Your SlideShare is downloading. ×

Teorie a praxe lobbování v EU

4,599

Published on

Published in: Travel, Business
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
4,599
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
14
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide
  • Transcript

    • 1. Lobbing – teorie a praxe v EU Šárka Laboutková Technická univerzita v Liberci [email_address]
    • 2. Lobby – výklad pojmu
      • Původ slova : z latiny LABIUM vstupní hala
      • Pojem přichází z USA
      • Lobby – hala, vestibul, předsálí
      • Lobby – nátlaková skupina
    • 3. Lobby – cizí slovo
      • neustálenost české ortografické podoby; krátká „historie“
      • Lobby – podstatné jméno ženského rodu, v češtině nesklonné
      • Odvozená slova zachovávají v základu dvě „bb“
      • Píšeme tedy lobbování, lobbovat
      • Přípony - ista a - ismus se nepřipojují mechanicky,ale ze dvou samohlásek (y a i) zůstává jen „i“
      • Píšeme tedy lobbista, lobbing, lobbismus
    • 4. Definice lobbingu
      • neexistuje jedna jasná definice
      • problém negativního vnímání samotného slova lobby
      • mnoho praktiků lobby není spokojena s označením lobbista –
      • výhoda používání termínu lobby – je mu obecně rozuměno
    • 5. Co chceme od definice
      • Definice lobbingu by měla postihnout:
      • Vymezení cílů lobbingu;
      • Definování lobbingu jako zdroje informací;
      • Transparentnost aktérů lobbingu,
      • Řešení vztahu lobbingu vůči korupci.
    • 6. lobbování versus korupce
      • Americký senátor Mc Cain, odpověděl na otázku jaký je rozdíl mezi lobbováním a korupcí následovně:
      • „ To co dělám já, je lobbování, to co dělají mí protivníci,
      • to je KORUPCE.“
    • 7. Lobbování – definice
      • http://www.britannica.com
      • Lobbing je v určité formě nepostradatelnou součástí jakéhokoliv politického systému.“
      • Luigi Graziano, „Lobbying and the Public Interest“
      • Lobbing je specializovaná a odborná reprezentace prostřednictvím široké škály prostředků, které v zásadě vylučují korupční výměnu služeb ; ve své povaze velmi odlišná od obecné nespecializované reprezentace, kterou zajišťují volení zástupci. Jako reprezentant partikulárních zájmů lobbista dodává informace a technicko-odborné expertízy, které mohou být užitečné a někdy rozhodující při definování legislativní a správní regulace.
    • 8. Lobbování v EU– definice
      • „ Za činnost spočívající v ovlivňování je obecně považována typická činnost zájmových skupin, která má za cíl ovlivňovat legislativní a rozhodovací proces EU z pohledu prosazení jejich zájmů, které jsou hypoteticky považovány za odlišné od obecnějších komunitárních zájmů.“
      • Schuter O.: Brusel 1995.
    • 9. LOBBOVÁNÍ
      • LOBBISTICKÉ TAKTIKY
      • Přímé lobbování (direct lobbying)
        • Přímý kontakt a informace
        • Veřejné svědectví (výbor, soud)
        • Publikování expertíz
      • Celoplošné lobbování
        • Vzdělávací kampaně
        • Dopisní kampaně
      • Informační kampaň („gong public“)
        • Placené kampaně (PRA)
        • Občanská neposlušnost
        • Koalice ZS
    • 10. Taktiky evropského lobbování
      • Taktiky evropského lobování jsou shrnuty van Sheldenem do tzv. metahry tří P .
      • Person – zajistit si kontakty na nejvlivnější osoby
      • Position – osoby v co nejvyšších funkcích
      • Procedures – volba optimálních postupů
    • 11.
      • K tomu je možno přidat ještě zásadu dobrého načasování
      • TIMING IS EVERYTHING
    • 12. Efektivita lobbování
      • Lobbisté mohou zaměřit svoji činnost na
      • Evropskou radu
      • Parlament
      • Komisi
    • 13. Evropská rada
