovatstřední cestu. Usedá pod strom probuzení a medituje. Během meditace se mu zjevuje Mára (smrťák) asvádí ho obrazy běžného života. Nejprve ho láká na rozličné slasti, načež po neúspěchu muvyhrožuje smrtí, avšak Siddhartha a již nemá strach ze smrti, jelikož ho již nic nepouták životu. Až nyní se stává Buddhou (Probuzeným) a uvažuje o odchodu z tohoto světa, avystoupení z kruhu znovuzrození, v tom jej Mára podporuje, ale bůh Hinda Buddhu prosí, abyzůstal a sdělil světu svou nauku. Buddha se tedy nakonec rozhodne zůstat a vyučovat. Tato fáze trvá od jeho 35 do 80 let. Poté nenásleduje smrt ale mahá pari nirvána nebolivelké vyvanutí. Jeho tělo je spáleno a rozděleno do osmi uren. Buddhismus jako náboženstvíse ustaluje až po Buddhově smrti a je jen důkazem toho že mnozí nepochopili jeho učení.
  2. 2. K Buddhově učení se také váže Bhavačakra (Kolo bytí), díky níž je možné poměrněsnadno a srozumitelně vysvětlit koloběh života. To se také silně váže s pojmem karmy (čin,myšlenka), jež se utváří našimi skutky. Dobré plodí dobrou karmu a ty špatné zase špatnou,avšak jedno druhé nevymaže, ale zůstávají v karmě do té doby, než dojde k mahá pari
  3. 3. nirváně. Jedinou výjimkou jsou pak Buddhové, jelikož již se dále nerodí a Bódhisattvové. Tise totiž rodí ze své vlastní vůle, tedy nejsou obtěžkáni žádnou karmou. Z vědeckého hlediska je karma v podstatě energetickým obalem těla. Ten je schopen senabíjet různými typy energie, podle toho, co děláme a nad čím přemýšlíme. Z toho plyne, „ževše, co se nám děje, jsme si sami kdysi vytvořili.“ (Palka, 1994) Ke karmě se dále váže karmický zákon, který v přenesené formě můžeme interpretovatpořekadlem: „Jak si usteleš, tak si lehneš“. Bhavačakra je kruhový obraz, v jehož středu jsou tři zvířata, které se vzájemně držíocasy. Ty symbolizují kořeny neprospěšného jednání, tedy žádostivost (prase), záš´t (had) aklam (kohout). Okolo nich je okruží, skládající se z černé (dolů) a bílé cesty (nahoru). Velkýkruh okolo je rozdělen na šest částí a lze rozdělit na poloviny, tedy na dobrá a špatná zrození. Šest částí kruhu je označováno jako říše a do nich se po smrti znovuzrozují duše. Celýtento kruh drží Mára, který nakonec porazí každého. Jako Samsára se pak označuje celýkoncept znovuzrozování a cílem života je dosáhnout lepšího znovuzrození a nejlépenezrození. Jednotlivé říše bhavačakry řadíme takto: 1) Říše bohů (devaloka) Bohové žijí velmi dlouho a většinu svého času tráví meditací a hnípáním, ale právě kvůli tohoto přebytku dobra to není nejlepší zrození, protože bohové proto neuvažují nad probuzením. 2) Říše titánů (Asuraloka) Zde jsou polobohové, kteří neustále bojují s Bohy. 3) Říše lidská (manusaloka) Utrpení a slast je zde v takovém vyváženém poměru, že nám to umožňuje identifikovat dobro a zlo. Jedná se tedy o nejlepší možné zrození. 4) Říše zvířecí (tiryagyoniloka) Další členění je mezi zvířata svobodná (sněžný lev, leopard, gazely, koně, jaci, ovce apod.) a vodní, která jsou nejníže postavena. 5) Říše hladových duchů (pretaloka) Zde se dostávají lidé, jež se nevěnují povinnostem ale slastem. V této říši se rodí s velkým nenasytným břichem a úzkým krkem. Když najdou něco k jídlu nebo pití a otevřou pusu, vyšlehnou z ní plameny, které vše sežehnou na popel. 6) Říše pekel (Narakaloka, či podle soudce jamaloka) Nejhorší možné zrození. Zde je soudní dvůr, na němž Jama, soudce zemřelých, vynáší svůj verdikt neboli posmrtný soud nad umrlci. Pomáhá mu opicohlavý pomocník s vahami, na kterých se váží dobré a špatné činy vykonaná během života souzeného. Jama pak určuje podle toho, co převažuje, do jaké říše se znovustvoříme. Samotných pekel je pak 16, osm studených a osm horkých. Jednotlivá pekla se však dělí na několik částí, kterých je celkem 128. Co se pekel týče, ty studená jsou horší a až po jejich absolvování se duše dostane do pekel horkých. Z pekla se lidé dostanou až po uplynutí svého trestu.Použitá a citovaná literaturaJordan, Michael. 2005. Buddha. Praha : Ottovo nakladatelství, 2005.Palka, Jiří. 1994. Důkazy o existenci převtělování a karmy. Jablonec nad Nisou : Autorské vydání,1994.Walters, Jonathan. 1990. The Buddha´s Bad Karma: A Problem in the History of TheravadaBuddhism. Numen. 37, 1990.

×