• Save
Závěrečný úkol kpi
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Like this? Share it with your network

Share

Závěrečný úkol kpi

on

  • 239 views

 

Statistics

Views

Total Views
239
Views on SlideShare
239
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Závěrečný úkol kpi Document Transcript

  • 1. Argumentace: Lidé s kožními nemocemi obecně mají obtíže nejen zdravotní, ale jejichonemocnění je spojeno i s četnými omezeními, a dokonce psychickými obtížemi. Jedním zdůvodů výběru právě tohoto tématu je skutečnost, že kožním onemocnění není ze stranypsychologie věnována taková pozornost, jako jiným nemocem. Zájem samotných zdravotníchpracovníků o kvalitu pacientů se objevuje teprve v posledních několika desítkách let. Kvalita života a sebepojetí adolescentů s atopickým ekzémemAnotace: Text je zaměřen na otázku kvality života a sebepojetí adolescentů s atopickýmekzémem. Autor čtenáři přibližuje problematiku onemocnění a jeho souvislost s kvalitouživota a sebepojetím, které zvláště v období dospívání nabývá na významu a restrukturalizujese. Jednotlivé oblasti jsou obecně definovány a nabízí se tedy nezůstávat pouze u teoretickéhoukotvéní, ale pokračovat i ve výzkumu, jak atopický ekzém ovlivňuje kvalitu života asebepojetí mladých lidí.Klíčová slova: atopický ekzém, kvalita života, sebepojetí, adolscenceÚvod Kůže je největší tělesný a také smyslový orgán, který mimo své somatické funkce, sepodílí také na sociálně komunikačních procesech, je zabudován do eroticko-sexuálníchsystémů a skrze něj se také představujeme svému okolí (Balaštík, D., Semrádová, 2007).Pokud se ekzém vyskytuje na zvlášť viditelných místech, např. na obličeji či rukách, tak selidé mohou nezřídka setkávat s nelibostí, nevlídností až stigmatizací okolí, někteří jedinci sidokonce stále myslí, že se mohou nakazit. Zvláště období puberty a adolescence, kdy je promladé lidi velmi důležitý vzhled a fyzická atraktivita, může i vcelku nenápadné postižení kůžezapříčinit problémy v navazování blízkých vztahů, v komunikaci, pacienti mohou trpětúzkostností, depresemi a pocity méněcennosti. Jsou omezeni i ve volbě zájmů a povolání.Zapocení při sportovních aktivitách nebo plavání v chlorovaném bazénu způsobují zhoršeníekzému. Ze stejného důvodu se jedinec musí rozloučit i se studiem na zdravotních,
  • 2. chemických či zemědělských školách (Čapková, Špičák, Vosmík, 1997). Všechny tytoskutečnosti ovlivňují kvalitu života a promítají se do sebepojetí takto nemocného člověka.1. Atopický ekzém Atopický ekzém nebo také atopická dermatitida je chronicky se opakující, neinfekčnízánětlivé onemocnění kůže, které se projevuje zčervenáním a zduřením pokožky, výsevemdrobných pupínků a puchýřků, zhrublou, rozpraskanou a odlupující se kůží a silnýmsvěděním. Jedná se multifaktoriální onemocnění, které je dědičně podmíněné, přesné příčinyzatím odhaleny nebyly, ale mohou jimi být různé látky z našeho životního prostředí, na kterépacient přecitlivěle reaguje, někdy se také uvádí chybné fungování imunitního systému.Atopický ekzém se poprvé objevuje nejčastěji v raném dětství, i když vyskytnout se můžeprakticky kdykoliv. Případů, kdy atopický ekzém přetrvává z dětství do období puberty jemenšina, avšak u nemocných v této fázi věku dochází k novým vzplanutím díky velkýmhormonálním změnám (Novotný, 1993, Čapková, Špičák, Vosmík, 1997,http://www.atopickyekzem.org).2. Kvalita života Podle WHO „je kvalita života to, jak jedinec vnímá svoje postavení ve světě v kontextukultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a to ve vztahu k jeho osobním cílům,očekáváním, zájmům a životnímu stylu“ (Hnilicová, in Payne, 2005, s. 208). Kvalita životazahrnuje několik různých aspektů, obvykle se uvádí fyzická, psychická a materiální stránka,sociální vztahy, úroveň samostatnosti a spiritualita. Je obtížné rozhodnout, jak by měl vypadatkvalitní život, a které aspekty ze všech možných oblastí pro měření vybrat, aby byly prodaného jedince co nejvýstižnější (Mareš, 2008). Některé zkoumané skupiny jsou takspecifické, že je nutné strukturovat pojem kvality života, aby byly citlivé na jejich chápaní. Tose týká také dospívajících, kteří prožívají a hodnotí kvalitu svého života obvykle jinak neždospělí, procházejí různými vývojovými etapami, které s sebou nesou změny ve vnímaní ahodnocení kvality života, mají odlišné pojetí zdraví a nemoci. U této věkové skupiny takéhrají významnou roli sociální faktory, vliv rodiny a vrstevníků (Mareš, 2006).3. Sebepojetí Sebepojetí bývá definováno každým autorem jinak. Podle Blatného se jedná o „mentálníreprezentaci Já uloženou v paměti jako znalostní struktura, která se utváří v procesu interakcejedince s prostředím, je faktorem psychické regulace chování a slouží jako nástroj orientace a
