Teorie a praxe  lobbování v EU
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Teorie a praxe lobbování v EU

on

  • 6,269 views

 

Statistics

Views

Total Views
6,269
Views on SlideShare
6,237
Embed Views
32

Actions

Likes
0
Downloads
14
Comments
0

2 Embeds 32

http://www.slideshare.net 23
http://www.innovationtank.cz 9

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft PowerPoint

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Teorie a praxe  lobbování v EU Teorie a praxe lobbování v EU Presentation Transcript

  • Lobbing – teorie a praxe v EU Šárka Laboutková Technická univerzita v Liberci [email_address]
  • Lobby – výklad pojmu
    • Původ slova : z latiny LABIUM vstupní hala
    • Pojem přichází z USA
    • Lobby – hala, vestibul, předsálí
    • Lobby – nátlaková skupina
  • Lobby – cizí slovo
    • neustálenost české ortografické podoby; krátká „historie“
    • Lobby – podstatné jméno ženského rodu, v češtině nesklonné
    • Odvozená slova zachovávají v základu dvě „bb“
    • Píšeme tedy lobbování, lobbovat
    • Přípony - ista a - ismus se nepřipojují mechanicky,ale ze dvou samohlásek (y a i) zůstává jen „i“
    • Píšeme tedy lobbista, lobbing, lobbismus
  • Definice lobbingu
    • neexistuje jedna jasná definice
    • problém negativního vnímání samotného slova lobby
    • mnoho praktiků lobby není spokojena s označením lobbista –
    • výhoda používání termínu lobby – je mu obecně rozuměno
  • Co chceme od definice
    • Definice lobbingu by měla postihnout:
    • Vymezení cílů lobbingu;
    • Definování lobbingu jako zdroje informací;
    • Transparentnost aktérů lobbingu,
    • Řešení vztahu lobbingu vůči korupci.
  • lobbování versus korupce
    • Americký senátor Mc Cain, odpověděl na otázku jaký je rozdíl mezi lobbováním a korupcí následovně:
    • „ To co dělám já, je lobbování, to co dělají mí protivníci,
    • to je KORUPCE.“
  • Lobbování – definice
    • http://www.britannica.com
    • Lobbing je v určité formě nepostradatelnou součástí jakéhokoliv politického systému.“
    • Luigi Graziano, „Lobbying and the Public Interest“
    • Lobbing je specializovaná a odborná reprezentace prostřednictvím široké škály prostředků, které v zásadě vylučují korupční výměnu služeb ; ve své povaze velmi odlišná od obecné nespecializované reprezentace, kterou zajišťují volení zástupci. Jako reprezentant partikulárních zájmů lobbista dodává informace a technicko-odborné expertízy, které mohou být užitečné a někdy rozhodující při definování legislativní a správní regulace.
  • Lobbování v EU– definice
    • „ Za činnost spočívající v ovlivňování je obecně považována typická činnost zájmových skupin, která má za cíl ovlivňovat legislativní a rozhodovací proces EU z pohledu prosazení jejich zájmů, které jsou hypoteticky považovány za odlišné od obecnějších komunitárních zájmů.“
    • Schuter O.: Brusel 1995.
  • LOBBOVÁNÍ
    • LOBBISTICKÉ TAKTIKY
    • Přímé lobbování (direct lobbying)
      • Přímý kontakt a informace
      • Veřejné svědectví (výbor, soud)
      • Publikování expertíz
    • Celoplošné lobbování
      • Vzdělávací kampaně
      • Dopisní kampaně
    • Informační kampaň („gong public“)
      • Placené kampaně (PRA)
      • Občanská neposlušnost
      • Koalice ZS
  • Taktiky evropského lobbování
    • Taktiky evropského lobování jsou shrnuty van Sheldenem do tzv. metahry tří P .
    • Person – zajistit si kontakty na nejvlivnější osoby
    • Position – osoby v co nejvyšších funkcích
    • Procedures – volba optimálních postupů
    • K tomu je možno přidat ještě zásadu dobrého načasování
    • TIMING IS EVERYTHING
