• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Kreativní práce s informacemi
 

Kreativní práce s informacemi

on

  • 4,989 views

Autorka: Dagmar Chytková ...

Autorka: Dagmar Chytková
Skripta k předmětu Kreativní práce s informacemi.

Korektura ještě stále probíhá, aktualizovaná verze bude k dispozici během září. Do této doby prosím omluvte případné chyby.

Statistics

Views

Total Views
4,989
Views on SlideShare
4,755
Embed Views
234

Actions

Likes
3
Downloads
68
Comments
0

4 Embeds 234

http://www.ceinve.cz.usrfiles.com 146
http://static.usrfiles.com 64
http://honzziku.wix.com.usrfiles.com 23
http://htmlcomponentservice.appspot.com 1

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

CC Attribution-NonCommercial-ShareAlike LicenseCC Attribution-NonCommercial-ShareAlike LicenseCC Attribution-NonCommercial-ShareAlike License

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Kreativní práce s informacemi Kreativní práce s informacemi Document Transcript

    • KREATIVNÍ PRÁCE S INFORMACEMI Dagmar Chytková
    • Uvedená práce podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Dílo vzniklo v rámci projektu CEINVE Centrum informačního vzdělávání: rozvoj informační gramotnosti na MU. Kreativní práce s informacemi Dagmar Chytková Sazba: Michal Černý Jazyková korektura: Pavlína Mazáčová 1. vydání Dostupné také z: http://www.slideshare.net/CEINVE/kreativn-prce-s-informacemi.
    • Obsah
    • Slovo úvodem V dnešní době se stále častěji setkáváme s požadavkem rozvoje kritického a kreativního myšlení. Akcent na tyto schopnosti můžeme nalézt jak ve školství, tak v pracovním životě. Cílem skript předmětu Kreativní práce s informacemi je podat základní přehled o metodách, které podporují kritické a kreativní myšlení a učí jejich rozvoji. Metody vycházejí z knih a článků různých autorů a ze zkušeností lektorů projektů CEINVE na Masarykově univerzitě v Brně. Ve skriptech naleznete metody zaměřené na tvůrčí psaní, aktivní čtení, paměťové techniky, vizualizaci, ale také metody z oblasti argumentace, umění naslouchat či sdílení informací a znalostí. Věřím, že tato skripta pomohou všem, kteří se v této problematice chtějí zdokonalovat, při aplikování nabytých znalostí v studijním, pracovním i soukromém životě. O autorce Studovala Informační studia a knihovnictví a Český jazyk a literaturu na FF MU. Chvíli pracovala v nakladatelství a v knihovnách, až zakotvila v projektu CEINVE. Již několikátým rokem se podílí na tvorbě a tutorování e-learningových kurzů z oblasti informační gramotnosti. Zajímá se o kreativní a kritické přístupy k informacím, o  reativní techniky a rozvoj soft skills. Je velká fanynka myšlenkových map, které používá v pracovním i soukromém životě. V několika slovech by se charakterizovala jako lektorka a tutorka, čtenářka dobrých knih, sběratelka cruelty free kuchařek, fotografka, kreativní tvůrkyně a podnájemnice jedné kočky. CHYTKOVÁ, Dagmar. Kreativní práce s informacemi [online]. Brno: Flow, 2013, 144 s. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/kreativn-prce-sinformacemi.
    • Myšlení V úvodu se zaměříme na problematiku myšlení. Za myšlení můžeme považovat proces zpracování a použití informací, a právě s informacemi se budeme učit efektivně pracovat. Zaměříme se především na kritické a kreativní myšlení, protože právě tento myšlenkový proces pomáhá překonávat překážky, hledat řešení a provádět hodnocení. Při nácviku různých druhů myšlení zdokonalujete tvorbu vlastních myšlenek, argumentů a nápadů. Na kreativní a kritické myšlení je kladen v dnešní době velký důraz, je často vyžadováno pro přijetí do zaměstnání, mnohdy se s různými úkoly zkoumajícími myšlení setkáte i při přijímacích pohovorech. Neméně důležité je kritické a kreativní myšlení při studiu. Klíčové pojmy Myšlení Kritické myšlení Kreativní myšlení Laterální myšlení činnost mozku při zpracovávání a používání informací. proces kritické práce s informacemi, hodnocení a analýza. tvoření nových informací na základě předchozích osobních poznatků. proces myšlení, při kterém se hledají alternativy a jiné postupy a možnosti. 5
    • Teorie Myšlení zahrnuje v širším slova smyslu všechny mentální činnosti. V užším slova smyslu jde o činnosti zpracování a použití informací. Nelze ho zcela oddělit od vědomí a vnímání. Jako synonymum k pojmu myšlení se používá sousloví kognitivní funkce. Myšlení je charakterizováno poznávacím procesem, který je zaměřen na řešení problému. Za základní element poznávacího procesu je považován pojem. Můžeme vytvořit typologii myšlení z různých hledisek: Často se setkáme s dělením na myšlení: »» konkrétní – pracuje s vjemy (např. při vaření), »» názorné – pracuje s představami (např. při plánování), »» abstraktní – pracuje se znaky a symboly (např. pojmové myšlení). Podle dosaženého závěru dělíme myšlení na: »» analytické – závěr obsahuje to, co bylo obsahem až výchozích údajů, »» syntetické – závěr obsahuje to, co ve výchozích údajích obsaženo nebylo (hledání řešení). Podle toho, jakým směrem se myšlení ubírá, rozlišujeme myšlení: »» konvergentní – jde o lineární myšlení, které hledá jeden logický závěr, »» divergentní – jedná se o laterální rozbíhavé myšlení, výsledkem může být více variant řešení. Proces myšlení Integrovaný model myšlení HOTS, jehož autory jsou pracovníci Státní univerzity v Iowe (http://www. iastate.edu/), ukazuje, jak vypadá komplexní proces myšlení. Model znázorňuje proces myšlení složený ze tří pilířů: základního myšlení (vědomostní základ), kritického myšlení a kreativního myšlení. Horní pilíř reprezentuje základní myšlení, tzv. vědomostní základ. Ten si člověk tvoří procesem učení a následným vybavením z paměti. Tento pilíř není přímo procesem myšlení, ale je třeba jej do komplexního procesu zařadit, neboť tvoří základ a východisko pro myšlení. Patří sem proces řešení problému, rozhodování atp. V tomto procesu dochází k osvojování poznatků a k jejich vybavování. Spodní pilíře reprezentují kritické a kreativní myšlení. Liší se od vědomostního základu tím, že s informací pracují aktivně, tedy ji přetvářejí, reorganizují (kritické myšlení) či nově objevují (kreativní myšlení). Jednotlivé pilíře se navzájem ovlivňují a je mezi nimi interakce. Nelze mezi nimi vytvářet hranice – abychom mohli tvořivě či kriticky myslet, potřebujeme mít vědomostní základ. Celý model myšlení je procesem myšlení každého člověka bez ohledu na jeho národnost, pohlaví apod. 6
    • Každý jedinec má však jinak rozvinuté jednotlivé oblasti. Ačkoliv se někomu může zdát, že kritické a kreativní myšlení se navzájem vylučují, opak je pravdou. V nejlepším případě se totiž oba druhy myšlení doplňují. Při kritickém a kreativním myšlení pracujeme s informací aktivně. Buď ji reorganizujeme, hodnotíme – pak se jedná o kritické myšlení, nebo tvoříme informaci novou – pak mluvíme o kreativním myšlení. Bez kreativního myšlení se ochudíte o celou řadu variant, bez kritického myšlení je nedokážete správně hodnotit a vybrat pouze kvalitní varianty. Kreativní myšlení Jedná se o proces, kdy po osvojení si nové informace a její kritické reorganizace vytvoříme nový poznatek (sami či s pomocí). Jde v první řadě o divergentní (rozbíhavé) myšlení, jehož výsledkem je několik nápadů/myšlenek. Opakem divergentního myšlení je myšlení konvergentní, tedy sbíhavé, což je postup směřující k jednomu řešení, jedné myšlence. Jeden proces nemůže být bez druhého, neboť často potřebujeme nejdříve najít několik nápadů a následně vybrat jeden nejvhodnější. O podobných pojmech, laterálním a lineárním myšlení, hovořil již Edward de Bono (např. v knize Lateral Thinking, 1970). Lineární myšlení je proces probíhající v jednotlivých krocích za sebou, používá logické postupy. Laterální myšlení hledá různé možnosti, postupy, alternativní způsoby interpretace, nebojí se vybočit za hranice obecného. Základní přehled podává tabulka. Lineární myšlení (konverLaterální myšlení (divergentní) gentní) Hledání jednoho řešení Hledání alternativ Hledání jednoho směru Tvoření různých směrů vedoucího k cíli Sekvenční postup Dělání skoků Hodnocení Nehodnocení Vylučování nepodstatných Nevylučování nepodstatných informací informací Statická klasifikace Nestatická klasifikace Zaručení minimálního řešení Zvyšování šance nalezení maximálního počtu řešení (bez záruky) 7
    • Do oblasti kreativního myšlení můžeme zařadit syntézu, elaboraci a imaginaci. »» Syntézou můžeme rozumět proces sumarizace (tvoření celků), kombinování částí do nových celků, plánování apod. »» Imaginace zahrnuje vymýšlení, předvídání, často jde o vnuknutí myšlenky. »» Elaborace je proces rozvíjení nové myšlenky, patří sem např. konkretizace (specifikace) či modifikace (změna). Většina definic se shoduje v tom, že kreativita je myšlení, které přináší něco nového, originálního, užitečného. Vykročíme mimo hranice, za prostor, kde se cítíme celkem bezpečně. Při kreativním myšlení porušujeme svoje hranice, vybočujeme z konvence. Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj hovoří o kreativitě jako o schopnosti, procesu a postoji. Schopnost kreativně myslet spočívá v představování si, vymýšlení nových věcí, tvoření. Proces je pak práce, myšlenková činnost, díky které vzniká něco nové a užitečné. Postojem můžeme myslet určitou flexibilitu a hravost osoby, umění přijmout změnu. Kritické myšlení Kritické myšlení je myšlení nezávislé, každá osoba si tvoří své vlastní názory, své hodnoty a svá přesvědčení. Jde o svobodu myšlení, kdy myslíme sami za sebe, kdy sami rozhodujeme o složitých otázkách. Cílem kritického myšlení není zisk znalostí, ale naopak znalost dané problematiky je východiskem pro kritické myšlení. Pro tvorbu úvah je třeba mít shromážděná fakta, hypotézy, teorie či pojmy o dané problematice. Kritické myšlení je tedy proces, kdy pracujeme s daty již získanými a naučenými. Kritické myšlení také učí porozumět textům a uchovat si z nich potřebné informace různého druhu. Tradiční učení tak činí osobitějším a smysluplnějším, zároveň také užitečným a trvalým. Skutečné učení s využitím prvků kritického myšlení se totiž na každé úrovni vyznačuje snahou řešit problémy a odpovídat na otázky, které vyvstanou ze studentova vlastního zájmu a z jeho potřeb. Do kritického myšlení můžeme zařadit analýzu, syntézu a hodnocení. »» Za syntézu považujeme logické myšlení či porovnávání. »» Analýza je proces klasifikace (kategorizace, identifikace předpokladů či nacházení souvislostí apod.). »» Hodnocení lze chápat jako hodnocení informací, ale také umění stanovit priority, ověřovat, rozpoznávat chybné závěry či určovat kritéria. Hemisféry Hemisféra je párová struktura koncového mozku. Americký neurobiolog Roger Sperry objevil v 60. letech 20. století funkce pravé a levé hemisféry. Získal Nobelovu cenu a způsobil velký zájem o zkoumání hemisfér, zejména té pravé. Levá hemisféra byla popsána jako ta analytická, která je centrem myšlení, pravá pak jako oblast kreativity a emocí. Pokud vás toto rozdělení zajímá, podívejte se na zjednodušený přehled. 8
    • levá hemisféra pravá hemisféra Slova, čísla Imaginace, obrazy Kontrola, strategie Smysl, barvy Analýza, logika Syntéza Kategorizace Pocity, emoce Linearita Lateralita V dnešní době někteří odborníci (např. neuroložka Nicol Beckerová z univerzity v Tubingenu) zpochybňují Sperryho rozdělení a tvrdí, že obě hemisféry jsou za různé funkce zodpovědné stejnou měrou. Výzkum není ukončen, proto zde nebude uveden definitivní soud. Podle Nicka Halla dochází v mozku každých cca 100 minut k přepnutí aktivit z jedné hemisféry do druhé. Podle této teorie by se pak dalo vysvětlit, proč nám jde práce chvíli od ruky a jindy při ní musíme vynakládat velké úsilí. V mozku máme miliardy neuronů. Každý neuron je velmi výkonný systém pro zpracování a přenos informace. Neuron je složen z jádra, dendritů a axonu. Axon je hlavním výstupem pro informace přenášené z buňky. Neuronem putuje elektrický impuls a přenáší se jím chemické impulsy. Právě chemické látky jsou hlavními přenašeči zpráv v mozku. Přenos probíhá pomocí synapsí (spojení mezi buňkami). Přenosem zpráv vznikají elektromagnetické cesty, tzv. „paměťové stopy“. Mozek pak funguje tak, že čím častěji opakujete vzorce či mapy myšlenek, tím menší je odpor. Opakování samo zvyšuje pravděpodobnost dalšího opakování. O paměti se více dozvíte v kapitole Paměťové techniky. Zdroje 1. BONO, Edward de. Šest klobouků aneb Jak myslet. Praha: Argo, 1997. 185 s. ISBN 80-7203128-7. 2. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. Brno: Computer Press, 2011. 213 s. ISBN 978-80-2512-910-4. 3. CALDWELL, Barbara a Dennis DAKE. Iowa Department of Education Integrated HOTS Thinking Model. NAB, a living curriculum [online]. Department of Art & Design, Iowa State University, ©1999, 2000. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z www: http://www.design. iastate.edu/NAB/about/hots/hots.html. 4. CHYTKOVÁ, Dagmar. Kritické a kreativní myšlení v informačním vzdělávání. Knihovny současnosti 2012. Str. 46-52. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2012. ISBN 978-80-86249-650. 5. MACNEILAGE, Peter F. a Lesley J. Rogers a Giorgio Vallortigara. Proč má mozek dvě 9
    • strany? Scientific American. 2011, č. 1. 6. PULDA, Michal. Kreativní řešení problémů: Kreativní vs. Kritické myšlení [CPS 1. díl]. ProberemeTO. [online]. 20. 11. 2010. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.probermeto.cz/clanky/kreativni-reseni-problemu-o-kreativite-cps-1-dil. 7. SMETÁNKA, Jan. Kreativita prochází nosem. Psychologie.cz [online]. 24. 11. 2011 [cit. 2013-1-31]. Dostupné z: http://psychologie.cz/kreativita-prochazi-nosem. 8. STEELOVÁ, Jeannie L. , Kurtis S. MEREDITH, Charles TEMPLE a Scott WALTER. Co je kritické myšlení (vymezení pojmů a rámce E-U-R). Příručka 1. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007. s. 8. 9. [STEHLÍK, Luděk.] Myšlení. [online prezentace]. [cit. 2013-01-04]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra psychologie, 2009-2010. Dostupné z: http://psychologie.ff.cuni.cz/studium/prf/mysleni.pdf. 10. ZIMMER, Carl. 100 bilionů spojů. Scientific American. 2011, č. 1. 11. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. 316 s. ISBN 80-251-1457-5. K zamyšlení »» Jak jste se na kreativitu a kritické myšlení dívali před tímto textem a nyní? Změnilo se něco? »» Jaké další myšlení byste zařadili do komplexního procesu myšlení? »» Jaký názor na teorii hemisfér máte vy? 10
    • Kreativita Žijeme ve věku inteligence. Je potřeba přijít s inteligentními strategiemi, pokud chceme být efektivní a produktivní. Howard Gardner, americký vývojový psycholog, popsal existenci několika inteligencí: verbální, číselné, smyslové, prostorové, kinestetické, osobní, sociální a duchovně-etické. Věk inteligence se stal zdrojem rozsáhlého neurologického výzkumu. Lidé jsou fascinováni mozkem a jeho možnostmi. Harvard Busness Review uvedl na jedné své obálce titulek, že „Hrozí krize kreativity“ (Buzan, Myšlenkové mapy v byznysu). Tato krize není způsobena nedostatkem zdrojů kreativity, ale spočívá ve špatném zacházení s něčím, co je v podstatě nevyčerpatelné. Stačilo by naučit se pracovat se znalostmi, umět je tvořit, shrnovat, ukládat, přemýšlet o  postupných informacích a řešit problémy. K efektivní práci s informacemi i řešení problémů vám mohou pomoci různé kreativní techniky, o kterých se dozvíte v dalších modulech. Nyní se podívejme na to, co je to kreativita. Klíčové pojmy Kreativita Bloky kreativity myšlení, pomocí kterého vzniká něco nového a přínosného. z různých příčin nemožnost najít kreativní řešení. 11
    • Teorie Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj definuje kreativitu jako: schopnost »» představit si nebo vymyslet něco nového, »» tvořit nápady, řešení nebo díla atd. za použití kombinace, změny či reaplikace existujících nápadů, postoj »» souhlasu, přijetí změny, »» ochoty hrát si s nápady a myšlenkami, »» flexibility, proces charakterizovaný »» tvrdou prací, »» prostorem pro improvizaci, »» kontinuální myšlenkovou činností. Obecně lze říci, že kreativita je styl myšlení, přičemž vzniklé dílo či řešení problému je nové, užitečné, správné, přínosné a objevné. Kreativní osobnost Na člověka můžeme z pohledu kreativity pohlížet podle dispozic (vlastnosti, nadání apod.) a procedur (jednání, činy, uvažování). Mnozí psychologové vytvořili definice rysů kreativní osobnosti. Nejčastěji se uvádějí: »» flexibilita – schopnost člověka opustit staré řešení a postoupit k dalšímu, »» ochota riskovat – vědomí toho, že ne vždy bude výsledek ohromující, vyhovující a funkční, »» oproštění od stereotypů – např. od stereotypů sexuálních rolí, »» vytrvalost – T. A. Edison provedl 1000 neúspěšných pokusů, než zkonstruoval žárovku, »» odvaha – kreativní jedinec riskuje (status quo, situaci), ale s odvahou jde proces lépe, »» vystoupení z hranic – neomezovat se limity a vidět věci z jiných úhlů, »» vícevrstevné vnímání – tolerance vůči dvojznačnosti, vnímání více variant. Lineární a laterální kreativita Kreativitu můžeme také rozdělit na lineární a laterální. Lineární kreativita vytváří logická spojení, pomáhá v rozhodování a hledání optimálního řešení. Řídí se vzorcem dobré x špatné. Laterální kreativita je spíše intuitivní, nesrovnává, ale tvoří nové vazby a vztah definuje k nově příchozímu elementu. Řídí se vzorcem líbí x nelíbí. 12
    • Aplikace a příklady Než se v následujících kapitolách pustíme do různých kreativních technik, přečtěte si příběh o jednom skutečném kreativním jedinci. Text pochází z knihy Kreativita a její rozvoj od Petra Žáka, str. 23. Jak vypočítat výšku mrakodrapu pomocí barometru? Při zkoušce z fyziky na univerzitě v Kodani dostal jeden ze studentů následující zadání: „Popište, jak lze určit výšku mrakodrapu pomocí barometru.“ Student velmi rychle odpověděl: „Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak spustíte barometr ze střechy mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška barometru se rovná výšce budovy.“ Tato vysoce originální odpověď tak rozzuřila zkoušejícího, že studenta vyhodil. Student se odvolal na základě toho, že jeho odpověď byla nepochybně správná, a univerzita jmenovala nezávislého arbitra, aby případ rozhodl. Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná, ale neukázala žádné zjevné znalosti fyziky. K vyřešení problému bylo rozhodnuto zavolat studenta a dát mu šest minut, během kterých by měl ve slovních odpovědích prokázat alespoň minimální obeznámenost se základními principy fyziky. Student seděl tiše pět minut, čelo zamračené přemýšlením. Arbitr mu připomněl, že čas už uplynul, a student na to odpověděl, že má několik velmi závažných odpovědí, ale nemůže se rozhodnout, kterou použít. Když mu bylo doporučeno, aby si pospíšil, student odpověděl: „Zaprvé můžete vzít barometr na střechu mrakodrapu, hodit ho přes okraj dolů a měřit čas, než barometr dopadne na zem. Výšku budovy lze spočítat podle vzorce H = 0,5 g t2. Pro barometr to ale bude smůla. Nebo, pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na zem a měřit délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom je jednoduchou záležitostí pomocí poměrné aritmetiky spočítat výšku mrakodrapu. „Pokud byste ovšem chtěli být vysoce vědečtí, mohli byste upevnit krátký kus provázku k barometru a zhoupnout jím jako kyvadlem, nejdřív k zemi a pak ke střeše mrakodrapu. Výška se vypočítá z rozdílu v gravitační síle. Nebo jestli má mrakodrap venku únikové schodiště, bylo by jednodušší vyjít nahoru a označovat celou výšku budovy pomocí délky barometru a pak to sečíst. Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na střeše mrakodrapu a pak u země, potom převést rozdíl tlaků v milibarech na stopy a dostali byste tak výšku budovy. Protože jsme ale trvale nabádáni, abychom uplatňovali nezávislé myšlení a používali vědecké metody, bylo by nepochybně nejlepší zaklepat na domovníkovy dveře a říct mu: Kdybyste chtěl pěkný nový barometr, dal bych vám tenhle, když mi sdělíte výšku tohoto mrakodrapu.“ Ten student byl Niels Bohr, jediný člověk z Dánska, který získal Nobelovu cenu za fyziku. Vyzkoušejte si spojit čtyřmi přímkami těchto devět bodů. Přímky na sebe musí navazovat (udělejte to tedy jedním tahem). Řešení najdete na konci modulu. 13
    • Tipy a triky Při kreativním procesu se můžete setkat se situací, kdy budete motivovaní, budete mít cíl, ale přesto nebudete moci najít kreativní řešení (nebude použitelné, bude zvoleno nesprávně apod.). J. L. Adams mluví o tzv. blocích a ve své knize Conceptual Blockbusting se věnuje jejich odstraňování. Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj popisuje tyto příčiny překážek v tvořivosti: »» Kritická povaha – jedinec s příliš kritickou povahou většinou nemění své názory a přesvědčení a přistupuje k problému s přesně danými kritérii. »» Špatná dieta – špatná životospráva může mít vliv na myšlenkový proces jednotlivce. Nebezpečné je především přijímání jednoduchých sacharidů. Zaměřte se na konzumaci čerstvé zeleniny a ovoce a nepražených nesolených ořechů (ne nadarmo nám vlašský ořech připomíná tvar mozku). »» Špatná tělesná kondice – při únavě se špatně myslí, stejně tak má na myšlení neblahý vliv nemoc, těžký vzduch (větrejte!), dlouhodobě sedavá činnost a práce bez přestávky. »» Strach – strach je emocí, která může mít na myšlení pozitivní i negativní vliv. Může se jednat o strach: »» z odmítnutí řešení, »» z nezvládnutí úkolu, »» z osobního zesměšnění, »» ze ztráty hrdosti, »» z nedostatečně kreativního procesu a výstupu. »» Tendence k osobnímu prospěchu – obecná tendence „urvi, co můžeš“ nepodporuje tvůrčí myšlení. Nejlepší je strategie win-win (výhra/přínos pro obě strany), při které jde o konstruktivní jednání a obě strany se považují za užitečné a vítězné. »» Špatný stav skupiny – je potřeba dbát na celkové naladění skupiny. »» Vysoce vyvinuté superego – na škodu je příliš aktivní svědomí plné zákazů daných výchovou, vzděláním, kulturním prostředím apod. »» Konzervativní zvyklosti – problémem je obava z narušení status quo. Mnohdy se jedná o strach z toho, že budeme muset vystoupit z našich zvyklostí a aktivně provést změnu. »» Nevhodný způsob dotazování – pokud techniku či kreativní proces nechápeme dobře, nemůže nás nikdy dovést k správnému výsledku. »» Myšlenková nepružnost a neschopnost změnit úhel pohledu – je vhodné prosazovat myšlení ve více rovinách, měnit způsoby uvažování, hodnocení, být flexibilní. To platí i pro aplikování technik, neboť i sám kreativní proces se může stát nepružným (např. když budeme stále provádět pouze brainstorming). »» Časová tíseň – nedostatek času (i jiných zdrojů) je limitem pro kreativní myšlení. A limity nejsou v kreativitě žádány. Není proto vhodné kreativní technice věnovat kratší čas, než jaký je doporučován. Nedošlo by tak k celkovému naplnění. Když zjistíte, že jste blokovaní, měli byste si definovat, o jaké bloky se jedná, najít příčinu a tu odstranit. Většinu bloků odstraníte tréninkem a praktikováním různých kreativních rozcviček (tak můžete např. měnit svůj postoj, stereotypy či strach). Jiné příčiny můžete odstranit jinak (změna času, stravy, pracovní skupiny). Zajímá-li vás tato problematika, nalistujte si u Petra Žáka strany 48–72. 14
    • Pokud někdy dostanete zadání, abyste vyřešili úkol, zkuste se nad ním zamyslet kreativně. Řídit se můžete např. naším desaterem. 10 rychlých tipů, jak být kreativní 1. Nehodnoťte. Kvantita je v počátku důležitější než kvalita. Na kvalitu se zaměřte až později. 2. Přepněte se do stavu jiného myšlení. Kreativita není o talentu, ale o myšlení. Buďte otevření novým možnostem. 3. Najděte to, co vás blokuje. Jsou to předsudky? Je to čas nebo ztráta hravosti? 4. Hledejte různé kličky. Nefixujte se na obvyklé věci, nebojte se alternativ. Pokládejte si různé otázky k problému. 5. Najděte si inspirativní prostor. Vyhovuje vám více chaos? Dáváte přednost pohodlí? Potřebujete hudbu, nebo ticho? Hledejte nejlepší místo. 6. Ptejte se. Využijte ostatních lidí a nechte se inspirovat jejich nápady. 7. Hrajte si. Připadejte si chvíli jako blázen nebo malé dítě. Nebo setrvejte chvíli s nějakým dítětem. 8. Zbavte se negativních okolností. Nemluvte negativně, neptejte se negativních lidí. Přemýšlejte tak, jako byste měli úspěch zaručen. 9. Pohybujte se. Dodejte mozku kyslík. Rozprouděte myšlení. Jděte na procházku nebo se aspoň zvedněte ze židle. 10. Používejte různé kreativní techniky. Jsou tu pro vás, tak se jich nebojte. Pomohou vám odrazit se dál. Zdroje 1. ADAIR, John. Umění kreativního myšlení. Brno: BIZBOOKS, 2011. ISBN 8025130049. 2. BUZAN, Tony a Chris GRIFFITHS. Myšlenkové mapy v byznysu. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 80-251-3162-6. 3. CLEGG, Brian a Paul BIRCH. Kreativita. Změňte způsob své práce. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0549-0. 4. CLEGG, Brian. Procvičování paměti a kreativity. Brno: CP Books, 2005. ISBN 8025105482. 5. ČINKA, Libor. Ovládněte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 8026500223. 6. MEDINA, John. Pravidla mozku. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 8026500155. 7. WOLFF, Jurgen. Soustřeď se. Brno: BizBooks, 2011. ISBN 8025129746. 8. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-1457-5. Více ke knize Kreativita a její rozvoj Knihu Petra Žáka Kreativita a její rozvoj můžeme směle považovat za bibli kreativity. Na více než 300 stranách se dozvíte vše, co jste kdy chtěli o kreativitě vědět. Základem a první částí knihy jsou teoretická východiska a kritéria kreativity, opomenuté nejsou překážky tvořivosti. Čtenář si tak nejenže může ujasnit, co znamená být kreativní, ale také se naučí odstranit bloky, které při tvůrčím procesu mohou vzniknout. Petr Žák dále popisuje lidský mozek a ukazuje historii kreativity od antiky až po dnešní dny. Důležitou součástí knihy je popis postupu řešení problému. Druhá část knihy se věnuje rozvoji kreativity pomocí různých rozcviček, přičemž se zaměřuje na rozvoj jak postojů, tak kreativních schopností. Rozsáhlou kapitolou je popis teorie i praxe kreativních technik, jako jsou brainstorming, myšlenkové mapy, synektika apod. Dále se kniha zabývá technikami definování problému, hledání nápadů, sběru informací, hledání řešení či plánování a realizace. 15
    • Řešení úlohy K zamyšlení Co je pro vás kreativita? Jaké bloky kreativního myšlení se u vás vyskytují? Jaké jsou příčiny těchto bloků? Jak byste je odstranili? Hodnotíte podle vzorce dobré x špatné nebo podle vzorce líbí x nelíbí? 16
    • Time management Během studia i práce se setkáváme s řadou problémů, které nám způsobuje špatná organizace času (a mnohdy i prokrastinace). Díky tomuto modulu byste měli pochopit, jak začít organizovat svůj čas. Pokud by vás téma zaujalo, můžete využít nepřeberného množství knih a článků, které se této problematice věnují. Uvedeny jsou na konci kapitoly. Klíčové pojmy Time management GTD zvládání organizace času pomocí různých metod a nástrojů. metoda Davida Allena založená na pěti fázích práce s úkoly. 17
