1. Anketa pro zájemce, žadatele a příjemce
grantové výzvy OP LZZ (30) a IOP (1)
Sociální ekonomika
Anketu včetně jejího vyhodnocení
zpracovala Nová ekonomika, o.p.s.
v rámci projektu Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky
Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a
státního rozpočtu ČR.

2. Úvod
Tematická síť pro sociální ekonomiku TESSEA ve spolupráci s Odborem sociálních služeb a
sociálního začleňování MPSV uskutečnila anketu za účelem získání zpětné vazby ke
grantovým výzvám OP LZZ (30) a IOP (1) Sociální ekonomika. Výsledky ankety předala MPSV,
které je vezme v úvahu při úpravách výzev, a seznámila s nimi také pracovní skupiny a expertní
výbor TESSEA, kterým pomůže orientovat se v postojích členů i dalších subjektů aspirujících na
zakládání podniků s obecně prospěšnými cíli.
Pracovníci Nové ekonomiky, o.p.s. oslovili elektronicky 450 zájemců, žadatelů a příjemců grantové
výzvy OP LZZ (30) a IOP (1) Sociální ekonomika s žádostí o vyplnění anonymní ankety týkající se
nastavení obou výzev. Ankety se zúčastnilo 45 dotázaných, návratnost tedy byla 10%.
Účastníci ankety měli možnost u většiny otázek uvést více odpovědí a často to využívali. Celkový
součet jejich odpovědí tedy přesahuje 100%.
1

3. Vyhodnocení ankety
Nejvíce respondentů pochází z neziskového sektoru (62%), následuje s 38% podnikatelský
sektor a 16% je fyzickou osobou, která se o danou problematiku zajímá (někteří respondenti zvolili
více než 1 odpověď).
Pocházím/e z prostředí:
procenta
odpovědí vůči
počet počtu
Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů
neziskového sektoru 28 62%
podnikatelského sektoru 17 38%
veřejné správy 2 4%
akademického sektoru 0 0%
jsem fyzickou osobou, zájemcem o danou problematiku 7 16%
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 54
Pocházím/e z prostředí:
neziskového sektoru
podnikatelského sektoru
veřejné správy
akademického sektoru
jsem fyzickou osobou,
zájemcem o danou
problematiku
0 5 10 15 20 25 30
počet odpovědí
2

4. Naprostá většina odpovědí je kvalifikovaných, a to jak z hlediska znalostí o sociální ekonomice,
tak i z hlediska znalosti výzev. Respondenti vybrali v 53% odpověď, že podstatu sociálního
podnikání akceptují, protože chtějí uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch svého okolí a
prostředí, v němž se pohybují. Ve 40% zvolili odpověď, že podstatu sociálního podnikání zcela
chápou a dlouho sledují vývoj u nás a/nebo v zahraničí. Pouze podle 9% odpovědí jim podstata
sociálního podnikání není jasná.
Podstatu sociálního podnikání
procenta
odpovědí vůči
počet počtu
Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů
zcela chápeme a dlouho sledujeme vývoj u nás a/nebo v zahraničí 18 40%
akceptujeme, protože chceme uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch
svého okolí a prostředí, v němž se pohybujeme 24 53%
se snažíme chápat, ale není nám to moc jasné 4 9%
Ostatní 1 2%
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 47
Podstatu sociálního podnikání
zcela chápeme a dlouho sledujeme vývoj u nás a/nebo
v zahraničí
akceptujeme, protože chceme uplatnit své nápady a
zkušenosti ve prospěch svého okolí a prostředí, v němž
se pohybujeme
se snažíme chápat, ale není nám to moc jasné
Ostatní
0 5 10 15 20 25 30
počet odpovědí
3

