Kpi závěrečný úkol
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Kpi závěrečný úkol

on

  • 445 views

 

Statistics

Views

Total Views
445
Views on SlideShare
445
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
1
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Kpi závěrečný úkol Kpi závěrečný úkol Document Transcript

  • Závěrečný úkol kurzu KPI Vznik islámské mešity v Brně v kontextu medializované diskuze o islámské hrozbě pro ČRStudent: Martínková Lenka (397457)Humanitní studia (Mezinárodní vztahy-Anglický jazyk a literatura)Bakalářské prezenční studiumImatrikulačný ročník 2011 1. Argumentace - Proč právě toto téma? Rozhodla jsem se zpracovat toto téma, již během studia na střední škole a vzhledem k jeho přetrvávající aktuálnosti jej opět využít a přepracovat a doplnit. Studuji Mezinárodní vztahy a specializuji se na oblast blízkého východu, právě proto jsem si vybrala téma, které se zabývá mými studijními zájmy. V současné
  • době se velmi hovoří o islámské hrozbě pro Evropu, ohrožení naší křesťanské civilizace a kultury,zalidnění netolerantní menšinou, mající mnoho dětí a neintegrující se do našich tradic. Přinášejí si sebousvé náboženství a kulturu. Media ovšem přinášejí veřejnosti velmi zaujatý a nekompletní pohled.Islamofobie je fenoménem moderní Evropy a přitom vzniká především z nedostatku informací a jejichpřekroucení v zájmu reklamy a většího prodeje tiskovin nebo také jako politické bonmoty. Ale jakvlastně probíhá ve skutečnosti integrace například u nás v Brně? Na tuto otázku vám ráda odpovímv následujících řádcích.Anotace :Následující text je součástí mé odborné práce do kurzu Evropa a islámský svět EVS124. V této prácijsem se orientovala na vztah ČR k islámskému vyznání, a jakým způsobem se i v naší republiceprosazuje vliv tohoto náboženství díky velkému přílivu imigrantů v posledních desetiletích. Muslimskámenšina je výrazným tématem posledních let a věřím, že mnoho nedorozumění vzniká z nedostatkuinformací. Svou prací jsem chtěla přispět i informovanosti a ujasnit důležité body pro veřejnost bezfabulací a emotivních podnětů.Klíčová slova:Islamofobie - chorobný strach z islámuIslám - muslimské monoteistické náboženství uznávající boha AlláhaMuslim - vyznavač islámu, mohamedán, musulmanMešita - islámský chrámImigrace - přistěhovalectví, přistěhování; dovoz kapitáluCitováno z: ( KUČERA, Radek. ABZ.cz: slovník cizích slov. ABZ.cz [online]. 2005-2006 [cit. 2012-12-22].Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ )2. Muslimská obec v Brně
  • Proč vznikla? Muslimská obec měla za úkol zjistit počet muslimů na našem území a z nich počet praktikujících. Toto číslo bylo důležité z hlediska podpory pro registraci organizace a pro zaměření její další činnosti. Hlavním cílem bylo sjednotit muslimskou společnost a dát jim dojem sounáležitosti a jednoty, přestože žijí v cizí zemi, kde jsou jejich náboženské motivy často popírány a odsuzovány. Muslimská obec měla bránit diskriminaci a poskytnout věřícím právní ochranu a zastání. Také bylo důležitým aspektem dosáhnout legálního uznání muslimských svátostí ( obřadů sňatku, pohřbu,...).1.1 Vznik Muslimské obce České země byly až do 20. Století pouze minimálně ovlivněny muslimským obyvatelstvem. Jediné letmé zmínky o dalekých krajích a jejich obyvatelích najdeme v cestopisech několika šlechticů, kteří se vydali na východ za dobrodružstvím nebo za obchodem. Ve středověku nepřicházeli arabští obchodníci až do našich zemí. Díky naší poloze jsme s islámem neměli, co dočinění jako s náboženstvím až do let 1918, kdy se kvůli vzniku nových hranic do našich zemí stěhovalo mnoho balkánských muslimů. Do té doby pro nás byl muslim synonymum pro turecké nebezpečí. Možná právě z těchto dní pochází přetrvávající nedůvěra a obava. Muslimové, kteří sem přišli po roce 1918 především kvůli lepším hospodářským podmínkám, prozíravě své vyznání skrývali a praktikovali o samotě. V další vlně se do českých zemí přistěhovali imigranti muslimského vyznání ze SSSR, především Čerkesové a Tataři. První myšlenka na vznik Muslimské obce vzešla ve třicátých letech 20.st.. Muslimové ve větších městech, jako je Praha, Brno a Zlín, se začali spontánně sdružovat kvůli svému náboženskému přesvědčení a tradicím jejich území, které si sem přivezli. První jasnější podobu získaly návrhy až koncem roku 1934. Dne 8. Listopadu byla založena „Moslimská náboženská obec pro Československo s ústředím v Praze“. Za vznikem této organizace stáli tři lidé. Egyptský generální konzul Abd al-Hamíd al-Bába bej, indický muslimský intelektuál Dr. Sajjid Hasan Mrzá chán a český publicista Mohamed Abdallah ( Bohdan) Brikcius. Z jejich podnětu se v Praze začala scházet skupina praktikujících muslimů.1.2 Další vývoj muslimské obce V roce 1934/1935, kdy byla obec založena, tvořilo ji cca 700 členů, kteří se k obci veřejně hlásili i přes hrozbu diskriminace a možného násilí z řad ostatního obyvatelstva. Během druhé světové války