      • nejdůležitější institucí Společenství
      • pro lobbisty je však téměř nedobytnou pevností
      • schází se v tematických orgánech ( Rada pro všeobecné záležitosti (ministři zahraničí), pro zemědělství a ECOFIN (hospodářství a finance )
      • význam lobbování na národní úrovni
      • možnost ovlivňování - pracovní skupiny Rady ministrů (cca 300 – rozhodují asi v 80% případů)
    • 14. Evropský parlament
      • legislativní pravomoc v určitých oblastech –tzv.procedura spolurozhodování (90.léta)
      • význam osobních kontaktů - intergroups – meziskupiny
      • nízký počet asistentů - lobbisté se tudíž stávají žádanými dodavateli externích expertíz
      • strategickým terčem je: zpravodaj, předseda příslušného parlamentního výboru a administrativní struktury Parlamentu
    • 15. Evropská komise
      • srdce institucionální struktury EU
      • navrhuje zákony Radě a Parlamentu, spravuje a zavádí do praxe politiku EU a provádí dozor a ve spolupráci se Soudním dvorem vymáhá evropské zákony
      • národnostní princip výběru komisařů
      • velká koalice širokého spektra zájmů
      • informační izolace – prostor pro ZS
    • 16. Lobby a EK
      • Poskytování analýz a informačního monitoringu daného sektoru
      • úloha zpětné vazby jako zásadní subjekt kontroly plnění evropské legislativy
      • možnost ovlivnit samotný začátek procesu vytváření legislativy
      • otevřená politika je tak oboustranně výhodným přístupem
      • Problémy:
      • - nejasná definice výběru konzultatnů do expertních skupin (cca 1200)
      • - otevřenost neznamená transparentnost
    • 17. Empirická data
      • Podle výzkumů agentury Donath-Burson-Marsteller z roku 2001, 2003 a 2005, které jsou zaměřeny na efektivitu lobbování v EU, vede přímý lobbing.
      • Nejkomplexněji je pojatý výzkum z roku 2005, který hodnotí účinnost lobbování z pohledu Evropského parlamentu, Evropské komise i Rady ministrů
    • 18. Efektivita lobbování zdroj D-B-M
    • 19. Nejčetnější druhy špatného NGO lobbingu zdroj D-B-M
      • pozn.: 1 - špatné načasování; 2 - nedostatečné podklady k jednání; 3 - zdůrazňování národního zájmu; 4 - neporozumění EU rozhodování a procedury; 5 - výběr špatné osoby; 6 - emotivní pohnutky na úkor faktů; 7 - nedostatečná transparentnost; 8 - mediální lobbování; 9 - agresivita; 10 - nabízení neetických stimulů.
    • 20. Nejčetnější druhy špatného průmyslového lobbingu zdroj D-B-M
      • pozn.: 1 - špatné načasování; 2 - nedostatečné podklady k jednání; 3 - zdůrazňování národního zájmu; 4 - neporozumění EU rozhodování a procedury; 5 - výběr špatné osoby; 6 - emotivní pohnutky na úkor faktů; 7 - nedostatečná transparentnost; 8 - mediální lobbování; 9 - agresivita; 10 - nabízení neetických stimulů.
    • 21. Zásady vysoké efektivnosti lobbování
      • oslovit ty správné úředníky (poslance, komisaře a ministry)
      • udržovat funkční a aktivní vztah s příslušným poslancem komisařem či ministrem a jejich úředníky
      • dobré načasování (timing is everything)
      • poskytovat konzistentní, cílené a relevantní informace
      • být objektivní - poskytovat nezkreslené, vyvážené informace bez emocí
    • 22. Pravidla lobbingu v Brusselu
      • více jak 13 000 profesionálních lobbistů;
      • je druhým největším centrem lobbistů – prvenství má Washington D.C. ( cca 25 000)
      • 3 000 zájmových skupin (v 60. letech to bylo asi 10krát méně):
      • - přes 500 evropských a mezinárodních federací
      • - cca. 250 zastoupení regionů
      • - přes 200 firemních zastoupení
      • - cca. 100 poradenských firem v oblasti
      • managementu a práce s veřejností
      • + 100 právnických firem zaměřených na evropskou legislativu