5. Respondenti byli dotázáni na to, v jaké fázi se vzhledem k výzvám vyskytují. Podíváme-li se na
odpovědi z hlediska znalosti výzev, kdy sečteme odpovědi respondentů, kteří již projekt zpracovali
a čekají na výsledek (27%), projekt právě zpracovávají (16%) nebo ho již začínají realizovat (7%),
zjistíme, že se jedná o polovinu respondentů. Třetina z nich zvolila odpověď, že se na zpracování
projektu připravují a 29% o tom zatím jen uvažuje. Účastnící ankety ve více než čtvrtině případů
odpověděli (27%) , že od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili a 13% respondentů
odpovědělo, že nechtějí žádat. V obou těchto případech uvedli konkrétní důvody.
Respondenti, kteří od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili, uváděli velice
různorodé důvody. Opakovaně se objevovala odpověď, že jejich organizace není oprávněným
žadatelem z hlediska právní formy (občanské sdružení nebo příspěvková organizace města). Pro
některé respondenty je problémem nedostatek finančních prostředků. Ve dvou odpovědích
zazněla nespokojenost se snížením rozpočtu předloženého projektu, resp. se zamítnutím žádosti
(„Setkali jsme se s naprostým nepochopením našeho záměru ze strany úředníků MPSV.“). Mezi
dalšími důvody bylo uvedena chybějící zkušenost se zpracováním podnikatelského záměru,
potřeba doplnění vzdělání z oblastí sociálního podnikání, snížená kapacita organizace a složitost
požadavku vytvořit kalkulaci provozních nákladů a příjmů sociálního podniku na několik let
dopředu. U dvou odpovědi uvádíme přesnou citaci:
„V podstatě nám stále není příliš jasné a považujeme za nedostatečně popsané 3 možnosti
sociálního podnikání ve výzvě 30. Navrhujeme je více rozpracovat či k nim připravit jakýsi
metodický pokyn.“
„Přijde nám velmi absurdní to, že když si založím s.r.o. kvůli podání žádosti v této výzvě, tak
musím čekat na hodnocení projektu, aniž bych mohl v rámci s.r.o. již něco podnikat sám. Pokud
projekt nevyjde, tak ho mohu přepracovat a mohu zkusit podat projekt znovu. V tom případě mi ale
bude ležet min. 200 000 Kč vkladu v tomto s.r.o. bez možnosti jej zhodnocovat jinak (po dobu
čekání na výsledky projektu), protože by to poté nebyla nová podnikatelská činnost.“
V odpovědích na otázku, proč respondenti nebudou zpracovávat žádost, byla uvedena
nutnost finanční spoluúčasti, právní forma občanského sdružení, obavy z neudržitelnosti záměru
po skončení finanční podpory, nedostatečná výše podpory na projektový záměr (200 000 EUR
nestačí). U jedné odpovědi uvádíme plnou citaci: „Měl jsem možnost se bavit se spoustou dalších
zájemců o tuto výzvu, kteří by v rámci svého podnikání chtěli třeba rozšířit svoji činnost a
zaměstnat cílovou skupinu, což ale ze zadání nejde. Přitom výsledkem by bylo zaměstnání cílové
skupiny. Což je cílem výzvy.“
4

6. Jsme ve fázi, kdy
procenta
odpovědí vůči
počet počtu
Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů
nás zaujala možnost realizovat vlastní podnikatelský záměr, stát se méně
závislým, zatím jsme se ale nerozhodli 13 29%
rozhodli jsme se, že projekt zpracujeme a sbíráme informace a zkušenosti,
abychom mohli začít připravovat žádost 15 33%
zpracováváme projekt a podnikatelský záměr nebo předěláváme původní a
projekt předložíme 7 16%
projekt a podnikatelský záměr jsme podali k hodnocení a čekáme na
výsledek 12 27%
máme schválený projekt a začínáme jej realizovat 3 7%
od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili 12 27%
nechceme žádat 6 13%
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 68
Jsme ve fázi, kdy
nás zaujala možnost realizovat vlastní podnikatelský
záměr, stát se méně závislým, zatím jsme se ale
nerozhodli
rozhodli jsme se, že projekt zpracujeme a sbíráme
informace a zkušenosti, abychom mohli začít
připravovat žádost
zpracováváme projekt a podnikatelský záměr nebo
předěláváme původní a projekt předložíme
projekt a podnikatelský záměr jsme podali k hodnocení
a čekáme na výsledek
máme schválený projekt a začínáme jej realizovat
od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej
nedokončili
nechceme žádat
0 2 4 6 8 10 12 14 16
počet odpovědí
5