  • Efektivita lobbování
    • Lobbisté mohou zaměřit svoji činnost na
    • Evropskou radu
    • Parlament
    • Komisi
  • Evropská rada
    • nejdůležitější institucí Společenství
    • pro lobbisty je však téměř nedobytnou pevností
    • schází se v tematických orgánech ( Rada pro všeobecné záležitosti (ministři zahraničí), pro zemědělství a ECOFIN (hospodářství a finance )
    • význam lobbování na národní úrovni
    • možnost ovlivňování - pracovní skupiny Rady ministrů (cca 300 – rozhodují asi v 80% případů)
  • Evropský parlament
    • legislativní pravomoc v určitých oblastech –tzv.procedura spolurozhodování (90.léta)
    • význam osobních kontaktů - intergroups – meziskupiny
    • nízký počet asistentů - lobbisté se tudíž stávají žádanými dodavateli externích expertíz
    • strategickým terčem je: zpravodaj, předseda příslušného parlamentního výboru a administrativní struktury Parlamentu
  • Evropská komise
    • srdce institucionální struktury EU
    • navrhuje zákony Radě a Parlamentu, spravuje a zavádí do praxe politiku EU a provádí dozor a ve spolupráci se Soudním dvorem vymáhá evropské zákony
    • národnostní princip výběru komisařů
    • velká koalice širokého spektra zájmů
    • informační izolace – prostor pro ZS
  • Lobby a EK
    • Poskytování analýz a informačního monitoringu daného sektoru
    • úloha zpětné vazby jako zásadní subjekt kontroly plnění evropské legislativy
    • možnost ovlivnit samotný začátek procesu vytváření legislativy
    • otevřená politika je tak oboustranně výhodným přístupem
    • Problémy:
    • - nejasná definice výběru konzultatnů do expertních skupin (cca 1200)
    • - otevřenost neznamená transparentnost
  • Empirická data
    • Podle výzkumů agentury Donath-Burson-Marsteller z roku 2001, 2003 a 2005, které jsou zaměřeny na efektivitu lobbování v EU, vede přímý lobbing.
    • Nejkomplexněji je pojatý výzkum z roku 2005, který hodnotí účinnost lobbování z pohledu Evropského parlamentu, Evropské komise i Rady ministrů
  • Efektivita lobbování zdroj D-B-M
  • Nejčetnější druhy špatného NGO lobbingu zdroj D-B-M
    • pozn.: 1 - špatné načasování; 2 - nedostatečné podklady k jednání; 3 - zdůrazňování národního zájmu; 4 - neporozumění EU rozhodování a procedury; 5 - výběr špatné osoby; 6 - emotivní pohnutky na úkor faktů; 7 - nedostatečná transparentnost; 8 - mediální lobbování; 9 - agresivita; 10 - nabízení neetických stimulů.
  • Nejčetnější druhy špatného průmyslového lobbingu zdroj D-B-M
    • pozn.: 1 - špatné načasování; 2 - nedostatečné podklady k jednání; 3 - zdůrazňování národního zájmu; 4 - neporozumění EU rozhodování a procedury; 5 - výběr špatné osoby; 6 - emotivní pohnutky na úkor faktů; 7 - nedostatečná transparentnost; 8 - mediální lobbování; 9 - agresivita; 10 - nabízení neetických stimulů.
  • Zásady vysoké efektivnosti lobbování
    • oslovit ty správné úředníky (poslance, komisaře a ministry)
    • udržovat funkční a aktivní vztah s příslušným poslancem komisařem či ministrem a jejich úředníky
    • dobré načasování (timing is everything)
    • poskytovat konzistentní, cílené a relevantní informace
    • být objektivní - poskytovat nezkreslené, vyvážené informace bez emocí
  • Pravidla lobbingu v Brusselu
    • více jak 13 000 profesionálních lobbistů;
    • je druhým největším centrem lobbistů – prvenství má Washington D.C. ( cca 25 000)
    • 3 000 zájmových skupin (v 60. letech to bylo asi 10krát méně):
    • - přes 500 evropských a mezinárodních federací
    • - cca. 250 zastoupení regionů
    • - přes 200 firemních zastoupení
    • - cca. 100 poradenských firem v oblasti