  • 3. stabilizátor činnosti“ (Blatný, 2001, s.). Sebepojetí se formuje na základě informací o sobě,které získáváme na základě vlastního úsudku, pozorování, učení, sociálního srovnávání,interakcí se sociálním prostředím... Adolescenti používají ke svému popisu předevšímdemografické charakteristiky, sebehodnocení a fyzické rysy. V dospívání se osobnost člověkavíce strukturuje, prohlubuje se postoj a vztah k vlastnímu Já, tématika sebepojetí asebehodnocení nabývá více na významu. Jedinec má tendenci posuzovat se především podlereakcí druhých a podle to, co si myslí o tom, jak je vidí druzí - zvláště jeho vrstevníci (Blatný2001, Langmeier, Krejčířová, 2006).4. Období adolescence Specifikace období adolescence se u jednotlivých autorů liší, jedná se o dobu mezidětstvím, respektive pubertou a dospělostí a je datována přibližně od 15 do 20-22 let. Běhemtohoto období se odehrává velké množství biologických, psychických a sociálních změn(Langmeier, Krejčířová, 2006, Macek, 2003). Mezi klíčová témata v adolescenci patří především otázky vlastní identity a ujasňovánívztahu k sobě, je zvýšená sebepercepce, seberegulace a sebereflexe, přesto v sebepojetínedochází k radikálnímu přetváření. Důležitou součástí celkového adolescentního sebepojetía identity je i tělesný vzhled, kterým se jedinec velmi často a hodně zaobírá. Vlastní tělo jeposuzováno z hlediska aktuálního standardu atraktivity, zevnějšek je důležitý v dosaženísociální akceptace a prestiže. Vztahy mají pro adolescenty nezastupitelnou hodnotu a je proně velmi důležité, jak je ostatní vrstevníci přijímají a oceňují (Fialová, 2001).Závěr Kvalita života lidí s kožním onemocněním byla v českém prostředí zjišťována upacientů s psoriázou. Výzkum, který provedli Balaštík a Semrádová, potvrdil u psoriatikůvyšší výskyt deprese, anxiety, úroveň obecné kvality života byla hodnocena jako slaběprůměrná (Blaštík, Semrádová, 2007). Výzkum pod vedením Hůlkové, Hosáka, Ettlera,Bukače nepotvrdil závislost mezi kožním postižením a úzkostí či depresí a ani vztah mezikvalitou života a úzkostí či depresí nebyl u zkoumaných osob zjištěn (Hůlková, Hosák, Ettler,Bukač, 2008). Zajisté by bylo přínosné pokračovat v této cestě a blíže prozkoumat, jaká jeúroveň kvality života a sebepojetí u adolescentů s atopickým ekzémem, kteří jsou specifickouskupinou co se týče vyšší citlivosti a vnímavosti na hodnocení vzhledu při vytváření svéidentity a vztahů.
  • 4. Použitá literatura1. BALAŠTÍK, Drahomír a Věra SEMRÁDOVÁ. Distribuce některých proměnných ve výběru psoriatiků a jejich modifikace skupinovou psychoterapií. Československá psychologie, 2007, roč. 51, č. 2, 183-1972. BLATNÝ, Marek. Sebepojetí v osobnostním kontextu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2001, 103 s. ISBN 80210274793. ČAPKOVÁ, Štěpánka, ŠPIČÁK, Václav, VOSMÍK, František. Atopický ekzém. Vyd. 2. Praha: Makropulos, 1997, 175 s. ISBN 80726225874. FIALOVÁ, Ludmila. Body image jako součást sebepojetí člověka. Vyd. 1.Praha: Karolinum, 2001, 269 s. ISBN 80246017375. HŮLKOVÁ, Michaela, HOSÁK, Ladislav, ETTLER, Karel, BUKAČ, Josef. Depresivita a úzkostnost u vybraných kožních onemocnění – vliv na kvalitu života a léčbu. Psychiatrie pro praxi, 2008, roč. 9, č. 1, 35-376. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. Vyd. 2. Praha: Grada, 2006, 368 s. ISBN 80247128497. MACEK, Petr. Adolescence. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 141 s. ISBN 80717874778. MAREŠ, Jiří. a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících I. Brno: MSD, 2006, 228 s. ISBN 80866336599. MAREŠ, Jiří a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících III. Brno: MSD, 2008, 235 s. ISBN 978807392076010. NOVOTNÝ, Františk. a kol. Ekzémová onemocnění v praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1993, 268 s. ISBN 807169067811. PAYENE, Jan. a kol. Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. Praha: Triton, 2005, 629 s. ISBN 807254657012. http://www.atopickyekzem.org/
  • 5. Hodnocení zdrojů: Pro všechny uvedené zdroje platí, že jejich autoři jsou odborníci ve svém oboru, jsoudostatečně erudovaní a kvalifikovaní, aby podávané informace byly dostatečn věrohodné aobjektivní. Zároveň datum vydání jednotlivých publikací svědčí o aktuálnosti udávanýchinformací ( kromě 10. zdroje). Nakladatelství, v nichž jednotlivé publikace vyšly, se orientujípřevážně na odbornou literaturu, která se vyznačuje svou kvalitou. Uvedené zdroje jsoudostatečně do hloubky i šířky probírané problematiky s ohledem na účel dané publikace. Cose týče internetového zdroje je zřejmý autor webové stránky, stejně tak jeho kvalifikace aerudovanost. Prezentované informace jsou objektivní a přiměřené. Stránka přistupuje k danéproblematice novým, poměrně interaktivním a naučným způsobem, tak aby vhodně oslovilcílovou populaci. Stránka by snad mohla být o něco lépe přehlednější a strukturovaná.