    • Teorie Time management je disciplína, která se zabývá zvládáním organizace času a jeho efektivním využitím. Využívá mnoho metod, postupů, nástrojů a tipů. Do time managementu spadají činnosti jako plánování, delegování, hledání cílů a priorit, monitorování či analýza. Výsledkem špatného zacházení s časem jsou mnohdy stres, finanční ztráta či nesplněné cíle, výjimkou není ani špatné zdraví. Oblastmi time managementu jsou: »» timeboxing – rozdělení dne, týdne či měsíce na úseky, »» to-do listy: seznamy úkolů, »» GTD – z angl. „get to done“; Allenova metoda 5 fází zaznamenávání a připomínání, »» ZTD – z angl. „zen to done“; zaměřeno na osvojování návyků, »» life management – nová disciplína zaměřená na organizaci života jako jednoduchého životního stylu. To-do listy To-do listy jsou synonymem českých seznamů úkolů. Nejjednodušší formou je seznam úkolů zapsaných pod sebou, které si jedinec odškrtává či jinak označuje, jakmile jsou splněny. Tato jednoduchá metoda může některým jedincům pomáhat, neboť odškrtávání splněných úkolů je motivační a nabíjí člověka energií pro další činnosti. Pokročilejší metodou je řazení úkolů podle daných hledisek. Nejčastěji se používá řazení podle priorit. Na prvním místě je nejdůležitější úkol a další úkoly jsou sepsány sestupně. Jinou možností je řazení nejen podle důležitosti, ale také podle naléhavosti. Vzniknou tak úlohy »» naléhavé a důležité, »» důležité a nenaléhavé, »» nedůležité a nenaléhavé. Na time management můžeme aplikovat i Paretovo pravidlo 80/20. Znamená to tedy, že 80 % úloh lze splnit ve 20 % času, zbývajících 20 % úloh nám pak zabere 80 % času. Pravidlo je pojmenované po Vilfredu Paretovi, italském ekonomovi a sociologovi. GTD (Getting things done) Autorem metody GTD je David Allen, prezident firmy David Allen & Co. Zkratka GTD znamená Getting things done, česky Mít vše hotovo. Nejedná se o typickou metodu time managementu. Metoda pracuje s tím, že pro mozek není přirozené pamatovat si všechny povinnosti. Nabízí tedy vytvořit externí systém, ve kterém vznikají jednotlivé seznamy. Jedinec si nemusí pamatovat, co vše má ještě splnit, a může se věnovat jedné činnosti v plném soustředění. Celá metoda pracuje s pěti fázemi. 1. Sesbírej – sesbírání všech záležitostí do externí schránky. Schránkou může být váš e-mail, papíry v přihrádce, chytrý telefon, aplikace či cokoliv, co vám vyhovuje. Není vhodné mít schránek mnoho, v menším počtu se budete lépe orientovat. Důležité je, abyste měli v každé situaci nějakou schránku, kam budete moci zaznamenat další úkol. Pokud si tedy vytvoříte schránku z nějaké online aplikace, musíte počítat s tím, že ne všude se dostanete na internet a bude potřeba mít k zaznamenávání i papír a tužku. 18
    • 2. Zpracuj – zvážení proveditelnosti činnosti. Co nemůžete uskutečnit, to ze seznamu zahoďte a nezabývejte se tím, nebo to zařaďte do seznamu „někdy možná…“. Proveditelné činnosti udělejte ihned, odložte na později nebo na někoho delegujte. Allen vytvořil tzv. pravidlo dvou minut, což znamená, že pokud můžete činnost udělat do dvou minut, udělejte ji a neodkládejte ji. U jiných činností zjistěte, kolik kroků je potřeba k dokončení udělat. Pokud je to více než jeden krok, vytvořte si z úkolu projekt. 3. Zorganizuj – rozhodnutí, kdy bude činnost realizována nebo delegována. Allen pro tuto fázi vytvořil pět položek, pomocí kterých řídíte další průběh: »» „Další kroky“ – rozhodnutí o dalším kroku vede k fyzické, viditelné činnosti; hlídejte všechny kroky, které je nutné splnit v určitém čase. »» „Čekám na“ – v této položce si vedete seznam činností, které jste delegovali na někoho jiného. »» „Projekt“ – na tomto seznamu budou činnosti, které vyžadují více než jeden krok. Může se jednat i o zdánlivě drobné záležitosti. Projekt (např. napsat knihu) nikdy neprovádíte/neplníte, ale vykonáváte jen jednotlivé „další kroky“, které vedou k postupnému plnění projektu. »» „Kalendář“ – je potřeba vytvořit si diář (fyzicky či online) a do něj zapisovat úkoly podle toho, na jaký čas jsou vázané a jak rychle je třeba je zvládnout. Do diáře zapište: »» kroky vázané na určitý čas (např. schůzky), »» kroky na daný den (nevázané na přesný čas), »» informace pro daný den. »» „Někdy“ – sem patří položky, které jste určili jako nerealizovatelné, ale nezahodili jste je. Tyto úlohy buď potřebují čas k dozrání, nebo se jedná o činnosti, na které nechcete zapomenout, ale nebudete je nyní řešit (např. proletět se balonem). 4. Zhodnoť – hodnocení v několika časových horizontech. V průběhu činností hodnotíte, zda vykonáváte právě ten krok, který je potřeba. Také je důležité vracet se ke svému diáři. Nejefektivnější je zvyknout si na týdenní hodnocení a provést revizi celého svého GTD systému. Činnosti si aktualizujte, ujasňujte a doplňujte. 5. Udělej – začátek činnosti. Při rozhodování o tom, co budete dělat v danou chvíli, se můžete řídit těmito kritérii: »» Kontext – můžete činnosti dělat kdekoliv, nebo je vázaná na určité místo? »» Dostupný čas – mám 5 minut nebo 50 minut do začátku činnosti vázané na čas? »» Dostupná energie – kolik energie máte? Máte fyzickou energii, nebo spíše duševní sílu? »» Priorita – která činnost se vám s daným kontextem, časem a energií nejlépe zúročí? Aplikace a příklady Pokud chcete mít jistotu správného rozhodování, co s jakým úkolem máte udělat, můžete využít následující schéma. 19
    • Šestiúrovňový model hodnocení práce Jestli chcete znát své priority, musíte vědět, co je vaše práce. Na to můžete pohlížet ze šesti perspektiv. Allen nabízí analogii s nadmořskou výškou: »» nad 50 000 stop: ŽIVOT (zde se jedná o absolutní nadhled, smysl, vize), »» 40 000 stop: VIZE NA 3 – 5 LET (při tomto plánování je potřeba přemýšlet v širších kategoriích – strategie, trendy, okolnosti a významné události; řadit sem budete zejména plány pro svůj dlouhodobý rozvoj), »» 30 000 stop: CÍLE NA 1 – 2 ROKY (důraz na to, co chceme zažívat v nejbližších letech, ovlivňuje i rozhodování o důležitosti některých projektů), »» 20 000 stop: OBLAST ZODPOVĚDNOSTI (projekty přijaté vzhledem k vaší zodpovědnosti; klíčové oblasti, v nichž chcete uspět nebo si udržet určitý standard), »» 10 000 stop: AKTUÁLNÍ PROJETKY (projekty, které máte před sebou a potřebujete je rozdělit do dílčích úkolů), »» vzletová dráha: AKTUÁLNÍ AKTIVITY (nahromaděný seznam činností k zvládnutí v nejbližším čase). 20
    • Tipy a triky Přinášíme vám 5 tipů pro lepší zvládání času: 1. Zkuste si své denní, týdenní a měsíční plánování zakreslit do mentální mapy. (Více se o technice mentálních map dozvíte v modulu 4.) 2. Vždy se ptejte: „Co mohu udělat nyní vzhledem ke kontextu, času a energii? Sedím v kanceláři a zbývá mi 5 minut do začátku schůze - „Mohu vyřídit ten telefon nebo e-mail?“; „Mám tři hodiny do začátku přednášky. Mohu si někde prostudovat materiály, abych byl připravený?“; „Mohu oběhat úřady, které teď mají otevřeno?“. 3. Pokud se nemůžete donutit pracovat, zkuste si říci, že alespoň začnete a vydržíte 5 minut. Pokud vám to ani po pěti minutách nepůjde, můžete dělat něco jiného. Většinou 5 minut stačí, abyste se do práce dostali, a už od ní neodejdete. A pokud u ní nevydržíte, asi není správný čas, kontext či nemáte energii. 4. Nikdy se nenechte vystresovat nějakou metodou time managementu. Řiďte se tím, co vyhovuje vám. 5. Vždy myslete na své dlouhodobé cíle a na to, zda vaše činnosti do těchto cílů patří. Nezabývejte se zbytečnostmi. Zdroje a nástroje Zdroje 1. ALLEN, David. Mít vše hotovo - Jak zvládnout práci i život a cítit se při tom dobře. Brno: Jan Melvil Publishing, 2008. ISBN 978-80-903912-8-4. 2. HEPPELL, Michael. Jak získat hodinu denně. Praha: Grada, 2012. 3. HOŘICKÝ, Jakub. GTD pro studenty (1. díl). Mít vše hotovo.cz. [online]. 8. 10. 2012 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.cz/2012/10/gtd-pro-studenty-1-dil. 4. HOŘICKÝ, Jakub. GTD pro studenty (2. díl). Mít vše hotovo.cz. [online]. 1. 11. 2012 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.cz/2012/11/gtd-pro-studenty-2-dil. 5. HOŘICKÝ, Jakub. GTD pro studenty (3. díl). Mít vše hotovo.cz. [online]. 15. 11. 2012 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.cz/2012/11/gtd-pro-studenty-3-dil. 6. Kolektiv autorů. Time management. Mějte svůj čas pod kotrolou. Praha: Grada, 2012. ISBN 80-247-4431-5. 7. KŘÍŽ, Libor. Evernote jako GTD systém. A hezky jednoduše, efektně a elegantně. Mít vše hotovo.cz. [online]. 23. 3. 2011 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo. cz/2011/03/evernote-jako-gtd-system-a-hezky-jednoduse-efektne-a-elegantne. 8. LUDWIG, Petr. Konec prokrastinace. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. ISBN 80-87270-516. 9. PACOVSKÝ, Petr. Člověk a čas. Time management IV. generace. Praha: grada, 2006. ISBN 8024717012. Nástroje 21
    • Asociace Asociace jsou základem mnoha kreativních technik. Slouží často jako metoda získávání informací, generování nápadů atp. Pokud si osvojíte základní techniky, které s asociacemi pracují, bude se vám snadněji pracovat také s pokročilejšími technikami, kde se asociace využívají. Klíčové pojmy Asociace Cluster proces, při kterém se tvoří nové nápady jako reakce na určitý podnět. metoda centrovaných asociací, tedy asociací paprskovitě větvených. 22
    • Teorie Technika volných asociací se využívala v psychoanalýze. K objevu pomohl Sigmund Freud se svým pomocníkem Josefem Breuerem, když při hypnóze bylo pacientům Co vám vyvstane na mysli, pokud se řekne sděleno, aby bez kontroly říkali, „pátek“? Každému se spustí jiné asociace co jim právě „běží hlavou“. podle toho, co si s pojmem „pátek“ spojuje. Freud poté zjistil, že ke stejným Pro jednoho to bude relaxace, pro jiného výsledkům lze dojít i bez party, pro dalšího návštěva atd. hypnózy. Základním objevem S. Freuda bylo, že pacienti neopakují myšlenky psychoanalytika, ale tvoří své vlastní, pracují se svým vlastním materiálem. Pokud se na asociace podíváme z hlediska kreativity, můžeme říci, že za volné asociace lze považovat proces vyvolání vlastních zkušeností na základě daného jevu. »» Často se stává, že nevytváříte asociace jen na základě prvotního podnětu, ale postupně reagujete na nové podněty, na asociace, které jste vytvořili už vy sami. »» Proud asociací je neomezený, můžete tedy na nový podnět vytvářet tolik asociací, kolik budete chtít. Aplikace a příklady Asociace lze využít cíleně při řešení problému, ale často je tvoříte i bez toho, aniž byste si uvědomovali, že právě necháváte volný tok asociacím. Existuje několik technik, které podporují tvorbu asociací a usnadní vám práci při řešení určitého problému. Můžeme pracovat se sériovými asociacemi nebo s asociacemi centrovanými. Sériové asociace Při sériových asociacích vychází jedna asociace z druhé, a pokud se zapisuje, tvoří se tzv. asociační řada. Asociační řada končí v tom okamžiku, kdy se poslední asociace zcela odchýlí od původního impulsu a stává se podnětem k dalším řadám. Př. Sériová asociace na téma „nůž“. Centrované asociace Při této metodě je ústřední problém zapsán do středu pole a asociace se rozvíjí paprskovitě. Jsou zapisovány jednotlivé sériové řady. Jakmile je jedna sériová řada ukončena (tj. odchýlí se od centrálního pojmu), vzniká nová řada. Metodě centrovaných asociací se také říká clustering. Metodu představila G. L. Ricová na 23
    • Stanford University v roce 1976. Technika je založená na poznatcích z oblasti fyziologie, psychiatrie a kognitivní psychologie. Využívá obou hemisfér mozku – nejprve je zapojena pravá hemisféra (pracuje s obrazy, smysly, emocemi), která hledá různé asociace, ty následně levá hemisféra rozumově zpracovává (už jde o postup lineární). Metoda se často používá na uvolnění nejen před brainstormingem, ale i před psaním textů a také jako pomůcka pro shromáždění slovní zásoby (oblibu si získává např. u tvůrců PR textů). Př. Centrovaná asociace na téma „nůž“. Kreativní abeceda Tato metoda slouží pro rozvoj kreativních schopností vymýšlet nápady, rozvíjet fantazii a pro uvolnění myšlenkového potenciálu. Metoda spočívá v tom, že si v horní části papíru napíšete název problému, který chcete řešit, a pod něj všechna písmena abecedy (můžete použít plnou českou abecedu s čárkami a háčky, můžete přidat číslice atd.). Ke každému znaku pak napíšete slovo, které se jakýmkoliv způsobem vztahuje k problému a začíná na daný znak. Můžete si stanovit, jaké slovní druhy budete používat. Nejlépe se pracuje s podstatnými a přídavnými jmény a slovesy. Můžete se také rozhodnout, zda budete ke každému písmenu hledat jen jedno slovo (první, které vás napadne) nebo si napíšete celou řadu slov. Ekologie A - amazonský prales B - blahobyt C - citlivost D - důležitý E - ekonomika F - farmaření Vyhodnocení pak proveďte podle svého uvážení, snažte se uvědomit si, proč vám určitý pojem přišel na mysl a jak s ústředním problémem může souviset. Tipy a triky Pokud chcete, aby vám asociace dobře fungovaly, zkuste se řídit pravidlem, které Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj nazývá odloženým soudem. Snažte se neomezovat asociační řady svými vnitřními soudy, nebojte se používat i nápady nemorální, neetické, nepřijatelné (vámi či společností), pište si i hlouposti či neslušné výrazy. To vše vám může být k užitku, neboť mj. i díky těmto nápadům docházíme k rozhodnutím a řešením. 24
    • Dbejte také na kvalitní vyhodnocení. Určitě nevztáhnete na problém všechny své nápady, zaměřte se spíše na ty zajímavé, podnětné, originální. Pro vyhodnocení můžete využít různé techniky, např. SCAMPER. Je založen na několika návodných slovesech, která vám pomohou o daném problému přemýšlet. Podívejte se na příklad. »» Nahraď – Jak lze změnit části problému? Koho z lidí lze nahradit? Jak změnit materiál? »» Kombinuj – Jak mohu spojit části dohromady? Mohu přidat cizí součást? »» Adaptuj (přizpůsob) – Mohu využít řešení z jiného oboru? Jak změnit postup práce? »» Změň – Co mohu zvětšit/zmenšit? Lze změnit tvar/barvu/slova/prostředí? Mohu něco ubrat/přidat? »» Použij (k něčemu jinému) – Lze to využít jinak? Kdo by to využil? K čemu se to hodí? »» Odeber – Jak to mohu zjednodušit? Co mohu omezit? Může tomu chybět nějaká část? »» Obrať (přeskup) – Co je možné přeskupit? Jak se na to mohu podívat jinak? Náhodné stimuly Náhodné stimuly jsou podněty, které plynou naším vědomím i podvědomím a souvisí s   dašimi zkušenostmi, zážitky a pamětí. K „náhodným“ stimulům bychom měli být dostatečně vnímaví a měli bychom je respektovat. Každou asociaci, kterou vytvoříte, berte vážně, může být vodítkem k řešení problému. Navíc trénujete otevřenost vůči laterálnímu myšlení. Jak na to? Petr Žák doporučuje: »» Definovat si jasná kritéria, podle kterých se bude problém posuzovat. »» Vytvořit klíčová slova problému. »» Použít různé formy brainstormingových metod pro hledání nápadů. »» Vše si zaznamenávat. »» Kombinovat různá klíčová slova mezi sebou. »» Hledat impulsy kdekoliv (v autobusu, v kině, při vaření apod.). Zdroje a nástroje Literatura 1. BAJER, Lukáš. SCAMPER: šablona pro hledání kreativního řešení. Mít vše hotovo. cz. [online] 25. 11. 2009 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo. cz/2009/11/scamper-sablona-pro-hledani-kreativniho-reseni. 25
    • 2. PAZDERNÍKOVÁ, Pavla. Tvůrčí psaní a vědecká práce. Využití tvůrčích technik při přípravě, psaní a prezentaci odborného textu. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. Vedoucí dizertační práce PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. 3. ŠINDELÁŘOVÁ, Renata. Tvůrčí psaní 33 – clustering. Webmagazín Rozhledna. [online]. 1. 9. 2009 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.webmagazin.cz/index. php?stype=all&id=10543 4. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. (zejména strany 161-162, 272-277) Nástroje pro zápis myšlenek 1. Xmind – http://www.xmind.net/ – myšlenkové mapy, časové osy, ganttův diagram,... 2. Zoho – https://www.zoho.com/docs – ppt, doc a xls online. 3. Sync – http://sync.in – poznámky online, možnost sdílet. K zamyšlení »» »» »» »» Pracujete vědomě se svými asociacemi? Uvědomujete si, kdy s nimi mozek pracuje? Zapisujete si svoje nápady do bloku? Dáváte si na své nápady zpětnou vazbu? 26
    • Brainstorming Brainstorming je metoda, kterou můžeme použít v situaci, kdy potřebujeme najít různé nápady k řešení problému. Je vhodné používat techniku na počátku řešení problému, tj. ve fázi hledání řešení a postupů. Tuto techniku můžete využít jak pro školní povinnosti, tak v profesi či v soukromém životě. Může vám pomoci při hledání tématu práce, při stanovení vhodného postupu v projektech, při psaní práce, při hledání kreativních přístupů atd. V profesní oblasti se technika často používá na počátku fáze řešení problémů. Klíčové pojmy Brainstorming Facilitátor Brainwriting technika hledání nápadů na určité téma, prováděná většinou ve skupině. osoba, která řídí proces brainstormingu, zapisuje a kategorizuje nápady. metoda psaného brainstormingu. 27
    • Teorie Brainstorming je skupinová nebo týmová technika zaměřená na hledání co největšího množství nápadů na stanovené téma. Hlavní myšlenka techniky je postavená na předpokladu, že při skupinové či týmové práci se rodí větší množství nápadů. Technika je velmi jednoduchá. Základním předpokladem je stanovit problém a vybrat skupinu, která bude brainstorming provádět. Následně se ve stanoveném čase hledají všechny možné nápady, přičemž je vhodné inspirovat se ostatními a nebránit se asociacím. Po brainstormingu přichází vyhodnocení. Autorem metody je Alex Faickney Osborn a rozepsal ji v knize Applied Imagination. Pravidla brainstormingu I když je technika relativně jednoduchá, je důležité dodržet určitá pravidla, neboť jejich porušení kazí celý kreativní proces. Podívejte se, jaká pravidla to jsou. »» Zákaz kritiky a hodnocení – je zakázáno verbální i neverbální hodnocení nápadů (mohli byste tak zablokovat myšlení sobě či ostatním). »» Kvantita stojí nad kvalitou – u brainstormingu nehledáme řešení, ale nápady. Můžeme si tedy dovolit upřednostnit kvantitu před kvalitou. Často se stává, že právě jeden z nejšílenějších nápadů je nakonec podkladem pro řešení. »» Všichni jsou si rovni – každý má nárok na vyjádření a nikdo není odsuzován, neexistuje zde horší či lepší účastník. Kdokoliv může přinést vhodnou myšlenku. »» Vzájemná inspirace – účastníci by se měli inspirovat nápady druhých, používat asociace. Jak znáte: „Víc hlav víc ví.“ Cokoli bylo řečeno, může se stát podkladem pro další nápad. »» Je potřeba určit osobu, která bude zapisovat nápady a řídit diskuzi (brainstorming), tzv. facilitátora. V některých případech se nedoporučuje, aby jím byl vedoucí či osoba s jinou autoritou, účastníci by nebyli dostatečně uvolnění. Je vhodné zapisovat na velký čistý papír, aby na něj všichni viděli, nejlépe použijte formát A3 či A2 nebo flipchart. Facilitátor by měl brainstorming řídit, koordinovat nápady, kategorizovat je atd. Aplikace a příklady Brainstorming nejlépe pochopíme na konkrétním příkladu. Jak tedy postupovat? Vyzkoušejte tento návod. 1. Sežeňte účastníky brainstormingu – nejčastěji se jedná o pracovní kolegy či kolegy-studenty. Někdy se doporučuje různorodá skupina, ale jindy je vhodné oddělit např. šéfy nebo experty do jednotlivých menších skupinek. Dotyční budou cítit větší svobodu, která je pro kreativitu důležitá. 2. Vysvětlete pravidla. Dohodněte se na nich a v průběhu si je hlídejte. 3. Definujte problém a zadání – na tuto fázi se zaměřte. Čím konkrétněji stanovíte cíl a 28
    • účel, tím kvalitnějšího výsledku dosáhnete. Vyhněte se obecnému zadání. Máte-li ve skupině laiky (nebojte se jich), vysvětlení problému věnujte ještě větší důraz. Příklad: Pokud potřebujete vytvořit novou vizitku, není vhodné účastníkům předložit jen téma „nová vizitka“, ale je vhodné jim vysvětlit, proč je potřebné pro vytvoření nové vizitky provést brainstorming, a zdůvodnit to poukázáním na nedostatky stávající vizitky. 4. Rozcvičte se – pro uvolnění atmosféry a zvýšení kreativního potenciálu se vyplatí provést různé hry odbourávající rigidní postoj k řešení problému. 5. Proveďte brainstorming – začněte otázkou a čekejte na asociace. Nezapomeňte, že brainstorming má několik vln. Jakmile dojdou nápady a účastníci mlčí, ještě chvíli počkejte, dostaví se druhá, kvalitnější vlna nápadů. 6. Vyhodnoťte práci – hodnocení v průběhu brainstormingu je zakázáno (hodnocení vytváří bloky). Hodnocení nápadů proveďte na konci sezení, nejlépe s určitým časovým odstupem, pokud vám to čas dovoluje. Někteří odborníci doporučují několikahodinové až jednodenní odložení, jiní jsou zase toho názoru, že je dobré vyhodnocení zvládnout ihned. Zkuste obojí, uvidíte, co vyhovuje vám. Vyhodnocení brainstormingu Hodnocení může probíhat formou obyčejné či řízené diskuze, nápady se mohou kategorizovat a klasifikovat a lze vytvářet resumé. Můžete si na papíru např. poznačit nápady různými barvami, přidávat obrázky, schémata, šipky, poznámky. Nebojte se zapojit post-ity. Můžete použít i různé kreativní techniky. Zajímavá je např. technika myšlenkových klobouků nebo myšlenkových map – představíme je v následujícím modulu. Použít můžete i metodu SCAMPER, kterou jsme představili v materiálu věnovaném asociacím. Jak využít brainstorming během studia? Nejčastější možností je použití brainstormingu při hledání nápadu na téma určitého projektu, který jako skupina máte řešit. Můžete hledat i různá řešení či použít brainstorming v jakékoliv fázi projektu. Pokud pracujete sami (netvoříte skupiny), je možné brainstorming provádět i individuálně. V tomto případě budete mít důvod pro použití brainstormingu stejný, ale postupovat budete trochu odlišně: »» Definujete si téma/problém. Může se jednat jak o přesné zadání referátu/seminární práce, tak o méně specifikovaný úkol, který si potřebujete ujasnit. »» Budete hledat co nejvíce možností/asociací – můžete si přizvat někoho na pomoc, ale můžete se inspirovat jen svými myšlenkami. »» Své nápady vyhodnotíte – opět můžete hodnotit s pomocníkem nebo sami. Pro inspiraci se podívejte na web Studuj kreativně, kde najdete také video individuálního brainstormingu – http://youtu.be/59kiB3HkNeU. 29
    • Tipy a triky Kdo by se neměl zúčastnit brainstormingu? Některé osoby se pro brainstorming nehodí. Jsou to: »» osoby s napjatými vztahy mezi sebou, »» osoby věčně nespokojené a kritické, »» osoby s vysokou konzervativností, zaběhnutými stereotypy či myšlenkovou fixací, »» osoby pasivní, konfliktní či skeptické. Ne vždy je možné se takovým osobám vyhnout (např. je to kolega v pracovním týmu). V tom případě mu problém důkladně vysvětlete a zkuste s ním např. nějakou variantu brainstormingu. Obecně můžeme doporučit, abyste do brainstormingu zařadili osoby s opačnými vlastnostmi, než uvádíme. Co dělá facilitátor? Facilitátor je vedoucí osobou brainstormingu. Správný facilitátor umí vést skupinu a hlídat pravidla brainstormingu. V případě nutnosti usměrňuje bouřlivé překřikování, připomíná téma brainstormingu, upřesňuje odpovědi a klade takové otázky, které pomáhají v proudění dalších asociací. Jeho hlavním úkolem je zapisovat nápady co nejpřesněji v klíčových slovech. Velikou výhodou je, pokud dokáže nápady již při zápisu kategorizovat do podobných skupin. Varianty brainstormingu Existuje několik variant brainstormingu, z nichž každá se hodí pro jiné účely či jiné situace. Sami si podle tématu, skupiny a dalších kritérií pokuste určit, jaká varianta je pro vás vhodná. Každému vyhovuje něco jiného. Rolebrainstorming Metodu vyvinul Rick Griggs v 80. letech 20. století. Metoda pracuje s vytvoření rolí, do kterých vstupujete. Hraní v rolích umožňuje lidem odbourat strach. Pravidla brainstormingu jsou zachovaná, pouze dojde ke změně identity účastníků. Myšlenkou je fakt, že stylizace do cizí identity pomáhá jednotlivcům distancovat se od vlastních nápadů. Metoda může také pomoci ostýchavým lidem k tomu, aby si připadali, a dokonce aby byli užiteční, zatímco při klasickém brainstormingu jim stud brání zapojit se. Při této metodě můžete své nápady uvádět větami jako: „Moje postava by…“. To, za koho budou účastníci vystupovat, je nutné zvolit na začátku sezení. Lze volit slavné osobnosti, pohádkové či smyšlené postavy, zástupce určitého povolání apod. Negativní brainstorming Jedná se o techniku, kterou užijete ve fázi příprav a plánování. Díky negativnímu brainstormingu se zvyšuje vnímavost vůči problému. Průběh je téměř totožný s provedením klasického brainstormingu. Odlišnost spočívá v definování problému. V negativním brainstormingu se nehledají nápady k řešení problému, ale hledají se překážky a nevýhody, které problém přináší a obsahuje. 30
    • Klademe si zde především tyto otázky: »» Co se stane, když problém nebudeme řešit? »» Jaká jsou negativa řešení? »» Čemu se musíme vyhnout? Brainwriting Jedná se o psanou variantu brainstormingu, přičemž sám brainwriting má několik podob. Technika je vhodná i pro osoby, které nechtějí mluvit nahlas nebo chtějí zachovat své myšlenky v anonymitě. Nejjednodušší variantou je sepsat nápady na lístečky a nechat každého, aby si lístek vzal k sobě a dopsal k němu svůj nápad. Další variantou je známá technika 6-3-5. Tato technika vyžaduje důkladnější přípravu. Její název je odvozen od samotného postupu, tedy 6 osob napíše 3 nápady během 5 minut. Kartičku pak předá dalšímu a sám dostane kartičku se třemi nápady jiného člověka. Připíší se další tři nápady během 5 minut. Proces se opakuje až do chvíle, kdy je kartička vyplněna. Na konci pak máme shromážděno 108 nápadů během cca 30 minut. Takto lze postupovat i s účastníky přes e-mail, je však nutné počítat s časově delší odezvou. Zdroje a nástroje Literatura 1. Creativity Tools: Develop Creative Solutions to Business Problems. MindTools. [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.mindtools.com/pages/main/ newMN_CT.htm#other. 2. GRAY, Dave a Sunni Brown a James Macanufo. Gamstorming. A playbook for Innovators, Rulebreakers, and Changemakers. Sebastopol: O‘Reilly, 2010. ISBN 978-0-596-80417-6. 3. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. Nástroje 1. 2. 3. 4. 5. Pro zápis, zdarma 3 „mapy“ – http://www.spiderscribe.net. Pro vyhodnocení, pro grafy atp., zdarma 5 diagramů – http://www.gliffy.com. Pro vyhodnocení, pro mapy atp. – http://www.mapul.com. Pro zápis, vyhodnocení, mapy atp. – http://www.thebrain.com. Online brainstorming (brainstorming rooms) – http://www.brainreactions.net. Videonávod v češtině Výběr tématu práce – http://youtu.be/59kiB3HkNeU. K zamyšlení »» Mluvíte rádi o svých nápadech, nebo je raději (anonymně) píšete? »» Vyhovuje vám práce ve skupině, nebo jste spíše individualisti? »» Už jste někdy zažili brainstorming? Jak probíhal? 31