    • 23. Negativní jevy působení lobby
      • poskytování zkreslených informací orgánům EU
      • moderní komunikační technologie (internet a email) usnadňuje organizovat masové kampaně pro či proti určité záležitosti, aniž by bylo možné kvanitifkovat, kolik má tato kampaň reálných příznivců
      • otázka legitimity zájmů reprezentovaných NNO (NGOs)
      • na druhé straně, podle mnoha NNO zde neexistují rovné podmínky
      • v obecné rovině je kritizován nedostatek informací o lobbistech, kteří ovlivňují rozhodovací procesy EU, včetně jejich finančních zdrojů
    • 24. Parlament
      • zájmové skupiny a lobby jsou legitimní součástí rozhodovacího procesu EU
      • nutná podmínka je transparentnost
      • povinný akreditační systém
      • zápis do veřejného rejstříku
      • kodex chování
      • prohlášení poslanců EP o finančních zájmech
      • seznamy registrovaných asistentů
    • 25.
      • Z celkového počtu lobbistů je asi 40% (cca 5000) akreditovaných při Evropském Parlamentu,
      • to je asi 8 lobbistů na jednoho poslance.
      • Německo cca 640
      • Britové cca 350 akreditovaných lobbistů
      • Francouzi a Italové asi 290
      • Španělé 170
      • Nové členské státy jich mají dohromady pouze 60
    • 26. Evropská komise
      • první adresář (1993)
      • elektronická verze Databáze CONECCS – Konzultace mezi Evropskou komisí a občanskou společností Consultation, the European commission and Civil Society (2001)
      • - princip doborovolnosti
      • - nejasná definice občanské společnosti
      • - oboustranné proudění informací
      • Rejstřík zástupců zájmových skupin – Evropská iniciativa pro transparentnost a zelená kniha (2008)
    • 27. Evropská iniciativa pro transparentnost (2005)
      • cílem je zlepšit průhlednost a předvídatelnost práce Komise a procesu jejího rozhodování
      • ….
      • role lobby a nevládních organizací v rozhodovacím procesu evropských institucí
    • 28. Nový rámec pro lobbování
      • Dobrovolný registračním systém
      • Společný kodexu chování
      • Systém monitorování a sankcí
    • 29. Rejstřík zástupců zájmových skupin
      • oficiálně otevřen v červnu minulého roku
      • organizace, které ze zapíší do registru, musí identifikovat:
      • kdo jsou
      • co je jejich předmětem činnosti
      • jaký sledují cíl
      • o jaké oblasti politiky se především zajímají
      • spolu s registrem musí podepsat sedmibodový Etický kodex.
    • 30. Kritické momenty registrace
      • Registr požaduje různé informace o finančních záležitostech od různých aktérů.
      • K registraci jsou vyzvány pouze organizace, nikoliv individuální lobbisté, kteří pro ně pracují.
      • Seznam lobbistických skupin vytvořený Komisí, nezahrnuje další kategorie zájmových skupin, které mají v Bruselu důležité postavení – regionální zastoupení, obchodní komory a účetní firmy, které nabízejí kompletní servis zahrnující lobbistické aktivity.
      • Právní firmy jsou očekávány se zaregistrovat, jestliže jejich cílem je spíše ovlivňovat politiku než precedenční právo. Z požadavku registrace by měly být vyjmuty jen v tom případě, kde je nezbytné ochránit práva klienta.
    • 31. Shrnutí lobbování
      • Lobbisté jsou placenými členy zájmových skupin, kteří reprezentují tuto skupinu před vládou. Jsou vybaveni přesnými, cíleně zaměřenými informacemi k určité (a pro zájmovou skupinu důležité) problematice  přímé lobbování.
      • Potřeba legislativní úpravy lobbování - zásady:
      • nutnost registrace zájmové organizace,
      • identifikace,
      • veřejná prezentace cílů,
      • přehledné hospodaření s prostředky.
    • 32. Děkuji za pozornost

    ×