Fiala Jan - KPI zaverecny ukol

328 views
266 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
328
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Fiala Jan - KPI zaverecny ukol

  1. 1. Kurz práce s informacemi - Závěrečný úkolArgumentace:Dané téma jsem si zvolil, neboť o něm ze svého předešlého středoškolského studiapočítačových sítí mnohé vím a tuto oblast shledávám zajímavou a poučnou. Jakostudent oboru interaktivní média je bude pro mé následující studium jistě jenpřínosné, když se o historii vývoje stého studijního oboru budu zajímat v conejvíce souvislostech. Název práce jsem zvolil jednodušše tak, aby vystihovalaobsah práce co nejmenším počtem slov.Anotace:Cílem práce je především seznámit čtenáře s nejdůležitějšími historickými milníkyodvětví nových (interaktivních) médií. S tím také primárně souvisí vývoj internetujako komunikačního nástroje a jeho postupné šíření do světa během druhépoloviny dvacátého století. Práce se však nezabývá výradně historií vývojeinternetu, ale také novomediálními technologiemi obecně, a pokouší se definovatco vlastně interaktivní média jsou.Klíčová slova:nová média, interaktvní média, historie internetu, arpanet, vývoj komunikaceHistorie nových médií před vznikem internetu Není jednoduché přesně určit, moment vzniku nových medií a rozlišit jetak, abychom mohli jasně říci, která média vlastně nová jsou a která už ne. O totěžší se zdá být určení výchozího bodu historického počátku tohototechnologického vývoje, který směřoval až dnešnímu internetu či televiznímuvysílání v podobě náší generaci známé. Někdo by mohl namítat, že nová médiamají počátky v prvních digitálních zařízeních, jiný zase že dnes mezi interaktivnímédia může patřit i rádio či televize, které zpočátku fungovali výhradněanalogově. Z tohoto důvodu se budu držet termínu nová média tak, jak jej popsalMarshall McLuhan v šedesátých letech 20. století – jsou to elektronická média, díkynimž dochází k okamžitému přenosu informací a ruší se tak literární distancemezi akcí a reakcí(1). Vývoj většiny námi dnes využíaných technologií začal až v 20. století,přesto však většina z nich má základy právě v přístrojích, které byli vynalezenyběhem 19. století. Důležité milníky byli bezpochyby v letech 1832, kdy SamuelMoorse vynalezl elektrický telegraf a spolu s ním definoval Moorseovu abecedu.Poté v roce 1858, kdy byl úspěšně zprovozněn první transatlantický kabelovýpřenos, a bezpochyby také rok 1876, kdy v Británii profesor Alexander GrahamBell vytvořil prvního „praotce“ pozdějších telefonů. V roce 1895 pak GuglielmoMarconi zprovoznil první bezdrátový telegrafický přenos. Podhoubí pro pozdějšízrod převratných technologií tak bylo připraveno. V letech 1900-1910 probíhal na území USA velký rozvoj radiovýchtechnologií. Během tohoto období probíhaly jednotlivé pokusy o první hovory,
  2. 2. jejichž kvalita byla následně zdokonalována. V roce 1910 proběhl první rozhlasovýpřenos z Metropolitní opery v New Yorku, a již v roce 1920 byly po USA rozhlasemvysílány výsledky prezidenstkých voleb. V následujícím desetiletí se rozhlasovévysílání velmi rychle šírilo do celého světa. Na území dnešní ČR se začalo poprvévysílat 18. května 1923 (český rozhlas „Radiojournal“). Ve dvacátých letech byl téžrozvíjen zcela revoluční televizní přenost, který v roce 1927 nabyl plnéprovozuschopnosti a americký prezident Hoover tak téhož roku pronesl jakoprvní člověk televizí i rádiem přenášený projev. Historické počátky dnešních počítaců však můžeme datovat přibližně až odobdobí druhé světové války. Začátkem 40. let totiž vytvořil v německu Konrad Zus,pomocí rozsáhle soustavy relé, sérii plně funkčních počítacích strojů nazvanýchZ1-Z3. Jen o pár let později v USA uvedl do provozu Howard Aiken ve spolupráci sfirmou IBM a Harvardovou Univerzitou počítač Mark I. Tento stroj měl rozměry16×2.4×0.6 metrů, vážil přibližně 5 tun a synchronizace jeho operací bylaprováděna pomocí mechanicky se otáčející hřídele. Teprve až v roce 1946 Johnvon Neumann vytvořil „von Neumannovo schéma počítače“, která popisuje počítačjako zařízení složené z paměti, procesoru a vstupních a výstupních zařízení, kterépracuje na základě dvojkové soustavy(2). Do padesátých let byli tedy počítače analogové (tzv. Počítače 0. generace). Vroce 1951 byl podle von Neumannova schématu sestrojen první digitální počítač(počátek generace 1. počítačů). Během této dekády se o využití počítačů začalazajímat i americká armáda a vývoj nových modelů začal být obrovským způsobemdotován. Elektronky byli nahrazeny tranzistory, a v roce 1956 byl vynálezemprvního pevného disku položen základní kámen dnešního způsobu „skladování“dat. Koncem 50. let byl v počítači použit první integrovaný obvod. Padesátá létabyla rovněž velkým rozvojem pro televize, neboť ty byli v té době již masověvyráběny, a koncem roku 1958 byli již televize natolik rozšířené, že i včeskoslovensku probíhalo vysílání 7 dní v týdnu. V šedesátých letech pak ntegrované obvody začali být vyráběny masově ajejich kapacita se zvětšovala exponenciální rychlostí. Gordon Moore,spolukazkladatel firmy IBM dokonce o této závratné rychlosti zdokonalování vyřklvětu, která se později stala tzv. Mooreovým zákonem – „počet tranzistorů, kterémohou být umístěny na integrovaný okruh se při zachování stejné ceny zhrubakaždých 18 měsíců zdvojnásobí„(3). Během první poloviny šedesátých let bylo takéDouglasem Engelbartem vyvinuto první polohovácí zařízení – myš. Přibližně v tésamé době byla stanovena tabulka ASCII, díky níž bylo možné vyměňovat datadaleko jednodušším způsobem. V roce 1967 byli firmou IBM představeny prvnídiskety (tehdy ještě 8"). Finálně v roce 1969 byla hlavně díky financování odministerstva obrany USA spuštěna síť ARPAnet – předchůdce dnešního internetu –který v té době propojoval pouze 4 americké univerzity – o kterém nikdo ještěnetušil jaká budounost na něj čeká. V této době počítače udělali ohromný skok kupředu zejména po softwarovéstránce. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vzniklali prvníprogramovatelné čipy a spolu s nimi i stále propracovanější operační systémy. Vroce 1975 už měli počítače natolik jednoduché – respektive pochopitelné aovladatelné – operační systémy, že bylo možné je začít vyrábět i pro veřejnost.Mezitím se stálě ještě nenápadnou rychlostí rozrůstal ARPAnet, který v roce 1974byl již rozšířen na univerzitách po celém území USA a bylo tedy zapotřebí stanovitjednotnou normu komunikace – a tak se zrodili IP adresy a spolu s nimi se začali
  3. 3. vyvíjet protokoly TCP/IP. Tímto krokem bylo zmožněno snadné rozrůstání sítě dobudoucna, neboť zavádění nových zařízen í do sítě začalo být daleko jednodušší. V roce 1983 síť ARPAnet překročila hranici 1000 síťových uzlů, což o rokpozději vedlo k zavedení doménového systému DNS. Tento moment byl v podstatězrozením internetu, avšak se mu tak ještě neříkalo. V průběhu následujících let sedo sítě začalo připojovat obrovské množství dalších rařízení a finálně v roce 1991byl spuětěna služba DOPHER a o rok později zaveden standart WWW, čím sezrodil internet, který dnes každý z nás zná a používá.
  4. 4. Zdroje: 1 NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook [online].E- polis.cz, 3. červen 2009. [cit. 2012-12-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/380-nova-media-pripadova- studie-facebook.html>. ISSN 1801-1438. 2 PAVLÍKOVÁ, Václava. Počítač a jeho vývoj. [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://home.zcu.cz/~vaclavap/ 3 KOVÁŘ, Petr. Historie výpočetní techniky v československu: Dějiny matematických strojů 1950-1975 [online]. 2005-2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/ 4 MARSHALL, Dave. History of the Internet: Timeline. [online]. [cit. 2012- 12-20]. Dostupné z: http://www.netvalley.com/archives/mirrors/davemarsh-timeline-1.htm

×