    • Myšlenkové klobouky Často se stává, že když potřebujete vyřešit určitý problém, hledáte důvody, proč je vhodné uplatnit nový nápad. Pokud máte nápad a nejste si jím jisti, zvolíte pro rozhodnutí klasickou tabulku, do které napíšete klady a zápory, případně použijete celou tabulku SWOT analýzy (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby). Edward de Bono posunul činnost myšlení o problému dál a vytvořil metodu šesti klobouků., která vám umožní myslet v širším spektru a oddělovat od sebe jednotlivé činnosti myšlení. Díky této metodě budete jasněji a efektivněji myslet a jednodušeji se rozhodovat. Klíčové pojmy Myšlenkový klobouk metoda / nástroj usměrňující myšlení do šesti oblastí (fakta, city, pozitiva, negativa, kreativita a metamyšlení). 32
    • Teorie Metoda šesti myšlenkových klobouků je nástrojem, pomocí kterého si můžete utřídit myšlenky a přemýšlet efektivněji. Metoda je připisována Edwardu de Bonovi, který ji popsal v knize Six thinking hats. Když si nasadí čepici policista, dává tím jasně najevo, že začíná odpovědně konat Jak již víte z prvního modulu, svoji povinnost. Podobně to je i s hasiči, přemýšlíme různými způsoby. vojáky, dříve se to týkalo např. chův. Bohužel nevyužíváme každé myšlení naplno, máme v hlavě spíše chaos než uspořádané myšlenky. Pokud se rozhodujeme pro nějakou činnost, často si zapisujeme klady a zápory a podle toho se rozhodujeme. Edward de Bono se snaží pomocí metody šesti klobouků ukázat, že je potřeba zaměřit se vždy jen na jednu věc, oddělit city od logiky, informace od tvůrčí činnosti atp. Nepracuje pouze s klady a zápory. Rozdělil proces myšlení na šest částí a přiřadil jim barevné klobouky. Metoda spočívá v tom, že nasazením klobouku (imaginárně) začínáte myslet jen tak, jak vám dovoluje klobouk. A klobouk vám dovolí myslet jen jedním určitým způsobem. Základem je tedy šest barev, přičemž každá symbolizuje určitý druh myšlení: »» »» »» »» »» »» Bílá – fakta, nestrannost. Červená – emoce, pocity, předtuchy, intuice. Černá – negativní stránky, kritický pohled. Žlutá – pozitivní stránky, konstruktivní názory. Zelená – tvořivost, nové myšlenky, nové podněty. Modrá – odstup, organizace, „metaklobouk“ (přemýšlení o přemýšlení). Díky této metodě se můžete odpoutat od klasického argumentačního stylu a převést jej do stylu mapovacího. Nejdříve „načrtnete“ mapu, pak vytyčíte „trasu“. Aplikace a příklady Podívejme se podrobněji na to, co jednotlivé klobouky představují a jak lze metodu využít v praxi. Bílý S bílým kloboukem buďte nestranní, objektivní, nenabízejte interpretace a názory. Napodobte počítač. Soustřeďte se na fakta, ověřená i neověřená. Nezapomeňte, že není jenom pravda a nepravda. Existují i informace, které jsou pravdivé jen někdy, jen někde… Červený S červeným kloboukem sdělujete, jaký máte z věci pocit, soustředíte se na emoce, kterým jindy není dáván prostor. Vězte, že pokud na sobě máte červený klobouk, nemusíte nijak zdůvodňovat svoje tvrzení, neospravedlňujte se. Myslete na emoce obyčejné (strach, radost) i na ty složitější (dojem, vkus, tušení). U tohoto klobouku si dejte pozor, abyste nezačali hledat 33
    • pozitiva a negativa, která patří pod jiné klobouky. Žlutý Se žlutým kloboukem jste pozitivní a konstruktivní. Snažte se být optimisté, pozitivně hodnotit. Odhalujte pozitivní postoje od praktického přístupu až po sny a vize. Poskytujte konkrétní návrhy a řešení. Ukažte jejich proveditelnost, efektivnost. Při objevení nového nápadu přichází žlutý klobouk na řadu dříve než černý. Černý S černým kloboukem se stáváte kritikem. Upozorňujete na chyby, nedostatky, omyly. Odhalujte příčiny, proč něco nemůže fungovat. Ukazujte vady, rizika a nebezpečí. Černý klobouk nevyvolává spory. Můžete vyzkoušet pohled do budoucnosti a odhadovat možná rizika. Pokládejte i negativní otázky. Zelený Se zeleným kloboukem nastává tvůrčí myšlení. Zelená barva je symbolem plodnosti a růstu. Pokud jej máte na hlavě, je na řadě hledání alternativ a překonávání hranic známého a zjevného. Se zelenou můžete být provokativní ve svých nápadech. Modrý Modrý klobouk symbolizuje samotné myšlení, s modrou přemýšlíte o myšlení. Stáváte se „dirigentem orchestru“, řídíte a organizujete. Rozhodujete, kdy se bude jaký klobouk nasazovat, jaká témata se budou probírat, jak se bude postupovat. S modrou byste měli formulovat problémy a vytvářet shrnutí a závěry procesu myšlení. Součástí úkolů modrého klobouku je také hlídat dodržování pravidel a zabraňování sporům. Možnosti použití Metodu šesti klobouků lze využít různými způsoby. Můžete ji zkoušet individuálně i skupinově. Individuální použití nemusí být vždy vhodné, neboť každý jedinec má určitý druh myšlení silnější a celý proces by nemusel být vyrovnaný. Tomu může předcházet využití metody ve skupině. V případě skupiny dochází k rovnoměrnějšímu rozložení. Při skupinové technice můžete zvolit jednoho člena, který dostane modrý klobouk. Následně se nabízí dvě možnosti: »» Všichni ve skupině budou mít vždy jeden druh klobouku a budou tak myslet v jednu chvíli stejně. Barvy se vystřídají na povel modrého klobouku. Tato metoda je vhodná např. pro větší množství lidí ve skupině nebo také pro začátečníky, kteří potřebují podporu skupiny naladěné do stejné barvy. »» Každý z členů skupiny bude mít jinou barvu klobouku a barvy se budou střídat na povel modrého klobouku. Tato metoda je nejvhodnější pro šest lidí (klobouků je také šest), ale lze ji aplikovat i v jiném počtu účastníků. 34
    • »» Další možností je nezvolit si jednoho člena s modrým kloboukem, ale nechat modrý klobouk kolovat mezi všemi členy skupiny. Příklad Pracovní skupina z reklamní agentury dostala za úkol vymyslet nový design obalu na zápalky. Skupina provedla brainstorming a získala množství nápadů. Nyní se nachází ve fázi, kdy musí vybrat vhodný nápad a dojít ke konečnému řešení. Zvolený vedoucí skupiny dostane modrý klobouk a vyzve ostatní k  práci. Jednotlivé nápady postupně bere a pomocí metody šesti klobouků o nich skupina přemýšlí. Nejdříve si všichni nasadí bílý klobouk a k jednomu nápadu řeknou fakta, která o něm vědí. Následuje červený klobouk, všichni pojmenují své pocity z nápadu. U žlutého a černého klobouku pohovoří o pozitivech a negativech. Při zeleném klobouku hledají další alternativy nápadu, které mohou zhodnotit opět žlutým, černým a červeným kloboukem. Tento příklad je jednou z mnoha možností použití metody šesti myšlenkových klobouků. Více se dozvíte v knize Edwarda de Bona, kterou najdete v knihovnách. Tipy a triky Zapamatujte si, že »» můžete klobouky sundat, a dokonce nemít na hlavě žádný, »» šest klobouků nepokrývá celé spektrum myšlení, »» můžete myslet v rolích (když si budete hrát na myslitele, stanete se jím); nebojte se vžít se do různých rolí a vystoupit ze své osoby (buďte např. úředník, režisér, spisovatel apod.), »» metoda je velmi vhodná v pokročilé fázi řešení problému, kdy již máme shromážděné nápady (např. pomocí brainstormingu) a hledáme další možnosti, hodnocení, řešení, »» i když jsou pravidla daná, nic vám nebrání metodu si upravit, pokud vám to bude vyhovovat, »» je vhodné zaznamenávat si nápady na větší papír a zapisovat si vše bez sebekritiky, »» pokud skupina zná pravidla, můžete používat fráze typu „sundej si už ten černý klobouk a pojď se dívat na svět žlutým kloboukem“ namísto věty „přestaň už být tak negativní a hledej také něco pozitivního“. Zdroje a nástroje Literatura 1. BONO, Edward de. Šest klobouků aneb Jak myslet. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-128-7. 2. HAUSENBLAS, Ondřej. Rozmotat své myšlení aneb Šest myslitelských klobouků. Kritické listy 6. [online]. [cit. 201-01-08]. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/ klisty.php?co=klisty6_6klobouku 35
    • 3. Metoda šesti klobouků. Wikipedie, Otevřená encyklopedie. [online]. Poslední aktualizace 24. 11. 2013 [cit. 2013-01-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metoda_šesti_ klobouků. Nástroje pro zápis myšlenek 1. Velmi dobře poslouží velký papír rozdělený do šesti částí vyznačených barvami klobouků. 2. Dobrým nástrojem jsou předem vytvořené papírové „kloboučky“, které si účastníci vezmou do rukou. 3. Pokud chcete na metodě pracovat online, zkuste např. Zoho (https://www.zoho.com/ docs), kde si jednotlivá barevná pole vytvoříte. 4. Vhodným nástrojem může být také xMind (http://www.xmind.net). K zamyšlení »» Jak obvykle postupujete, když přemýšlíte o problému? »» Už jste někdy přemýšleli o svém přemýšlení? »» Vyhodnocujete své přemýšlení? 36
    • Myšlenkové mapy Myšlenkové mapy jsou nástrojem, který dokáže utřídit vaše myšlení. Mnoha lidem mapy pomohly v organizování, učení, kreativním i kritickém myšlení, plánování i v jiných záležitostech. Mapy umožňují získat celkový přehled o tématu a soustředit na jedno místo velké množství údajů. To vše potřebujete pro svůj studijní, pracovní i soukromý život. Pokud začnete používat mapy pravidelně, zjistíte, že se vám pracuje a přemýšlí lépe. Díky mapám vzniká velmi efektivní zápis myšlenek či faktů. Klíčové pojmy Myšlenková mapa Lineární zápis nástroj pro organizaci myšlenek či dat umožňující hledat souvislosti a myslet v celku. klasický zápis myšlenek či dat do řádků, odstavců, tabulek, odrážek atp. neumožňující vidět rychle souvislosti a mít přehled o celku. 37
    • Teorie Pojem myšlenková mapa zavedl Tony Buzan v 60. letech 20. stoeltí. Propracoval koncept tvorby tohoto nástroje, který se proslavil jako velmi kvalitní pomůcka pro přemýšlení. Tony Buzan samozřejmě nebyl první, kdo začal myšlenkové mapy používat. S technikou pracovali již mnozí před ním, i když svým způsobem. Vzpomeňme třeba Darwina, Edisona nebo da Vinciho. Myšlenkové mapy jsou nástroj pro zápis údajů (myšlenek, nápadů, faktů atd.). Na rozdíl od klasických lineárních poznámek jsou však zápisy prováděny kolem centrálního pojmu/obrázku. Myšlenkové mapy můžete používat ve chvíli, kdy potřebujete jasněji myslet a lépe chápat problém. Klasické poznámky a tvorba seznamů jsou spolehlivým zabijákem kreativity, škodí novým nápadům, brání volnému proudění myšlenek. Tento klasický seznam odděluje jednu myšlenku od druhé. Navíc nás nutí zůstat u poslední poznámky, z níž ale nepřicházejí nové nápady. Mapy jsou naopak paprskovité, rostou do stran a jsou v souladu s tím, jak plynou naše myšlenky. Podívejte se na rozdíl mezi klasickými zápisky a zápisem v myšlenkové mapě: Lineární klasické zápisky Omezující Zašlapávají nové nápady Blokují kreativní myšlení Myšlenkové mapy Plodné Pomáhají připojovat nové myšlenky Poskytují nekonečné možnosti Mapy jsou efektivní mj. díky svému tvaru a formě – mapa s liniemi, barvami, slovy a obrazy je přirozená. Mapa napodobuje synapse. Je také podobná přírodním strukturám, např. žilkování na listech stromu, větvení stromu, oběhové soustavě atd. »» ukrývají klíčová slova – důležité myšlenky se špatně hledají, »» hůře se takové zápisy pamatují – lineární text je pro mozek monotónní, těžko se na něj soustředí, »» plýtvají časem – zápis trvá dlouhou dobu, čtení textu trvá také déle, než je nutné (často se myšlenka zbytečně opakuje, ale především je v textu plno balastu), »» nestimulují mozek – lineární zápis brání v tvorbě asociací, tedy i v možnosti plného rozvinutí kreativity a paměti. Klasické lineární zápisy mají několik nevýhod: To však neznamená, že lineární zápisy jsou vždy špatné (přece jen i Tony Buzan napsal své knihy z větší části lineárně). Je však důležité, abyste se naučili rozeznávat, kdy je potřebné zvolit lineární zápis (články, referáty, knihy, příběhy apod.) a kdy se hodí tvořit myšlenkovou mapu. 38
    • Aplikace a příklady K čemu můžete myšlenkové mapy využít? Podívejte se na nejčastější možnosti: • Získání celkového pohledu na věc • Učení se, zapamatovávání si • Zápis svých rychlých myšlenek • Koncentrace • Zápis brainstormingu • Příprava zprávy • Utřídění myšlenek, jejich organizace, • Plánování diplomové, seminární či jiné odstranění mentálního nepořádku oborové práce • Psaní poznámek • Plánování schůzek • Seznam úkolů, time management • Plánování osobních záležitostí (svatba, • Technika učení, příprava na státnice a jiné zkoušky dovolená, stěhování, stavba domu, zařizování bytu) • Prezentování • Příprava a vedení projektu • Obhajoba myšlenek • Řízení pracovního jednání • Příprava obchodního plánu • Přehled o domácím rozpočtu • Kontrola plnění cílů • Příprava na přijímací pohovor • Databáze nápadů a myšlenek • Řešení problémů • Vize a smysl Nejčastěji lidé mapy využívají pro plánování (času, projektů, úkolů apod.) a pro organizování. Vhodné jsou i jako pomůcka pro učení (učivo máte pohromadě, strukturované a přehledné). Pro lepší orientaci v možnosti využití myšlenkových map si nastudujte obrázky v Interaktivní osnově. Jak mapu vytvořit Při tvorbě myšlenkové mapy vycházíme z metody Tonyho Buzana, která obsahuje sedm kroků: 1. Mapu vždy začněte tvořit uprostřed na šířku položeného čistého papíru. Neomezujte své nápady předem tím, že ústřední myšlenku umístíte do rohu. Umístěním doprostřed umožníte volné pole pro myšlení. V případě online map za vás tento problém vyřeší daný nástroj. 2. Ústřední myšlenku vyjádřete obrázkem. Názorné zobrazení vám pomůže využít vaši představivost. Pokud si myslíte, že neumíte kreslit, vytvořte symbol nebo se vyjádřete písmem, ale dejte si na tom záležet. 39
    • 3. Používejte barvy, inspirujte tím svůj mozek. Bez barev je mapa nudná a mnohdy méně přehledná. Nejlépe se osvědčily barevné centropeny. 4. K centrálnímu obrázku připojte nejdříve hlavní větve, k nim připojte větve druhé úrovně atd. Podpoříte tím práci svého mozku s asociacemi. Kdybyste od začátku psali všechny informace nejprve do jedné větve a potom až do další, odříznete z proudu uvažování všechny ostatní větve a asociace nemohou probíhat volně. 5. Větve zakreslujte jako křivky, nenuďte svůj mozek! Rovné čáry působí stroze, nepřívětivě a mozek se nudí. I samotné pootočení papíru pro vepsání dalšího pojmu pomáhá zapamatování. (Při otáčení či manipulaci s objekty stimulujete jiné receptory a mozek tak vytváří další mentální reprezentace.) 6. Pro zvýšení účinnosti a flexibility svých myšlenkových map používejte pro každou linku jen jedno klíčové slovo nebo jednoduché slovní spojení. K jednomu slovu/pojmu se daleko snadněji přidávají další asociace nebo informace. Naopak dlouhý text ve větvích působí nepřehledně a brzdí myšlení. 7. Užívejte obrázky a symboly po celé ploše mapy, je to zábava. Bez obrázků mapa zůstává funkční, ale ztrácí část ze své inspirativnosti. Jak praví staré čínské přísloví, jeden obrázek vydá za tisíc slov. Tipy a triky »» V průběhu kreslení budete docházet ke zjištění, že je potřeba přesouvat různé větve a slova, zkrátka celkově měnit strukturu mapy. Je to jedině dobře, protože to znamená, že nad problémem uvažujete a myšlení se vyvíjí. Pokud kreslíte rukou (ne v programu) a nechce se vám mapu přepisovat, použijte nejdříve obyčejnou tužku a gumu. »» Pokud mapu používáte k utřídění myšlenek, slova si nekroužkujte, nedávejte do obláčků, . Obláčky způsobí, že se vám mohou uzavřít volné asociace. »» Mapy si archivujte. Budete na sebe pyšní, a navíc je budete mít v budoucnu kdykoliv k dispozici. »» Pokud jste v tvorbě uvízli a nevíte, jak dál, nezoufejte. Kreslení odložte na jiný čas nebo zkuste začít kreslit novou mapu, kterou pojměte jiným způsobem. Pokud si např. plánujete týden a rozkreslíte si do hlavních větví jednotlivé dny, můžete zjistit, že vám to tentokrát nevyhovuje. Zkuste mapu nakreslit třeba tak, že v hlavních větvích budou nejdůležitější činnosti (např. práce, škola, domácnost, zábava a lidé, koníčky atd.). »» Pokud se ukáže, že spolu nějaké pojmy souvisí, neváhejte si to vyznačit. Spojte je např. čarou, šipkou, barevně označte. Hledání souvislostí v mapě vám pomáhá hlouběji nad problémem přemýšlet. »» Může se vám stát, že se vám některý pojem vyskytne v mapě vícekrát (např. čtyřikrát). Všímejte si toho, mapa vám nejspíš říká, že je tento pojem důležitý. »» Přečtěte si alespoň jednu knihu od Tonyho Buzana a kreslete, kreslete a kreslete. Jedině tak své umění zdokonalíte. Zdroje a nástroje Literatura 1. BUZAN, Tony. Mentální mapování. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-3. 40
    • 2. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. Brno: Computer Press, 2011. 3. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy v byznysu: revoluce ve vaší práci a podnikání. Brno: Computer Press, 2011. 4. ČINKA, Libor. Ovládněte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2012. 5. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. Nástroje Myšlenkové mapy můžete tvořit ručně na papír nebo lze použít vybraný nástroj. Většina nástrojů je online, je jen na vás, zda zvolíte placenou či neplacenou verzi. Všechny možné nástroje pro myšlenkové mapy můžete najít jak jinak než v myšlenkové mapě: http://www.mindmeister.com/139214831/mind-mapping-programs. K zamyšlení Pro co byste ve škole použili lineární zápisky a pro co myšlenkovou mapu? diplomové práce, plánování dovolené, time managementu na týden, shrnutí učiva jednoho předmětu? Jak byste strukturovali svoji mapu na téma: »» »» »» »» 41
    • Infografiky Velké množství informací ve světě způsobuje, že nastupuje trend vizualizace informací. Právě infografiky jsou fenoménem, který se začíná prosazovat. Modul vám slouží k tomu, abyste pochopili, co je infografika, naučili se ji číst a tvořit. Jelikož si myslíme, že trend vizualizace bude pokračovat, pokládáme za důležité vás s infografikami blíže seznámit. Klíčové pojmy Infografika Graf forma publikování informací v přehledné grafické podobě za využití grafů, diagramů, obrázků atd. grafická reprezentace funkce ve formě křivky, lomené čáry nebo plochy spolu s osami v soustavě souřadnic. 42
    • Teorie Infografika je novou formou publikování informací v grafické podobě. Infografiku poznáte většinou tak, že obsahuje množství obrázků, symbolů, grafů, čísel a klíčová slova či věty. Forma infografiky dodává zpracovaným informacím přehlednost, jasnost a srozumitelnost. Infografika čtenáře nejen zaujme svoji podobou, ale poskytne mu i podstatné informace, aniž Obraz je více než tisíc slov. by musel číst dlouhé články. Množství informací, které infografika zpracovává, není stanoveno. Do infografiky můžete zachytit jen výsledek jednoho měření, ale shrnout i obsah celé knihy. S infografikou se můžete nejčastěji setkat na webu, také v televizi nebo offline v prezentacích. Rozšíření infografiky vede k tomu, že vznikají i infografiky o infografikách. Témata infografik Infografika může pojednávat o jakémkoliv tématu. Vždy pak záleží na tvůrci, jak dané téma umí zpracovat. Mnohdy lze nalézt infografiku, která není přehledná a čtenář se v ní ztrácí. Také se stává, že infografika neobsahuje téměř žádné informace, je jen vizuálně přitažlivá. I když neexistují přesná pravidla, jak má infografika vypadat, každá infografika by měla být informativní, tedy nést v sobě informaci, kterou chce čtenáři sdělit. Druhy infografik Nejčastěji se můžete setkat se třemi typy infografik: »» statická, »» animovaná, »» interaktivní. 43
    • Interaktivní infografika přináší další informace kliknutím na dílčí část infografiky. Umožňuje čtenáři objevovat data individuálně a podle jeho potřeb. Animovaná infografika znázorňuje příběh, vývoj (často se jedná např. o časové osy). Statická infografika nic takového neumožňuje. Příklady interaktivní a animované infografiky: »» http://www.lidovky.cz/ln-infografika.asp?grafika=wtc-2001&section=4 Když máte emoce, máte i příběh. »» http://evolutionofweb.appspot. com »» http://www.onlineschools.org/ state-of-the-internet/soti.html Aplikace a příklady Podíváme se na to, jak si můžete vytvořit vlastní infografiku. Potřebujete k tomu: »» vhodný nástroj, »» data, která chcete zpracovat, »» nápad. Při tvorbě infografiky začínáte prací s daty, ta jsou nejdůležitější. Celá infografika je založená na myšlence, kterou chcete ostatním sdělit. Jak s daty pracovat? »» Získejte data a odfiltrujte ta nezajímavá. »» Ověřte si správnost dat a zdroje, ze kterých data pochází. »» Ujasněte si, zda používáte aktuální data. »» Zamyslete se, jak je chcete zpracovat. »» Vymyslete příběh, který datům dáte. Hledání příběhů, námětů v datech se říká datová žurnalistika. Jakmile máte infografiku promyšlenou (věnujte tomu opravdu dost času), vyberte si nástroj, ve kterém ji chcete zpracovat. Můžete si vybrat různé grafické softwary a nástroje, ale pokud nejste profesionální grafik, nejspíš si s nimi nebudete vědět rady. Proto se nebojte využít různých online nástrojů, které vám práci ulehčí. Nástroje infografiky Podívejte se nyní na vybrané nástroje pro tvorbu infografiky. V základech fungují všechny následující nástroje podobně. Najdete zde různé šablony nebo předpřipravená pole, do kterých stačí kliknout a vepsat obsah. Mnohé nástroje nabízí vkládání připravených symbolů a obrázků, některé nástroje umožňují vložit vlastní obrázky. Můžete měnit barevná schémata, barvy a typy písma atd. Jedinou nevýhodou je, že většina nástrojů je v angličtině. Projděte si všechny a vyzkoušejte si, který vám bude vyhovovat nejlépe. Infogram Infogram (http://infogr.am) vám po registraci nabízí přednastavená pole, do kterých vložíte data. Ta můžete následně různě editovat. Vybrat si také můžete z  nabízených variant grafického zpracování, přidávat můžete různé obrázky, textová pole, videa, grafy atd. Práce je jednoduchá a zvládne ji i začátečník. 44
    • Pictochart Po přihlášení do aplikace (http://piktochart.com) si vyberete šablonu, tu poté editujete a přidáváte do ní data. Funguje intuitivně. Nevýhodou je, že bezplatná verze umisťuje do díla vodoznak a neposkytuje všechny funkce. Easelly Také tento nástroj (http://www.easel.ly) nabízí předdefinované šablony, které můžete upravovat. Výhodou je, že předdefinované grafiky lze smazat a nahradit jinými. Vybírat můžete z různých kategorií, např. lidé, zvířata, ikony apod. Dipity Pomocí tohoto nástroje (http://www. dipity.com) můžete tvořit časové osy. Nástroj umožňuje přepínat mezi časovou osou a seznamem událostí. Nevýhodou nástroje je, že ve verzi zdarma dovolí vytvořit jen tři osy s omezeným prostorem pro data. Visually Visually (http://visual.ly) je nástroj na sdílení a případnou jednoduchou editaci infografiky. Pro samotné prohlížení není třeba registrace, ale pokud chcete nahrávat díla vlastní nebo editovat ty stávající, tak již je nutné mít u služby zřízený účet. Řada infografik pracuje jen na principu porovnávání několika málo údajů (například hashtagů, pozice ve Vennových diagramech apod.), které lze snadno upravit a výsledek dále používat pro prezentování. 45
    • Tipy a triky Přečtěte si, co se nám osvědčilo. »» Nezapomínejte na kontext. »» Zamyslete se nad tím, jaký druh infografiky je pro vaše sdělení nejlepší. »» Dávejte dohromady jen informace, které spolu souvisí. »» Nepřehánějte to s délkou infografiky. Čtenář by se mohl začít nudit. »» Vybírejte si ke zpracování jen taková témata, kterým rozumíte. »» Naučte se nejdříve zacházet s nástrojem, ve kterém chcete infografiku vytvářet. »» Hledejte v datech příběhy, emoce. Tím posílíte fakt, že si lidé vaši infografiku rádi přečtou. Zdroje a nástroje Zdroje 1. PATÁKOVÁ, Andrea. Vizualizace dat jako výukový prostředek budoucnosti. Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2010 [cit. 201302-13]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10751/VIZUALIZACE-DATJAKO-VYUKOVY-PROSTREDEK-BUDOUCNOSTI.html. 2. RYLICH, Jan. Infografiky všude kolem nás. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 13 [cit. 201302-13]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/7794. 3. Infografiky – Všechny infografiky na jednom místě. [online]. [cit. 2013-02-20] Dostupné z: http://www.infografiky.cz/. 4. DOČEKAL, Daniel. Infografika. [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://pinterest. com/medvidekpu/infografika. 5. Welcome to the Visual.ly Learn Center. [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http:// visual.ly/learn. K zamyšlení »» Už jste někdy našli infografiku ke svému oboru? »» Vyznáte se dobře v infografikách? »» K čemu všemu mohou infografiky sloužit? 46
    • Vizuální myšlení V dnešním světě, kde informací neubývá, ale rychle přibývá, je možným východiskem ze zahlcení informace vizualizovat. Jsme součástí vizuální kultury, postavené na obrazech, obrázcích, fotografiích, grafech, schématech a infografikách. Je to z toho důvodu, že lidé nechtějí tolik číst, nemají na to čas ani chuť. Smyslem vizualizace je předat čtenáři podstatné informace názorně, jasně, přehledně a rychle. Klíčové pojmy Vizuální myšlení Vizualizace informací komunikace informací pomocí obrazné, grafické podoby. proces vizuální interpretace a ztvárnění informací do grafické podoby. 47
    • Teorie Za vizualizaci můžeme považovat proces převádění údajů a jejich vztahů do vizuálního zobrazení. Nejčastějšími prostředky vizualizace jsou např. grafy, diagramy, schémata, mapy, symboly, animace, trojrozměrné objekty atd. V tomto modulu se zaměříme na vizuální myšlení. Budeme vycházet zejména z  knihy Nápady na ubrousku od Dana Roama. Řešení problémů či prezentace informací pomocí obrázků nemá nic společného s uměleckým cítěním. Proto nemá smysl říkat: „Nejsem vizuální typ“ nebo „Já neumím malovat“. Vizuální typ jsme všichni. Pokud umíte nakreslit čtvereček, kolečko či šipku, můžete bez obav používat vizualizace k řešení problémů nebo k prezentaci informací. Lidé vyžadují informace, ale nechtějí být informacemi přehlceni. Preferují názorné obrazy před dlouhým textem. Pro rozvinutí vizuálního myšlení je třeba věnovat se rozvoji několika dílčích schopností pomocí očí, vnitřního zraku, rukou, pera, papíru či tabule. Jedná se o tyto schopnosti: »» hledání nápadů, »» rozvíjení nápadů, »» předávání nápadů. V tomto modulu se nebudeme zabývat složitými obrázky, nebudete tvořit komplikované grafické prezentace. Ukážeme si, jak můžeme informace jednoduše vizualizovat, jak lze řešit problémy s využitím obrázků. Pomocí obrázků můžete řešit téměř všechny situace, jednoduché i složité myšlenky. Jsou použitelné ve všech oborech. Problémy můžeme rozdělit do šesti skupin: Mám dobrých sluhů šestero, díky nim já hodně znám. Jmenují se Co, Proč, Kdo a Jak a Kdy a Kam. Rudyard Kipling »» kdo/co – problémy s věcmi, lidmi, rolemi, »» kolik – problémy spojené s měřením a počítáním, »» kdy – souvislosti s plánováním a časováním, »» kde – otázky směřování a hledání, co kam zapadá, »» jak – vyjadřování vzájemných vlivů, »» proč – problémy související s pohledem na celek věci. Vyřešit problémy vám může pomoci vyřešit technika 6 otázek. Podívejte se nyní na příklad z praxe. Dáma jedné nejmenované firmy řešila, jak této firmě zajistit lepší publicitu. Najala si konzultační agenturu, která vypracovala podrobný průzkum a zpracovala jej na asi sto stranách. Výzkum byl opravdu kvalitní, bohužel dámě nepřinášel žádnou pomoc. Sama se v množství informací ztrácela a nevěděla, jak problém vyřešit. 48