7. Kompletní výčet odpovědí - Jsme ve fázi, kdy jsme od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili,
protože:
Jsme občanské sdružení.
Kolega již požádal a narazil na velkou adminstrativní náročnost. Úředníci zcela zpochybnili projekt. Po celé proceduře
uznali pouze část. Takže, i když to má schválené, tak zvažuje ustoupení od projektu.
Protože je velmi složité vytvořit kalkulaci provozním nákladů a příjmů sociálního podniku na několik let dopředu. Toto
neumí nikdo, ani analytici ČNB. A už vůbec ne lidé zainteresovaní v neziskovém sektoru. Dále nám přijde velmi
absurdní to, že když si založím s.r.o. kvůli podání žádosti v této výzvě, tak musím čekat na hodnocení projektu, aniž
bych mohl v rámci s.r.o. již něco podnikat sám. Pokud projekt nevyjde, tak ho mohu přepracovat a mohu zkusit podat
projekt znovu. V tom případě mi ale bude ležet min. 200 000 Kč vkladu v tomto s.r.o. bez možnosti jej zhodnocovat jinak
(po dobu čekání na výsledky projektu), protože by to poté nebyla nová podnikatelská činnost.
1) jsme příspěvkovou organizací města a tudíž nejsme oprávněným žadatelem
2) máme ohlášenu živnost a poskytujeme službu v malém než menším rozsahu
3) není pro nás přijatelné, ani k tomu nemáme od zřizovatele oprávnění zakládat firmu jinak než jako vedlejší
činnost p.o.
4) potřebujeme si doplnit vzdělání z oblastí sociálního podnikání
5) sociální podnik není součástí legislativy
6) nemáme zkušenosti se zpracováním podnikatelského záměru
V romské lokalitě Šluknovsko byl zájem o sociální podnikání ze strany občanských sdružení. Nezaměstnanost
dosahuje v některých obcích 25%. V JOB poradně pak není téměř žádná možnost klientovi pomoci k zaměstnání.
Občanská sdružení jsou ve stejné situaci jako p.o., nejsou oprávněný žadatel výzvy. Záměry: prádelna, občerstvení,
práce na veřejném prostranství - údržba zeleně...
V organizaci rapidně klesla kapacita, na určitou dobu se změnily priority..jsme občanské sdružení.
Zatím jsme neustoupili, bojujeme, máme velký zájem být sociálním podnikání úspěšní. V podstatě nám však stále není
příliš jasné a považujeme za nedostatečně popsané 3 možnosti sociálního podnikání ve výzvě 30. Navrhujeme je více
rozpracovat či k nim připravit jakýsi metodický pokyn.
Podali jsme žádost, ta byla zamítnuta, proto projekt nerealizujeme. Setkali jsme se s naprostým nepochopením našeho
záměru.ze strany úředníků MPSV. Totožný projekt jsme předložili na Magistrát HlM Prahy, kde byl naopak velmi pozitivně
hodnocen, ale z důvodu nedostatku zdrojů jsme skončili 6. nepodpoření. Přitom mimo Prahu, kam směřoval náš projekt
předložený MPSV, je problém podstateně větší než v Praze, zdojů je více... Opakovaně otřesná zkušenost s MPSV.
Patříme mezi občanská sdružení.
.
Nemáme založenou firmu.
Nejdříve je třeba mít finanční hotovost k realizaci (nemáme tak velké zisky). Peníze z dotací bývají vyplaceny zpětně.
Měl jsem zpracováno několik projektů v oblasti služeb, obchodu a výroby, tak že to bylo vždy realizovatelné,
ekonomika byla vždy podhodnocena, ale vyšla. Proč se mi nepovedlo realizovat projekt, nedostal jsem nikdy finanční
prostředky, jsem začínájící podnikatel. Vždy stejná odpověď v bankách a podobně. Tak že jsem nikdy neustoupil z
projektu ze své strany ale kvůli nezajištění finančních zdrojů.
Kompletní výčet odpovědí - Nechceme žádat, protože:
Ne nechci, ale jsme bržděni právě financemi, ktero jsou potřeba na "dotažení" spoluúčasti financování grantů z EU.
Měl jsem možnost se bavit se spoustou dalších zájemců o tuto výzvu, kteří by v rámci svého podnikání chtěli třeba
rozšířit svoji činnost a zaměstnat cílovou skupinu, což ale ze zadání nejde. Přitom výsledkem by bylo zaměstnání cílové
skupiny. Což je cílem výzvy.
6

8. Jsme občanské sdružení.
Chceme žádat, věříme a pracujeme na tom, aby naše žádosti byly úspěšné a byly podpořeny k realizaci.
Na základě dosud získaných informací, zvažujeme zda od projektu neustoupíme a to zejména kvůli 2 faktorům:
1) obavy z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory
2) vzhledem k tomu, že náš projekt bude mít i investiční část, chtěli jsme tedy podávat žádost i na investiční
projekt, ale zjistili jsme, že podpora 200 000 EUR se vztahuje na oba projekty dohromady, což bohužel
pravděpodobně nebude dostačující.
Nejsme rozhodnuti.
7

9. Respondenti, kteří se rozhodli projekt nepodat, byli dotázáni na důvod odstoupení. Jejich
odpovědi byly rozptýlené a žádná z nich významně nepřevážila.
Od projektu jsme ustoupili hlavně z důvodu
procenta
odpovědí vůči
počet počtu
Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů
administrativních nároků žádosti 3 7%
administrativních nároků při realizaci projektu 2 4%
nutnosti spolufinancovat investiční projekt 3 7%
obav z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory 4 9%
nesehnali jsme ty správné lidi, na kterých by se dalo stavět 4 9%
měli jsme málo obchodních informací a zkušeností, případně profesionálních
znalostí 3 7%
spolupracovníci v naší organizaci, kterým věříme, a kteří by dokázali byznys
rozjet, jsou zaneprázdněni jinými úkoly 2 4%
Ostatní -
neschválení na MPSV
jsme ve fázi příprav, kterou ovlivnilo také vyloučení o.s. z možných
žadatelů 2 4%
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 23
8

10. Od projektu jsme ustoupili hlavně z důvodu
administrativních nároků žádosti
administrativních nároků při realizaci projektu
nutnosti spolufinancovat investiční projekt
obav z neudržitelnosti záměru po skončení finanční
podpory
nesehnali jsme ty správné lidi, na kterých by se dalo
stavět
měli jsme málo obchodních informací a zkušeností,
případně profesionálních znalostí
spolupracovníci v naší organizaci, kterým věříme, a kteří
by dokázali byznys rozjet, jsou zaneprázdněni jinými
úkoly
Ostatní -
neschválení na MPSV
jsme ve fázi příprav, kterou ovlivnilo také vyloučení
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5
počet odpovědí
9