    • managementu a práce s veřejností
    • + 100 právnických firem zaměřených na evropskou legislativu
  • Negativní jevy působení lobby
    • poskytování zkreslených informací orgánům EU
    • moderní komunikační technologie (internet a email) usnadňuje organizovat masové kampaně pro či proti určité záležitosti, aniž by bylo možné kvanitifkovat, kolik má tato kampaň reálných příznivců
    • otázka legitimity zájmů reprezentovaných NNO (NGOs)
    • na druhé straně, podle mnoha NNO zde neexistují rovné podmínky
    • v obecné rovině je kritizován nedostatek informací o lobbistech, kteří ovlivňují rozhodovací procesy EU, včetně jejich finančních zdrojů
  • Parlament
    • zájmové skupiny a lobby jsou legitimní součástí rozhodovacího procesu EU
    • nutná podmínka je transparentnost
    • povinný akreditační systém
    • zápis do veřejného rejstříku
    • kodex chování
    • prohlášení poslanců EP o finančních zájmech
    • seznamy registrovaných asistentů
    • Z celkového počtu lobbistů je asi 40% (cca 5000) akreditovaných při Evropském Parlamentu,
    • to je asi 8 lobbistů na jednoho poslance.
    • Německo cca 640
    • Britové cca 350 akreditovaných lobbistů
    • Francouzi a Italové asi 290
    • Španělé 170
    • Nové členské státy jich mají dohromady pouze 60
  • Evropská komise
    • první adresář (1993)
    • elektronická verze Databáze CONECCS – Konzultace mezi Evropskou komisí a občanskou společností Consultation, the European commission and Civil Society (2001)
    • - princip doborovolnosti
    • - nejasná definice občanské společnosti
    • - oboustranné proudění informací
    • Rejstřík zástupců zájmových skupin – Evropská iniciativa pro transparentnost a zelená kniha (2008)
  • Evropská iniciativa pro transparentnost (2005)
    • cílem je zlepšit průhlednost a předvídatelnost práce Komise a procesu jejího rozhodování
    • ….
    • role lobby a nevládních organizací v rozhodovacím procesu evropských institucí
  • Nový rámec pro lobbování
    • Dobrovolný registračním systém
    • Společný kodexu chování
    • Systém monitorování a sankcí
  • Rejstřík zástupců zájmových skupin
    • oficiálně otevřen v červnu minulého roku
    • organizace, které ze zapíší do registru, musí identifikovat:
    • kdo jsou
    • co je jejich předmětem činnosti
    • jaký sledují cíl
    • o jaké oblasti politiky se především zajímají
    • spolu s registrem musí podepsat sedmibodový Etický kodex.
  • Kritické momenty registrace
    • Registr požaduje různé informace o finančních záležitostech od různých aktérů.
    • K registraci jsou vyzvány pouze organizace, nikoliv individuální lobbisté, kteří pro ně pracují.
    • Seznam lobbistických skupin vytvořený Komisí, nezahrnuje další kategorie zájmových skupin, které mají v Bruselu důležité postavení – regionální zastoupení, obchodní komory a účetní firmy, které nabízejí kompletní servis zahrnující lobbistické aktivity.
    • Právní firmy jsou očekávány se zaregistrovat, jestliže jejich cílem je spíše ovlivňovat politiku než precedenční právo. Z požadavku registrace by měly být vyjmuty jen v tom případě, kde je nezbytné ochránit práva klienta.
  • Shrnutí lobbování
    • Lobbisté jsou placenými členy zájmových skupin, kteří reprezentují tuto skupinu před vládou. Jsou vybaveni přesnými, cíleně zaměřenými informacemi k určité (a pro zájmovou skupinu důležité) problematice  přímé lobbování.
    • Potřeba legislativní úpravy lobbování - zásady:
    • nutnost registrace zájmové organizace,
    • identifikace,
    • veřejná prezentace cílů,
    • přehledné hospodaření s prostředky.
  • Děkuji za pozornost