    • Pomohly až otázky (6O) a vizualizace, díky čemuž vznikl jeden papír, který shrnoval vše, co bylo potřeba. Po prezentaci byl graf odborníkům firmy srozumitelný a usnadnil další práci. Vlevo tedy můžete vidět ukázku stohu papírů, vpravo výsledný produkt na jednom papíru. Věřte, že: »» lidé se rádi dívají na obrázky (např. v prezentacích jsou spontánní obrázky poutavější, více zaujmou; zároveň je lepší, pokud jsou přímo kresleny krok za krokem), »» ručně kreslené obrázky se rychle načrtnou a snadno se mění (kreslení je proces pokus-omyl, málokdy je konečný výsledek shodný s prvním nápadem, což je důkaz tvůrčí práce s vašimi myšlenkami), »» s počítačem můžete snadno nakreslit nesprávné obrázky (existují nástroje, které vám umožní udělat např. výtečné grafy, ale při procesu řešení problému málokdy víte, který graf je ten pravý). Z pohledu vizuálního myšlení existují tři typy lidí: první se nemohou dočkat, až začnou kreslit, druzí raději dokreslují k tomu, co nakreslili jiní, a třetí nad tím přemýšlejí a případně pak všechno překreslí. První skupina (černá fixa) jsou lidé, kteří vezmou fixu a začnou na prázdný papír hned kreslit své nápady. Do nápadu se nadchnou a věří mu. Druhá skupina (žlutá fixa) jsou zvýrazňovači, jsou to ti, kteří dokáží dobře najít to nejzajímavější v již nakresleném. Sledují jiné lidi u tabule a po chvíli přináší své nápady (většinou více pomocí slov, ale obrazy kreslit Bez ohledu na to, jak si kdo ve vizuálním umí, i když si to sami nemyslí). myšlení věří a jakou barvu tužky preferuje, Třetí skupina (červená fixa) má dobré schopnosti vizuálního myšlení má ke kreslení ze začátku nejmenší každý a každý je může snadno zdokonalovat. důvěru. Pokud je někdo přiměje Dan Roam k vyjádření, dokáží se o své nápady výborně podělit. Jdou do hloubky a umí udělat jasno v tom, co nakreslila černá a žlutá fixa. 49
    • Aplikace a příklady Vyzkoušejte si, zda dokážete nakreslit základní obrázky – čáru, šipku, čtvereček, trojúhelník, smajlík atd. Zkuste si tyto tvary nakreslit: Pokud základní tvary zvládnete, dokážete nakreslit i složitější obrázky. Vizuální myšlení můžeme vnímat i v jeho procesu. Jedná se o čtyři fáze: dívám se, vidím, představím si a ukazuji. Názorně to můžete vidět na obrázcích. »» Dívám se – sběr informací z okolí, vytváření prvotního obrazu. Můžete si klást otázky jako „Co je tam? Kolik tam toho je? Co tam není? Jaké limity má moje zorné pole?“. »» Vidím <6><6> – vizuální vstupy, kde se oči dostanou vědomě do aktivnější role, sbírají se ty podněty, které stojí za podrobnější prohlídku. „Vidět“ můžeme chápat jako „vybírat a třídit“. Můžete si klást otázky jako „Vím, co vidím? Viděl jsem to už někdy? Je mezi tím něco výraznějšího?“. »» Představím si – vidění něčeho, co ve skutečnosti (ještě) není. Můžete si klást otázky jako „Kde jsem to už viděl? Mohu si vytvořit nějaké analogie s dřívějším viděním? Mohu to uspořádat tak, aby to dávalo smysl?“. 50
    • »» Ukazuji – předvádění ostatním, shrnutí toho, co jste viděli. „Ukázat“ můžeme chápat jako „všechno objasnit“. Klademe si otázky jako „Které představené či vzniklé obrazy jsou nejdůležitější? Jak nejlépe zachytím své myšlenky?“. Model SQVID Model SQVID pomáhá rozvíjet vizuální myšlení. Jedná se o zkratku pěti slov symbolizujících pět otázek, kterými se ptáme a již nám pomáhají dívat se na problém různými pohledy. Zkratka SQVID skrývá cizojazyčné termíny (simple quality, vision, individual, delta), ke kterým jsou přiřazeny jejich protilehlé významy: »» jednoduchý x rozpracovaný, »» kvalita x kvantita, »» vize x provedení, »» jednotlivost x srovnání s více, »» změna x status quo. Více se k modelu dozvíte v doplňujícím materiálu. S tímto modelem můžete vytvořit celkem deset možných vizualizací na pěti pólech. Na příkladu vidíte, jak lze někomu vysvětlit, co je to jablko, jak vzniká, k čemu slouží atd. Pokud tápete v tom, jaký obrázek použít, můžete se inspirovat přehledem na obrázku Vidíme/ Ukazujeme. Vyzkoušejte si to na příkladu. Vezměte si jakýkoliv beletristický text a zkuste jej vizualizovat. Udělejte to právě teď a dívejte se na příklady v tomto materiálu. Následně můžete vizualizovat část odborné knihy (např. kapitoly), které rozumíte. 51
    • Vizualizace beletristického textu Vizualizace odborného textu Pokud stále tápete, podívejte se, jak lze jednoduše vytvořit graf kreslený rukou. Takový graf je ihned poutavější a zaujme. Nebo se podívejte na příklad toho, jak pedagog Lukáš Bajer vyučuje téma David a Goliáš. Tipy a triky Vizuální myšlení si můžete procvičovat každý den. Můžete začít od jednoduchých forem: představovat si svůj pokoj či cestu do školy/do práce se zavřenýma očima. Postupovat můžete ke složitějším cvičením, např. představovat si svůj vysněný pokoj, vysněný projekt, výsledné řešení aktuálního problému atd. Určitě můžeme doporučit knihu Charlese Phillipse Vizuální myšlení (Grada, 2012). Najdete zde mnoho různých cvičení na podporu vizuálního myšlení. K procvičení velmi dobře slouží skládání tangramů. Tangram je hra, ve které dostanete několik dílů, které k sobě musíte složit tak, aby vytvořily předepsaný obrazec. Tangram si můžete koupit, případně vyrobit z papíru či zahrát online. 52
    • Pokud k modelu SQVID zahrnete i 6O (6 otázek), dostanete nepřeberný počet možností. Opět se můžete podívat na příklad v tabulce. 53
    • Zdroje Literatura 1. BAJER, Lukáš. Jak jsem učil pověsti aneb kreslení jednoduchých obrázků v praxi. Metodický portál RVP [online]. 26. 11. 2010 [cit. 2013-28-02]. Dostupné z: http://lukasbajer.blogy.rvp.cz/2010/11/26/jak-jsem-ucil-povesti-aneb-kresleni-jednoduchych-obrazku-v-praxi/ 2. PATÁKOVÁ, Andrea. Vizualizace dat jako výukový prostředek budoucnosti. Metodický portál RVP [online] 08. 02. 2010 [cit. 2013-28-02]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10751/VIZUALIZACE-DAT-JAKO-VYUKOVY-PROSTREDEK-BUDOUCNOSTI.html 3. ROAM, Dan. Bla bla bla. Co dělat, když slova nestačí. Brno: BizBooks, 2012. 4. ROAM, Dan. Nápady na ubrousku. Řešte problémy a prezentujte myšlenky pomocí obrázků. Brno: Jan Melvil Publishing, 2008. Nástroje Creately - http://creately.com – umožňuje vytvářet různé grafy, diagramy atd. Seznam dalších nástrojů pro vizualizaci najdete na adrese http://www.visualcomplexity.com. K zamyšlení »» Jak byste vizualizovali látku jednoho předmětu/obsah jedné knihy/prožitek svého dne? »» Už jste se někdy setkali s prezentací složenou výhradně z obrázků? »» Jak byste využili modely z knihy Nápady na ubrousku?
    • Aktivní čtení Denně přečteme velké množství textu: noviny či online zpravodajství, časopisy, e-maily, pracovní či školní dokumenty, knihy, cedule, reklamy atd. Čtení je tedy velmi důležitou kompetencí v našem životě. Pokud tento proces vylepšíme, tedy naučíme se číst efektivně, budeme umět s textem pracovat aktivněji a získáme pro svůj život důležité informace. Klíčové pojmy Čtení Aktivní čtení Efektivní čtení proces získávání informací z textu. Podmínkou je umění rozpoznat znaky a jazyk textu. proces, při kterém čtenář s textem pracuje, pokládá otázky, zapisuje si poznámky, využívá různé techniky kritického myšlení apod. nadřazený pojem zahrnující další typy čtení. 55
    • Teorie Čtení má dlouhou historii. V nejstarších dobách se texty předčítaly, často jako součást různých rituálů, např. pohřebních. Se vznikem posvátných textů se ke čtení připojily i pohyby těla. Postupně však začalo převažovat „tiché“ čtení, vznikaly např. návody, které určovaly, kdy se má číst nahlas a kdy potichu. Tiché čtení bylo považováno za „rozhovor beze svědků“ či za „snění s otevřenýma očima“. Také se začal prosazovat i estetický význam čtení. Dnešní doba nám dává zcela jiné možnosti. Textů ke čtení máme mnoho a jsou všude (knihy, internet, plakáty, pracovní texty atd.). Je potřeba umět si s množstvím textů poradit a naučit se číst aktivně, ke čtení přistupovat kriticky a znát různé metody čtení. Proč čtení? »» Čtení je základním prostředkem k získávání informací. »» Čtení je nástrojem přemýšlení a učení. »» Proces čtení a odezva na čtení jsou cestou ke kritické analýze textu. »» Existuje přímé spojení mezi čtením a psaním, jejich propojením se zlepšuje naše učení. Objasněme si několik pojmů týkajících se čtení, s nimiž se setkáme, pokud se budete zajímat o různé metody efektivního čtení. Efektivní čtení – tento pojem nelze jednoduše definovat, různí autoři používají různé definice. Někteří autoři tento pojem používají jako synonymum pro rychlé čtení. Většina autorů se však shodne na tom, že efektivní čtení je proces, při kterém čtenář využívá efektivní, tedy správný čtecí postup. My pojem považujeme za nadřazený termín, zahrnující všechny další typy čtení. Aktivní čtení - dobrý čtenář je aktivní u jakéhokoli textu. I u toho, jehož obsah ho příliš nezajímá. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které v textu rychle nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí, nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Když odpověď nedostanou, rychle zjistí, že se mají podívat po jiné knize. Špatný čtenář (aplikující pasivní čtení) se příliš nesoustředí. Čeká, že text se stane zajímavějším a že v něm časem objeví něco důležitého. Duševní síly takového čtenáře nejsou naplno využity, míra motivace je nízká a užitek z celé práce je menší než vynaložené úsilí. Vyvarujte se tohoto způsobu čtení, je velmi náročný na čas, navíc demotivující. Rychlé čtení – technika, při které čtenář čte vyšší rychlostí, než je průměr, aniž by došlo ke snížení porozumění. Kritické čtení – čtení, při kterém dochází k aplikování metod kritického myšlení (např. I.N.S.E.R.T., Čtení s předvídáním apod.). Špatné čtení je způsobeno několika faktory, především jsou to zlozvyky, které u nás přetrvávají z dob, kdy jsme se učili číst v raném dětství. 56
    • Dobré návyky Špatné návyky Aktivní čtení – dobrý čtenář je aktivní u jakéhokoli textu. I u toho, jehož obsah ho příliš nezajímá. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které v textu rychle nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí, nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Když odpověď nedostanou, rychle zjistí, že se mají podívat po jiné knize. Pasivní čtení – špatný čtenář se příliš nesoustředí. Čeká, že text se stane zajímavějším a že v něm časem objeví něco důležitého. Duševní síly takového čtenáře nejsou naplno využity, míra motivace je nízká a užitek z celé práce je menší než vynaložené úsilí. Vyvarujte se tohoto způsobu čtení, je velmi náročný na čas, navíc demotivující. Čtení pouze jednou technikou – jedna technika vede k pomalé rychlosti čtení a často i k nedostatečnému porozumění textu. Osvojte si různé techniky čtení a využívejte je. Čtení slovo za slovem – špatný čtenář čte slovo za slovem, nevnímá okamžitě širší souvislosti. Kvůli tomu mu může celkový obsah unikat nebo mu trvá příliš dlouho, než souvislosti pochopí. Nečtěte slovo za slovem, naučte se fixovat očima více slov a později i celé věty – viz doplňující studijní materiál. Čtení různými technikami – dobrý čtenář využívá přednosti rychlého i pomalejšího čtení v situacích, ve kterých je to pro něj výhodné. Celková orientace v textu – dobrý čtenář dokáže rychle postřehnout souvislosti díky vnímání textu jako celku. Nečte slovo za slovem. Čtení bez regresí – dobrý čtenář se plně koncentruje na to, co dělá, zbytečně neodbíhá myšlenkami. Nevrací se v textu zpět, aby si ověřil to, co již přečetl. Čtení bez zbytečných pohybů – dobrý čtenář má tělo uvolněné, dochází pouze k pohybu očí. Držení těla i uspořádání pracovního prostředí je v souladu s ergonomickými pravidly. Neustálé vracení se v textu – k tomu dochází především tehdy, pokud se čtenář plně nesoustředí a nemá cíl, který v knize hledá. Omezte vracení se pohledem na již přečtená slova a věty. Pokud napoprvé přesně nerozumíte tomu, co čtete, čtěte dál. Až danou část přečtete, budete textu rozumět z celkového kontextu a s časovým odstupem. Špatné držení těla a zbytečné pohyby – dochází ke zbytečné zátěži pro svaly a vzniká předčasná tělesná únava. Patří sem také pomalé ukazování si v textu, pohybování rty při čtení atp. Omezte pohyby při čtení pouze na pohyby očí. Čtení potichu – dobrý čtenář čte potichu a nevydává při čtení žádné zvuky. Nepohybuje ani jazykem. Čtení nahlas – špatný čtenář při čtení šeptá anebo čte přímo nahlas. Zbavte se zvukových zlozvyků při čtení, jelikož vás velmi zpomalují, a navíc narušují i soustředění na danou činnost. Málo fixací – dobrý čtenář rozšiřováním zrakového rozpětí zachytí na jednu fixaci více písmen. Hodně fixací – během jedné fixace špatný čtenář zachytí velmi malý počet písmen. Stanovené cíle čtení – dobrý čtenář pravidelně konfrontuje přečtené se svým cílem. Když cíle dosáhne, přestává číst. Nestanovené cíle čtení – špatný čtenář nemá cíl, neví, co přesně hledá. Ztrácí brzy motivaci a plýtvá svými duševními silami. 57
    • Než začnete číst Jedná se velmi podstatnou fázi čtení, která by měla být aplikována pro každý text nebo knihu, kterými se chcete více zabývat. Během 5 až 8 minut získejte přehled o dané knize. Sledujte tyto části textu: »» úvod, »» shrnutí na konci kapitol, »» předmluva, »» závěr, »» obsah, »» doslov, »» názvy kapitol, »» přílohy, »» nadpisy, »» rejstřík, »» autorem zvýrazněné části textu, »» shrnutí na obalu knihy, »» popisy obrázků a grafů, »» grafická úprava. Když si neuděláte tento přehled a hned se do knihy začtete, může se vám stát, že po pár hodinách čtení zjistíte, že kniha neobsahuje informace, které potřebujete. Kolikrát se vám tohle už stalo? Deset minut vám může ušetřit i několik hodin zbytečné práce. Během čtení Již během rychlého přehledu zjistíte, kterým místům chcete věnovat větší pozornost, kterým menší pozornost a která místa nebudete číst vůbec. S knihou pracujte aktivně a čtěte různé části různými způsoby tak, abyste z ní měli co největší užitek. Používejte různé metody. Pokud vám to vyhovuje, dělejte si poznámky buď přímo do knihy, nebo na papír. Vlepujte si do knihy post-ity, podtrhávejte si důležité pasáže, určete si symboly, s kterými v knize pracujte (symboly mohou být např. „přečíst později“, „to už znám“). Aplikace a příklady Je třeba uvědomit si, že učení, a tedy i čtení, je součástí celého našeho života. Pokud se chcete naučitlépe číst a učit se, je nejdříve potřebné pochopit, jak efektivně číst a jak se učit. Nyní se zaměříme na Pamatujte na Pareta! 40 podstatných stránek z 200stránkové knihy vám přinese 80% užitek efektivní čtení. a ušetří vám 80 % času. Často se stává, že čtenář zůstává četbou nedotčen, neumí přečtené interpretovat, nechápe jeho smysl či využití. Pravděpodobně jste se za svůj život setkali s učitelem, který po vás chtěl doslovné odříkání textu, tedy přesně to, co autor napsal. Takové odrecitování však nemusí znamenat, že jste textu porozuměli. K porozumění dochází až tehdy, když dokážete nové informace z textu začlenit do svých dřívějších koncepcí tématu, umíte se vypořádat s protikladnými fakty a 58
    • argumenty, vytvořit si svůj názor a když dovedete nové myšlenky a informace aplikovat do svého života. Nejedná se o jednoduchý proces. Musíte se stát angažovanými a přemýšlivými čtenáři, zamýšlet se nad autorovým sdělením v kontextu svých názorů a svých jednání a text reflektovat. Podmínky vhodné pro čtení Číst samozřejmě můžete téměř Napsané je příležitostí pro každého, aby kdekoliv a kdykoliv, ale vždy se dodal smysl tomu, co čte, aby napsané najdou vhodnější podmínky, které četbou interpretoval. proces čtení podpoří. Měli byste se soustředit zejména na čas. Na čtení si většina lidí vyhradí méně času, než by bylo vhodné. Pokud tedy neplánujete pročíst literaturu rychločtením (o tom v příštích modulech) Čtení je přece obohacující, nebo texty proskenovat, radostný akt! ale naopak se textu věnovat (potřebujete jej pochopit a dobře interpretovat), je vhodné vyhradit si větší množství času než obvykle. Je to složité, neboť věnovat vlastní volný čas čtení vyžaduje odříci si něco jiné. Zkuste však zamyslet se nad tím, co vám text přinese, jaké znalosti si z něj odnesete a jak je můžete v udoucnu využít. Čas věnovaný četbě se vám pak vyplatí a budete se ochotněji textu věnovat, když budete mít vizi a představu. Možná to bude ze začátku „bolet“, bude to nezvyklé. Ale nevzdávejte se, učíte se přece jiným metodám a to nikdy nemůže být jednoduché. V tomto modulu vám ukážeme několik metod, přičemž na modul navážeme druhou částí, kde se dozvíte další metody a rady. Podívejme se tedy nyní na metody PQRST a  Čtení s předvídáním. PQRST Podle této metody probíhá čtení textu v pěti navazujících krocích: 1. Preview – udělejte si přehled! Podívejte se na název, hlavní témata, názvy kapitol, obsah, abstrakt, shrnutí. Jedná se mj. o prozkoumání hierarchizace textu. 2. Question – ptejte se! Položte si otázky, které vás k tématu zajímají, co byste se chtěli o tématu dozvědět, příp. co nemáte ujasněné. 3. Read - čtěte text se zaměřením na otázky! Čtěte postupně a hledejte odpovědi na otázky (Q). Nejlepší bude dělat si poznámky či značky do textu. 4. Self Recitation – opakujte si vlastními slovy! Přečtený text zrekapitulujte vlastními slovy, znovu se podívejte na otázky a ujistěte se, že na ně znáte odpověď. 5. Test – vyzkoušejte se! Zkontrolujte klíčové myšlenky, prolistujte text a zkuste o něm náhodně mluvit, vytvořte si rekapitulující myšlenkovou mapu, nechte se vyzkoušet kamarádem. Model znázorňuje proces myšlení složený ze tří okruhů: základního myšlení (vědomostní základ), kritického myšlení a kreativního myšlení. 59
    • Podvojný deník Podvojný deník slouží čtenářům k tomu, aby si lépe spojili materiál z textu s vlastními prožitky a zájmy. Metoda se hodí pro delší texty a také je vhodná k učení. Jak na to? »» Rozdělte si papír svisle na dvě části. »» Na levou stranu budete vypisovat z knihy citáty, které vás zaujmou, s nimiž souhlasíte, nesouhlasíte či jste z nich zmatení. Poznamenejte si, kde se v textu citát nachází. »» Své poznámky si budete zapisovat na pravou stranu, připomínky k levé části, tj. citátu. »» Klaďte si otázky jako: „Čím je pro mě úryvek zajímavý?“, „Jaké myšlenky ve mně vyvolává?“, „Na co bych se autora zeptal(a)?“. Čtení s předvídáním Metoda čtení s předvídáním nutí čtenáře číst pozorněji, více se soustředit na detaily, lépe se orientovat v textu a používat své vlastní zkušenost i názory při čtení. Čtenář se také učí formulovat svoje názory a ověřovat si je. Kromě rozvoje kritického myšlení je podporována i kreativita. Čtenář při metodě předvídá, jak bude text pokračovat, jak se bude vyvíjet. Může se jednat nejen o beletristický text, ale také o text naučný. Řídí se vodítky v textu a dokáže své názory právě na základě vodítek zdůvodnit. Díky metodě si čtenář může uvědomit, že textu neporozuměl, nebo pozná, že textu porozuměl a že může číst dál. Neznámé pasáže se snaží pochopit z kontextu, na základě odvozování či rozložením textu. Může formulovat své domněnky a hypotézy, následně si ověřuje čtením dalšího textu. Základem je číst text po částech a vždy se po určité chvíli zastavit, zrekapitulovat si přečtené a předvídat další vývoj textu. Metodu může řídit např. učitel, ale můžete si ji zkusit i sami. Jak na to? »» Přečtěte si úryvek textu a přemýšlejte nad jeho pokračováním. Popište, jak podle vás bude text pokračovat, proč si to myslíte (uveďte důvody), a klidně zapojte vlastní zkušenosti. »» Přečtěte další kus textu. Porovnejte své očekávání a realitu. Předvídejte další část textu. »» Stále si pokládejte otázky jako „Proč si myslím, že to tak bude?“, „Na základě čeho usuzuji?“, „Už jsem tuto situaci/problém zažil/řešil?“, „Proč autor uvedl tuto informaci? Nemůže to nějak souviset s pokračováním?“. Nejvhodnější je použít předem připravenou tabulku a vše si zapisovat. Tip: Nejprve si metodu vyzkoušejte na beletristickém textu a teprve později použijte odborný text. 60
    • Tipy a triky Čtení s předvídáním Jméno: Část textu Čtený text: Jak se podle vás bude příběh vyvíjet? (Pište v celých větách, ne jen v bodech.) Proč si to myslíte? Co se dosud opravdu stalo? (Shrňte celými větami, ne jen body.) Předvídání před textem 1. část textu 2. část textu 3. část textu Podvojný deník Vypište doslova pasáž (část textu), která na vás zapůsobila (připomněla vám vlastní zážitek, představuje pro vás záhadu, nemůžete s ní souhlasit apod.). Napište souvislým textem komentář ke zvolené pasáži (proč jste si zaznamenali právě ji, co vám připomíná, jaké otázky ve vás vyvolala, s čím nesouhlasíte apod.). Důležité zásady efektivního čtení: 1. rozhodněte se, že chcete rychleji a efektivněji číst, 2. představujte si, co získáte, když budete rychleji a efektivněji číst, 3. začněte pracovat na svých čtenářských schopnostech, 4. pročtěte si vybrané knihy, které se zabývají rychlým a efektivním čtením, a teoreticky si osvojte různé čtenářské techniky, 5. začněte trénovat rychlé čtení, 61
    • 6. nebojte se dělat chyby – ale učte se z nich, 7. aplikujte získané poznatky a zkušenosti během každého čtení – vždy si vybírejte správnou techniku a vhodnou rychlost, 8. snažte se stále se zlepšovat – každý den, krůček po krůčku, 9. využívejte výhod, které vám rychlé čtení přináší – především volného času, 10. čtěte takové knihy a texty, které jsou podstatné, 11. knihy nemusíte číst od začátku do konce, ani stejnou rychlostí a technikou, 12. vytvořte si zřetelnou a hmatatelnou vizi svého cíle a představujte si jeho dosažení, 13. než začnete číst, pročistěte si hlavu (psychické vyčerpání vám v aktivním čtení nepomůže). Zdroje BAJER, Lukáš. Jak „efektivně“ číst (nejen) knihy? Toť otázky za všechny prachy. Mít vše hotovo. [online]. 24. 5. 2009 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo. cz/2009/05/jak-efektivne-cist-nejen-knihy-tot-otazka-za-vsechny-prachy ČERNÁ, Monika a Michal ČERNÝ. Metody efektivního čtení. Metodický portál RVP. [online]. 7. 12. 2011 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/14531/METODY-EFEKTIVNIHO-CTENI.html Efektivní čtení. Rozečti se. [online]. 15. 4. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://blog.rozectise.cz/2012/04/efektivni-cteni.html Květa Krüger, Jana Kargerová, Kateřina Srbová. Rozvoj učebních dovedností. Kurz osobnostní a sociální výchovy pro žáky 1. stupně ZŠ. Praha: Projekt Odyssea, 2007. ISBN 978-80-87145-37-1 STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka III, IV a V. Praha: Kritické myšlení, 2007. K zamyšlení »» Jakým způsobem čtete? »» Jaké je vaše oblíbené místo na čtení? Kde spíš usínáte, a kde se lépe soustředíte? »» Využíváte různé techniky aktivního čtení? 62
    • Aktivní čtení II Čtení je základním prostředkem získávání informací po celý lidský život. Proto věnujeme metodám aktivního čtení dva moduly. Tento druhý modul je zaměřen na další metody, které můžete využít při čtení. Každá z metod přináší jiné možnosti a plní jiné funkce. Vyzkoušejte všechny a zjistíte, které vám nejvíce vyhovují. Klíčové pojmy Čtení Aktivní čtení Efektivní čtení proces získávání informací z textu. Podmínkou je umění rozpoznat znaky a jazyk textu. proces, při kterém čtenář s textem pracuje, pokládá otázky, zapisuje si poznámky, využívá různé metody. nadřazený pojem zahrnující další typy čtení. 63
    • Teorie Jak již víte, aktivní čtení vám pomáhá kriticky myslet. Číst budete po celý život. A pokud zvládnete techniky aktivního čtení, velmi si usnadníte práci. Kdo chce být dobře informován, lépe profesně připraven, musí číst (knihy, články, e-maily, manuály a další dokumenty). Techniky aktivního čtení pomáhají převést přečtené na novou znalost či činnost a také spojit nové znalosti se starými. Čtení bývá redukováno na čtení doslovné. Zároveň jsme ve školách vedeni k „odrecitování“ naučeného, což nemusí znamenat, že jsme pochopili autorovu myšlenku a textu porozuměli. K porozumění dochází až tehdy, pokud dokážeme nové informace včlenit do svých dřívějších koncepcí daného tématu a umíme se vypořádat s protikladnými fakty a argumenty. I.N.S.E.R.T. Napsané je příležitostí, abychom dodali smysl tomu, co čteme, abychom napsané četbou interpretovali. Tuto metodu je vhodné použít při prvním čtení textu. Umožní vám text vnímat pozorněji a lépe si uvědomovat obsažené informace. Metoda vám umožňuje rozhodovat se, jaký vztah máte k určitým informacím. Zároveň se budete v textu lépe orientovat a jednodušeji se vracet k potřebným místům (zejména těm nejasným). Metoda vám pomáhá: »» posuzovat důvěryhodnost a důležitost informací, »» identifikovat informace, které jsou nové, neznámé či v rozporu s tím, co již víte, »» pojmenovat, čemu v textu nerozumíte. Jak na to? »» Čtěte text s tužkou v ruce. »» Zamýšlejte se nad významem informací. »» Poznačte si v textu znaménky informace podle toho, o jaké se jedná. √ + ? Fajfka značí text, který potvrzuje to, co jste již věděli. Mínus označuje informaci, která je v rozporu s tím, co jste si mysleli nebo jste slyšeli. Plus patří informaci, která je pro vás nová a důvěřujete jí. Otazník vyjadřuje informaci, které nerozumíte, mate vás nebo se o ní chcete dozvědět více. Po přečtení se ke značkám vraťte, vše si zapište a pracujte s označenými informacemi podle vlastní potřeby (ověřte si je v jiném zdroji, dohledejte si další informace atd.). Vím – Chci vědět – Dozvěděl jsem se Tato metoda vám umožňuje uvědomit si, co již o tématu víte a co byste se chtěli z textu dozvědět. Pokud si uvědomíte své dosavadní znalosti a sepíšete otázky k tématu, budete při čtení více soustředění a s větší pravděpodobností najdete odpovědi na své položené otázky. Zároveň vám metoda pomáhá vytvořit přehled naučeného. Jak postupovat? 1. Nejdříve si sepište vše, co si myslíte, že o tématu již víte. Nekontrolujte si pravdivost 64
    • v externích zdrojích, není to důležité. Jde o vaše znalosti a myšlenky. 2. Následně vyplňte, co dalšího byste se chtěli dozvědět, jaké máte otázky, nejasnosti, co vás zajímá. 3. Přečtěte si text. 4. Vyplňte poslední položku „Dozvěděl jsem se“. Sem sepište všechny své nové znalosti. Zápisník z četby Pokud si budete dělat poznámky (faktů i myšlenek) z četby, vytvoříte si nejen zajímavou základnu, s kterou můžete pracovat dále, ale díky metodě si budete během čtení lépe ujasňovat myšlenky, lépe se učit a uvědomovat si význam textu. Zápisy z četby si tvořily mnohé známé osobnosti, např. Leonardo da Vinci si vytvořil vlastní lexikon slov, kam si zapisoval vždy nová slova, s kterými se setkal, a jejich význam. Při čtení článků v odborných periodikách můžete využít tabulku pro poznámky, která vám pomáhá uvědomit si, na jaké části článků se zaměřit; zda na abstrakt, úvod, metody, výsledky či objevy, úvahu nebo závěr. T-graf T-graf je metodou, která vám umožňuje srovnávat dva aspekty jedné koncepce. Můžete tak hledat klady a zápory, argumenty „pro a proti“ apod. Pokud se setkáte s textem, kde je takové srovnání možné, využijte tuto metodu. Zapisujte si nejen myšlenky a argumenty autora, ale především svoje. Nebojte se zapisovat si vše, veškeré asociace. U této metody můžete využít externí zdroje, které vám ve formulování myšlenek pomohou. Volné psaní Volné či automatické psaní již znáte z modulu o tvůrčím psaní. Metodu můžete využít i při aktivním čtení. Můžete volně psát asi deset minut před čtením textu, sepíšete si tak nápady, pocity, otázky a další myšlenky, které vás napadají. Můžete psát i po přečtení textu, je vhodné sepsat vše, co vás napadá – okamžité pocity, hodnocení, otázky, reflexi, sebereflexi apod. Pětilístek Pětilístek je jednoduchá, avšak efektivní metoda, jak stručně shrnout téma, názor či postoj. Je podobný básni, ve které použité výrazy shrnují autorovy názory, náměty a úvahy. Pětilístek má pět řádků: 1. První řádek popisuje téma jedním slovem (je tedy důležité umět vybrat jedno klíčové slovo). 2. Druhý řádek je dvojslovný popis tématu, zejména podstatných vlastností (vhodné je použít přídavná jména). 3. Třetí řádek je sestaven ze tří slov, která vyjadřují děj (co se v tématu děje). 4. Čtvrtý řádek je v podobě věty a popisuje celé téma. 5. Poslední řádek je synonymum či metafora k tématu/klíčovému slovu. 65
    • Aplikace a příklady Ukázka tabulky pro závěrečnou práci metodou I.N.S.E.R.T. Značka Citace z textu Vlastní poznámky, myšlenky, další informace z externích zdrojů apod. Ukázka tabulky Vím - Chci vědět - dozvěděl jsem se Ukázka tabulky pro zápis poznámek z článku periodika Název článku: Autor: Abstrakt Úvod Metody Výsledky Úvaha Závěr Moje poznámky Ukázka tabulky k metodě T-graf Pro Proti 66
    • Ukázka metody Pětilístek – text pro ZŠ o sopkách sopky rudé horké vybuchují hoří kouří velká přírodní ohňová pec peklo Tipy a triky Metody, které jsme uvedli výše, můžete využít na jakýkoliv typ textu. Doporučujeme metody vyzkoušet metody vícekrát na různých textech. I když se mohou některé metody znát jednoduché či neúčelné, věřte, že opak je pravdou. Není vždy snadné vyjadřovat své myšlenky a názory a tvořit argumenty. Abyste se mohli stát kritickým čtenářem, potřebujete aktivně číst. A k tomu vám tyto metody mohou velmi efektivně pomoci. Zdroje a nástroje Literatura 1. KRÜGER Květa a Jana KARGEROVÁ a Kateřina SRBOVÁ. Rozvoj učebních dovedností. Kurz osobnostní a sociální výchovy pro žáky 1. stupně ZŠ. Praha: Projekt Odyssea, 2007. ISBN 978-80-87145-37-1 2. STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka II, III, IV a V. Praha: Kritické myšlení, 2007. K zamyšlení 1. Kladete si otázky před čtením a v jeho průběhu? 2. Děláte si reflexi četby? 3. Tvoříte vlastní argumenty a názory? Zapisujete si je? 67
    • Rychločtení Naučit se rychlému čtení je ve světě plném informací výhodou. Díky zvládnutí technik rychlého čtení ušetříte množství času, který byste jinak museli věnovat čtení „pomalému“. Výhodou je fakt, že rychlým čtením neklesá porozumění. Rychlé čtení je potřeba trénovat. Tento modul slouží k tomu, abyste zjistili, jaké jsou principy rychlého čtení a jak lze rychlé čtení trénovat. Po nastudování modulu nebudete umět rychle číst, ale budete vědět, jak můžete začít. Pak už je to jen na vás. Čím více času budete věnovat tréninku, tím lépe si techniku osvojíte. Klíčové pojmy Rychlé čtení Porozumění textu proces čtení, při kterém používáte co nejméně očních fixací na řádek bez poklesu porozumění textu. míra chápavosti textu, zejména jeho klíčových myšlenek. 68
    • Teorie Dříve než začnete cokoliv číst, doporučujeme vám test rychlosti čtení. Můžete vyzkoušet testy online: »» http://www.gruber.cz/testy/test01.htm »» http://www.gruber.cz/testy/test02.htm. Váš výsledek nebude nikde veřejně vystaven a slouží jen vám. Pozor! Nečtěte dále, pokud jste si neudělali test rychlosti čtení. Rychločtení je metoda, která učí rychlejšímu čtení a lepšímu porozumění. Rychločtení není povrchní hltání textu. Díky zvládnutí techniky rychlého čtení můžete dosáhnout vyšší rychlosti a lepšího porozumění. Jaký je rozdíl mezi normálním a rychlým čtením? Nenáročné texty čtou netrénovaní lidé rychlostí mezi 125 a 225 slovy za minutu. Poté co začnou aplikovat techniky rychlého čtení, mohou dosáhnout průměrné rychlosti 500 slov za minutu. Výzkumy prokázaly úzký vztah mezi rychlostí a porozuměním. Analýzou grafů tisíců lidí, kteří prošli tréninkem rychlého čtení, se ve většině případů zjistilo, že zvýšení rychlosti se spojuje se zvýšením porozumění. Zajímavé bylo, že při poklesu rychlosti u stejných lidí pokleslo i porozumění. Co potřebujete umět, abyste mohli rychleji číst? »» Zmírnit či odstranit artikulaci a subvokalizaci. »» Snížit počet očních fixací. »» Rozšířit zrakové rozpětí. »» Potlačit regresivní pohyby očí. Artikulace a subvokalizace Těmito pojmy máme na mysli zvyk slyšet čtené slovo, v duchu či nahlas si ho vyslovovat, hýbat ústy, jazykem nebo jinými svaly (např. lícními). Pro rychlé čtení je ideálním cílovým stavem převést viděné slovo, například slovo kůň, přímo do představy koně – tzn. vynechat zvukovou asociaci a tím zbytečný zpomalující mezikrok. Pracujte na odstraňování tohoto návyku tím, že si to při čtení budete uvědomovat. Snižování počtu očních fixací Při čtení vaše oči jakoby „skáčou“. Nečtete plynule, ale vždy zafixujete pohled na určitý počet znaků, kde se zastavíte. Následně „přeskočíte“ na další skupiny znaků. Tomuto procesu se říká fixace. Běžný čtenář dělá 7 – 9 fixací na řádek, trénováním je můžete snížit na 2 – 3 fixace. Rozšiřování zrakového rozpětí Vaše zrakové rozpětí je množství písmen, které vaše oko zachytí na jednu fixaci. Nejlépe to zjistíte tak, že soustředíte svůj zrak do jednoho bodu textu a budete vnímat, co vše v jeho okolí přečtete. Netrénovaný čtenář přečte na jednu fixaci asi 7 písmen, školený čtenář až 20 či více písmen. Potlačení regresivních pohybů Regresivní pohyby jsou příčinou toho, že se v textech vracíme. Většinou však není nutné vracet se k přečtenému, pamatujeme si to. 69
    • Pokud bychom však zjistili, že se vracíme proto, že jsme si část textu skutečně nepamatovali, je příčinou špatná koncentrace na text. Často se také vracíme v obtížných textech, kde se vyskytují cizí slova, příp. ve špatně psaných textech. Takovým vyžadovaným návratům v textu říkáme funkční regrese. Dobrý čtenář funkčních regresí využívá a ví, kam se v textu vrátit a kdy je to důležité. Opakem bývají regrese, které nejsou žádané. Snažte se omezovat vracení se v textu jen kvůli pocitu, že jste nepřečetli vše nebo že si to nepamatujete. Vězte, že nepotřebujete přečíst všechna slova, abyste text pochopili. Pro pochopení a zapamatování je nejlepší plynulé čtení s fixacemi na smysluplné celky slov. Aplikace a příklady Rychle číst nezačnete jen na základě přečtení tohoto modulu nebo nějaké knihy. Tuto dovednost je potřeba pravidelně trénovat. Nyní se podívejme, jak si vede neškolený čtenář. Lomítko naznačuje místa fixací. slovo / slovo / slovo / slovo / slovo slovo / slovo / slovo / slovo / slovo / slovo / slovo / slovo / slovo Neškolený čtenář, který je však zvyklý číst (sem spadá většina vysokoškolských studentů a pravidelných čtenářů.), může fixovat takto: slovo / slovo slovo / slovo slovo / slovo slovo / slovo slovo / slovo slovo / slovo slovo / slovo slovo Při tréninku můžete počet svých fixací zmenšit na pět, čtyři nebo dokonce na tři fixace. Velmi dobře trénovaný čtenář dokáže udělat jen dvě fixace, některý pouze jednu fixaci. slovo slovo / slovo slovo slovo / slovo slovo slovo / slovo slovo slovo / slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo /slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo slovo slovo / slovo slovo slovo slovo slovo slovo Soustřeďte se na číslo šest a nehýbejte očima jinam. Snažte se vidět a přečíst i další čísla bez pohybů očí. Přečtete všechna čísla? Trénink zrakového rozpětí 70
    • Pokuste se na jednu fixaci (dívejte se do středu řádku, pomozte si např. propiskou) přečíst celý řádek. Na jak dlouhém řádku vám to již začíná dělat potíže? 1 2 2 3 4 4 5 5 6 7 7 8 9 9 10 10 11 11 12 13 14 14 15 16 16 17 17 18 19 20 f ok ts jev měly říci Plzeň chléb mobily preclík silnice samorost jednacího které znám socialista stránek RFC tam léta běží Karlovy Vary posádka je tam prodeje přišly v šíři závěrečné nepříjemnůstka čtvrtá odmocnina infarkty myokardu psychoanalytický magnetickou tabulí Karel nese nám už čaj anglická literatura běžná pedagogická pro slečny u balicích linek Více tabulek a pyramid si můžete vygenerovat zde: http://peclik.pouzitelne.cz/insk/ frindex.html. Tipy a triky Jak začít? »» Ověřte si u lékaře, zda nemáte oční vadu. »» Udělejte si test čtení. Zjistíte, jak rychle čtete a jaké je vaše porozumění. »» Začněte trénovat oční fixace a rozpětí. »» Zbavujte se špatných čtenářských návyků. (To jste se dozvěděli v modulu Aktivní čtení I.) »» Trénujte během dne kdykoliv, když budete číst. »» Buďte aktivní čtenář. »» Nevzdávejte se. Jak se motivovat? »» Než začnete číst, položte si následující otázky a odpovězte si na ně, nejlépe písemně. 71
    • »» »» »» »» »» »» Když to budu umět, v čem mi to pomůže? Jaké možnosti mi to dá? Co z toho už znám? Jak podrobně to potřebuji znát? Kolik času mám na zvládnutí? Co se potřebuji dozvědět? Zdroje 1. How to Learn Speed Learning? WikiHow [online]. [cit. 2013-03-13] Dostupné z: http:// www.wikihow.com/Learn-Speed-Reading 2. Rozectise.cz [online]. [cit. 2013-03-13] Dostupné z: http://blog.rozectise.cz. 3. BUZAN, Tony. Rychlé čtení. Čtěte rychleji, učte se lépe, dokažte víc. Brno: Bizbooks, 2013. ISBN 978-80-265-0062-9. 4. ČINKA, Libor. Bleskové studium a čtení [online]. [s.l.] : [s.n.], 2008, 2008 [cit. 2010-10-13]. Dostupné z: WWW: <http://www.cetros.cz>. 5. GRUBER, David. Rychločtení, rychlostudium, info management. Praha: Management Press, 2013. ISBN 9788072611843. 6. GRUBER, David. Šetřme časem! Rychločtení – Rychlostudium. 3. vyd. Praha: Management Press, 1995. 193 s. ISBN: 80-85943-04-2. 7. Přehled zbraní školeného čtenáře (racionální čtení). David Gruber. Techniky duševní práce. [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.gruber.cz/index.php?option=com_ content&task=view&id=258&Itemid=108 K zamyšlení »» Jakým způsobem čtete? »» Kolik očních fixací děláte na řádek? »» Jaké je vaše zrakové rozpětí? »» Jaká je vaše rychlost čtení? »» Jak budete trénovat zlepšování své rychlosti čtení? »» Jak se budete motivovat? 72
    • Tvůrčí psaní I Psaní je proces, kterému se nevyhneme - píšeme ve škole, v práci i v soukromí. Ve škole i v práci musíte psát texty odborné. Rádi bychom vám v první části série materiálů o tvůrčím psaní přiblížili metody, které vám pomohou před začátkem psaní textu, příp. na samotném začátku psaní. Metody odbourávají strach z psaní, pomáhají motivovat k psaní a hledat nápady a myšlenky. Klíčové pojmy Tvůrčí psaní Odborná práce proces psaní, při kterém jsou aplikovány tvůrčí metody. textový útvar, jehož cílem je seznámit odbornou veřejnost s výsledky zkoumání, zaujímat stanoviska a vysvětlovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. 73
    • Teorie Tvůrčí psaní je obor, který se zabývá teorií a nácvikem tvorby textu. Může být i učebním předmětem, jehož náplní je osvojení kompetencí spojených s tvorbou textu. Lze ho chápat také jako proces psaní, při kterém jsou aplikovány tvůrčí metody. Jelikož se v kurzu zaměřujeme na tvůrčí psaní v  odborném textu, je potřebné vysvětlit si, jak spolu tyto dva pojmy souvisí. Pod pojmem tvůrčí psaní si většina z vás vybaví oblast psaní beletrie, použití fantazie atd. Pojem odborný text pak většinou chápeme jako text s danými pravidly plný termínů a vědecké argumentace. Co mají pojmy tvůrčí psaní a odborný text společné? Jak spojit tyto dva zdánlivě protikladné světy? Tvořivost a vědecký přístup nemusí nutně stát na opačných pólech. Samotnou tvořivost můžeme rozlišit na tvořivost uměleckou a vědeckou. Můžete také říci, že věda se bez tvořivosti neobejde, neboť ve vědě nelze používat rutinní myšlení, ale naopak obrazotvornost, fantazii. Věda neustále hledá nové otázky, nové přístupy apod. Tvůrčí psaní ve vědecké práci chápeme jako soubor cvičení, která zjednodušují vědeckou práci použitím metod zaměřených na tvořivost a řešení problémů. Podíváme se na metody, které lze uplatnit ve fázi přípravy odborného textu. Jedná se o  metody, které: »» reflektují výchozí pocity, »» zkoumají dosavadní znalosti o tématu odborné práce, »» pracují s motivací a plánováním práce, »» pomáhají sbírat materiál hledáním nápadů a čtením. Aplikace a příklady V této části se podíváme na několik technik, které můžete použít buď před samotným psaním textu, příp. na začátku psaní. Jedná se o metody, které vám umožní rozepsat se, ujasnit si téma, motivovat se a utřídit si myšlenky. Můžete je použít také tehdy, když teprve hledáte téma práce. Synektika Synektika je metoda, která pracuje s asociacemi a s metaforami. Lze ji aplikovat i tehdy, když se nám nedostává fantazie. Technika je postavená na spojení čehokoli s čímkoliv, co může podpořit vznik nové myšlenky. Metodu můžete aplikovat na jakékoliv problémy, nejen na ty odborné. 74
    • Postup je následující: 1. Popište problém (např. ruší mě hluk z ulice). 2. Vytvořte co nejodlišnější analogie (řev motorů, vrtačka u zubaře, zemětřesení). 3. Vytvořte analogie ke své osobě (volám o pomoc, zpívám nahlas). 4. Vytvořte analogie fantastické (boj obrů). 5. Vytvořte analogie emoční (konec světa, velký třesk). 6. Analyzujte, hledejte řešení ke všem analogiím (např. boj obrů = ukončení smlouvy, vytvoření štítu). 7. Aplikujte řešení na výchozí problém (vytvořím štít = izoluji místnost). Výše uvedený postup lze využít i při psaní vědecké práce, a to právě ve chvíli, kdy nevíte, jak psát dál, jak navázat na své předchozí myšlenky. Automatické psaní Automatické psaní (anglicky „free writing“) je technika, při které pisatel zaznamenává všechny své asociace bez vědomé kontroly. Nekontroluje obsah, dodržování tématu, gramatiku, stylistiku). Výhodou je tedy oddělenost produktivního psaní od korekce. To umožňuje neztratit zajímavé myšlenky a zapojit více emoce a intuici. Automatický text slouží pro vlastní potřebu. Jeho cílem je najít volné asociace a uvolnit se. Tato technika tak pomáhá s odblokováním, zejména pokud nevíme, jak téma uchopit nebo jak v psaní pokračovat. Cílem je získání zajímavého obsahu pro dané téma. Také může sloužit jako rozcvička před hlavním psaním nebo jako sebereflexe na odblokování zábran a negativních pocitů. Je potřeba dodržovat několik pravidel automatického psaní. Délka automatických textů je mezená časem, začátečníci by neměli psát déle než 5 minut, později je možné čas přidávat (max. 20 minut). Dalším pravidlem je, že je třeba psát neustále, není dovoleno přestat (proto je maximální doba stanovena na 5 minut). Jedná se o tzv. psaní v tempu, kdy pisatel píše stálou rychlostí (ale nespěchá), nezastavuje se a nekontroluje se. Pokud pisatel neví, co má psát, existuje několik doporučení: opakovat poslední slova či větu a čekat na asociaci, opakovat téma, příp. pojmenovávat problém (vzniká tak např. věta „nyní nevím, co psát“). Asociace se po chvíli opět dostaví. Vyzkoušejte si automatické psaní na téma „Co chci psát? Proč to chci psát?“. Akrostich Akrostich je básnická forma, která byla populární v antice, středověku a renesanci. Forma básně spočívá v tom, že počáteční písmena veršů tvoří slovo či větu. Často se jedná např. o heslo, pozdrav, jméno osoby či tajnou zprávu. V tvůrčím psaní můžeme akrostich použít jako zábavnou rozcvičku. Metoda odstraňuje počáteční obavy z psaní a umožňuje zahrnutí osobních pocitů. Výsledný akrostich může pomoci v ujasnění myšlenek a emocí, ale může 75
    • dovést i k filozofickým úvahám. Abecedář tématu Abecedář je vlastně variantou akrostichu. První písmena tvoří abecedu. Od každého písmene se poté zapisují myšlenky k tématu práce, které pisatele napadají. Myšlenky musí začínat na dané písmeno abecedy. Cílem je pokusit se zaplnit celou abecedu. Inspirace z pohlednice Při této metodě používáte vizuální předlohu, která vám pomáhá sbírat podněty pro práci. Nejvíce se osvědčily obrázky s motivy zcela odlišnými od tématu práce. U této metody vždy záleží na úhlu pohledu, neboť inspiraci lze hledat všude. Metoda spočívá v tom, že si vezmete jakýkoliv obrázek a zapisujete si všechny myšlenky, které vás napadají při položení otázky: „Jaké souvislosti má obrázek s tématem mé odborné práce?“. Nápady mohou být opravdu jakékoliv, není dobré omezovat své myšlení. Je vhodné zapsat všechny myšlenky. Vyzkoušejte si Určete si téma seminární či diplomové práce. Může se jednat o práci, kterou jste již psali, příp. budete teprve psát. Podívejte se na přiložený obrázek a napište co nejvíce nápadů týkajících se souvislostí mezi obrázkem a tématem práce. Psaní inspiračního deníku Metoda inspiračního deníku („nápadníku“) vám pomáhá rozvíjet psaní a myšlenky. Mnoho osob má k psaní negativní postoj a právě psaní deníku může být metodou, Kromě výše uvedených metod můžete pro jak to změnit. Metoda spočívá prvotní fázi psaní textu využít již známé v tom, že si do deníku zapisujete techniky brainstorming, brainwriting či to, co vás inspiruje v okolí, při asociační řady. četbě, ve škole, v práci apod. Můžete si zapisovat zajímavá slova, fráze, věty. Díky tomu si nejen třídíte myšlenky, ale cvičíte se v procesu psaní. Tipy a triky Ukázka automatického psaní Zadání: Napište automatický text o svých pocitech na startu. Pište volně vše co vás napadá. Text nebudete číst nahlas. Při psaní se nevracejte a text neopravujte. Jestliže nevíte, co psát, opakujte poslední větu, dokud se vaše asociace opět nerozběhnou. Pište tři minuty. Nervozita, zrychlený tep. Nevidím daleko dopředu, co je asi za zatáčkou, zvládnu to? Nebude to moc do kopce? A co ostatní? Budu jim stačit? Určitě vyletí jako rakety a já se budu teprve rozkoukávat. Možná i stát. Ale snad to nebude tak hrozný, nejsem přece žádná bábovka, rozměklá, bláto, jak říkal učitel Hojka, když při těláku promačkával svaly. Stáli jsme v řadě a většině řekl: bláto. Je mi zima nebo teplo židle je tvrdá chce se mi spát vzpomínám na včerejšek byla to nuda 76
    • čekám že mě něco napadne ale píšu jen tak co vidím žlutá lavice poškrábaná venku cosi píská teď to přestalo už to zas začalo co to je? Nějací ptáci asi už nevim co mám psát dál je tu moc těžkej vzduch mělo by se otevřít okno Ukázky akrostichu Směle se přihlásit na seminář To je začátek úspěchu A pak pokročit Rozum si procvičit Také se něco naučit Zkraje hra A co dál? Činorodý seminář? Á Tak to asi znamená Energie chybějící Ke konci dne Konec? Opravdu! Nashledanou Energie Cestuje v nedohledno Realita v románu je pojmem nejednoznačným Eventuelně vágním Ale rozhodla jsem se ho užívat Ledaže bych přišla na lepší způsob vyjádření Imaginace je rovněž poněkud matoucím slovem Takže ho budu muset hledat v nějakém slovníku A doufat, že si v pojmech udělám jasno Ukázka abecedáře Absurdno, alej, apokalypsa Bolest Cit, cynik Černá Debil, dům, dekadence, dandy Ďábel Estetično Fialová Hrob, hlína, hrobník, hlaváček Chrám Interpretace, inspirace Jiří Kar Láska Mrtvola, maso Nemoc, noc Oltář, oprátka Prach, prdel Quo vadis Rakev Řeholník, řehole Smrt, samota, smutek, strom Štěkot, šum, šílenství, šibenice Tráva, trest Únik, útěk Vůl, vrata Zničení, zuby, zlo, zmar Život Příklad metody Inspirace z pohlednice Tereza, téma Jazykový rozbor staročeského „Hvězdářství krále Jana“ Na počátku se můžeme topit. Záleží na tom, zda se sami chytneme nějakého „kamene“ či „větve“ kolem nás nebo nás vytáhne ze dna rybníku záchrana v podobě vedoucí práce. Je pravda, že jsem se na první konzultaci cítila skoro jako nahá, byla jsem nervózní. Nevěděla jsem, kolik chyb jsem udělala, jak se mám tvářit a cítit. Postupem času to opadalo. Teď už mi nevadí lidé, kteří při našich konzultacích sdílí pracovnu s mojí vedoucí práce. Uvědomila jsem si, že jí mohu věřit, a to je pro mě nesmírně důležité. Tu práci totiž píšeme obě, nejen já sama. Ve všem mi velice pomáhá. 77
    • Gabriela, téma Přehled a analýza českých periodik týkajících se knihovnictví a informační vědy: »» »» »» »» »» Nesmím zůstat s holým zadkem. Stále mě někdo hodnotí. Někdo nám může pomoct, vytáhnout nás z vody. Musím se naučit „plavat“. Pořád mě někdo zachraňovat nebude. I když se na mě někteří dívají seshora, na strom umím vylézt taky. A nakonec vylezu! »» Pořád je něco skrytého, na co můžu přijít. Zdroje a nástroje Literatura 1. BIERNÁTOVÁ, Olga a Dagmar CHYTKOVÁ. Studuj kreativně [online blog]. 2011 [cit.: 2012-10-21]. Dostupné z: http://studujkreativne.posterous.com/. 2. ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980, s. 234–238. 3. FIŠER, Zbyněk. Tvůrčí psaní. Malá učebnice technik tvůrčího psaní. Brno: Paido, 2001. 4. KOŽMÍN, Zdeněk. Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 8071870374. 5. NOVÁK, Ladislav. Receptář. Praha: Concordia, 1992. 6. PAZDERNÍKOVÁ, Pavla. Tvůrčí psaní a vědecká práce. Využití tvůrčích technik při přípravě, psaní a prezentaci odborného textu. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. Vedoucí dizertační práce PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/14908/ff_d/. 7. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 8025104575. Ukázky uvedené v tomto dokumentu jsou pracemi studentů a pocházejí s dílen a lekcí tvůrčího psaní. Texty shromáždila při psaní dizertační práce Tvůrčí psaní a vědecká práce Pavla Pazderníková. K zamyšlení 1. Jak postupujete, když začínáte psát jakýkoliv text? 2. Jak si pomáháte, pokud nemáte motivaci ke psaní? 3. Kde a jak získáváte nápady pro psaní? Kde hledáte slova, myšlenky? 78
    • Tvůrčí psaní II Dokument Tvůrčí psaní II se věnuje hodnocení, zejména sebehodnocení. Tato fáze práce s textem bývá podceňována, případně na ni už není čas. Chtěli bychom vám ukázat metody, které vám mohou pomoci naučit se text hodnotit. Zpětná vazba (i pokud si ji dáte sami) je cenná a důležitá, může vám pomoci najít nedostatky v textu. Klíčové pojmy Tvůrčí psaní Hodnocení textu proces psaní, při kterém jsou aplikovány tvůrčí metody. posuzování textu podle daných kritérií. 79
    • Teorie Druhou část série o tvůrčím psaní odborného textu zaměříme na hodnocení textu a na jeho stylistiku. Hodnocením vznikají další a kvalitnější verze textů. Hodnocení textu je podceňovanou fází procesu psaní, a přitom je důležité. S hodnocením souvisí pojmy sebereflexe a sebehodnocení, na něž se v modulu zaměříme. Pro správné sebehodnocení musíte mít vždy stanovený cíl, vědět, čeho chcete prací dosáhnout. Hodnotit byste měli holisticky, komplexně, neměli byste opomenout ani intuici. Hodnocení můžeme rozdělit do fází: 1. tušení problému, 2. nalezení problému, 3. vysvětlení chyby, 4. nalezení řešení. Tvůrčí psaní ve vědecké práci chápeme jako soubor cvičení, která zjednodušují vědeckou práci pomocí metod zaměřených na tvořivost a řešení problémů. Aplikace a příklady Oponent z fotografie Jedná se o metodu, která pomáhá pisateli nehovořit sám za sebe, ale za osobu na vybrané fotografii. Pisatel, který chce provést hodnocení své práce, si představí, jak by hodnotil práci někdo jiný. Proces hodnocení probíhá takto: 1. vybere se fotografie osoby, např. z novin či časopisu, 2. hodnotitel se snaží vžít se do osoby na obrázku, 3. kladou se otázky typu: »» „Jaký má člověk na fotografii názor na vaši odbornou práci?“ »» „Jak vaši práci hodnotí?“ »» „Jaký přínos/význam pro něj bude vaše práce mít?“ Nejpřínosnější je provádět zápis v ich-formě (tedy ústy osoby na obrázku). Můžete použít více fotografií různých osob. Co by to bylo, kdyby... Tato metoda pracuje s metaforami. Název práce či dílčí názvy (např. kapitoly, klíčová slova) je nahrazován novými pojmy podle podobnosti vlastností s vybranými pojmy. Vybírat lze jakékoliv pojmy bez ohledu na to, zda s prací souvisí či nesouvisí. Autor textu při hodnocení sepíše všechny nápady k otázce: „Jaké by bylo téma práce, kdyby to byl/byla/bylo…?“. Je důležité uvést, proč se hodnotitel rozhodl pro své metafory. Vybrané metafory dávají práci nový rozměr, práce se stává poetičtější a vznešenější. Metoda také pomáhá autorovi textu uvolnit se a vystihnout postoj k práci. Mnohdy dochází k tomu, že autor práci více přijme jako součást svého života a vybuduje si k ní bližší vztah. Přísloví napoví Přísloví je formulace, která výstižně reflektuje obecné zásady či zkušenosti skupiny lidí. Cílem metody Přísloví napoví je stručné představení odborné práce, principů, na kterých je 80
    • založena. Celé představení práce vznikne v podobě přísloví v jedné větě. Použití metafor je vítáno. K tématu práce je potřeba vytvořit přísloví „na míru“. Lze vymyslet zcela nové přísloví, ale je možné modifikovat již známá přísloví. Nejvhodnější je mít při ruce slovník s příslovími. Doporučujeme např. Velký slovník citátů a přísloví od Jiřího Plachetky nebo Slovníky české frazeologie a idiomatiky od Františka Čermáka. Převyprávění Jedná se o reformulační cvičení, které napomáhá hlubšímu pochopení textu. Můžeme mluvit o inspiraci výchozím textem a o jeho přetvoření do jiného literárního druhu (např. z básně do prózy a naopak). Metodu můžete provádět na svém odborném textu, ale je možné využít ji také jako tréninkovou. Stačí si přečíst např. krátkou báseň a pokusit se přepsat ji do prózy. Tím si trénujete psaní, vyjadřování a používaní slovní zásoby. Kromě výše uvedených metod můžete využít také myšlenkových map nebo myšlenkových klobouků, které znáte ze čtvrtého modulu. Tipy a triky Ukázka metody Oponent z fotografie Téma: Petronius: obraz básníka v díle Jarmily Loukotkové a Henrika Sienkiewicze 1. Názor na práci: Nic moc, jedná se o prázdnou a nic neříkající práci, což je vlivem nevhodně zvoleného tématu, které těžko odhalí něco nového a převratného. 2. Hodnocení práce: Autorka se křečovitě snaží dobrat falsifikace nebo verifikace svých hypotéz, ale přílišná šíře neobsažnost tématu ji neustále nutí opakovat tytéž věci dokola a motat se v kruhu. Vnější forma a úroveň textu jsou ucházející, práce je však limitována oblastí, kterou se zaobírá, natolik, že z ní nevzešlo nic, co by stálo za další rozvoj nebo výzkum. Bavilo vás se nimrat v tak zbytečné práci? 3. Přínos a význam práce: Celkově bych řekl, že vaše práce přínos nemá ani minimální. Neodhalila jste nic, co by už někdo neřekl. Navíc hledat všeobecně platnější významy u fakticky nepodložených postav, které si autor vykonstruoval ze svého fiktivního světa, což znamená, že jejich podloženost je diskutabilní, mi přijde zbytečné. Ukázka metody Co by to bylo, kdyby... Kdyby moje téma byl dopravní prostředek, byl by to velbloud, protože je nejbližším přítelem z živočišné říše. Kdyby moje téma byla barva, byla by to černá, protože vyjadřuje rychlost, blesk a samozřejmě černého pantera. (Téma: Analýza postav z Tracyho tygra) Kdyby to byl nábytek, byl by postaven ze stromu života, který obsahuje základ všeho bytí. Určitě by to byla postel na spaní, a příjemná, aby se na ní dalo vznášet a nechat se unášet ve snění. Děti z tyfloturistického kroužku v Praze ale vědí, že takový nábytek je speciální pec 81
    • na spaní a létání. Kdyby to bylo jídlo, tak by šlo o duchovní jídlo. Asi nějaké indické? Neboť Indové na jídlo myslí jako na duchovní pokrm. (Téma: Původ motivu snu) Strom – lípa; nápoj – silné, plné a chutné mladé víno; dopravní prostředek – stará, ale funkční a pojízdná škodovka; nábytek – pohodlná postel; zavazadlo – velký, objemný batoh; krajina – romantické, divoké hory; barva – barva hodně použité malířské palety; stavba – gotická katedrála. Metafory jsem se snažil vymyslet tak, aby odrážely mnou nejvíce vnímané rysy všech tří autorů: orientaci na posluchače, kladný vztah k češtině, důraz na romantiku a sny. (Téma: Současní čeští písničkáři) Ukázka metody Přísloví napoví Téma: Maryša Přísloví: Lepší studený čaj nežli teplá káva. Téma: Kunderův Žert Přísloví: Nejsou všechny žerty, které končí smíchem. Všichni se modlí, jen vinu má každý jinou. Ukázka metody Převyprávění Převyprávění básně Jana Skácela Co zbylo z anděla Co zbylo z anděla Ráno, pokud jsou všechny stromy ještě obvázané a věci nedotknuty, mezi dvěma topoly anděl se vznáší, v letu dospává. V trhlinách spánku zpívá. Kdo první na ulici vyjde, tím zpěvem raněn bývá, snad něco tuší, ale nezahlédne. Je zeleno a to je vše, co zbylo z anděla. Ukázka 1: Na přechodu mezi zimou a jarem, když je na stromech ještě obvaz jinovatky, vznášel se mezi dvěma topoly anděl. V letu ještě dospával. Chystal se k novým povinnostem strážení. Musí bdít nad svým člověkem každý den. Jeho řehole jako vločka v přesných konturách. To zamlžené ticho. Mezi spaním, ani o tom nevěda si prozpěvoval. Slunce začínalo vycházet a první chodec vyšel na ulici. Byl raněn tím zpěvem. Cítil tu tesknotu a naději ve svém srdci. Možná, že něco tušil. Možná cítil to období, kdy něco končí a něco 82
    • začíná. Možná věděl. Ale nezahlédl. Viděl už jen, co přišlo, svěží zelenou trávu. Sněhová vločka se rozpustila a tráva byla vším, co zbylo z anděla. Ukázka 2: Stává se brzy zrána, kdy se ještě svět tak úplně neprobudil z minulého dne a je určitým způsobem nedotknutelný a zahalený tajemstvím, že se mezi stromy vznáší anděl, nebo něco, co bychom jím v jeho neuchopitelnosti mohli klidně nazvat. Snáší se pomalu a vzduch kolem je naplněn zvláštním zvukem nebo snad zpěvem, jakoby uvězněným mezi světy. Je mnoho těch, kteří to zažili. Jsou to první lidé, co se brzy nad ránem procházejí chladnými ulicemi. Ten zvláštní zpěv je uchvátil a zasáhl, ale jak a proč, to popsat nedokážou nebo už si nevzpomínají. Ví jen, že se jedná o pouhý okamžik, pomíjivou chvíli dne, v jejímž závěru zůstane z jejich snového anděla jen další zeleno ve světě. Zdroje a nástroje Literatura 1. BIERNÁTOVÁ, Olga a Dagmar CHYTKOVÁ. Studuj kreativně [online blog]. 2011 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://studujkreativne.posterous.com. 2. FIŠER, Zbyněk. Tvůrčí psaní. Malá učebnice technik tvůrčího psaní. Brno: Paido, 2001. ISBN 8085931990. 3. KOŽMÍN, Zdeněk. Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 8071870374. 4. PAZDERNÍKOVÁ, Pavla. Tvůrčí psaní a vědecká práce. Využití tvůrčích technik při přípravě, psaní a prezentaci odborného textu. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. Vedoucí dizertační práce PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/14908/ff_d/. 5. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. Ukázky uvedené v tomto dokumentu jsou pracemi studentů a pocházejí s dílen a lekcí tvůrčího psaní. Texty shromáždila při psaní dizertační práce Tvůrčí psaní a vědecká práce Pavla Pazderníková. K zamyšlení 1. Hodnotíte výstupy svých činností? 2. Jakým způsobem hodnotíte svoje texty? 3. Jaké metody byste k sebehodnocení použili? 83
    • Tvůrčí psaní III Prezentace (nejen) odborného textu je mnohdy nezbytnou součástí tvorby textu. Umění prezentovat a argumentovat je další kompetencí, kterou byste měli zvládnout. V tomto modulu se zaměříme na techniky, které vám pomohou s nácvikem ústního prezentování. Klíčové pojmy Tvůrčí psaní Prezentace odborného textu proces psaní, při kterém jsou aplikovány tvůrčí metody. ústní či písemné zveřejnění textu různými formami (prezentování, referát, přednáška, obhajoba, diskuze atp.). 84
    • Teorie Cílem prezentování by mělo být jednak informovat, jednak přesvědčit posluchače. V odborných i populárně naučných knihách lze najít mnoho návodů, jak dokonale prezentovat. Návod však není nikdy jednoduchý, neboť rétorický styl je velmi komplikovaný. Pokud víte, že vás čeká nějaká forma prezentace, je potřebné rozdělit si tuto činnost na několik fází: 1. Plán práce – je důležité začít plánem (časovým i obsahovým). Můžete použít metody Časová osa prezentace či Kontrolní otázky. 2. Invence – v této fázi vyhledáváte témata a argumenty. Můžete použít již známé metody Brainstorming (modul 03) či Inspirace z pohlednice (modul 08). 3. Dispozice – v této fázi je nutné uspořádat nalezená témata a vzniklé argumenty. Můžete použít myšlenkovou mapu (modul 04) a vytvořit si tak osnovu své práce pomocí větví a podvětví. 4. Stylizace – je důležité nezapomenout na jazykové ztvárnění příspěvku. Ve fázi stylizace je potřebné myslet na to, aby řeč informovala jednoznačně a na míru cílové skupině, aby byla originální, přiměřeně naléhavá a laskavá. Vždy je důležité zvolit, jak má vaše řeč působit. Můžete použít např. metody Ohňostroj slov, Odborně řečeno aneb Hra na vědce či Knižní tituly. 5. Zapamatování – pro zapamatování textu je důležité uvědomit si, zda se nám text špatně pamatuje vinou nedostatku času, kvůli komplikovanosti obsahu či kvůli posloupnosti textu (špatná struktura). Pokud příčinu najdete, snažte se ji odstranit. Můžete využít již známé metody Vizualizace (modul 05) či Myšlenková mapa (modul 04). O dalších metodách práce s pamětí se dozvíte v modulu 11. 6. Přednes – ať přednášíte zpaměti či s listu, je důležité se na tuto činnost připravit. Při čtení z listu je potřebné důkladně si text několikrát přečíst předem. Při přednášení zpaměti je dobré mít s sebou textovou oporu. Můžete využít např. techniky Už je toho dost nebo Příprava argumentů. Rétorické zásady si připomeneme v modulu 12. V učebním materiálu si ukážeme tvůrčí metody, které lze v dané fázi prezentace využít. Aplikace a příklady Časová osa a prezentace Pomocí této metody si můžete vytvořit časový plán činností spojených s prezentováním. Na čistý papír se zanesou hlavní body činností. Díky této metodě snížíte riziko výskytu různých chyb. Je důležité mít časový plán stále na očích. Kontrolní otázky Kontrolní otázky pomáhají vyloučit špatné kroky práce, a naopak zvolit ty správné. Můžete použít jednoduché otázky nebo si volit své vlastní: »» Kdy? Kdy ne? Proč? Proč ne? Co? Co ne? Čím? Čím ne? Komu? Komu ne? S kým? S kým ne? »» Jaký/-á/-é? Jaký/-á/-é ne? Který/-á/-é? Který/-á/-é ne? Odkud? Odkud ne? Čím? Čím ne? »» V čem? V čem ne? O čem? O čem ne? Kam? Kam ne? Koho? Koho ne? 85
    • »» K čemu? K čemu ne? Pro koho? Pro koho ne? Kdo? Kdo ne? Čí? Čí ne? Jak? Jak ne? »» Jak mnoho? Jak málo? Jak dlouho? Jak dlouho ne? Víc? Už ne? Častěji? Méně? »» Všichni? Ne všichni? Nikdo? Důležité? Nedůležité? Zase? Jak často? Kolik? Jak daleko? »» Kde? Kde ne? Jinam? Jinde? Zač? Nač? Obtížněji? Snáze? Zcela? Zbytečně? Spolu? Sám? »» Proti? Přes? Nad? Pod? Skrz? Tuto metodu lze použít i ve fázi invenční, neboť samotné otázky nám mohou přinést nové nápady. Především však slouží k motivaci a ujasnění postupu práce. Ohňostroj slov Tato metoda pracuje s uměním pohotově reagovat a formulovat myšlenky. Metoda je rozdělena do čtyř fází: 1. Čtěte různá slova a plňte úkoly: »» substantiva (podstatná jména) nahraďte synonymy (např. méně obvyklým), »» slovesa nahraďte synonymy a substantivy, »» adjektiva (přídavná jména) nahraďte substantivy (běžnými i méně obvyklými). 2. Zapište si pět předmětů, které denně používáte, a nahraďte jejich názvy jinými pojmy. 3. Zapište názvy tří budov a vymyslete pro ně nová pojmenování. 4. Vytvořte slovní můstky od slova vlevo ke slovu napravo. Tuto metodu si můžete přizpůsobit sami sobě a hledat různá nová pojmenování pro jakékoliv věci. Cílem je rozšířit si slovní zásobu. Čím rychleji budete pojmy hledat, tím lépe si procvičíte umění pohotově reagovat. Odborně řečeno aneb Hra na vědce Tato metoda učí správně formulovat slova a ověřuje znalosti typických znaků odborného textu. Lze převádět básnický text do odborného textu, ale lze využít také jakýkoliv text k přepracování do lepší podoby. Před samotnou prací je důležité připomenout si, jaké znaky jsou typické pro odborný text, a následně předložený text přepsat. Knižní tituly Metoda učí formulovat slova a může pomoci najít správný název příspěvku, který se může lišit od názvu vaší práce. Můžete hledat názvy zábavné, vážné, pro různé příjemce. Napište název své práce v originále, zamyslete se nad jejími různými cílovými skupinami. Pokuste se vymyslet takový název, který danému publiku bude připadat jasný, poutavý a výstižný. Už je toho dost! Cílem této metody je vyjádřit různé emoce vyřčením věty „Už je toho doopravdy dost“. Pokuste se vyjádřit smutek, rozpaky, zvědavost, strach, radost, hledání aj. 86
    • Příprava argumentů Pokud je ve vaší prezentaci ponechán čas na dotazy z publika, je potřebné připravit se i na tuto fázi. Pokuste se odhadnout, na co se vás mohou různí lidé v publiku ptát. Pomozte si otázkami: »» Kdo je moje cílová skupina? »» Kdo bude pravděpodobně v publiku? »» Co by publikum mohlo zajímat? »» S čím by mohlo nesouhlasit? »» Jaké otázky mi lidé mohou položit? Otázky si vypište na papír a pokuste se sepsat odpovědi. Metoda vám pomůže najít argumenty a pomůže vám pohotověji odpovídat. Tipy a triky Ukázka metody Časová osa prezentace 87
    • Ukázka metody Odborně řečeno aneb Hra na vědce Ivan Wernisch Skládanka z kostí rozházená v lese Co z toho bude Člověk nebo zvíře anebo něco mezi tím Na poli na cestě stavebnice z mlhy Co z toho bude Švitořivý strom štěkavý plot a kokrhavá střecha bzučící okna taky komín kterým to všecko uletí Ačkoliv to není příliš běžný úkaz, stále se můžeme v českých lesích setkat s fragmenty kostry tvořící neobvyklý rébus. Nasnadě je otázka, jaká je podstata nebo intence toho fenoménu. Mohli bychom intuitivně odpovědět, že homo sapiens nebo představitel ze zvířecí říše, ale nesmíme opomenout možnost hybridity, tedy spojení těchto dvou elementů. Není to všem zcela ojedinělý případ. Již ve spisech z 19. století můžeme najít záznamy o podobném rébusu tvořeném částicemi kondenzovaných vodních par vznášejících se nad ornou půdou. V těchto spisech se ovšem diskutuje o absurdnějších možnostech řešení… Při archeologickém výzkumu v této oblasti byla objevena část skeletu tvora, kterého zatím nebylo možno identifikovat. Podle tvaru lebky by se mohlo jednat o extrémně vyvinutého jedince z rodu psovitých. Délka stehenní kosti však ukazuje na zástupce homo sapiens. Postupné experimenty však nález nikterak neobjasňují, spíše vzbuzují u expertů stále větší pochybnosti. Jejich výsledky totiž ukazují, že příroda spojila prvky ve své podstatě neslučitelné. Ivan Wernisch Svět zeleného pavoučka není tady, na hřbetě mé ruky Svět zeleného pavoučka Je daleko, dál než dosáhne má paměť Optimální životní prostředí zástupce čeledi Arachnidae nelze slučovat s prostředím povrchového epitelu zkoumaného subjektu rodu homo. Podle některých studií doktora Ivana Wernische se ideální prostředí všech arachnidoidních chelicerátů nachází dokonce v oblastech, jež se vymykají běžnému dosahu memoračních schopností zkoumaného subjektu. 88
    • Ukázka metody Knižní tituly Téma práce: Indiáni Severní Ameriky Titul pro děti: Život v mokasínech, Indiáni severní Ameriky Téma: Prostor, čas a barvy ve spirituální próze Titul pro děti: Jak šel Pánbíček do světa hledat barvy Téma pro ženský časopis: Prostorové využití barev v každodenním životě Téma: Nářeční diferenční slovník obce Postřekov Téma pro populárně naučnou publikaci nebo konferenci: Kuchařka pro jazykovědce aneb Co si na fakultě neuvaříte; Co jsou to horingle aneb Co a jak se u nás říká Ukázka metody Ohňostroj slov zde – daleko: zde – tady – tam – pryč – daleko; klidný – vysoký: klidný – tichý – šumivý – hlasitý – pištivý – vysoký Zdroje a nástroje Literatura 1. ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1980, s. 234–238. 2. FIŠER, Zbyněk. Tvůrčí psaní. Malá učebnice technik tvůrčího psaní. Brno: Paido, 2001. ISBN 8085931990. 3. KOŽMÍN, Zdeněk. Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 8071870374. 4. NOVÁK, Ladislav. Receptář. Praha: Concordia, 1992. 5. PAZDERNÍKOVÁ, Pavla. Tvůrčí psaní a vědecká práce. Využití tvůrčích technik při přípravě, psaní a prezentaci odborného textu. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. Vedoucí dizertační práce PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/14908/ff_d. 6. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 8025104575. Ukázky uvedené v tomto dokumentu jsou pracemi studentů a pocházejí s dílen a lekcí tvůrčího psaní. Texty shromáždila při psaní dizertační práce Tvůrčí psaní a vědecká práce Pavla Pazderníková. K zamyšlení 1. Jak se připravujete na prezentaci textu? 2. Jaké fáze přípravy prezentace jste do této doby podceňovali? 89
    • Storytelling Příběhy se vyprávěly již ve starých dobách a vypráví se dodnes. Příběh pro vás může být příležitost, jak nejen oživit své zážitky nad pivem, ale také jak zpestřit prezentování, psaní článků (např. na blog), pracovní činnosti atd. Právě na prezentování pomocí příběhu se v tomto modulu zaměříme. Pokud se naučíte prezentovat pomocí příběhu, zaujmete své posluchače a pomůžete jim příspěvek také pochopit. Zároveň díky příběhu zapojíte emoce a emotivní přednes si lidé spíše zapamatují. Klíčové pojmy Příběh Vyprávění Vypravěč Storytelling skutečný či fiktivní zážitek vyprávěný s citem a smyslem pro detail s cílem navodit v posluchači či čtenáři pocit, že příběh sám prožil. proces produkce příběhu za přítomnosti vypravěče. vystupuje sám za sebe, vypráví příběh, na který má svůj náhled a názor. v překladu „vyprávění příběhů“, jedná se o sdělování příběhu, který je vystavěn na jazykovém umění, na použití hlasu, pohybu, gestech, obrazu a na pointě. 90
    • Teorie Co je příběh? Příběhem můžeme nazvat událost, ať již reálnou či smyšlenou. Příběhy mohou sloužit k obyčejnému sdělení, k pobavení, přesvědčení, názornému ukázání, ale dokonce i k manipulaci či žertu. Především však pomáhají posluchači pochopit téma. S příběhem se nejčastěji setkáte v beletrii, divadle, filmu, ale také v marketingu či ve školství. Proč mají příběhy sílu? Příběh je nevědeckou formou vyjádření, jeho síla však spočívá v dějinném vývoji lidstva – příběhy k nám promlouvají způsobem, jakým lidé přemýšleli a komunikovali dávno před tím, než existovala věda. Proč jsou pro posluchače příběhy důležité, ukazuje i fyziologie mozku. Zatímco „modernější,“ racionální způsob myšlení je analytickým nástrojem působícím v čelním mozkovém laloku, „starší“ neracionální příběhy obsahující emoční vyjádření zasahují nejstarší části našeho mozku – lymbický systém a amygdalu. Co je storytelling? Storytelling je proces vyprávění příběhu. Vždy u něj existuje vypravěč, posluchač a příběh. Rozlišujeme ústní a digitální storytelling. Ústní storytelling můžeme zařadit mezi improvizační techniky: vypravěč líčí zážitky, mnohdy vede s publikem dialog a přizpůsobuje se posluchačům, místu a atmosféře. Dobrý vypravěč se neučí příběh zpaměti, ale pamatuje si jeho hlavní body. Digitální storytelling je forma sdělování příběhu po internetové síti. Vyznačuje se možnou anonymitou vypravěčů a aktuálností reakcí na problémy společnosti. Jak vystavět příběh? Příběh by měl mít posloupnost, poutavý děj s gradací a zajímavou pointu. Při vyprávění příběhu je také nutné zaměřit se na další záležitosti: na použitý jazyk, hlas, pohyby, gesta, obrazy apod. Co tedy může být obsahem takového příběhu? »» reálnost (pokud fikce není účelem a nemá určitý smysl), »» nadsázka »» humor »» charakteristiky »» možnost ztotožnění s hrdinou »» »» »» »» »» »» jednoduchost jednoznačnost přehlednost gradace zvrat/překvapení pointa Nemusíte všechny výše uvedené prvky dodržet, ale pokud většinu z nich vezmete v úvahu, jistě se vám povede dobrý příběh. Jaký je dobrý vypravěč? Vypravěč by měl vystupovat sám za sebe, neměl by hrát žádnou roli. Na příběh má svůj náhled a názor. Při vyprávění může hrát postavy příběhu (ale nemusí), může zpívat, tančit atp. Vždy do vyprávění vkládá svůj způsob ztvárnění. 91
    • Aplikace a příklady Podívejme se nyní na to, jak dostat příběhy do prezentací. Pokud se vám to povede, máte „našlápnuto“ k úspěchu. Lidé rádi poslouchají příběhy, rádi sledují, jak někdo něco udělal. Musí vám však věřit, musí cítit, že vy víte, o čem mluvíte. Pokud vám publikum uvěří, můžete příběh nasměrovat, jak potřebujete s ohledem na téma prezentace a cíle. Příběhy obsahují emoce. Jsou tedy opakem toho, s čím jsme se setkávali většinou ve škole či v práci – logiky, objektivnosti a racionálního myšlení. Ale jak řekl Edward Plunkett, irský spisovatel: „Logika – stejně jako whisky – podávaná ve velkých dávkách ztrácí blahodárný účinek.“ Příběhům je otevřený opravdu každý. Příběhy si pamatujeme, příběhy nás „berou u srdce“. Donald Norman ve své knize Things That Make Us Smart tvrdí, že logika generalizuje, ale příběhy konkretizují. Logika umožňuje vytvořit si nezaujatý úsudek. Příběhy umí zachytit ty části, které formální rozhodování vypouští, zachycují kontext a emoce. Jak vidíte, jsou potřebné oba přístupy, a pokud se vám povede kombinovat je, máte vyhráno. Jako prezentující nesmíte spoléhat jen na prezentaci a své řečnické dovednosti. Pokud chcete zaujmout, tvořte příběhy. Tvorba příběhu vyžaduje čas, abyste jej důkladně zrežírovali a procvičili. Rick Justice ze společnosti Cisco má dokonce skupinu odborníků, kteří se tvorbě příběhů věnují. Vše začíná brainstormingem s otázkami: Co je předmětem prezentace? Jací lidé budou v publiku? Co z prezentace plyne? Jak publikum zaujmout, jak jim ukázat něco, co ještě nikdy předtím neviděli? Jak použít storytelling při prezentování? 1. Storytelling můžete využít téměř u každé prezentace. Zamyslete se, jaký příběh se pro téma hodí. Pomohou vám otázky: kdo/co, kde, kdy, kam, proč atp. 2. Příběh vytvořte co nejjednodušší, ať ze sebe neuděláte uspávače hadů. 3. Navažte kontakt s publikem. Můžete položit jednu otázku, ukázat něco názorného, s čím se všichni setkali apod. 4. Základní postavy příběhu představte stručně, ponechte publikum, ať zapracuje jeho fantazie. 5. Při vyprávění situace není také nutné zacházet do podrobností. Nejvíce publikum potěšíte, pokud hrdina musí řešit nějaký problém. 6. Zahrňte do příběhu všechny možné emoce. Posluchači po tom baží. Chtějí vědět, jak se hlavní hrdina bál, jestli měl strach, co ho překvapilo. 7. Můžete použít přímou řeč, zapojit celé tělo, změnu hlasu, pohyby a gesta. Stanete se tak nakrátko hercem. 8. Závěr si pořádně promyslete, nezapomeňte na pointu. Neskrývejte ji, ale klidně ji sdělte. Publikum musí vše rychle pochopit. 9. Příběh si můžete nacvičit, ale neučte se ho zcela zpaměti, ať nezníte strojeně. Posluchači by vám pak nevěřili a příběh by pozbyl účelu. 10. Dejte prostor jak logice, tak příběhům. Nepřežeňte to ani s jedním. 92
    • Podívejte se na příklad. Který minipříběh E. M. Forstera se vám líbí více? a. Zemřel král a zemřela i královna. b. Zemřel král a žalem zemřela i královna. První uvádí holá fakta. Druhý naznačuje zápletku, přidává emoce a ponechává posluchači prostor pro fantazii. S emocemi pracuje i video s název Síla slov: http://youtu.be/Hzgzim5m7oU. Tipy a triky Význam storytellingu »» Storytelling podněcuje chuť k práci s literaturou a zájem o čtení. »» Seznamuje s řadou kultur z celého světa a propojuje svět. »» Představuje mnoho postav, se kterými se posluchač může identifikovat. »» Vytváří speciální vazbu mezi vypravěčem a posluchačem. »» Pomáhá posluchači lépe chápat život, stanovit si hodnotné záměry a cíle. »» Obohacuje a rozšiřuje slovní zásobu. Slovní zásoba je rozvíjena v kontextu. »» Zvyšuje schopnost naslouchat a chápat. »» Podněcuje tvořivé psaní a jiné tvořivé činnosti. »» Nabízí posluchači cenné informace a poznání. »» Zvyšuje posluchačovu schopnost komunikovat slovem i jinými způsoby. »» Zapojuje posluchače do myšlenkových a emocionálních procesů, a posluchač tak používá obě mozkové hemisféry. »» Podporuje schopnost předvídání, analýzy a syntézy. »» Podněcuje posluchačovu představivost. Zapamatujte si »» Jednoduchý příběh zaujme více než příběh komplikovaný. »» Vyhněte se příliš velkému počtu adjektiv a složitých substantiv. »» Ukažte posluchačům, jaký je stav a kde může situace v budoucnu být. Vezměte je na imaginární cestu. »» Nebojte se tvořit příběh jinak než ostatní. Zapojte do příběhu zvířata, metafory, metonymii, ironii apod. Zdroje a nástroje Literatura 1. BAJER, Lukáš. Jak dostat do prezentací příběh…a proč to vlastně dělat. Mít vše hotovo.cz [online]. 12. 1. 2011 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.cz/2011/01/jak-dostat-do-prezentaci-pribeh%E2%80%A6-a-proc-to-vlastne-delat. 93
    • 2. DUARTOVÁ, Nancy. Slajdologie. Tajemství tvorby skvělých prezentací. Brno: BizBooks, 2012. 3. FRAUENFELDER, Mark. Pixar’s Rules of Storytelling. Boingboing [online]. 7. 3. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://boingboing.net/2013/03/07/pixars-22-rules-of-stor.html. 4. GOŠOVÁ, Věra. Storytelling, klíčová kompetence pedagoga. Metodický portál RVP. [online]. 12. 10. 2011 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/S/Storytelling,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A1_kompetence_pedagoga. 5. HŘEBECKÝ, Roman. Příběhy, které prodávají / jak a proč vyprávět marketingové příběhy. Slideshare [online]. 26. 10. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/dardzi/demodlna. 6. SIMMONS, Annette. Přesvědčujte a ovlivňujte pomocí příběhů. Brno: Computer Press, 2008. 7. Storytelling: Jak ho začlenit do obsahové strategie. Včeliště. [online]. 7. 3. 2013 [cit. 201304-04]. Dostupné z: http://www.vceliste.cz/storytelling. 8. WIDRICH, Leo. The Science of Storytelling: Why Telling a Story id the Most Powerful Way to Activate Our Brains. Lifehacker. [online]. 5. 12. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://lifehacker.com/5965703/the-science-of-storytelling-why-telling-a-story-is-the-most-powerful-way-to-activate-our-brains. Ukázky storytellingu v reklamě »» http://www.adweek.com/news/advertising-branding/7-basic-types-stories-which-one-your-brand-telling-144164 »» http://www.markething.cz/storytelling Ukázky přednášek o storytellingu na TED »» »» »» »» http://www.ted.com/talks/joe_sabia_the_technology_of_storytelling.html http://www.ted.com/talks/andrew_stanton_the_clues_to_a_great_story.html http://www.ted.com/talks/j_j_abrams_mystery_box.html http://www.ted.com/talks/elif_shafak_the_politics_of_fiction.html K zamyšlení 1. Kde jste se setkali s vyprávěním příběhu? 2. Kdy jste naposledy vyprávěli příběh? 3. Jaký příběh se vám líbil? Čím byl zvláštní? 94
    • Učení Po celý život (ať již ve škole, v práci či v soukromí) se setkáváte s potřebou učit se. Neustále se potkáváte v novými věcmi, novými podněty. Někdy se učíte, aniž byste si to uvědomovali (podněty každodenního života), někdy se učíte dobrovolně (váš zájem) a někdy bohužel i nedobrovolně (neoblíbené předměty ve škole). Abyste proces učení zvládali lépe a efektivněji, představíme vám základní přístupy k učení. Uvědomění si těchto přístupů vám může v učení pomoci. V následujících modulech si představíme techniky učení a paměťové techniky. Klíčové pojmy Učení Inteligence proces získávání znalostí, dovedností, postojů, návyků, hodnot apod. rozumová schopnost řešit situace a učit se novému. 95
    • Teorie Pro úspěšné zvládnutí procesu učení potřebujete řadu předpokladů: »» schopnosti a dovednosti, »» motivaci a vůli, »» vnější podmínky (finance, prostředí, čas). Podívejme se na jednotlivé předpoklady podrobněji. Motivace a vůle Motivace je vnitřní či vnější faktor, který usměrňuje naše chování a jednání tak, abychom došli k určitému cíli. Díky motivaci dokážeme ovládat vůli, probouzet v sobě energii k překonávaní překážek a dosahování cíle. Vůle je schopnost jednat podle vlastního úmyslu. Je důležitým předpokladem pro zvládnutí procesu učení. Vůle se projevuje překonáváním vnitřních a vnějších překážek. Podmínky pro učení Je důležité zjistit si, jakým způsobem se učíte. Každému typu vyhovují jiné podmínky. Lze však stanovit obecné podmínky, na které byste měli myslet: dobu učení, místo učení, délku učení, podklady k učení, vnější podmínky (hluk, světlo apod.). Je vhodné určit si, jaký typ inteligence u vás převažuje. Psycholog Howard Gardner definuje sedm typů inteligence: »» logicko-matematická (např. Steven Hawking, Isaac Newton), »» verbálně-lingvistická (např. William Shakespeare, Emily Dickinson), »» prostorově-mechanická (např. Michelangelo), »» hudební (např. Wolfgang A. Mozart, Ella Fitzgerald), »» tělesně-kinestetická (např. Muhamad Ali), »» interpersonální (např. Mahatma Gandhi, Nelson Mandela), »» intrapersonální (např. Matka Tereza). Podívejte se na pyramidu učení, která znázorňuje, jakým způsobem si nejvíce zapamatujeme. Snažte se učit se tak, abyste využívali metody v základech pyramidy. Metody Pokud chcete proces učení zdokonalit, můžete využít různé metody. Jmenujme např. sugestopedii či Silvovu metodu. Sugestopedii vyvinul bulharský psychiatr Gergi Lozanov. 96
    • Metoda respektuje všechny učební styly a při výuce se využívají různé hudební skladby, které stimulují obě hemisféry mozku. Nejčastěji se s touto metodou setkáte v jazykových školách. Silvova metoda je mezinárodní vzdělávací program rozvoje mysli a kontroly stresu. Program stojí na využití potenciálu frekvence alfa. Frekvence alfa je stav vědomí bez duševního napětí, stav bdělého odpočinku mysli a těla. K vlastnostem hladiny alfa patří výborná paměť a soustředění, zesílení imunitního systému apod. Pro osvojení si této metody je vhodné absolvovat kurz. Aplikace a příklady Tabulka učení Pokud chcete zlepšit své studijní dovednosti, je důležité stanovit si, jakým způsobem se učíte, jaké podmínky vám vyhovují a co na svém procesu můžete změnit. Můžete si také vyzkoušet různé testy, které vám určí, jaký studijní styl u vás převažuje. Nejjednodušší možností je odpovědět si na tyto otázky: Otázka Odpověď V jakou hodinu se nejlépe učím? Kdy nejlépe vnímám a přemýšlím? Kdy moje soustředěnost a pozornost nejvíce upadají? Jaký styl učení (podle pyramidy) mi nejvíce vyhovuje? Jaký typ inteligence u mě převažuje? Jaké techniky/metody při učení používám? Co mohu na svém procesu učení zlepšit? Vizualizace jako motivace Pro zvýšení efektivity, motivace a šance na úspěch je vhodné procvičovat si vizualizaci čili představu onoho úspěchu. Vizualizovat si můžete úspěch, který vás čeká v případě úspěšného učení, ale můžete se také motivovat vizualizacemi úspěšných událostí, které se staly vám, příp. někomu jinému. Je vhodné tyto vizualizace opakovat často a zároveň si věřit, že je možné úspěchu dosáhnout. Jak na to? Najděte si pohodlné místo, kde vás nebude nikdo rušit. Představte si situaci, kdy se vám něco dařilo, povedlo, kdy jste se cítili úspěšně a šťastně. Snažte se představit si situaci co nejkonkrétněji (jaké obrazy, zvuky, vůně se vám vybavují?). Tuto metodu nazval Mihaly Csikszentmihalyi „tok“ a používají ji mnozí sportovci, pokud chtějí maximalizovat svůj výkon. S určitou praxí můžete vizualizací dosáhnout dobrých pocitů okamžitě a i v podmínkách nepříliš příjemných. 97
    • Strava jako podpora učení Správná výživa a pitný režim povzbuzují mozek k lepšímu výkonu. Co tedy jíst a pít? »» Kakaové boby – jsou plodem kakaovníku a jsou zdravější než čokoláda, neboť neobsahují přísady jako cukr a tuk, naopak jsou zdrojem antioxidantů, minerálů a vitaminů. »» Zelený čaj – povzbuzuje a má antioxidační a antibakteriální účinky. Je lepší než černý čaj nebo káva. »» Čerstvá zelenina a ovoce – pokud budete jíst čerstvou zeleninu a ovoce, prospějete nejen mozku. Vybírejte si to, co vám chutná. »» Ořechy a semena – jsou nejlepším zdrojem vyváženého poměru nenasycených mastných kyselin. Jezte vlašské ořechy (všimli jste si, že vypadají jako mozek?), mandle, kešu ořechy, para ořechy, makadamie, dýňová semena a sezamová semena (vyzkoušeli jste již tahini pastu ze sezamu?) a určitě ochutnejte konopná semínka. »» Kyselina listová – najdete ji v zelené zelenině (saláty, špenát, natě, bylinky, brokolice, paprika), v luštěninách a také v ořeších a semenech. »» RNA bílkoviny – ty najdete především v lahůdkovém droždí (přidávejte do pomazánek) i v klasickém droždí, také v celých obilných zrnech a luštěninách a výrobcích z nich (už jste zkusili tofu?). »» Vitamin C – najdete jej v rybízu, citrusech, rakytníku, šípku, zelí atd. »» Vitamin E – ten je obsažen v ořeších (zejména mandlích a penatových ořeších), v oleji z obilných klíčků, v avokádu a čerstvém špenátu. Tipy a triky Jak zvýšit svoji motivaci a vůli »» Vizualizujte si svůj cíl – zavřete oči a jasně si představte, jak bude vypadat váš cíl, jakmile jej dosáhnete. Zaměřte se nejen na profesní uplatnění, ale také na to, co vám učení přinese v osobním životě. »» Občas se učte ve skupině s lidmi majícími stejný cíl. »» Studujte aktivně, zvládněte techniky aktivního čtení, tvůrčího psaní, tvořte myšlenkové mapy, používejte paměťové techniky apod. »» V případě nedostatku vůle a motivace hledejte příčiny a pokuste se odstranit je. Jak zlepšit podmínky pro učení »» Zjistěte si, který ruch vás obtěžuje, a který vám nevadí. (Dokážete se oprostit od hluku, ale ruší vás zrakové vjemy? Nebo je to naopak? Potřebujete ticho a samotu?) »» V případě, že chcete zapojit do učení hudbu, volte hudbu instrumentální, příp. alespoň bez českých textů. »» Vyzkoušejte učení na místech, kde se obvykle neučíte: v kavárně, v parku, v knihovně, v tramvaji. 98
    • »» Vyberte si takovou denní či noční dobu, která se vám osvědčila. Máte za sebou již několik let studia a zajisté jste sami zjistili, v jakém čase vám to nejvíce myslí. Nenechávejte učení ani na poslední chvíli a snažte se vytvořit si rozvrh učení. Využít můžete např. časovou osu, myšlenkovou mapu či osvědčenou time managementovou metodu. Zdroje a nástroje Literatura 1. CLEGG, Brian. Procvičování paměti a kreativity. Maximalizujte funkci svého mozku. Brno: CP Books, 2005. 2. GELB, Michael J. How to Think like Leonardo da Vinci. Seven step to Genius Every Day. New York: Delta Trade, 2004. 3. MEDINA, John. Pravidla mozku. Brno: BizBooks, 2012. 4. Potrava pro mozek. Časopis Menzy České republiky. [online]. [cit. 17. 4. 2013]. Dostupné z: http://casopis.mensa.cz/veda/potrava_pro_mozek.html. 5. Pyramida učení. Orange Academy [online]. [cit. 16. 4. 2013]. Dostupné z: http://www. orangeacademy.cz/pyramida-uceni.php. 6. What Type Of Learner Are You? Infographic File [online]. [cit. 16. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.infographicfile.com/infographics/view/6. K zamyšlení 1. 2. 3. 4. Jak se učíte? Které metody používáte? Kde a kdy se nejlépe učíte? Kdy se nejvíce soustředíte? Jak se motivujete? Čím se při učení stravujete? 99
    • Techniky učení Modul je zaměřen na techniky učení, které můžete využít při učení jakéhokoliv tématu. Jedná se o nejznámější techniky, ale ve skutečnosti jich existuje mnohem více. Přinášíme ty nejpoužívanější a věříme, že vám při učení pomohou. Klíčové pojmy Učení Techniky učení proces získávání znalostí, dovedností, postojů, návyků, hodnot apod. systém technik ulehčujících proces učení a umožňujících lepší zapamatování. 100
    • Teorie Pokud začnete studovat nějaké učivo, je vhodné zapamatovat si nové informace v souvislostech s předchozími poznatky, teoriemi, zkušenostmi a dovednostmi. Nové informace tak zařazujete do svého systému a tím podporujete zapamatování. Čím více proniknete do problematiky, tím více si budete pamatovat detaily a vztahy mezi nimi. Rozšiřování vašich znalostí je spojeno s nárůstem asociačních spojení mezi poznatky, což výstavbu vědomostí jen posílí. Existuje mnoho metod, tipů a triků, jak se efektivně učit, jak neprokrastinovat a jak si více zapamatovat. Věřte, že základem všeho je opakování a pochopení učiva. John Co pochopíte a zařadíte do svého Medina ve své knize Pravidla mozku systému, to si zapamatujete. uvádí několik faktorů, které učení ovlivňují: »» Fyzický pohyb – náš mozek je odpradávna zvyklý na pohyb, se proto hýbejte, choďte na procházky, zlepšíte své myšlení. »» Spánek – nedostatek spánku narušuje pozornost, výkon, pracovní paměť, náladu, logické uvažování i motorickou zručnost. »» Pozornost – pro mozek je přirozené soustředit pozornost jen na jednu věc, omezte proto multitasking (vypněte mobil, internet, televizi). »» Opakování – pro spolehlivé zapamatování je vhodné vstřebávat informace postupně a opakovat si je v pravidelných intervalech. »» Stres – stres nám sice pomáhá řešit krátkodobé problémy, z dlouhodobého hlediska nám dereguluje celý systém. Snažte se stres omezit. »» Smysly – smysly pomáhají v zapamatování, zapojte jich při učení co nejvíce. »» Zrak – věnujte zraku velkou pozornost, neboť je dominantním smyslem a využívá polovinu zdrojů v mozku. Nejvíce si pamatujeme obrazy. Jak využít smysly? Libor Činka ve své knize Ovládněte svůj mozek rozeznává tři typy způsobu myšlení: vizuální, auditivní a kinestetické. Většina z nás myslí všemi třemi způsoby, přitom preferuje jeden z nich. Můžete to vidět např. při vyjadřování. »» Auditivní typ často říká: „To nezní špatně“, „Něco mi říká, že…“, „Řekl bych, že…“. »» Vizuální typ častěji používá věty: „Nevidím v tom smysl“, „Vypadá to na…“, „Ukážu vám, co tím myslím“. »» Kinestetický typ pak řekne: „Chápu“, „Mám pocit, že…“, „Mám dobrý pocit“. Snažte se při učení zapojit všechny tři typy myšlení. Dívejte se na problém ze všech stran. Používejte slova, která podpoří všechny typy myšlení. Velmi vhodné je zapojit smysly do vytváření příběhů, které tvoříte při využití paměťových technik. Více se o tom dozvíte v materiálu Paměťové techniky. Jak si více pamatovat? Pro lepší zapamatování učiva je důležitá hravost. Na ni jsme během studia na střední a vysoké školy většinou zapomněli. Ale lidé si rádi hrají a právě to může při učení velmi pomoci. Nebojte se tedy zapojit kreativní myšlení a hrajte si. Přirovnávejte učivo k jiným věcem, srovnávejte, vymýšlejte si příběhy, vizualizujte (na papír či se zavřenýma očima), 101
    • vytvářejte neskutečné věci, vtipy. Na tomto principu fungují i různé mnemotechnické pomůcky, o kterých se dozvíte v materiálu Paměťové techniky. Aplikace a příklady Představíme vám několik metod, které vám mohou usnadnit učit se něčemu novému. PQRST Metoda je založená na zlepšení schopností studovat a zapamatovat si látku. Název metody je odvozen od jednotlivých částí, ze kterých se skládá. Preview (přehled), Question (otázka), Read (čtení), Self-recitation (opakování), Test (zkouška). Nejdříve tedy získejte přehled (sledujte nadpisy kapitol, stručné souhrny apod.), následně si stanovte k textu otázky a pokuste se na ně odpovídat – nejdřív sami a potom v průběhu fáze čtení. Při opakování si vybavte to nejdůležitější z celého textu a následně to ověřte (nejlépe vlastním testem ještě předtím, než půjdete do školy na písemku). Metoda SQ4R I tato metoda dostala název podle svých jednotlivých fází. Survey (prozkoumání), Question (otázka), Read (čtení), Reflect (přemýšlení), Recite (hlasité opakování), Review (rekapitulace). Ze začátku se tedy SQ4R podobá metodě PQRST, ale někomu z  vás mohou připadat poslední tři R jako lepší způsob. NEANA Metodu NEANA vymyslel David Gruber (autor knih o rychločtení a zrychleném učení). Zkratka metody znamená NEstudovat A NAstudovat. Smysl metody spočívá v tom, že si mozek bude myslet, že nestuduje. Učení ho bude bavit. Při této metodě se stáváte učitelem, který tvoří test pro své studenty. Jak na metodu? »» Čtěte postupně text, který se musíte naučit. »» Vžijte se co nejvíce do toho, že jste učitel a z textu budete tvořit text pro (fiktivní) studenty. »» Vždy z jedné strany, několika odstavců či uceleného celku tvořte testové otázky. »» Nebojte se bavit se představami, jak se budou studenti nad testem potit, jak budou překvapeni, že jste jim připravili test apod. Čím více emocí zapojíte, tím lépe. »» K testovým otázkám tvořte i odpovědi (možnosti a, b, c nebo d). »» Dejte si pozor, abyste nevytvořili dvojznačnou otázku či odpověď a aby vše dávalo smysl. »» Postupujte až do konce, než přečtete celý text. »» Můžete si pak vlastní test udělat a zjistíte, že vše umíte, aniž byste se složitě učili. 102
    • Vizualizace O vizualizaci jsme již mluvili v předchozích modulech. Jak již víte, obraz je více než slova. Čím více obrazů použijete, tím více si zapamatujete. Můžete vizualizovat pomocí obrázků, infografik, myšlenkových map, různých schémat, diagramů. Dokonce i kreslení v hodině může pomoci (pokud si budete např. kreslit dráčka a poslouchat učitele, spojí se vám tyto dva vjemy k sobě). Základem je najít si svůj styl a kreslit. Naučte se dělat opravdu dobré myšlenkové mapy a zkoušejte učivo převádět do nelineárních textů s obrazy. Ukázkou může být např. učivo na téma Hudební názvosloví. Ukázka lineárního neefektivního učení. Ukázka nelineárního učení - jednoduchá vizualizace. Ukázka struktury myšlenkové mapy učiva. 103
    • Aktivní posluchač Při poslechu přednášek je velká pravděpodobnost, že mozek přestane přednášejícího vnímat. Jak být aktivním posluchačem? Přehled podává následující tabulka. Cornellův systém psaní poznámek Corenllův systém je metoda psaní poznámek, která byla vytvořena na Cornellově univerzitě v USA Williamem Paukem. Zápis probíhá do jednoduché tabulky o dvou sloupcích. Podívejte se, jak taková tabulka může vypadat. Studijní zkratky Pokud si musíte zapisovat učivo na přednáškách, zajisté jste zjistili, že nelze stihnout zapsat vše. Nemáte-li diktafon (doporučujeme ho!), vytvořte si seznam 104
    • zkratek, které budete pravidelně používat. Některé jsou již ustálené, jiné si můžete nově vytvořit právě vy sami. Může se jedna nejen o slova, ale i o symboly a obrazy. Ukázka: důl. = důležité výz. = významné stol. = století čís. = číslo prob. = problém, problematický riz. = riziko Další zkratky si vytvořte podle výrazů, které se nejčastěji vyskytují ve vašem oboru. Můžete také využít symboly jako šipky, kolečka, jednoduché postavy apod. Velmi dobře má symboly rozpracované Daniel Gamrot: Tipy a triky Pět strategických kroků k učení »» Získejte informace – určete si, co je nutné se naučit, dohledejte si vše potřebné a zapamatujte si to (např. pomocí paměťových technik). »» Pochopte – snažte se vše pochopit, nejen si to uložit do paměti. Pochopením se stane učení efektivnější a zapamatování bude dlouhodobější. »» Rozšiřte si obzory – porovnávejte nové poznatky se svými zkušenostmi a modely chápání světa. Zakreslujte a zapisujte si vše, co vás napadá (využijte např. myšlenkových map). »» Leštěte – zkoušejte se, ověřujte si, co jste se naučili. Vracejte se zpět k tomu, co jste nepochopili. Hledejte inspiraci a zkušenosti u jiných osob. »» Použijte vše v praxi – pokud naučené použijete, zajistíte si dlouhodobé zapamatování. 105
    • Zdroje a nástroje Literatura 1. ČINKA, Libor. Ovládněte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2012. 2. GAMROT, Daniel. Myšlenkové mapy a symboly: Lidé. Daniel Gamrot [online]. [cit. 17. 4. 2013]. Dostupné z: http://danielgamrot.cz/myslenkove-mapy-a-symboly-lide. 3. HLINKA, Martin. Stratégia učenia v piatích krokoch. Zones.sk [online]. [cit. 17. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.zones.sk/magazin/569/strategia-ucenia-v-piatich-krokoch. 4. MEDINA, John. Pravidla mozku. Brno: BizBooks, 2012. 5. PRICE, Geraldine a Pat Maier. Efektivní studijní schopnosti. Odemkněte svůj potenciál. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2527-7. 6. Strategie a techniky učení na základní a střední škole. Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 7 a 8 [online]. [cit. 17. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.ppppraha7a8.cz/ files/strategie%20a%20techniky%20uceni.pdf . 7. Testy. Brain jogging [online]. [cit. 17. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.brainjogging. cz/testy. K zamyšlení 1. Jaké techniky k učení používáte? 2. Opakujete si učivo v pravidelných časových úsecích? 3. Jak předcházíte negativním faktorům, jako je nedostatek spánku nebo stres? 106
    • Paměťové techniky V tomto modulu si ukážeme, na jakém principu pracují paměťové techniky, a představíme si ty základní. Znalost principů paměťových technik je základem pro to, abyste si pamatovali množství informací, mnohdy i zdánlivě spolu nesouvisejících. Klíčové pojmy Mnemotechnické pomůc- systém metod podporujících zpracování a ky zapamatování informací pomocí představ a asociací. Paměťové techniky soubor technik usnadňujících zapamatování a vybavení z paměti. 107
    • Teorie Všechny principy ukládání informací do paměti, uvedené v tomto modulu, vycházejí z mnemotechnik, tedy systému metod, které ulehčují zapamatování a zvětšují rozsah paměti. Tyto způsoby používali již staří Řekové, především slavní řečníci, kteří si potřebovali zapamatovat velké množství textu. Velká část metod je založená na hravosti, nápodobě, asociacích, fantazii a na smyslech. Základním předpokladem je, že se nebudete bát vymýšlet si neskutečné příběhy a že si je budete umět představovat pomocí všech smyslů. Vše je založeno na kreativitě. Pokud tedy popustíte uzdu fantazii, máte větší pravděpodobnost látku si zapamatovat. Nyní představíme několik technik, které jsou na výše uvedených principech založené. Není to kompletní výpis, neboť technik vzniká velké množství a dochází i k jejich kombinacím. Základní postupy Nejjednodušším principem je hledání různých analogií a asociací. Je v názvu pojmu něco zajímavého? Můžete pojem vztáhnout k něčemu jinému, než k čemu se obyčejně vztahuje? Je to něčemu podobné? Lze to někam jinam umístit? Pokládejte si různé otázky a nebojte se hrát hry. Příběhy Jednoduchou formou je udělat z pojmů příběh, fantastický příběh plný emocí. Je potřebné příběh vidět, mít vytvořený jasný obraz. V případě abstraktních pojmů je nutné vytvořit z nich pojmy konkrétní (např. vytvořit pro pojem bohatství představu kupy peněz, pro pojem učení proces usilovného učení z knihy apod.). Metoda Loci Název loci je odvozen z latinského slova locus = místo. Je připisována Simonidovi z Ceosu, lyrickému básníkovi starého Řecka (556-468 př. n. l.). Ke zrodu této metody se váže legenda, podle níž si Simonides díky svému pozorovacímu talentu dokázal zapamatovat tváře lidí na jednotlivých místech, na nichž seděli na hostině těsně před zřícením stropu v hodovní síni. Dílem náhody se jako jediný zachránil a mohl tak identifikovat, kdo se stal obětí tragédie. Později pochopil, že ve spojení s místem (paměťovým stanovištěm) si lze zapamatovat mnohem víc informací. Techniku využíval hojně např. řečník Cicero. Jeho paměťovou cestou byla část Říma – Forum Romanum. Metoda funguje dobře, pokud si potřebujete zapamatovat posloupnost (vzájemně nesouvisejících) položek či posloupnost dějovou či časovou. Prvním krokem je určit si místo (odtud název metody), které dobře známe. Může se jednat o vlastní pokoj, cestu do školy, ale také o naše tělo. Důkladná znalost místa je podmínkou. Následně si můžete zapamatovat tolik položek, kolik záchytných bodů vaše místo obsahuje. Do každého záchytného bodu je totiž přidán jeden pojem k zapamatování. Postupně procházíte místem bod po bodu a jednoduše si vybavujete pojmy. Vše funguje na principu co nejzajímavějších 108
    • spojení bodu místa s pojmem určeným k zapamatování. Je důležité vymýšlet bez hodnocení, popustit uzdu fantazii. Čím šílenější a neobvyklejší spojení vymyslíte, tím více zvýšíte pravděpodobnost, že se vám pojem posléze vybaví. Opět je důležité zapojit různé smysly a představit si vše jasně v mysli. Čím jasnější obraz, tím lépe. Metoda číselná Metoda číselná využívá k zapamatování čísla. Používá se v případě, kdy si potřebujeme zapamatovat posloupnost věcí, ale také tehdy, kdy si potřebujeme pamatovat samotná čísla. Základem je přiřazení objektů k číslům na základě jejich tvarové podobnosti. Např. číslo jedna vypadá jako bič, číslo dva jako labuť, číslo tři jako prsa apod. Pokud si potřebujeme zapamatovat např. tři položky jdoucí po sobě, přiřazujeme je k těmto obrazcům (bič, labuť a prsa) a tvoříme opět různé asociace a popouštíme uzdu fantazii. Hledáme co nejzajímavější či nejbizarnější spojení mezi naší zástupnou položkou a pojmem, který si potřebujeme zapamatovat. Master systém Master systém je metoda, kterou používají mistři v paměti. Byl vynalezen před asi 300 lety a stále je zdokonalován. Tento systém umožňuje zapamatovat si neomezené množství pojmů, čísel, dat, jmen apod. Pomáhá také zapamatovat si množství karet. Základem je přiřazení písmen k číslům 0 – 9. Je vhodné používat master systém ve svém rodném jazyce, proto i písmena budou vycházet z tohoto jazyka. Z písmen se pak mohou sestavovat různá slova, která pomáhají pomocí příběhu pamatovat si i čísla. Aplikace a příklady Příklady základního využívání metod »» Potřebuji si zapamatovat, kde leží Tichý a Atlantický oceán, a jejich poloha se mi plete. Využiji pojem „tichý“ a spojím si pojem s dálkou -> Tichý oceán je dál (od Evropy), tak jej nemohu slyšet, je tichý. »» Potřebuji si zapamatovat prvky z periodické tabulky. Jeden sloupec je H, Li, Na, K, Rb, Cs a Fr. Pomohu si příběhem, kde slova budou začínat na písmena ze zkratek prvků: Helenku líbal na kolínko robustní cestovatel Franta nebo Hlína-Krb-ČSFR. Podobně např. sloupec O, S, Se, Te a Po: Ó, slečno, sejměte tenkou podprsenku. U této metody je vhodné si příběh opravdu představit do detailů. Zvýší se nám tak pravděpodobnost zapamatování. »» Musím si zapamatovat slovesné třídy, zejména kmeny –e, -ne, -je, -í , -á. Vytvořím si k tomu tedy slova, např. že-ne je bída. »» Potřebuji, aby se mi nepletl velbloud jednohrbý a dvouhrbý. Využiji pojmů dromedár a drabař a písmen uvnitř slov. DROMEDÁR má uvnitř slova D, což připomíná jeden hrb. DRABAŘ má uvnitř slova B, což připomíná dva hrby. 109
    • »» Potřebuji si zapamatovat souostroví Velké Antily: Kuba, Haiti, Portoriko a Jamajka. Využiji zvukové podobnosti a vytvořím si větu: Kubo, hajdy pod koryto, jde Majka! »» Podobně funguje i Morseova abeceda, ke které jsou přiřazeny pojmy s krátkými a dlouhými slabikami odpovídajícími tečkám a čárkám: K písmenu B (-…) je tak např. přiřazen pojem blýskavice, k písmenu U (..-) pojem učený, k písmenu V (...-) pojem vyučený. Ukázka využití příběhů Potřebuji si zapamatovat státy západní Afriky. Abych na žádný nezapomněla, vytvořím si z jejich názvů příběhy. Nejdříve musím převést názvy do uchopitelných věcí (z abstraktnějšího pojmu . Například začnu státy jako Benin, Ghana, Burkina Faso, Kamerun, Togo, Niger, Nigerie, Pobřeží slonoviny, Sierra Leone. Tyto názvy si převedu do pojmů podle toho, co mi zvukově připomínají: Benin – Lenin, Ghana – Hana, Burkina Faso – fasovat, buráky, kino, Kamerun – kamera, Togo – tágo, Niger – černoch, Nigerie – černoška, Pobřeží slonoviny – slon, Sierra Leone – lev. Z těchto výrazů si pak jednoduše sestavím příběh. Např. Lenin s Hanou šli do kina, kde fasovali buráky. Vzali si kameru, aby nelegálně nahráli, co se tam bude dít. V kině vystoupil černoch s černoškou, kde pomocí tága cvičili lva, jak skáče na slona. Podobně pak pokračuji s dalšími názvy. Příklad metody LOCI na částech těla 110
    • Ukázka číselné metody Potřebuji si zapamatovat pět položek nákupu: chleba, bílý čaj, citron, zubní pastu a pivo. Nejdříve si vybavím, co jsou moje zástupné věci pro čísla: 1 = bič, 2 = labuť, 3 = prsa, 4 = židle a 5 = hák. Nyní přiřadím svůj nákupní seznam k pojmům. Představím si např. zbičovaný chléb plný jizev (nejlépe si ten proces představím). Dále si představím labuť, jak plave v čaji, jak jej pije a jak dává přednost bílému čaji před černým. Citrony si představím místo prsou, nejlépe co nejvtipněji. Zubní pastu si spojím se židlí, představím si například, jak celou pastu vytlačím na židli a čekám, kdo si na to sedne. Pivo spojují s hákem, představím si např. hák místo ruky, jak pomocí něj otvírám pivo a piji. Ukázka master systému Nejdříve si přiřadíme písmena k číslům. Je vhodné použít souhlásky a nesmí se opakovat. Pokud to lze, je dobré využít první písmeno z názvu číslovky. 0=n 1=j 2=d 3=t 4 = č (příp. c) 5=p 6=š 7=s 8 = m („s“ je obsazené) 9 = v („d“ je obsazené) Pokud si potřebuji zapamatovat určité pořadí čísel, dosadím si za ně nejdříve písmena. Následně tvořím slova z dvojic či trojic písmen. Př. 15 73 84 = jp st mč Na „jp“ mohu vytvořit např. slova: Japonec, jupi, jupka. Na „st“ mohu vytvořit např. slova: stan, stůl, stodola, stékat, stavit. Na „mč“ mohu vytvořit např. slova: mečet, míč, meč, moč. Následně si vytvořím příběh, který mi pomůže zapamatovat si tři dvojice po sobě. Např. Japonec staví míč nebo Jupí, ve stodole mečí. Pak si již při vybavení zpětně určím první souhlásky slabik a získám zpět čísla. Tipy a triky Mozek můžete cvičit jednoduchými úkony. Stačí, pokud začnete dělat činnosti jinou rukou, než jaká je vaše dominantní. Druhou rukou můžete např. psát SMS, čistit si zuby, zalévat květiny apod. Nejdříve to půjde těžko, ale postupně si i druhou část mozku vycvičíte. Také zkuste vyřadit zrak. Dělejte některé úkony se zavřenýma očima. Stimulujete tak ostatní smysly. Zkuste si poslepu nachystat jednoduché jídlo a následně ho poslepu sníst. Můžete také vyzkoušet dělat věci v jiném pořadí. Mnoho věcí děláme již automaticky a bez přemýšlení. Změníte-li pořadí úkonů, mozek opustí staré koleje a trochu se bude namáhat. Přitom to není nic těžkého. 111
    • Zdroje a nástroje Literatura 1. BIERDÜMPFLOVÁ, Marie. Nezapomínejme zapomínat. Metodický portál RVP. [online]. 23. 2. 2012 [cit. 18. 4. 2013]. Dostupné z: http://spomocnik. rvp.cz/clanek/15183/ 2. CLEGG, Brian. Procvičování paměti a kreativity. Brno: CP Books, 2005. 3. ČINKA, Libor. Ovládněte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2012. 4. CHRISTIANE, Stenger. Jak si vybudovat fantastickou paměť. Praha: Grada, 2011. 5. Lidský mozek se dá zrychlit. Stačí provádět jednoduchá cvičení. National geographic [online]. 18. 5. 2012 [cit. 18. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/ detail/lidsky-mozek-se-da-zrychlit-staci-provadet-jednoducha-cviceni-19916 6. KAHN, Norma B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 149 s. ISBN: 80-7178-443-5. 7. KIEFER, Ingrid a Udo Zifko. Hýčkejte svou paměť. Brno: CPRESS, 2008. 8. MEDINA, John. Pravidla mozku. Brno: BIZBOOKS, 2012. 9. PILNÝ, Iva. Máte navíc. Probuďte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2013. 10. TEPPERWEIN, Kurt. Umění lehce se učit : nové metody, které vám ulehčí učení. 1. vyd. Pelhřimov : Stanovum, 1993. 157 s. ISBN: 80-900784 11. TIEFENBACHER, Angelika. Trénink paměti. Praha: Grada, 2009. 12. Ukázka. Pandora [online]. [cit. 18. 4. 2013]. Dostupné z: http://pandora.idnes.cz/ part/2008/11/3983/3/unknown 13. Velká kniha technik učení, tréninku paměti a koncentrace. Praha: Grada, 2009. 14. ZIELKE, Wolfgang. Čteme rychleji - čteme lépe. 1. vyd. Praha: Institut řízení, 1972. 180 s. K zamyšlení 1. Jaké paměťové techniky využíváte? 2. Co si nejčastěji musíte pamatovat? 3. Které z nabízených metod lze využít pro váš obor? 112
    • Ústní projev Modul o ústním projevu jsme zaměřili na rétoriku. Jelikož informací o rétorice můžete najít spoustu, v tomto materiálu jsme se rozhodli dát vám zajímavé tipy, jak se stát kvalitním řečníkem. Mnohé z tipů vychází z vlastních zkušeností a ze zdrojů, které pomohly nám. Věříme, že nabízené tipy přinesou užitek i vám a že si z nich vyberete takové, které pro vás budou šité na míru. Klíčové pojmy Ústní projev proces sdělování informací pomocí řeči. Rétorika nauka o verbálním projevu. 113
    • Teorie Rétorika zahrnuje dvě složky: vnitřní techniku (umění) a vnější techniku (řemeslo). Pokud chcete vytvořit působivý projev, měli byste obě složky uplatnit a nechat je vzájemně se doplňovat. Vnější technika, tedy řemeslo, je to, co dostanete při odpovědi na otázku „Jak?“. Vnitřní technika je něco, na co si odpovíte otázkami „Co?“, „Proč?“, „Komu?“, jedná se tedy o umění přesvědčit posluchače. Vnější techniku vylepšíte tréninkem, čtením rad a příp. konzultací s odborníky. Vnitřní techniky jsou složitější. Pro jejich rozvoj je vhodné trénovat obrazotvornost a také emocionální složku. Již z předchozích modulů víte, že pokud zapojíte kreativitu, vznikne dobré dílo. U rétoriky je to stejné. Vymýšlejte si příběhy, hrajte role, vizualizujte své myšlenky. Aplikace a příklady Jak píše Alena Špačková v knize Moderní rétorika: mluvit znamená tvořit. Abyste se stali opravdu dobrým řečníkem, zapojení kreativního myšlení se nevyhnete. Je důležité kreativně přemýšlet při přípravě prezentace i během ní. Nestačí vytvořit působivou kreativní prezentaci. Je důležité také promyslet, jak posluchače zaujmete, přesvědčíte, jak budete s publikem komunikovat, jak se mu otevřete apod. Jedině tréninkem se stanete skvělým řečníkem. Buďte tedy aktivní a ústní projevy vyhledávejte. Ze začátku to nebude snadné, ale později se začnete na nové výzvy těšit. Jak upevnit vztah s publikem Existuje několik postupů, jak upevnit vztah s publikem. Zde je několik rad: »» Oslovujte. Především na začátku a na konci projevu a v místech, kde hovoříte o důležité informaci. Nezařazujte však oslovení příliš často, působilo by kontraproduktivně. »» Pokládejte otázky. Vytvořte si předem otázky pro své publikum. Nemusíte s ním komunikovat, pokud se na to necítíte. Můžete se ho ptát tak, že vám odpoví zvednutou rukou. Nikdy však nevyvolávejte nikoho z publika. »» Používejte první osobu množného čísla, posílí to dojem, že jste s posluchači zajedno a že patříte k sobě. Jak nastolit vnitřní porozumění Práce na vnitřních technikách vám pomůže stát se dobrým řečníkem. Podívejte se na další rady: »» Nadchněte se tématem a toto nadšení dejte najevo. Pokud nebudete nadšeni vy, nebude z vás nadšeno ani publikum. Pokud se pro téma nadchnout neumíte nebo nemůžete, nadšení alespoň předstírejte, pomůže vám to uvolnit se a publikum bude spokojeno. »» V mezích zdvořilosti buďte upřímní a otevření. Právě otevřenost vám pomůže udělat projev zdařilý. Nikdy to však nepřežeňte a nemluvte tak, aby to publiku mohlo ublížit. »» Naslouchejte publiku. Není možné připravit si prezentaci slovo od slova a očekávat, že se nevyskytne situace, která by vás rozhodila. Je lepší mluvit svými slovy 114