11. 53% respondentů projekt píše, psalo nebo bude psát samo s konzultační podporou MPSV
nebo partnerské organizace, která má zkušenosti. Čtvrtina z nich projekt zadala nebo chce zadat
poradenské organizaci a čtvrtina si vystačí s vlastními silami.
Vlastní projekt (žádost a podnikatelský záměr) píšeme, psali jsme
nebo chceme psát
procenta
odpovědí vůči
počet počtu
Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů
zcela sami 11 24%
sami, ale konzultujeme s ministerstvem nebo partnerskou organizací, která
má zkušenosti 24 53%
zadali jsme nebo chceme zadat poradenské nebo projektové organizaci,
která vychází z našich informací a představ 12 27%
Ostatní 3 7%
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 50
Vlastní projekt (žádost a podnikatelský záměr) píšeme, psali jsme
nebo chceme psát
zcela sami
sami, ale konzultujeme s ministerstvem nebo
partnerskou organizací, která má zkušenosti
zadali jsme nebo chceme zadat poradenské nebo
projektové organizaci, která vychází z našich informací
a představ
Ostatní
0 5 10 15 20 25 30
počet odpovědí
10

12. Podle odpovědí se o existenci výzev na sociální ekonomiku nejvíce respondentů dozvědělo od
známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob (40%) a z internetu (38%). Sečteme-li
odpovědi respondentů, kteří získali informace o výzvách prostřednictvím webových stránek ESF
(31%), MPSV (11%) a Strukturálních fondů EU (4%), ukazuje se, že se svými 46% vítězí
informovanost prostřednictvím oficiálních webových stránek ministerstev. Obecně se jako
informační médium nejlépe umístil internet.
O výzvách OP LZZ č. 30 a IOP č. 1 zaměřených na podporu sociálního
podnikání jsme se dozvěděli
procenta
odpovědí vůči
počet počtu
Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů
z internetu 17 38%
z webových stránek Neziskovky.cz 2 4%
z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí 5 11%
z webových stránek Evropského sociálního fondu 14 31%
z webových stránek Strukturálních fondů EU 2 4%
na semináři nebo jiné podobné hromadné akci 10 22%
z inzerce v tisku 0 0%
od známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob 18 40%
Ostatní 5 11%
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 73
11

13. O výzvách OP LZZ č. 30 a IOP č. 1 zaměřených na podporu sociálního
podnikání jsme se dozvěděli
z internetu
z webových stránek Neziskovky.cz
z webových stránek Ministerstva práce a sociálních
věcí
z webových stránek Evropského sociálního fondu
z webových stránek Strukturálních fondů EU
na semináři nebo jiné podobné hromadné akci
z inzerce v tisku
od známých, partnerů nebo jiných spolupracujících
osob
Ostatní
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20
počet odpovědí
12

14. Zajímavé byly odpovědi na otázku, co považují respondenti za největší úskalí v souvislosti
s výzvami. Na čelném místě je to obava z udržitelnosti projektu (56%). S velkým odstupem pak
následuje úskalí konkurenceschopnosti a tržních rizik (33%), těsně za tím pak obava
z administrativní náročnosti žádosti/projektu (31%). Na stejné úrovni jako administrativní náročnost
bylo překvapivě za problém označeno také to, že podnikání s obecně prospěšnými cíli není
legislativně ukotveno (31%). Za zmínku stojí ještě úskalí získání potřebných informací o trhu,
odbytu a obchodní stránce projektu (27%).
Za největší úskalí považujeme – nejvíce nás trápí
procenta
odpovědí vůči
počet počtu
Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů
získání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodní stránce projektu 12 27%
jistota, zda zvládneme přechod do podnikatelského způsobu myšlení a
chování, které se liší od dosavadního 5 11%
jistota, že lidé, na kterých stavíme svůj byznys a podnik, nás nezklamou a
splní naše očekávání 10 22%
administrativní stránka žádosti / projektu, nemáme dost zkušeností a máme
obavy z chyb, kterých bychom se mohli dopustit 14 31%
udržitelnost projektu – obáváme se, že se mohou změnit podmínky, za
kterých chceme rozjet svůj záměr a my přijdeme o podporu se všemi
důsledky 25 56%
konkurenceschopnost, tržní rizika 15 33%
specifický předmět našeho podnikání 8 18%
legislativní ukotvení podnikání s obecně prospěšnými cíli 14 31%
Ostatní -
nemáme finanční zázemí
budeme muset řešit vše půjčkou z vlastních řad 2 4%
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 105
13

15. Za největší úskalí považujeme – nejvíce nás trápí
získání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodní
stránce projektu
jistota, zda zvládneme přechod do podnikatelského
způsobu myšlení a chování, které se liší od
dosavadního
jistota, že lidé, na kterých stavíme svůj byznys a
podnik, nás nezklamou a splní naše očekávání
administrativní stránka žádosti / projektu, nemáme dost
zkušeností a máme obavy z chyb, kterých bychom se
mohli dopustit
udržitelnost projektu – obáváme se, že se mohou
změnit podmínky, za kterých chceme rozjet svůj záměr
a my přijdeme o podporu se všemi důsledky
konkurenceschopnost, tržní rizika
specifický předmět našeho podnikání
legislativní ukotvení podnikání s obecně prospěšnými
cíli
Ostatní -
nemáme finanční zázemí
budeme muset řešit vše půjčkou z vlastních řad
0 5 10 15 20 25 30
počet odpovědí
14

16. V souvislosti s výzvami respondenti nejvíce postrádají informace o dobrých příkladech, kterými
by se mohli inspirovat (51% respondentů) a informace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné
cíle s podnikáním (47% respondentů). Až poté následuje se 42% chybějící pomoc se zpracováním
podnikatelského plánu a s odstupem pak nedostatek praktických informací ke zpracování žádosti
(29%). Z těchto odpovědí lze dovodit, že je zde velká potřeba propagace a osvěty sociálního
podnikání.
V souvislosti s výzvami (nebo jednou z nich) postrádáme
procenta
odpovědí vůči
počet počtu
Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů
více informací o dobrých příkladech, kde bychom se mohli inspirovat 23 51%
více praktických informací ohledně zpracování žádosti, každou jednotlivou
dílčí otázku nemůžeme konzultovat na ministerstvu v Praze 13 29%
více informací a inspirace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle
s podnikáním 21 47%
pomoc se zpracováním podnikatelského plánu 19 42%
podporu a pochopení našeho okolí (v obci, městě, kraji o sociálním podnikání
nikdo neví) 8 18%
Ostatní -
kompetence na straně MPSV
rozumět, jak si skloubení podnikání a prospěšnosti představuje MPSV a
hodnotitelé
určitě pomoc se zpracováním podnikatelského plánu a finanční analýzy - k
tomuto tématu jsme nenašli nikde potřebné příručky
jak je chápána udržitelnost? každé podnikání má riziko a nikdo na počátku
nezaručí udržitelnost na 100%
semináře k výzvám
změnu ve veřejných zakázkách 6 13%
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 90
15

17. V souvislosti s výzvami (nebo jednou z nich) postrádáme
více informací o dobrých příkladech, kde bychom se
mohli inspirovat
více praktických informací ohledně zpracování žádosti,
každou jednotlivou dílčí otázku nemůžeme konzultovat
na ministerstvu v Praze
více informací a inspirace o způsobu, jak skloubit
obecně prospěšné cíle s podnikáním
pomoc se zpracováním podnikatelského plánu
podporu a pochopení našeho okolí (v obci, městě, kraji
o sociálním podnikání nikdo neví)
Ostatní -
kompetence na straně MPSV
rozumět, jak si skloubení podnikání a prospěšnosti
představuje MPSV a hodnotitelé
určitě pomoc se zpracováním podnikatelského plánu
0 5 10 15 20 25
počet odpovědí
16

18. Respondenti také odpovídali na otázku, která je velmi důležitá pro fungování sociálního podniku,
ale nesouvisí přímo s výzvami. Anketa zjišťovala, se kterými zainteresovanými partnery (mimo
svých společníků, členů družstva nebo správních rad) chtějí spolupracovat a kdo je pro úspěch
jejich sociálního podnikání důležitý. Nejvýše se odpovědích umístila obec, resp. město (58%
respondentů), poté následovali obchodní partneři (51%), zákazníci (47%) a zaměstnanci (47%) a
v těsném závěsu za nimi úřad práce (42%) a nestátní neziskové organizace (42%). Tyto odpovědi
jsou potěšující, protože je z nich vidět, že si respondenti uvědomují potřebu širší spolupráce
v daném regionu, která je pro úspěch sociálního podnikání klíčová.
V souvislosti se sociálním podnikáním se mluví o zainteresovaných
partnerech . V našem případě chceme od počátku spolupracovat
(mimo společníků, členů družstva nebo správní rady) zejména
s těmito partnery, kteří jsou pro úspěch našeho projektu důležití (mezi
zainteresované partnery nepočítáme společníky, správní radu nebo
členy družstva):
procenta
odpovědí vůči
počet počtu
Na otázku odpovídalo 45 respondentů odpovědí respondentů
obec / město 26 58%
obchodní partneři 23 51%
zákazníci 21 47%
zaměstnanci 21 47%
úřad práce 19 42%
nestátní neziskové organizace 19 42%
místní iniciativy (dobrovolné) 13 29%
Ostatní -
rozvíjením vlastních služeb
místo, kde jsme 2 4%
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 144
17

19. V našem přípdě chceme od počátku spolupracovat zejména s těmi
partnery, kteří jsou pro úspěch našeho projektu důležití
obec / město
obchodní partneři
zákazníci
zaměstnanci
úřad práce
nestátní neziskové organizace
místní iniciativy (dobrovolné)
Ostatní -
rozvíjením vlastních služeb
místo, kde jsme
0 5 10 15 20 25 30
počet odpovědí
18

20. Respondenti byli dotázáni také na to, jaké změny by navrhli v obsahu výzvy a v pravidlech pro
její implementaci. V odpovědích se objevilo mnoho zajímavých podnětů. Padl návrh na snížení
podmínky zachování pracovních míst z 5 na 3 roky nebo obecně zkrátit dobu udržitelnosti a zmírnit
případně postihy, protože to představuje absolutně největší hrozbu. Objevil se také návrh lépe
popsat pravidla pro hodnocení udržitelnosti. Řada respondentů navrhuje umožnit financování
stávajících aktivit organizace, ne pouze nových. Opakovaně se objevil požadavek rozšířit
oprávněné žadatele výzev o občanská sdružení. Pro některé NNO je barierou povinná finanční
spoluúčast v IOP. Pro zjednodušení administrativy navrhují sloučení investiční a neinvestiční části
do jednoho projektu, sjednotit vše do jedné výzvy nebo podávat obě žádosti na jednom místě. Padl
také návrh na posuzování projektů s možnosti obhajoby. Respondenti by také uvítali více seminářů
k výzvám, a to i s regionální dostupností, včetně prezentace dobré praxe již realizovaných
projektů.
Kompletní výčet - Jaké změny byste navrhli v obsahu výzvy a v pravidlech pro její implementaci:
Ideální by bylo sloučení investiční a neivestiční části do jednoho projektu, jedné výzvy.
Zjednodušit a snížit podmínky zachování pracovních míst z 5 let na 3.
U začínajících neziskovek finanční spoluúčast by měla být v menších projektech nevyžadována, i když to chápu. To je
velice nedosažitelné jít po té na projekt s větším nárokem na získání financí. A rozjet při tom podnik. Toto je de facto
brzdou proč jsem ještě nezažádala.
Lépe rozepsat případy, jak udržet výstupy projektu.
Rozšířil bych možnost sociálního podnikání i pro oblast již déle provozovaných činností, protože by to určitě přineslo
více zájemců o sociální podnikání. A pokud je někdo úspěšný v tom, co dělá, tak je přece větší jistota toho, že svou
činnost udrží. Dále je velmi nákladná již příprava projektu před podáním. Také mi přijde velmi nereálné, aby vám někdo
podepsal předběžnou smlouvu o pronájmu a garantoval vám v ní po dobu sedmi let fixní nájem...
Domníváme se, že limit mzdových prostředků pro cílové skupiny je poměrně nízký, trojnásobek minimální mzdy činí 24
000 Kč = superhrubá mzda = 24 000 Kč, tzn. hrubá mzda = 17 910 a čistý příjem je pak 14 410 Kč. Je jasné, že tato
mzda pro některé lidi z cílových skupin je zcela přiměřené a motivující, bude-li ovšem jednat např. o živitele / živitelku
rodiny pracující na plný úvazek, tak je to málo. Bylo by vhodné lépe popsat pravidla pro hodnocení udržitelnosti.
Aby výzva nebyla směrována podmínečně pouze na nové aktivity - aby se obě žádosti podávaly na jednom místě.
1) rozšíření oprávněných žadatelů o p.o. a o.s.
2) rozšířit okruh podporovaných aktivit o stávající činnosti, které má organizace ohlášeny na ŽU a jsou
rozšiřovány, ze stávající podoby se stanou sociálním podnikem
3) lze žádat samostatně v č. 30 OPLZZ bez návaznosti na IOP
4) snížení vlastního spolufinancování v IOP
Umožnění žádat občanským sdružením.
Větší "důvěru v podnikatelské záměry", doba je nejistá a prokázat udržitelnost na léta dopředu hraničí se lží nebo s
jasnovidectvím.
Přestože je sociální ekonomika tématem, které dlouhodbě sledujeme, v podání výzvy 30 se domníváme, že jsme se s
MPSV příliš nepochopili nebo jsme nepochopili sociální ekonomiku jako alternativní způsob zaměstnávání
znevýhodněných osob a podnikání. V obsahu výzvy bychom navrhovali více rozpracovat podporované aktivity,
respektive nové podnikatelské aktivity.
Velmi bychom uvítali rozšíření možnosti využít program také na rozvoj naší stávající podnikatelské aktivity.
19