  • bylo pro muslimské obyvatelstvo bezpečnější se příliš nezviditelňovat, a tak zažila organizace dobu útlumu a od své činnosti téměř upustila. Díky dalšímu politickému vývoji se Muslimské obci podařilo vrátit ke svému původnímu záměru až po roce 1989. Dne 30. května 1992 se konala Valná hromada, na které bylo řečeno: Muslimové se u nás setkávají s řadou potíží při jednání s úřady a zaměstnavateli, při prosazování svých práv na důstojný, klidný a svobodný život a vykonávání obřadů.“ Muslimská obec začala obnovovat svou činnost ve snaze navázat na základy z předválečné doby. Po listopadu 1989 došlo ve vývoji muslimské obce k zásadním změnám. Muslimové začali zakládat vlastní organizace, které byly postupem času registrovány a podařilo se jim získat právní status. Po mnoha složitostech získalo registraci i „ Ústředí muslimských obcí v ČR“, které mělo zastřešovat ostatní organizace a dohlížet na jejich činnost. Díky tomu se muslimskému obyvatelstvu podařilo vybudovat zázemí pro své kulturní, náboženské i společenské aktivity a organizace za ně zodpovídající. V roce 1998 bylo v ČR na 600 muslimů, kteří se aktivně zapojovali do chodu těchto organizací. Téměř desetinu z nich tvořili čeští konvertité, dále pak cizinci, jejich počet díky imigraci po roce 1989 narůstal. Imigrace dalšího muslimského obyvatelstva výrazně ovlivnila chod s strukturu těchto organizací. Mezi imigranty se nalézali studenti, turisté, uprchlíci, obchodníci a další. Mnoha imigrantům se podařilo v Čechách získat povolení k trvalému či dlouhodobému pobytu nebo politický azyl. Přibývalo i množství českých konvertitů, díky rozšíření informací prostřednictvím médií, cestování, literatury a studia.1.2.1 Islámská nadace v Brně Islámská nadace v Brně začala vznikat v 90. letech. V roce 1995 nadace koupila pozemek na Vídeňské ulici a podala žádost o povolení stavby mešity. Návrh stavby místní orgány zamítly a Rada městské části Brno-střed, stavbu mešity po mnoha úředních průtazích a s mnoha podmínkami povolila v lednu 1997. Hlavní podmínkou bylo, že stavba nebude nést žádné výraznější architektonické prvky, jako např. minaret. Mešita byla otevřena v roce 1998. Islámská nadace byla zaregistrována ke dni 31. Prosince 1998 a navázala tak na působení předešlé organizace. Ústředí muslimských náboženských obcí bylo nuceno projít složitým registračním procesem. Když byl v roce 1991 ustanoven vznik Ústředí muslimských náboženských obcí, nebyla ještě muslimská obec uvedena na seznamu uznávaných a registrovaných církví a náboženských
  • společností. Teprve v květnu na schůzi Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR byly stanovy schváleny. 3. Zdroje:1) MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. Islám v srdci Evropy. 1. vyd. Praha: Academia, 2007.ISBN 978-80-200-1554-9.2) TOPINKA, Daniel. INTEGRAČNÍ PROCES MUSLIMŮ V ČESKÉ REPUBLICE – PILOTNÍ PROJEKT: Výzkumnázpráva[online]. Ostrava: VeryVision, s.r.o., 2006/2007[cit. 2012-04-24].. Dostupné z:http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/dokument/2007/integrace_muslimu.pdf )3) Mešita Brno. Islámská nadace v Brně [online]. 2008 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: www.mesita.cz 4. Hodnocení zdroje: Ad 1) Monografie od Miloše Mendela je velmi zajímavým a komplexním zdrojem informací o islámské komunitě na území Československa. Je jedinou knihou, která tuto etapu vývoje islámu u nás mapuje. Je postavena na přímých datech získaných z rozhovorů a samotné účasti u většiny záchytných okamžiků. Hlavní myšlenkou knihy je autenticita a snaha informovat širokou veřejnost o probíraném tématu. Ad 2) Jedná se o výzkumná data, která přibližují realitu. Podle dostupných informací v tomto projektu můžeme lépe ohodnotit a posoudit současnou situaci a pochopit dilema, která musí muslimská komunita denně řešit. Přináší nám objektivní pohled na medializované téma, které mnohdy díky publicitě nerelevantních útržků získává zcela jiné rozměry. Kromě přehlednosti projektu je důležitá právě objektivita, kterou mnoho publikací zabývající se stejným problémem postrádá. Ad 3) Abychom mohli chronologicky poskládat informace, je třeba mít kompletní přehled a proto je vzácným zdrojem informací webový portál samotné mešity, která je zároveň kulturním centrem muslimské komunity v Brně. Její prostředí je motivující a mnoho vypovídá o vnitřních vztazích a
  • problémech komunity. Pro objasnění postavení muslimů v ČR je nedocenitelným zdrojem necenzurovaných informací. Také přináší pohled na jednání města Brna a jeho občanů vůči menšině a obávanému ne příliš důkladně známému náboženství.5. Infografika: