Průzkum společensky prospěšného podnikání v ČR 2010

1,008 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
1,008
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
3
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Průzkum společensky prospěšného podnikání v ČR 2010

  1. 1. Anketa pro zájemce, žadatele a příjemce grantové výzvy OP LZZ (30) a IOP (1) Sociální ekonomika Anketu včetně jejího vyhodnocení zpracovala Nová ekonomika, o.p.s. v rámci projektu Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomikyTento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
  2. 2. ÚvodTematická síť pro sociální ekonomiku TESSEA ve spolupráci s Odborem sociálních služeb asociálního začleňování MPSV uskutečnila anketu za účelem získání zpětné vazby kegrantovým výzvám OP LZZ (30) a IOP (1) Sociální ekonomika. Výsledky ankety předala MPSV,které je vezme v úvahu při úpravách výzev, a seznámila s nimi také pracovní skupiny a expertnívýbor TESSEA, kterým pomůže orientovat se v postojích členů i dalších subjektů aspirujících nazakládání podniků s obecně prospěšnými cíli.Pracovníci Nové ekonomiky, o.p.s. oslovili elektronicky 450 zájemců, žadatelů a příjemců grantovévýzvy OP LZZ (30) a IOP (1) Sociální ekonomika s žádostí o vyplnění anonymní ankety týkající senastavení obou výzev. Ankety se zúčastnilo 45 dotázaných, návratnost tedy byla 10%.Účastníci ankety měli možnost u většiny otázek uvést více odpovědí a často to využívali. Celkovýsoučet jejich odpovědí tedy přesahuje 100%. 1
  3. 3. Vyhodnocení anketyNejvíce respondentů pochází z neziskového sektoru (62%), následuje s 38% podnikatelskýsektor a 16% je fyzickou osobou, která se o danou problematiku zajímá (někteří respondenti zvolilivíce než 1 odpověď). Pocházím/e z prostředí: procenta odpovědí vůči počet počtu Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů neziskového sektoru 28 62% podnikatelského sektoru 17 38% veřejné správy 2 4% akademického sektoru 0 0% jsem fyzickou osobou, zájemcem o danou problematiku 7 16% CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 54 Pocházím/e z prostředí: neziskového sektoru podnikatelského sektoru veřejné správy akademického sektoru jsem fyzickou osobou, zájemcem o danou problematiku 0 5 10 15 20 25 30 počet odpovědí 2
  4. 4. Naprostá většina odpovědí je kvalifikovaných, a to jak z hlediska znalostí o sociální ekonomice,tak i z hlediska znalosti výzev. Respondenti vybrali v 53% odpověď, že podstatu sociálníhopodnikání akceptují, protože chtějí uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch svého okolí aprostředí, v němž se pohybují. Ve 40% zvolili odpověď, že podstatu sociálního podnikání zcelachápou a dlouho sledují vývoj u nás a/nebo v zahraničí. Pouze podle 9% odpovědí jim podstatasociálního podnikání není jasná. Podstatu sociálního podnikání procenta odpovědí vůči počet počtu Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů zcela chápeme a dlouho sledujeme vývoj u nás a/nebo v zahraničí 18 40% akceptujeme, protože chceme uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch svého okolí a prostředí, v němž se pohybujeme 24 53% se snažíme chápat, ale není nám to moc jasné 4 9% Ostatní 1 2% CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 47 Podstatu sociálního podnikání zcela chápeme a dlouho sledujeme vývoj u nás a/nebo v zahraničí akceptujeme, protože chceme uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch svého okolí a prostředí, v němž se pohybujeme se snažíme chápat, ale není nám to moc jasné Ostatní 0 5 10 15 20 25 30 počet odpovědí 3
  5. 5. Respondenti byli dotázáni na to, v jaké fázi se vzhledem k výzvám vyskytují. Podíváme-li se naodpovědi z hlediska znalosti výzev, kdy sečteme odpovědi respondentů, kteří již projekt zpracovalia čekají na výsledek (27%), projekt právě zpracovávají (16%) nebo ho již začínají realizovat (7%),zjistíme, že se jedná o polovinu respondentů. Třetina z nich zvolila odpověď, že se na zpracováníprojektu připravují a 29% o tom zatím jen uvažuje. Účastnící ankety ve více než čtvrtině případůodpověděli (27%) , že od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili a 13% respondentůodpovědělo, že nechtějí žádat. V obou těchto případech uvedli konkrétní důvody.Respondenti, kteří od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili, uváděli velicerůznorodé důvody. Opakovaně se objevovala odpověď, že jejich organizace není oprávněnýmžadatelem z hlediska právní formy (občanské sdružení nebo příspěvková organizace města). Proněkteré respondenty je problémem nedostatek finančních prostředků. Ve dvou odpovědíchzazněla nespokojenost se snížením rozpočtu předloženého projektu, resp. se zamítnutím žádosti(„Setkali jsme se s naprostým nepochopením našeho záměru ze strany úředníků MPSV.