21. Zkrátit dobu udržitelnosti a zmírnit případně postihy - toto představuje absolutně největší hrozbu. Uvést jasnější
podmínky pro sociální podnikání, jaké mají být zkušenosti, příp. čím kompenzovat jejich nedostatek.
Zatím nemůžeme posoudít.
Naše družstvo podniká v oblasti kultury pro MŠ a ZŠ, veřejnost. Záměrem je připomenout tradice a zvyky našich
předků. Tato oblast je téměř zapomenutá a tedy je nutné více podpory od státu a dalších složek...( včetně zjednodušení
administrativy).
V rámci OPLZZ mít možnost si dosáhnout na odpisy hmotného majektu nad 40 tis. Kč, rovněž na dotaci mzdy pro
neznevýhodněné zamětsnance v rámci sociální firmy ... vnímat podporu ze strany MPSV v rámci udržitelnosti a dalších
parametrů projektu.
Proč projekt má být na právnickou osobu? Tato právní forma se mi zdá dost nepochopitelná, vždyť mohu vybrat
veškeré prostředky a firmu se ztrátou prodat a po mě potopa. Proč se do tohoto programu nemohou zapojit osoby OSVČ
které by to jen uvítaly a myslím si, že by to byl velký přínos pro venkov. Ale o to tu asi v naší republice nejde.
Další komentáře k anketě:
Chtěli bychom podotknout, že dochází u OP LZZ a IOP k rozdílnému výkladu některých bodů výzvy, kdy každý z výše
uvedených subjektů posuzuje jednu a tu samou věc rozdílně, což v projektech, které jsou provázány činí velký problém.
Zároveň by nám pomohla při vypracovávání projektů lepší komunikace ze strany OP LZZ tak jako tomu je u IOP.
Možná by bylo dobré, kdyby finanční zázemí bylo odepsatelnou položkou některého ze sponzorů, tj. by tuto částku mohl
poskytnout, kdyby se přidal k neziskové organizaci. Výsledkem dobré spolupráce by se měl dostavit dostavit výsledek
udržitelnosti s dobou třeba 5 let. Kdyby ne, pak by podnikatel - sponzor finance dostal zpět od státu. Myslím, že by se tak
dala vypracovat i odpovědnost a ne lhostejnost okolí, sponzorů, podnikatelů.
Doporučovala bych spíše spojení obou grantů v jednu výzvu - vznikají dvojí podmínky a dvojí pravidla pro udržitelnost.
Financování nerespektuje reálné řešení projektu.
Myslím, že by bylo dobré např. zorganizovat další semináře na vyplňování žádostí, včetně rozpočtu IOP.
O sociální podnikaní máme zájem od projektů EQUAL, navštívili jsme dvě sociální firmy, účastnili se konference, když
jsme zjistili, že nejsme oprávněný žadatel, tak jsme na tématu přestali pracovat.
Podobně jsou na tom o.s. v lokalitě. Jedno o.s. vede azylový dům a pro své klienty těžko hledá zaměstnání. Sociální
firma by mohla přispět.
Překvapila mě chystaná změna výše povinné reinvestice zisku. Blíží se to pojetím spíše o.p.s. V našich projektech je
podíl pro lidi z byznysu důležitým motivačním faktorem a bez něj je (my "neziskoví") ve společném joint venture obtížně
udržíme.
Nutno však říci, že pracovnice MPSV / kontaktní osoby ve výzvě 30 jsou velmi ochotné, spolupracují a maximálně se
snaží odpovídat na naše dotazy. To považujeme za přínosné pro nás. Přesto navrhujeme více seminářů k vyhlášeným
průběžným výzvám, a to i s regionální dostupností, včetně prezentace dobré praxe již zrealizovaných či realizovaných
projektů podpořených právě z výzvy 30 či jiných sociálních firem majících zkušenosti.
Už jen, že závázání se k udržitelnosti je opravdu smrtící! zejména v této době nám přijde, že do toho snad nikdo
rozumný nemůže jít. Myslíme si, že projekt Sociální ekonomika je přijatelný pouze v případě, že se nebude jednat o
investiční projekt - v ostatních prípadech je totiž výše poskytnuté dotace nedostačující a navíc zavázanou nepřijatelnou
podmínkou udržitelnosti.
20

22. Zálohové financování projektů se nám zdá jako vhodné.
Uvítali bychom semináře či školení k výzvám.
Dle našeho mínění je sociální politika státu v oblasti soc. podnikání velmi špatná a byrokratická. Střední a malé firmy
více méně nemají v těchto podmínkách šanci na přežití, v lepším případě jen živoří a nemají sílu se dynamicky rozvíjet.
Okolí takřka vůbec nemá ponětí co to "sociální podnikání" je, a mnohdy si jej plete se "socialistickým". Mnoho
hendicapovaných lidí, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou zapojit do tržní mašinérie a přitom nedostanou ani
částečný invalidní důchod tak zůstane "viset" ve vzduchopráznu a mnohdy příjdou i o to málo, co mají. Tak se z nich díky
státu stávají novodobí žebráci.
V rámci našeho podnikatelského záměru chceme pracovat s osobami lehce mentálně postiženými a psychicky
nemocnými. Chybí nám více informací o zpecifickém způsobu zapojování těchto osob do pracovního procesu.
Zdá se mi dosti neprůhledné posuzování projektů bez možnosti obhajoby.
21

23. Shrnutí a závěr
Nejvíce respondentů pochází z neziskového sektoru, s menším odstupem následuje sektor
podnikatelský. Naprostá většina odpovědí je kvalifikovaných, a to jak z hlediska znalostí o sociální
ekonomice, tak i z hlediska znalosti výzev. Anketa prokázala, že si respondenti uvědomují potřebu
širší spolupráce v daném regionu, která je pro úspěch sociálního podnikání klíčová.
Dotázaní se o výzvách dozvěděli zejména prostřednictvím internetu a jako zdroj uváděli často
oficiální stránky ministerstev. V polovině případů si projekt zpracovávají sami s konzultační
podporou MPSV nebo zkušené partnerské organizace. Za největší úskalí považují udržitelnost
projektu. Důvody respondentů, kteří od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili, byly
velice různorodé. V souvislosti s výzvami respondenti nejvíce postrádají informace o dobrých
příkladech, kterými by se mohli inspirovat, a informace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné
cíle s podnikáním. Zaznělo mnoho zajímavých podnětů na úpravy výzev a pravidel jejich
implementace, přičemž se opakovaně objevil návrh na zařazení občanských sdružení mezi
oprávněné žadatele a na změkčení podmínek udržitelnosti projektu.
Výsledky ankety byly předány MPSV, které je vezme v úvahu při úpravách výzev. S plnou verzí
vyhodnocení byli seznámeni také vedoucí pracovních skupin a expertní výbor TESSEA, kterým
pomůže orientovat se v postojích členů i dalších subjektů aspirujících na zakládání podniků s
obecně prospěšnými cíli.
Nová ekonomika, o.p.s., Štefánikova 12, 150 00 Praha 5
www.nova-ekonomika.cz, e-mail: info@nova-ekonomika.cz, tel.: 257223001, IČ: 284 35 818
22

24. Příloha: Dotazník
Anketa pro zájemce, žadatele a příjemce grantových výzev Sociální
ekonomika č. 30 OP LZZ a č. 1 IOP
Prosíme zatrhávejte příslušná políčka
O výzvách OP LZZ č. 30 a IOP č. 1 zaměřených na podporu sociálního podnikání jsme se dozvěděli
• z internetu
• z webových stránek Neziskovky.cz
• z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí
• z webových stránek Evropského sociálního fondu
• z webových stránek Strukturálních fondů EU
• na semináři nebo jiné podobné hromadné akci
• z inzerce v tisku
• od známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob
• Ostatní:
Podstatu sociálního podnikání (označte prosím jednu odpověď, která se nejvíce blíží vašemu postoji
a názoru)
• zcela chápeme a dlouho sledujeme vývoj u nás a/nebo v zahraničí
• akceptujeme, protože chceme uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch svého okolí a
prostředí, v němž se pohybujeme
• se snažíme chápat, ale není nám to moc jasné
• Ostatní:
Jsme ve fázi, kdy
• nás zaujala možnost realizovat vlastní podnikatelský záměr, stát se méně závislým, zatím jsme
se ale nerozhodli
• rozhodli jsme se, že projekt zpracujeme a sbíráme informace a zkušenosti, abychom mohli začít
připravovat žádost
• zpracováváme projekt a podnikatelský záměr nebo předěláváme původní a projekt předložíme
• projekt a podnikatelský záměr jsme podali k hodnocení a čekáme na výsledek
• máme schválený projekt a začínáme jej realizovat
Od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili, protože uveďte prosím důvod
Nechceme žádat, protože uveďte prosím důvod
23

25. Za největší úskalí považujeme – nejvíce nás trápí
• získání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodní stránce projektu
• jistota, zda zvládneme přechod do podnikatelského způsobu myšlení a chování, které se liší od
dosavadního
• jistota, že lidé, na kterých stavíme svůj byznys a podnik, nás nezklamou a splní naše očekávání
• administrativní stránka žádosti / projektu, nemáme dost zkušeností a máme obavy z chyb,
kterých bychom se mohli dopustit
• udržitelnost projektu – obáváme se, že se mohou změnit podmínky, za kterých chceme rozjet
svůj záměr a my přijdeme o podporu se všemi důsledky
• konkurenceschopnost, tržní rizika
• specifický předmět našeho podnikání
• legislativní ukotvení podnikání s obecně prospěšnými cíli
• Ostatní:
Vlastní projekt (žádost a podnikatelský záměr) píšeme, psali jsme nebo chceme psát
• zcela sami
• sami, ale konzultujeme s ministerstvem nebo partnerskou organizací, která má zkušenosti
• zadali jsme nebo chceme zadat poradenské nebo projektové organizaci, která vychází z našich
informací a představ
• Ostatní:
Od projektu jsme ustoupili hlavně z důvodu otázka pro ty, kteří od projektu odstoupili nebo jej
nedokončili
• administrativních nároků žádosti
• administrativních nároků při realizaci projektu
• nutnosti spolufinancovat investiční projekt
• obav z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory
• nesehnali jsme ty správné lidi, na kterých by se dalo stavět
• měli jsme málo obchodních informací a zkušeností, případně profesionálních znalostí
• spolupracovníci v naší organizaci, kterým věříme, a kteří by dokázali byznys rozjet, jsou
zaneprázdněni jinými úkoly
• Ostatní:
V souvislosti s výzvami (nebo jednou z nich) postrádáme
• více informací o dobrých příkladech, kde bychom se mohli inspirovat
• více praktických informací ohledně zpracování žádosti, každou jednotlivou dílčí otázku
nemůžeme konzultovat na ministerstvu v Praze
• více informací a inspirace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle s podnikáním
24

26. • pomoc se zpracováním podnikatelského plánu
• podporu a pochopení našeho okolí (v obci, městě, kraji o sociálním podnikání nikdo neví)
• Ostatní:
V souvislosti se sociálním podnikáním se mluví o zainteresovaných partnerech . V našem případě
chceme od počátku spolupracovat (mimo společníků, členů družstva nebo správní rady) zejména
s těmito partnery, kteří jsou pro úspěch našeho projektu důležití (mezi zainteresované partnery
nepočítáme společníky, správní radu nebo členy družstva): Vyznačte prosím max. tři nejdůležitější.
• obec / město
• obchodní partneři
• zákazníci
• zaměstnanci
• úřad práce
• nestátní neziskové organizace
• místní iniciativy (dobrovolné)
• Ostatní:
Pocházím/e z prostředí:
• neziskového sektoru
• podnikatelského sektoru
• veřejné správy
• akademického sektoru
• jsem fyzickou osobou, zájemcem o danou problematiku
Jaké změny byste navrhli v obsahu výzvy a v pravidlech pro její implementaci:
ZDE MŮŽETE NAPSAT PŘÍPADNÉ DALŠÍ NÁMĚTY, KOMENTÁŘE A PŘIPOMÍNKY:
25