“). Mezidalšími důvody bylo uvedena chybějící zkušenost se zpracováním podnikatelského záměru,potřeba doplnění vzdělání z oblastí sociálního podnikání, snížená kapacita organizace a složitostpožadavku vytvořit kalkulaci provozních nákladů a příjmů sociálního podniku na několik letdopředu. U dvou odpovědi uvádíme přesnou citaci:„V podstatě nám stále není příliš jasné a považujeme za nedostatečně popsané 3 možnostisociálního podnikání ve výzvě 30. Navrhujeme je více rozpracovat či k nim připravit jakýsimetodický pokyn.“„Přijde nám velmi absurdní to, že když si založím s.r.o. kvůli podání žádosti v této výzvě, takmusím čekat na hodnocení projektu, aniž bych mohl v rámci s.r.o. již něco podnikat sám. Pokudprojekt nevyjde, tak ho mohu přepracovat a mohu zkusit podat projekt znovu. V tom případě mi alebude ležet min. 200 000 Kč vkladu v tomto s.r.o. bez možnosti jej zhodnocovat jinak (po dobučekání na výsledky projektu), protože by to poté nebyla nová podnikatelská činnost.“V odpovědích na otázku, proč respondenti nebudou zpracovávat žádost, byla uvedenanutnost finanční spoluúčasti, právní forma občanského sdružení, obavy z neudržitelnosti záměrupo skončení finanční podpory, nedostatečná výše podpory na projektový záměr (200 000 EURnestačí). U jedné odpovědi uvádíme plnou citaci: „Měl jsem možnost se bavit se spoustou dalšíchzájemců o tuto výzvu, kteří by v rámci svého podnikání chtěli třeba rozšířit svoji činnost azaměstnat cílovou skupinu, což ale ze zadání nejde. Přitom výsledkem by bylo zaměstnání cílovéskupiny. Což je cílem výzvy.“ 4
  6. 6. Jsme ve fázi, kdy procenta odpovědí vůči počet počtuNa otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentůnás zaujala možnost realizovat vlastní podnikatelský záměr, stát se ménězávislým, zatím jsme se ale nerozhodli 13 29%rozhodli jsme se, že projekt zpracujeme a sbíráme informace a zkušenosti,abychom mohli začít připravovat žádost 15 33%zpracováváme projekt a podnikatelský záměr nebo předěláváme původní aprojekt předložíme 7 16%projekt a podnikatelský záměr jsme podali k hodnocení a čekáme navýsledek 12 27%máme schválený projekt a začínáme jej realizovat 3 7%od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili 12 27%nechceme žádat 6 13%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 68 Jsme ve fázi, kdy nás zaujala možnost realizovat vlastní podnikatelský záměr, stát se méně závislým, zatím jsme se ale nerozhodli rozhodli jsme se, že projekt zpracujeme a sbíráme informace a zkušenosti, abychom mohli začít připravovat žádost zpracováváme projekt a podnikatelský záměr nebo předěláváme původní a projekt předložímeprojekt a podnikatelský záměr jsme podali k hodnocení a čekáme na výsledek máme schválený projekt a začínáme jej realizovat od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili nechceme žádat 0 2 4 6 8 10 12 14 16 počet odpovědí 5
  7. 7. Kompletní výčet odpovědí - Jsme ve fázi, kdy jsme od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili,protože:Jsme občanské sdružení.Kolega již požádal a narazil na velkou adminstrativní náročnost. Úředníci zcela zpochybnili projekt. Po celé proceduřeuznali pouze část. Takže, i když to má schválené, tak zvažuje ustoupení od projektu.Protože je velmi složité vytvořit kalkulaci provozním nákladů a příjmů sociálního podniku na několik let dopředu. Totoneumí nikdo, ani analytici ČNB. A už vůbec ne lidé zainteresovaní v neziskovém sektoru. Dále nám přijde velmiabsurdní to, že když si založím s.r.o. kvůli podání žádosti v této výzvě, tak musím čekat na hodnocení projektu, anižbych mohl v rámci s.r.o. již něco podnikat sám. Pokud projekt nevyjde, tak ho mohu přepracovat a mohu zkusit podatprojekt znovu. V tom případě mi ale bude ležet min. 200 000 Kč vkladu v tomto s.r.o. bez možnosti jej zhodnocovat jinak(po dobu čekání na výsledky projektu), protože by to poté nebyla nová podnikatelská činnost.1) jsme příspěvkovou organizací města a tudíž nejsme oprávněným žadatelem 2) máme ohlášenu živnost a poskytujeme službu v malém než menším rozsahu 3) není pro nás přijatelné, ani k tomu nemáme od zřizovatele oprávnění zakládat firmu jinak než jako vedlejší činnost p.o. 4) potřebujeme si doplnit vzdělání z oblastí sociálního podnikání 5) sociální podnik není součástí legislativy 6) nemáme zkušenosti se zpracováním podnikatelského záměruV romské lokalitě Šluknovsko byl zájem o sociální podnikání ze strany občanských sdružení. Nezaměstnanostdosahuje v některých obcích 25%. V JOB poradně pak není téměř žádná možnost klientovi pomoci k zaměstnání.Občanská sdružení jsou ve stejné situaci jako p.o., nejsou oprávněný žadatel výzvy. Záměry: prádelna, občerstvení,práce na veřejném prostranství - údržba zeleně...V organizaci rapidně klesla kapacita, na určitou dobu se změnily priority..jsme občanské sdružení.Zatím jsme neustoupili, bojujeme, máme velký zájem být sociálním podnikání úspěšní. V podstatě nám však stále nenípříliš jasné a považujeme za nedostatečně popsané 3 možnosti sociálního podnikání ve výzvě 30. Navrhujeme je vícerozpracovat či k nim připravit jakýsi metodický pokyn.Podali jsme žádost, ta byla zamítnuta, proto projekt nerealizujeme. Setkali jsme se s naprostým nepochopením našehozáměru.ze strany úředníků MPSV. Totožný projekt jsme předložili na Magistrát HlM Prahy, kde byl naopak velmi pozitivněhodnocen, ale z důvodu nedostatku zdrojů jsme skončili 6. nepodpoření. Přitom mimo Prahu, kam směřoval náš projektpředložený MPSV, je problém podstateně větší než v Praze, zdojů je více... Opakovaně otřesná zkušenost s MPSV.Patříme mezi občanská sdružení..Nemáme založenou firmu.Nejdříve je třeba mít finanční hotovost k realizaci (nemáme tak velké zisky). Peníze z dotací bývají vyplaceny zpětně.Měl jsem zpracováno několik projektů v oblasti služeb, obchodu a výroby, tak že to bylo vždy realizovatelné,ekonomika byla vždy podhodnocena, ale vyšla. Proč se mi nepovedlo realizovat projekt, nedostal jsem nikdy finančníprostředky, jsem začínájící podnikatel. Vždy stejná odpověď v bankách a podobně. Tak že jsem nikdy neustoupil zprojektu ze své strany ale kvůli nezajištění finančních zdrojů.Kompletní výčet odpovědí - Nechceme žádat, protože:Ne nechci, ale jsme bržděni právě financemi, ktero jsou potřeba na "dotažení" spoluúčasti financování grantů z EU.Měl jsem možnost se bavit se spoustou dalších zájemců o tuto výzvu, kteří by v rámci svého podnikání chtěli třebarozšířit svoji činnost a zaměstnat cílovou skupinu, což ale ze zadání nejde. Přitom výsledkem by bylo zaměstnání cílovéskupiny. Což je cílem výzvy. 6
  8. 8. Jsme občanské sdružení.Chceme žádat, věříme a pracujeme na tom, aby naše žádosti byly úspěšné a byly podpořeny k realizaci.Na základě dosud získaných informací, zvažujeme zda od projektu neustoupíme a to zejména kvůli 2 faktorům: 1) obavy z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory 2) vzhledem k tomu, že náš projekt bude mít i investiční část, chtěli jsme tedy podávat žádost i na investiční projekt, ale zjistili jsme, že podpora 200 000 EUR se vztahuje na oba projekty dohromady, což bohužel pravděpodobně nebude dostačující.Nejsme rozhodnuti. 7
  9. 9. Respondenti, kteří se rozhodli projekt nepodat, byli dotázáni na důvod odstoupení. Jejichodpovědi byly rozptýlené a žádná z nich významně nepřevážila. Od projektu jsme ustoupili hlavně z důvodu procenta odpovědí vůči počet počtu Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů administrativních nároků žádosti 3 7% administrativních nároků při realizaci projektu 2 4% nutnosti spolufinancovat investiční projekt 3 7% obav z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory 4 9% nesehnali jsme ty správné lidi, na kterých by se dalo stavět 4 9% měli jsme málo obchodních informací a zkušeností, případně profesionálních znalostí 3 7% spolupracovníci v naší organizaci, kterým věříme, a kteří by dokázali byznys rozjet, jsou zaneprázdněni jinými úkoly 2 4% Ostatní - neschválení na MPSV jsme ve fázi příprav, kterou ovlivnilo také vyloučení o.s. z možných žadatelů 2 4% CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 23 8
  10. 10. Od projektu jsme ustoupili hlavně z důvodu administrativních nároků žádosti administrativních nároků při realizaci projektu nutnosti spolufinancovat investiční projekt obav z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory nesehnali jsme ty správné lidi, na kterých by se dalo stavět měli jsme málo obchodních informací a zkušeností, případně profesionálních znalostíspolupracovníci v naší organizaci, kterým věříme, a kteří by dokázali byznys rozjet, jsou zaneprázdněni jinými úkoly Ostatní - neschválení na MPSV jsme ve fázi příprav, kterou ovlivnilo také vyloučení 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 počet odpovědí 9
  11. 11. 53% respondentů projekt píše, psalo nebo bude psát samo s konzultační podporou MPSVnebo partnerské organizace, která má zkušenosti. Čtvrtina z nich projekt zadala nebo chce zadatporadenské organizaci a čtvrtina si vystačí s vlastními silami. Vlastní projekt (žádost a podnikatelský záměr) píšeme, psali jsme nebo chceme psát procenta odpovědí vůči počet počtu Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů zcela sami 11 24% sami, ale konzultujeme s ministerstvem nebo partnerskou organizací, která má zkušenosti 24 53% zadali jsme nebo chceme zadat poradenské nebo projektové organizaci, která vychází z našich informací a představ 12 27% Ostatní 3 7% CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 50 Vlastní projekt (žádost a podnikatelský záměr) píšeme, psali jsme nebo chceme psát zcela sami sami, ale konzultujeme s ministerstvem nebo partnerskou organizací, která má zkušenosti zadali jsme nebo chceme zadat poradenské nebo projektové organizaci, která vychází z našich informací a představ Ostatní 0 5 10 15 20 25 30 počet odpovědí 10
  12. 12. Podle odpovědí se o existenci výzev na sociální ekonomiku nejvíce respondentů dozvědělo odznámých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob (40%) a z internetu (38%). Sečteme-li odpovědi respondentů, kteří získali informace o výzvách prostřednictvím webových stránek ESF(31%), MPSV (11%) a Strukturálních fondů EU (4%), ukazuje se, že se svými 46% vítězíinformovanost prostřednictvím oficiálních webových stránek ministerstev. Obecně se jakoinformační médium nejlépe umístil internet. O výzvách OP LZZ č. 30 a IOP č. 1 zaměřených na podporu sociálního podnikání jsme se dozvěděli procenta odpovědí vůči počet počtu Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů z internetu 17 38% z webových stránek Neziskovky.cz 2 4% z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí 5 11% z webových stránek Evropského sociálního fondu 14 31% z webových stránek Strukturálních fondů EU 2 4% na semináři nebo jiné podobné hromadné akci 10 22% z inzerce v tisku 0 0% od známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob 18 40% Ostatní 5 11% CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 73 11
  13. 13. O výzvách OP LZZ č. 30 a IOP č. 1 zaměřených na podporu sociálního podnikání jsme se dozvěděli z internetu z webových stránek Neziskovky.czz webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí z webových stránek Evropského sociálního fondu z webových stránek Strukturálních fondů EU na semináři nebo jiné podobné hromadné akci z inzerce v tiskuod známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob Ostatní 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 počet odpovědí 12
  14. 14. Zajímavé byly odpovědi na otázku, co považují respondenti za největší úskalí v souvislostis výzvami. Na čelném místě je to obava z udržitelnosti projektu (56%). S velkým odstupem paknásleduje úskalí konkurenceschopnosti a tržních rizik (33%), těsně za tím pak obavaz administrativní náročnosti žádosti/projektu (31%). Na stejné úrovni jako administrativní náročnostbylo překvapivě za problém označeno také to, že podnikání s obecně prospěšnými cíli nenílegislativně ukotveno (31%). Za zmínku stojí ještě úskalí získání potřebných informací o trhu,odbytu a obchodní stránce projektu (27%). Za největší úskalí považujeme – nejvíce nás trápí procenta odpovědí vůči počet počtu Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů získání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodní stránce projektu 12 27% jistota, zda zvládneme přechod do podnikatelského způsobu myšlení a chování, které se liší od dosavadního 5 11% jistota, že lidé, na kterých stavíme svůj byznys a podnik, nás nezklamou a splní naše očekávání 10 22% administrativní stránka žádosti / projektu, nemáme dost zkušeností a máme obavy z chyb, kterých bychom se mohli dopustit 14 31% udržitelnost projektu – obáváme se, že se mohou změnit podmínky, za kterých chceme rozjet svůj záměr a my přijdeme o podporu se všemi důsledky 25 56% konkurenceschopnost, tržní rizika 15 33% specifický předmět našeho podnikání 8 18% legislativní ukotvení podnikání s obecně prospěšnými cíli 14 31% Ostatní - nemáme finanční zázemí budeme muset řešit vše půjčkou z vlastních řad 2 4% CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 105 13
  15. 15. Za největší úskalí považujeme – nejvíce nás trápízískání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodní stránce projektu jistota, zda zvládneme přechod do podnikatelského způsobu myšlení a chování, které se liší od dosavadního jistota, že lidé, na kterých stavíme svůj byznys a podnik, nás nezklamou a splní naše očekáváníadministrativní stránka žádosti / projektu, nemáme dost zkušeností a máme obavy z chyb, kterých bychom se mohli dopustit udržitelnost projektu – obáváme se, že se mohouzměnit podmínky, za kterých chceme rozjet svůj záměr a my přijdeme o podporu se všemi důsledky konkurenceschopnost, tržní rizika specifický předmět našeho podnikání legislativní ukotvení podnikání s obecně prospěšnými cíli Ostatní - nemáme finanční zázemí budeme muset řešit vše půjčkou z vlastních řad 0 5 10 15 20 25 30 počet odpovědí 14
  16. 16. V souvislosti s výzvami respondenti nejvíce postrádají informace o dobrých příkladech, kterýmiby se mohli inspirovat (51% respondentů) a informace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšnécíle s podnikáním (47% respondentů). Až poté následuje se 42% chybějící pomoc se zpracovánímpodnikatelského plánu a s odstupem pak nedostatek praktických informací ke zpracování žádosti(29%). Z těchto odpovědí lze dovodit, že je zde velká potřeba propagace a osvěty sociálníhopodnikání. V souvislosti s výzvami (nebo jednou z nich) postrádáme procenta odpovědí vůči počet počtu Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů více informací o dobrých příkladech, kde bychom se mohli inspirovat 23 51% více praktických informací ohledně zpracování žádosti, každou jednotlivou dílčí otázku nemůžeme konzultovat na ministerstvu v Praze 13 29% více informací a inspirace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle s podnikáním 21 47% pomoc se zpracováním podnikatelského plánu 19 42% podporu a pochopení našeho okolí (v obci, městě, kraji o sociálním podnikání nikdo neví) 8 18% Ostatní - kompetence na straně MPSV rozumět, jak si skloubení podnikání a prospěšnosti představuje MPSV a hodnotitelé určitě pomoc se zpracováním podnikatelského plánu a finanční analýzy - k tomuto tématu jsme nenašli nikde potřebné příručky jak je chápána udržitelnost? každé podnikání má riziko a nikdo na počátku nezaručí udržitelnost na 100% semináře k výzvám změnu ve veřejných zakázkách 6 13% CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 90 15
  17. 17. V souvislosti s výzvami (nebo jednou z nich) postrádáme více informací o dobrých příkladech, kde bychom se mohli inspirovatvíce praktických informací ohledně zpracování žádosti,každou jednotlivou dílčí otázku nemůžeme konzultovat na ministerstvu v Praze více informací a inspirace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle s podnikáním pomoc se zpracováním podnikatelského plánupodporu a pochopení našeho okolí (v obci, městě, kraji o sociálním podnikání nikdo neví) Ostatní - kompetence na straně MPSV rozumět, jak si skloubení podnikání a prospěšnosti představuje MPSV a hodnotitelé určitě pomoc se zpracováním podnikatelského plánu 0 5 10 15 20 25 počet odpovědí 16
  18. 18. Respondenti také odpovídali na otázku, která je velmi důležitá pro fungování sociálního podniku,ale nesouvisí přímo s výzvami. Anketa zjišťovala, se kterými zainteresovanými partnery (mimosvých společníků, členů družstva nebo správních rad) chtějí spolupracovat a kdo je pro úspěchjejich sociálního podnikání důležitý. Nejvýše se odpovědích umístila obec, resp. město (58%respondentů), poté následovali obchodní partneři (51%), zákazníci (47%) a zaměstnanci (47%) av těsném závěsu za nimi úřad práce (42%) a nestátní neziskové organizace (42%). Tyto odpovědijsou potěšující, protože je z nich vidět, že si respondenti uvědomují potřebu širší spoluprácev daném regionu, která je pro úspěch sociálního podnikání klíčová. V souvislosti se sociálním podnikáním se mluví o zainteresovaných partnerech . V našem případě chceme od počátku spolupracovat (mimo společníků, členů družstva nebo správní rady) zejména s těmito partnery, kteří jsou pro úspěch našeho projektu důležití (mezi zainteresované partnery nepočítáme společníky, správní radu nebo členy družstva): procenta odpovědí vůči počet počtu Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů obec / město 26 58% obchodní partneři 23 51% zákazníci 21 47% zaměstnanci 21 47% úřad práce 19 42% nestátní neziskové organizace 19 42% místní iniciativy (dobrovolné) 13 29% Ostatní - rozvíjením vlastních služeb místo, kde jsme 2 4% CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 144 17
  19. 19. V našem přípdě chceme od počátku spolupracovat zejména s těmi partnery, kteří jsou pro úspěch našeho projektu důležití obec / město obchodní partneři zákazníci zaměstnanci úřad prácenestátní neziskové organizace místní iniciativy (dobrovolné) Ostatní - rozvíjením vlastních služeb místo, kde jsme 0 5 10 15 20 25 30 počet odpovědí 18
  20. 20. Respondenti byli dotázáni také na to, jaké změny by navrhli v obsahu výzvy a v pravidlech projejí implementaci. V odpovědích se objevilo mnoho zajímavých podnětů. Padl návrh na sníženípodmínky zachování pracovních míst z 5 na 3 roky nebo obecně zkrátit dobu udržitelnosti a zmírnitpřípadně postihy, protože to představuje absolutně největší hrozbu. Objevil se také návrh lépepopsat pravidla pro hodnocení udržitelnosti. Řada respondentů navrhuje umožnit financovánístávajících aktivit organizace, ne pouze nových. Opakovaně se objevil požadavek rozšířitoprávněné žadatele výzev o občanská sdružení. Pro některé NNO je barierou povinná finančníspoluúčast v IOP. Pro zjednodušení administrativy navrhují sloučení investiční a neinvestiční částido jednoho projektu, sjednotit vše do jedné výzvy nebo podávat obě žádosti na jednom místě. Padltaké návrh na posuzování projektů s možnosti obhajoby. Respondenti by také uvítali více seminářůk výzvám, a to i s regionální dostupností, včetně prezentace dobré praxe již realizovanýchprojektů.Kompletní výčet - Jaké změny byste navrhli v obsahu výzvy a v pravidlech pro její implementaci:Ideální by bylo sloučení investiční a neivestiční části do jednoho projektu, jedné výzvy.Zjednodušit a snížit podmínky zachování pracovních míst z 5 let na 3.U začínajících neziskovek finanční spoluúčast by měla být v menších projektech nevyžadována, i když to chápu. To jevelice nedosažitelné jít po té na projekt s větším nárokem na získání financí. A rozjet při tom podnik. Toto je de factobrzdou proč jsem ještě nezažádala.Lépe rozepsat případy, jak udržet výstupy projektu.Rozšířil bych možnost sociálního podnikání i pro oblast již déle provozovaných činností, protože by to určitě přineslovíce zájemců o sociální podnikání. A pokud je někdo úspěšný v tom, co dělá, tak je přece větší jistota toho, že svoučinnost udrží. Dále je velmi nákladná již příprava projektu před podáním. Také mi přijde velmi nereálné, aby vám někdopodepsal předběžnou smlouvu o pronájmu a garantoval vám v ní po dobu sedmi let fixní nájem...Domníváme se, že limit mzdových prostředků pro cílové skupiny je poměrně nízký, trojnásobek minimální mzdy činí 24000 Kč = superhrubá mzda = 24 000 Kč, tzn. hrubá mzda = 17 910 a čistý příjem je pak 14 410 Kč. Je jasné, že tatomzda pro některé lidi z cílových skupin je zcela přiměřené a motivující, bude-li ovšem jednat např. o živitele / živitelkurodiny pracující na plný úvazek, tak je to málo. Bylo by vhodné lépe popsat pravidla pro hodnocení udržitelnosti.Aby výzva nebyla směrována podmínečně pouze na nové aktivity - aby se obě žádosti podávaly na jednom místě.1) rozšíření oprávněných žadatelů o p.o. a o.s. 2) rozšířit okruh podporovaných aktivit o stávající činnosti, které má organizace ohlášeny na ŽU a jsou rozšiřovány, ze stávající podoby se stanou sociálním podnikem 3) lze žádat samostatně v č. 30 OPLZZ bez návaznosti na IOP 4) snížení vlastního spolufinancování v IOPUmožnění žádat občanským sdružením.Větší "důvěru v podnikatelské záměry", doba je nejistá a prokázat udržitelnost na léta dopředu hraničí se lží nebo sjasnovidectvím.Přestože je sociální ekonomika tématem, které dlouhodbě sledujeme, v podání výzvy 30 se domníváme, že jsme se sMPSV příliš nepochopili nebo jsme nepochopili sociální ekonomiku jako alternativní způsob zaměstnáváníznevýhodněných osob a podnikání. V obsahu výzvy bychom navrhovali více rozpracovat podporované aktivity,respektive nové podnikatelské aktivity.Velmi bychom uvítali rozšíření možnosti využít program také na rozvoj naší stávající podnikatelské aktivity. 19
  21. 21. Zkrátit dobu udržitelnosti a zmírnit případně postihy - toto představuje absolutně největší hrozbu. Uvést jasnějšípodmínky pro sociální podnikání, jaké mají být zkušenosti, příp. čím kompenzovat jejich nedostatek.Zatím nemůžeme posoudít.Naše družstvo podniká v oblasti kultury pro MŠ a ZŠ, veřejnost. Záměrem je připomenout tradice a zvyky našichpředků. Tato oblast je téměř zapomenutá a tedy je nutné více podpory od státu a dalších složek...( včetně zjednodušeníadministrativy).V rámci OPLZZ mít možnost si dosáhnout na odpisy hmotného majektu nad 40 tis. Kč, rovněž na dotaci mzdy proneznevýhodněné zamětsnance v rámci sociální firmy ... vnímat podporu ze strany MPSV v rámci udržitelnosti a dalšíchparametrů projektu.Proč projekt má být na právnickou osobu? Tato právní forma se mi zdá dost nepochopitelná, vždyť mohu vybratveškeré prostředky a firmu se ztrátou prodat a po mě potopa. Proč se do tohoto programu nemohou zapojit osoby OSVČkteré by to jen uvítaly a myslím si, že by to byl velký přínos pro venkov. Ale o to tu asi v naší republice nejde.Další komentáře k anketě:Chtěli bychom podotknout, že dochází u OP LZZ a IOP k rozdílnému výkladu některých bodů výzvy, kdy každý z výšeuvedených subjektů posuzuje jednu a tu samou věc rozdílně, což v projektech, které jsou provázány činí velký problém.Zároveň by nám pomohla při vypracovávání projektů lepší komunikace ze strany OP LZZ tak jako tomu je u IOP.Možná by bylo dobré, kdyby finanční zázemí bylo odepsatelnou položkou některého ze sponzorů, tj. by tuto částku mohlposkytnout, kdyby se přidal k neziskové organizaci. Výsledkem dobré spolupráce by se měl dostavit dostavit výsledekudržitelnosti s dobou třeba 5 let. Kdyby ne, pak by podnikatel - sponzor finance dostal zpět od státu. Myslím, že by se takdala vypracovat i odpovědnost a ne lhostejnost okolí, sponzorů, podnikatelů.Doporučovala bych spíše spojení obou grantů v jednu výzvu - vznikají dvojí podmínky a dvojí pravidla pro udržitelnost.Financování nerespektuje reálné řešení projektu.Myslím, že by bylo dobré např. zorganizovat další semináře na vyplňování žádostí, včetně rozpočtu IOP.O sociální podnikaní máme zájem od projektů EQUAL, navštívili jsme dvě sociální firmy, účastnili se konference, kdyžjsme zjistili, že nejsme oprávněný žadatel, tak jsme na tématu přestali pracovat.Podobně jsou na tom o.s. v lokalitě. Jedno o.s. vede azylový dům a pro své klienty těžko hledá zaměstnání. Sociálnífirma by mohla přispět.Překvapila mě chystaná změna výše povinné reinvestice zisku. Blíží se to pojetím spíše o.p.s. V našich projektech jepodíl pro lidi z byznysu důležitým motivačním faktorem a bez něj je (my "neziskoví") ve společném joint venture obtížněudržíme.Nutno však říci, že pracovnice MPSV / kontaktní osoby ve výzvě 30 jsou velmi ochotné, spolupracují a maximálně sesnaží odpovídat na naše dotazy. To považujeme za přínosné pro nás. Přesto navrhujeme více seminářů k vyhlášenýmprůběžným výzvám, a to i s regionální dostupností, včetně prezentace dobré praxe již zrealizovaných či realizovanýchprojektů podpořených právě z výzvy 30 či jiných sociálních firem majících zkušenosti.Už jen, že závázání se k udržitelnosti je opravdu smrtící! zejména v této době nám přijde, že do toho snad nikdorozumný nemůže jít. Myslíme si, že projekt Sociální ekonomika je přijatelný pouze v případě, že se nebude jednat oinvestiční projekt - v ostatních prípadech je totiž výše poskytnuté dotace nedostačující a navíc zavázanou nepřijatelnoupodmínkou udržitelnosti. 20
  22. 22. Zálohové financování projektů se nám zdá jako vhodné.Uvítali bychom semináře či školení k výzvám.Dle našeho mínění je sociální politika státu v oblasti soc. podnikání velmi špatná a byrokratická. Střední a malé firmyvíce méně nemají v těchto podmínkách šanci na přežití, v lepším případě jen živoří a nemají sílu se dynamicky rozvíjet.Okolí takřka vůbec nemá ponětí co to "sociální podnikání" je, a mnohdy si jej plete se "socialistickým". Mnohohendicapovaných lidí, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou zapojit do tržní mašinérie a přitom nedostanou aničástečný invalidní důchod tak zůstane "viset" ve vzduchopráznu a mnohdy příjdou i o to málo, co mají. Tak se z nich díkystátu stávají novodobí žebráci.V rámci našeho podnikatelského záměru chceme pracovat s osobami lehce mentálně postiženými a psychickynemocnými. Chybí nám více informací o zpecifickém způsobu zapojování těchto osob do pracovního procesu.Zdá se mi dosti neprůhledné posuzování projektů bez možnosti obhajoby. 21
  23. 23. Shrnutí a závěrNejvíce respondentů pochází z neziskového sektoru, s menším odstupem následuje sektorpodnikatelský. Naprostá většina odpovědí je kvalifikovaných, a to jak z hlediska znalostí o sociálníekonomice, tak i z hlediska znalosti výzev. Anketa prokázala, že si respondenti uvědomují potřebuširší spolupráce v daném regionu, která je pro úspěch sociálního podnikání klíčová.Dotázaní se o výzvách dozvěděli zejména prostřednictvím internetu a jako zdroj uváděli častooficiální stránky ministerstev. V polovině případů si projekt zpracovávají sami s konzultačnípodporou MPSV nebo zkušené partnerské organizace. Za největší úskalí považují udržitelnostprojektu. Důvody respondentů, kteří od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili, bylyvelice různorodé. V souvislosti s výzvami respondenti nejvíce postrádají informace o dobrýchpříkladech, kterými by se mohli inspirovat, a informace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšnécíle s podnikáním. Zaznělo mnoho zajímavých podnětů na úpravy výzev a pravidel jejichimplementace, přičemž se opakovaně objevil návrh na zařazení občanských sdružení mezioprávněné žadatele a na změkčení podmínek udržitelnosti projektu.Výsledky ankety byly předány MPSV, které je vezme v úvahu při úpravách výzev. S plnou verzívyhodnocení byli seznámeni také vedoucí pracovních skupin a expertní výbor TESSEA, kterýmpomůže orientovat se v postojích členů i dalších subjektů aspirujících na zakládání podniků sobecně prospěšnými cíli. Nová ekonomika, o.p.s., Štefánikova 12, 150 00 Praha 5 www.nova-ekonomika.cz, e-mail: info@nova-ekonomika.cz, tel.: 257223001, IČ: 284 35 818 22
  24. 24. Příloha: DotazníkAnketa pro zájemce, žadatele a příjemce grantových výzev Sociálníekonomika č. 30 OP LZZ a č. 1 IOPProsíme zatrhávejte příslušná políčkaO výzvách OP LZZ č. 30 a IOP č. 1 zaměřených na podporu sociálního podnikání jsme se dozvěděli• z internetu• z webových stránek Neziskovky.cz• z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí• z webových stránek Evropského sociálního fondu• z webových stránek Strukturálních fondů EU• na semináři nebo jiné podobné hromadné akci• z inzerce v tisku• od známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob• Ostatní:Podstatu sociálního podnikání (označte prosím jednu odpověď, která se nejvíce blíží vašemu postojia názoru)• zcela chápeme a dlouho sledujeme vývoj u nás a/nebo v zahraničí• akceptujeme, protože chceme uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch svého okolí aprostředí, v němž se pohybujeme• se snažíme chápat, ale není nám to moc jasné• Ostatní:Jsme ve fázi, kdy• nás zaujala možnost realizovat vlastní podnikatelský záměr, stát se méně závislým, zatím jsmese ale nerozhodli• rozhodli jsme se, že projekt zpracujeme a sbíráme informace a zkušenosti, abychom mohli začítpřipravovat žádost• zpracováváme projekt a podnikatelský záměr nebo předěláváme původní a projekt předložíme• projekt a podnikatelský záměr jsme podali k hodnocení a čekáme na výsledek• máme schválený projekt a začínáme jej realizovatOd projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili, protože uveďte prosím důvodNechceme žádat, protože uveďte prosím důvod 23
  25. 25. Za největší úskalí považujeme – nejvíce nás trápí• získání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodní stránce projektu• jistota, zda zvládneme přechod do podnikatelského způsobu myšlení a chování, které se liší oddosavadního• jistota, že lidé, na kterých stavíme svůj byznys a podnik, nás nezklamou a splní naše očekávání• administrativní stránka žádosti / projektu, nemáme dost zkušeností a máme obavy z chyb,kterých bychom se mohli dopustit• udržitelnost projektu – obáváme se, že se mohou změnit podmínky, za kterých chceme rozjetsvůj záměr a my přijdeme o podporu se všemi důsledky• konkurenceschopnost, tržní rizika• specifický předmět našeho podnikání• legislativní ukotvení podnikání s obecně prospěšnými cíli• Ostatní:Vlastní projekt (žádost a podnikatelský záměr) píšeme, psali jsme nebo chceme psát• zcela sami• sami, ale konzultujeme s ministerstvem nebo partnerskou organizací, která má zkušenosti• zadali jsme nebo chceme zadat poradenské nebo projektové organizaci, která vychází z našichinformací a představ• Ostatní:Od projektu jsme ustoupili hlavně z důvodu otázka pro ty, kteří od projektu odstoupili nebo jejnedokončili• administrativních nároků žádosti• administrativních nároků při realizaci projektu• nutnosti spolufinancovat investiční projekt• obav z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory• nesehnali jsme ty správné lidi, na kterých by se dalo stavět• měli jsme málo obchodních informací a zkušeností, případně profesionálních znalostí• spolupracovníci v naší organizaci, kterým věříme, a kteří by dokázali byznys rozjet, jsouzaneprázdněni jinými úkoly• Ostatní:V souvislosti s výzvami (nebo jednou z nich) postrádáme• více informací o dobrých příkladech, kde bychom se mohli inspirovat• více praktických informací ohledně zpracování žádosti, každou jednotlivou dílčí otázkunemůžeme konzultovat na ministerstvu v Praze• více informací a inspirace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle s podnikáním 24
  26. 26. • pomoc se zpracováním podnikatelského plánu• podporu a pochopení našeho okolí (v obci, městě, kraji o sociálním podnikání nikdo neví)• Ostatní:V souvislosti se sociálním podnikáním se mluví o zainteresovaných partnerech . V našem případěchceme od počátku spolupracovat (mimo společníků, členů družstva nebo správní rady) zejménas těmito partnery, kteří jsou pro úspěch našeho projektu důležití (mezi zainteresované partnerynepočítáme společníky, správní radu nebo členy družstva): Vyznačte prosím max. tři nejdůležitější.• obec / město• obchodní partneři• zákazníci• zaměstnanci• úřad práce• nestátní neziskové organizace• místní iniciativy (dobrovolné)• Ostatní:Pocházím/e z prostředí:• neziskového sektoru• podnikatelského sektoru• veřejné správy• akademického sektoru• jsem fyzickou osobou, zájemcem o danou problematikuJaké změny byste navrhli v obsahu výzvy a v pravidlech pro její implementaci:ZDE MŮŽETE NAPSAT PŘÍPADNÉ DALŠÍ NÁMĚTY, KOMENTÁŘE A PŘIPOMÍNKY: 25

×