    • a mít připravenou strukturu. Předem si můžete nachystat otázky, které by mohly v publiku padnout, a odpovědi na ně. »» Mějte nadhled, neberte se příliš vážně a pamatujte, že humor pomáhá uvolnit bariéry. Pokud jste toho schopni, humor využijte. Ašak není-li to váš šálek kávy, raději se humoru vyhněte. Jak zvládnout trému První, co byste si měli uvědomit, je fakt, že trému si způsobujete sami. Nemá smysl svádět to na prezentaci či na někoho jiného. Právě vaše myšlenky způsobují to, jestli se cítíte dobře nebo špatně. Jak tedy na trému? Jaké myšlenky jsou ty správné? Sedmero zvládnutí trémy: 1. Zbavte se iracionálních představ. Kriticky se na ně podívejte a zjistěte, zda jsou vámi nastíněné situace možné. Vypusťte tedy výroku typu „Určitě omdlím“. To se nestane. Nebo jste už někdy viděli zdravého člověka při prezentaci omdlít? Na racionalitu reagujeme silněji než na iracionalitu. 2. Připusťte si pravdu, že o tématu víte více než většina publika. A je to i tehdy, když se jedná o obhajobu. Nejvíce o tom víte vy a váš vedoucí, ostatní jsou spíše zvědaví, co jim přednesete, co nového se dozvědí. 3. Myslete na to (a věřte tomu), že víte, co chcete říct a jak to chcete říct. Tuto myšlenku si opakujte a snažte se jí věřit. Nezapomeňte si však prezentaci připravit. Nemusíte znát slovo od slova, je důležité, abyste znali strukturu prezentace, hlavní myšlenku vašeho tématu. Zbytek si nacvičte. Při zkoušce ústního projevu nemusíte hovořit pokaždé stejně, improvizujte a postupně vypilujete nejlepší možnou prezentaci. Bez přípravy nehovořte. 4. Nemluvte nahlas o své trémě, ale pro ostatní ji přejmenujte a místo „Mám trému“ říkejte „Jsem vzrušený“ a podobně. Vystupujte sebevědomě, i když se tak necítíte. Čím sebevědoměji budete vystupovat, tím rychleji se do této role dostanete a nakonec budete opravdu sebevědomí. 5. Pokud se dostaví nepříjemné pocity a myšlenky, snažte se odvést pozornost jinam a koncentrujte se na to. Soustředit se můžete na budovu, na jedno slovo, na svoji úvodní větu, na myšlenku mimo téma apod. 6. Dělejte relaxační cvičení. Nejjednodušší metodou je jógová pozice, kterou vidíte na obrázku. 7. V případě nepříjemných fyziologických pocitů si vybavte situace či místa, kdy jste se cítili fyzicky dobře. Intenzivně si je představujte a tento pocit by se vám měl do vašeho těla promítnout. Čemu se vyhnout »» Neimprovizujte bez přípravy struktury a vyzkoušení ústního projevu. »» Nedávejte si „panáka“. Sice vám to dopřeje lepší fyziologické pocity, ale hrozí, že si toho dost nevybavíte, budete mít rozostřené vnímání. Také byste nemuseli mluvit konzistentně. »» Nečtěte text. Raději si připravte myšlenkovou mapu, kde základní obsah projevu bude zapsán. Posluchači nemají čtení v oblibě (raději by si to přečetli sami) a vy čtením ztrácíte kontakt s publikem a nedokážete reagovat na jeho chování. Navíc 115
    • jen málokdo umí číst takovým způsobem, aby zaujal. »» Nepojímejte ústní projev neformálně, pokud se to nehodí. Buďte profesionál. Co vyzkoušet Určitě vyzkoušejte artukulační rozcvičky. Pomohou vám rozmluvit se a zlepšit artikulaci. Je vhodné říkat si je před projevem. Podívejte se na některé z rozcviček: »» Bába mává, máma mává. »» Já vám dám, já vás znám. »» Vzdejte se všichni! »» Zavšivená vznešenost. »» Všecka voda vyvzlínala. »» Podkopeme my ten Popokatepetl tunelem. »» Prohlížíme koleje, je-li tam dost oleje. »» To tato teta tuto tetu tahá. »» Kulatý glóbus je na kusy. Řekněte si výroky nahlas. »» Malinká panenka koukala z okénka. Důležitost těchto artikulačních rozcviček dokazují situace, ve kterých vznikly nové významy právě kvůli nedostatečné artikulaci. Uveďme si je. V levém sloupečku vidíte, co mělo být řečeno. V pravém sloupečku vidíte, co slyšelo publikum. Tipy a triky Bylo řečeno slunce dnes nezapadne reagoval i prezident jsme rádi už ráno test oblíbenosti Jaro už brzy zvítězí nad celou Evropou. poslanci se dnes sešli Bylo slyšeno slunce nezapadne reagovali prezident smradi užráno test olíbanosti Jarouš brzy zvítězí nad celouaropou. poslanci se nesešli »» Slibte si, že začnete na svém ústním projevu pracovat, že se před problémy nebudete skrývat. To pak plňte a pracujte na sobě. »» Připomínejte si, že se nechcete nechat omezovat svým strachem. »» Pamatujte si, že nelibé pocity z veřejného vystoupení nejsou známkou vaší slabé osobnosti. »» Nesnažte se být perfekcionisté. Společnost nás k tomu sice nutí, ale je důležité, abyste se přijali takoví, jací jste. »» Pamatujte si, že to, co se vymyká průměru, si posluchač zapamatuje. Hledejte tedy způsoby, jak posluchače zaujmout. Zapojte kreativní myšlení a kreativní techniky. 116
    • »» Čtěte si tipy, hodně o nich přemýšlejte a nezapomeňte uvádět je do praxe. Zdroje a nástroje Literatura 1. ESPOSITO, Janet. Jak překonat strach z veřejného vystoupení. Praha: Grada, 2011. 2. KOEGEL, Timothy J. Špičková prezentace. Jak zaujmout a přesvědčit posluchače. Brno: Computer Press, 2009. 3. ŠPAČKOVÁ, Alena. Moderní rétorika. Praha: Grada, 2009. K zamyšlení 1. 2. 3. 4. Jaké máte pocity, když se dozvíte, že máte prezentovat? Jaké pocity máte těsně před prezentováním? Jaké dobré zážitky máte z prezentování? Jaké máte představy o svém prezentování a jaká je realita? 117
    • Argumentace S argumenty se můžete setkat kdekoliv: jsou nedílnou součástí médií, vyskytují se ve škole i v hospodě. Argumenty mohou být dobré i špatné a je důležité rozdíl mezi nimi rozeznávat. Argumenty totiž umí změnit vaše dosavadní mínění o věci. Klíčové pojmy Argument Důvod tvrzení, které na základě racionálních výroků podporuje určitou myšlenku či postoj s cílem přesvědčit. to, čím se ospravedlňuje či vysvětluje správnost něčeho jiného. 118
    • Teorie Co je argument? Závěr je často uvozen slovy Vyznačuje se několika rysy. „tudíž“, „takže“, „tedy“, „pak“, „v důsledku toho“, „měl by“ či Argument: „musí“. Není nutné tato slova »» je odůvodněný, použít, mohou však být vodítkem. »» měl by být přesvědčivý, »» má závěr. Odůvodněný je takový argument, při kterém nevyjadřujeme jen svůj souhlas či nesouhlas, ale přikládáme i zdůvodnění, které může přesvědčit. Pokud s něčím nesouhlasíme, musíme podat důvody. Důvody podporují závěr. Jak identifikovat argument? Argument ve větách najdete podle toho, zda tvrzení obsahuje odůvodnění podporující závěr. Ne vše, co se může jevit jako argument, skutečně argumentem je. Argument tedy obsahuje závěr, který je podpořen důvodem či několika důvody, a snaží se nás přesvědčovat. Právě přesvědčováním se liší od sumarizování a vysvětlování. Jak sumarizování, tak vysvětlování obsahují závěr i důvody pro argument. Závěry však nejsou založeny na odůvodnění. Důvody tedy podporují závěr, ale jen tehdy, pokud jsou relevantní a adekvátní. Je důležité zaměřit se na vztah mezi důvody a závěrem a na vztahy mezi důvody samotnými. Vždy je potřebné podívat se, jestli spolu jednotlivé důvody souvisí. Jednoduše si to vyzkoušíte tím, že vyjmete jeden z důvodů a zjistíte, jestli závěr stále dává smysl. V textu níže uvidíte příklady pěkných argumentů. Ne vždy se však setkáte s takto uhlazenými výroky. Většinou se budete muset probrat spoustou materiálu (informací), která důvody či závěry neobsahuje. Druhy závěrů Argumenty, ve kterých může být závěr vyvozen s jistotou, jsou deduktivní, zatímco ty, které mohou být vyvozeny pouze s pravděpodobností, nazýváme induktivní. Závěry deduktivních argumentů jsou pravdivé formou argumentu samotného. Jestliže byste v prvním příkladu akceptovali pravdivost odůvodnění, pak byste museli akceptovat pravdivost závěru. Jinými slovy – bylo by nelogické souhlasit s odůvodněním a nesouhlasit se závěrem. Jakákoli polemika, kterou povedete s argumentem, by se měla týkat odůvodnění. U induktivních argumentů můžete akceptovat odůvodnění, ale stále zůstává otázka jednoznačnosti závěru. Jinými slovy mohli byste vyvodit rozdílné závěry ze stejného odůvodnění. Existují i takové argumenty, ve kterých je vyvozen více než jeden závěr. Hledání domněnek Mnoho argumentů obsahuje i domněnky, které jsou stejně důležité jako důvody. Domněnka je neuvedená část argumentu, bez které by závěr nemohl být vyvozen. Slabiny argumentů Existují argumenty, které mají mnoho slabin a jsou falešné. Veškeré tzv. argumentační fauly máte zpracované v doplňujícím materiálu. Nezapomeňte si je přečíst. Všechny falešné argumenty jsou ukázány na příkladech z pohádky O perníkové chaloupce. 119
    • Aplikace a příklady Co je argument? Špatný argument bez závěru a důvodů: Nepochopím lidi, kteří říkají, že kuřákům by nemělo být dovoleno kouřit na veřejných místech. Já si myslím, že by mělo být dovoleno kouřit komukoli kdekoli. Tvrzení se zdůvodněním: Lidem by mělo být dovoleno kouřit kdekoli. Kouření není ilegální a miliony lidí z něj mají požitek. Tvrzení s upraveným závěrem: Kouření není ilegální. Navíc miliony lidí z něj mají požitek. Tudíž lidem by mělo být dovoleno kouřit kdekoli. Jak identifikovat argument? Příklad vysvětlení bez přesvědčení: Lesní požár byl způsoben kempaři, kteří vařili na ohništi, které pak opustili, aniž ho uhasili. Abychom zredukovali lesní požáry v budoucnu, musíme zakázat kempování v lese. Příklad sumarizace bez přesvědčení: Koupě domu je časově velmi náročná, protože jsme nuceni dívat se na mnoho často nevhodných nemovitostí. To také zahrnuje utrácení spousty peněz za toto hledání. Navíc to vyžaduje velkou míru trpělivosti a rozhodnosti. Takže nakupující potřebují mít čas, peníze, trpělivost a rozhodnost. Příklad argumentu s důvody: Koupě domu je časově velmi náročná, protože jsme nuceni dívat se na mnoho často velmi nevhodných nemovitostí. To také zahrnuje utrácení spousty peněz za toto hledání. Navíc to vyžaduje velkou míru trpělivosti a rozhodnosti. Většina lidí má málo času, peněz a velmi málo trpělivosti nebo rozhodnosti. Takže se jim nevyplatí hledat vhodný dům ke koupi. (Zde je závěrečná věta závěrem založeným na předchozích odůvodněních, ne jen sumarizací předchozího.) Důvody podporující závěr nezávisle na sobě: Mnoho obětí zločinu by uvítalo tvrdší vězeňský režim pro zločince. Kromě toho mnoho pachatelů by nepáchalo trestnou činnost, kdyby byl vězeňský režim tvrdší. Takže vláda má právo zavést tvrdší režim ve věznicích. Důvody, které jen společně mohou být podkladem pro vynesení závěru: Přeplněnost věznic je příčinou mnoha vězeňských nepokojů a většina našich věznic je přeplněna. Takže v nadcházejících měsících dojde pravděpodobně v našich věznicích k nepokojům. Odůvodnění obsažená v dalším materiálu: Předváděcí místnosti mnoha autosalonů jsou plné lákavých možností nákupu aut. Nabízejí bezúročný úvěr, výhodný výkup na protiúčet a řadu dalších produktů. Výrobci soutěží v prodeji rychlých a luxusních automobilů. Ale co bezpečnost? Je k dispozici mnoho bezpečnostních prvků a existuje spousta důkazů nejen o tom, že se stává méně nehod, pokud auta mají tyto prvky, ale také že je v tomto případě větší pravděpodobnost přežití nehody. Měli bychom požadovat, aby se výrobci aut koncentrovali hlavně na bezpečnost automobilů. (Zde nepřichází argument ještě ani v polovině odstavce.) 120
    • Druhy závěrů Příklad deduktivního argumentu: Jestliže by byl použit dostatek jednotek mírových sil, pak by občanská válka v Bosně mohla být ukončena. OSN slíbila vyslání dostačeného počtu jednotek, takže boje v této zemi skončí. (Jestliže důvody jsou pravdivé, pak závěr musí být také pravdivý.) Příklad induktivního argumentu: OSN plánuje vyslat jednotky do Bosny. Ale v minulosti vyslání jednotek OSN do zemí, ve kterých probíhala občanská válka, daný problém nevyřešilo. Takže tyto vyslané jednotky nevyřeší ani tento problém. (Závěr je zde vyvozen z předchozích zkušeností.) Příklad argumentace s více závěry: Protože v Antarktidě ubývá stálá ledová pokrývka, globální oteplování tak opravdu existuje. Takže můžeme očekávat, že mořská hladina bude stoupat a zaplaví mnoho pobřežních oblastí. Příklad toho, kde závěr je použit jako důvod pro další závěr: Protože v Antarktidě ubývá stálá ledová pokrývka, globální oteplování opravdu existuje. Takže můžeme očekávat, že mořská hladina bude stoupat a zaplaví mnoho pobřežních oblastí. Měli bychom tedy okamžitě zredukovat příčiny globálního oteplování. (Lze zde tedy najít průběžné závěry a jeden hlavní závěr, ke kterému celý argument směřuje.) Hledání domněnek Příklad závěru založeného na jednom důvodu a jedné domněnce: Většina dětí ve škole prospěla méně dobře ve srovnávacích testech než děti v jiných školách v okolí. Příčinou je kvalita vyučování. (Bez uvedené domněnky by nemohl být závěr vyvozen.) Tipy a triky Kreslení diagramů Pro snazší hledání argumentů můžete využít kreslení diagramů. Většina lidí nesleduje fotbalové zápasy. Přítomnost policistů na stadionech vyžaduje velké finanční náklady. Kluby se sice na hrazení těchto nákladů podílejí, ale většinu z nich přesto zaplatíme my všichni. Fotbaloví fanoušci proto musí být připraveni zaplatit vyšší cenu za vstupenky, ze kterých by byly pokryty tyto náklady. Zakreslení struktury a diagramu Tento argument má tři důvody, které spolupracují, aby podpořily závěr. Označíme si je D1, D2 a D3. D1: Většina lidí nesleduje fotbalové zápasy. 121
    • D2: Přítomnost policistů na stadionech vyžaduje velké finanční náklady. D3: Kluby se sice na hrazení těchto nákladů podílejí, většinu z nich přesto zaplatíme my všichni. Závěr: Fotbaloví fanoušci proto musí být připraveni zaplatit vyšší cenu za vstupenky, ze kterých by byly pokryty tyto náklady. Diagram pak bude vypadat takto: V případě průběžných závěrů může pak diagram vypadat např. takto (bez příkladu věty): Vyzkoušejte si! Identifikujte, která z těchto tří voleb podporuje závěr. Závěr: Nemělo by být dovoleno používat mobilní telefony ve firemních prostorách. Důvody: (A) Většina firemních zaměstnanců vlastní mobilní telefon. (B) Používání mobilních telefonů může rušit firemní počítače. (C) Mnoho z obchodů společnosti je uzavíráno spíše faxem než telefonicky. Nejvíce vyhovuje možnost (B). Pokud mobilní telefony mohou rušit počítače, pak je to vhodný důvod pro zakáz jejich používání na pracovišti, kde by mohly nepříznivě ovlivnit firemní obchody. U možnosti (A) či (C) byly důkazy či tvrzení málo relevantní ve vztahu k závěru. Navíc nejsou přiměřeným argumentem, nejsou vhodné pro vyvození závěru. Zdroje a nástroje Literatura 1. BRINK-BUDGEN, Roy van den. Critical Thinking for Students: learn the skills of critical assessment and effective argument. 3rd edition. Oxford: How to Books, 2000. 2. Materiály z kurzu Metody kritického myšlení. Modul Umění argumentace. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. [cit. 26. 4. 2013]. Dostupné z: https://is.muni.cz/ auth/predmet/phil/podzim2013/MKM11. 122
    • K zamyšlení 1. Hledáte v textech argumenty? 2. Rozeznáte dobré argumenty od špatných argumentů? 3. Poznáte závěr argumentu? 123
    • Jak se ptát a jak naslouchat Poslední modul jsme zaměřili na hledání informací jiným způsobem. Mnoho důležitých a zajímavých informací se můžete dozvědět od lidí. A tyto informace získáte mj. i tak, že se naučíte jednak lidem naslouchat, jednak se jich ptát. Klíčové pojmy Naslouchání Dotazování mentální proces, který vyžaduje aktivní přeměnu zvukových vln na smysluplnou informaci prostřednictvím činnosti mozku. ptaní se za účelem zisku informace. 124
    • Teorie Slyšet a naslouchat neznamená totéž. Naslouchání vyžaduje aktivně zapojený mozek a kritické i kreativní myšlení. Aktivní naslouchání a dotazování se lidí je něco, co vám pomůže získat informace a více si zapamatovat. Průměrný posluchač si zapamatuje maximálně tři až čtyři klíčové informace, které mu byly řečeny. Aktivní posluchač může z naslouchání získat mnohem více. Při zapojení i dotazování získáte zdroje informací, které vám byly donedávna skryté. Naslouchání můžeme rozdělit do několika fází: 1. Příjem zvuku a informace. 2. Soustředění se na zvuk a informaci. 3. Pochopení informace. 4. Analýza informace. 5. Hodnocení. 6. Reakce na informaci vhodnou odpovědí. Co získáte aktivním nasloucháním? »» Sympatie komunikačního partnera - dáváte mu najevo respekt a uspokojujete potřebu sociálního kontaktu. »» Partnerovo kompletní sdělení - při aktivním naslouchání je malá pravděpodobnost, že dojde k chybnému pochopení. Dobrý posluchač je takový posluchač, který se na sdělení soustředí a vnímá vše, co je mu sdělováno. Dokáže zvyšovat pozornost, když je to potřebné, uvědomuje si klíčové momenty a hlavní myšlenky sdělení. Sleduje postoj mluvčího, mimiku a další neverbální signály. Neuzavírá se před názory mluvčího, i když s nimi nesouhlasí. Vyznačuje se silnou touhou porozumět. Je otevřený a empatický. Odmítá myšlenkové stereotypy (nedělá předsudky) a neskáče do řeči. V případě potřeby klade doplňující otázky. Kladení otázek lidem je věc, kterou se mnozí z nás bojí dělat. Máme strach z nepochopení, neochoty či pocitu „ztrapnění“. Přitom právě otázky nám pomáhají problém chápat, rozšiřovat znalosti, ale také rozvíjet se po osobní stránce. Kladením otázek také dosáhnete toho, že vám partner poskytne více informací pro pochopení. Rozlišujte uzavřené a otevřené otázky. Na uzavřené otázky lze odpovědět ano, ne nebo jiným slovem či krátkým slovním spojením. Otevřené otázky většinou začínají slovy jak, kdo, kdy, co, kde a proč. Otázky kombinujte a hledejte v komunikaci místa, která jsou vhodná pro danou otázku. Aplikace a příklady Jak aktivně naslouchat »» Parafrázujte – vlastními slovy rekapitulujte vyslechnutou informaci. Předejdete tak nedorozumění a zároveň partnera ujistíte, že jej sledujete. Př. To zařízení potřebujeme do konce června. -> To znamená, že k 1. červenci byste zařízení spustili. 125
    • Př. Začátkem února se chci podívat do Alp. -> Začátkem února jedeš do hor. »» Zapojte empatii – vyjádřete pochopení partnerových pocitů. Ověříte si, zda chápete jeho motivaci, a povzbudíte jej, aby zpřesnil své pohnutky. Zároveň jej vedete k objektivitě. Př. Než jsem se otočila, bylo to pryč. -> To snad ne! »» Pokládejte otázky – položte vhodnou otázku, abyste získali další informace. Př. Situace neprobíhá podle toho, jak jsme si představovali. -> Co máte konkrétně na mysli? Jak naslouchat ve škole? V případě, že chodíte na přednášky či semináře, kde se vám dostává od vyučujícího či spolužáků množství nových informací, setkáváte se s několika problémy: »» Jak se soustředit celou dobu? »» Jak poslouchat a analyzovat řečené? »» Jak to propojit s promítanou prezentací? »» Jak si u toho psát poznámky? Problematika koncentrace je velmi složitá, nebudeme se jí tedy příliš zabývat. Základním kamenem úspěchu je být na přednášce aktivní. Neznamená to jen dotazovat se, ale především zapojit vlastní přemýšlení o problému, kreslit různá schémata a souvislosti, myšlenkové mapy, psát poznámky. Přemýšlením o problému se udržíte soustředěni. Poznámky si nepište slovo od slova. Nejdříve poslouchejte, co vám osoba říká. Snažte se problematiku chápat, analyzovat a zasadit do kontextu. Až ve chvíli, kdy vše chápete, si informace zapište. Stačí heslovitě, např. do myšlenkové mapy. Zapojte do svých poznámek také vlastní kritické komentáře. Tím, že před psaním poznámek budete o problému přemýšlet, dosáhnete toho, že se látku naučíte snadněji. Jak se ptát? Volte správně otázky uzavřené a otevřené, můžete jimi ovlivnit průběh komunikace. Příklad uzavřené otázky: Jste nemocný? Zavřenou otázku můžete použít, pokud »» »» »» »» chcete zbrzdit mnohomluvného partnera (Můžeme přejít k věci?), chcete zpřesnit získanou informaci (Chtějí to i vaši kolegové?), potvrdit si porozumění (Přijde to poštou?), manipulovat k pozitivní odpovědi, nedoporučujeme příliš používat (Oblékneš si to bílé tričko, že?). Při užití uzavřené otázky se však může stát, že stejně někdo odpověď rozvede, příp. dostanete jednoslovnou odpověď, jejíž informační hodnota bude téměř nulová. Př. Zapojíte se do sportovního odpoledne? -> Nevím. Příklad otevřené otázky: Co si myslíte o jeho návrhu? 126
    • Položením otevřené otázky: »» povzbudíte nemluvného partnera, »» získáte detailnější informace (Co bylo největším úskalím projektu?), »» vedete partnera ke konkrétnosti (Co naznačujete poznámkou „mohlo to být lepší“?). Při použití otevřené otázky se vám může stát, že dostanete jednoslovnou odpověď bez výpovědní hodnoty. Př. Co říkáte na novou strategii? -> Hm, dobrý. Mějte na zřeteli, že otázky začínající výrazem proč mohou někdy v posluchačích vyvolat nepřátelské pocity a dotyčný se bude chtít obhajovat. Raději otázku přeformulujte: »» Proč jste se rozhodl jinak? -> Co vás vedlo ke změně rozhodnutí? »» Proč o návrhu pochybujete? -> Určitě máte k pochybnostem důvody. Smím se na ně zeptat? Tipy a triky Vyzkoušejte trénink emocí a intonace na následujícím cvičení. Pokud se naučíte vkládat do rozhovoru správné emoce a dobrou intonaci, snadněji předejdete nedorozumění. Řekněte si následující věty různými způsoby podle zadání. Věty: Máš návštěvu. To se ti podařilo. Ty o tom nic nevíš. Věty řekněte tak, že vyjádříte: zlost, radost, nejistotu, závist, lítost, překvapení. Věta: Dobrý den. Větu řekněte tak, že vyjádříte: nepřátelství, výčitku, smířlivost, vyzývavost, povýšenost, poníženost, že se chcete vlichotit. Zdroje a nástroje 1. HEROUT, Adam. Intonace, mocná zbraň. Heroutův Učitelský Notýsek [online]. 23. 1. 2013 [cit. 6. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.herout.net/ blog/2013/01/intonace-mocna-zbran. 2. PAMENČÁROVÁ, Jana a Karel Šebesta. Aktivní naslouchání při vyučování. Praha: Portál, 2006. ISBN 8073671018. 3. ŠPAČKOVÁ, Alena. Umění dialogu. Jak si s lidmi opravdu porozumět. Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024738109. K zamyšlení 1. 2. 3. 4. Ptáte se osob, pokud hledáte informaci? Jakým způsobem se ptáte? Z jakých důvodů se případně neptáte? Co můžete udělat pro zlepšení své schopnosti naslouchat? 127
    • Mediální gramotnost Média velmi ovlivňují chování společnosti i jedince, styl i kvalitu jeho života. Sdělení v médiích však mají různorodý charakter, jsou vytvářena různorodými lidmi, a tak výjimkou nejsou ani různé manipulace. Kvůli takto velkému vstupu médií do společnosti je důležité, aby lidé poznali povahu a podstatu jejich působení. Jendá se o kompetenci, které říkáme mediální gramotnost. Tato gramotnost je ve společnosti velmi nerovnoměrně rozvinutá, lidé si k mediální gramotnosti hledají cestu pomalu. Cílem tohoto modulu je přiblížit vám problematiku mediální gramotnosti a ukázat vám na příkladech, jak sami můžete svou mediální gramotnost zlepšovat. Klíčové pojmy Média Mediální gramotnost prostředek komunikace, sdělovací prostředek, nositel sdělení. schopnost a kompetence vyhledávat, analyzovat a hodnotit informace z médií. 128
    • Teorie Mediální gramotnost můžeme definovat jako schopnost získávat přístup k médiím a kriticky hodnotit informace z médií. Média i jednotlivé ekonomické a politické síly se snaží mít vše pod kontrolou, ve svých rukou. Vzniká tak nerovnoměrný vztah mezi médii, politickými a ekonomickými elitami a uživateli. Právě proto by se mediální gramotnost měla stát součástí všeobecného vzdělávání. Média mají výrazný vliv na chování jednotlivce i společnosti, měli bychom se tedy naučit zpracovávat, hodnotit a využívat podněty přicházející z médií. Jen díky zvyšování mediální gramotnosti může jednotlivec dosahovat plnohodnotného života ve společnosti. Podívejte se na model mediální gramotnosti. Z obrázku můžete vyčíst, že základními pilíři jsou texty, publikum a produkce. Základní funkcí médií je zprostředkování informací. Neméně významnými funkcemi jsou i zábava, uchování a přenos znalostí nebo vzdělávání. Cílem médií je dostat rychle informace do myslí lidí (někdy bohužel i informace zbytečné či škodlivé). Vším tím naplňují média potřeby většiny lidí – komunikovat, bavit se, vzdělávat se. Média znají zákonitosti a nástroje komunikace a díky nim umí podnítit čtenáře či posluchače k činům. Média vytvářejí různé kategorie - média masová (televizi, rozhlas, noviny, časopisy), média zájmová a sociální (tematické weby, zájmové časopisy) či média institucionální (vydávaná firmami či úřady). Čím se vyznačuje mediálně gramotná osoba? »» Umí hodnotit a srovnávat fakta, rozlišovat podstatné od nepodstatného. »» Zapojuje se do mediální komunikace, chápe média jako zdroj informací. »» Srovnává získané informace se svými znalostmi a zkušenostmi. »» Má kritický odstup od médií, uplatňuje analytický přístup. »» Rozlišuje různé komunikativní styly a vnímá typy mluvených a psaných jazykových prostředků. »» Rozlišuje mezi bulvární a významnou mediální informací, vyhodnocuje věrohodnost informace. »» Aktivně sleduje zpravodajství. »» Vnímá rozdíly ve sděleních (stylistické, kvalitativní, lexikální atd.). »» Rozlišuje vlivy nebezpečně ovlivňující jeho názor. »» Při tvorbě mediálních sdělení volí vhodné výrazové prostředky, využívá kvalitní zdroje, sděluje pravdu. Na mediální gramotnost můžeme nahlížet ze dvou úhlů pohledu: znalostního a 129
    • dovednostního. Znalostní rozměr zahrnuje poznatky o principech fungování médií a o jejich rolích a hrozbách. Dovednostní rozměr se zaměřuje na získávání a rozvíjení dovedností při práci s médii. Jde o sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení jedince do mediální komunikace. Myslete na to, že jste nejen příjemci, ale také tvůrci mediálního sdělení a že nesete za svoje sdělení zodpovědnost. Aplikace a příklady Abychom lépe pochopili to, jak média pracují, podívejme se na základní principy: »» Média neodrážejí svět; vše, co se v médiích objeví, je výsledkem výběru a zpracování. »» Každá z etap zpracování prochází zestručněním. »» Interpretace příjemce je ovlivněna jeho osobními zkušenostmi, publikum není unifikovaná masa. »» Obsah média je ovlivňován více faktory, ne pouze jedním. »» Existuje velké množství způsobů pro vyjádření a prezentaci sdělení. Média mnohdy ovlivňují náš harmonogram dne, rozvržení prostoru, jsou součástí našich každodenních rituálů a ilustrují mezilidské vztahy. Jak ovlivňují média naše myšlení? Je samozřejmé, že společnost si bude hledat nástroje, kterými bude předkládat hodnoty a normy pro ovlivňování chování lidí. Mediální sdělení mohou velmi ovlivňovat náš pohled na svět. Příkladem může být definice krásy objevující se ve většině médií. Krásná je jedině ta žena, která je hubená, s pevným, sportem vypracovaným tělem, dokonale Je toto opravdu jediná možná definice krásy ženy? pěstěnými hustými vlasy, profesionálně nalíčená, vždy usměvavá, šťastná atd. Dalším příkladem mohou být reklamy na rozmanité zboží. Všimněte si, že vám reklama vnucuje něco, co ve skutečnosti nepotřebujete. Snaží se vám však nutit názor, že pokud výrobek nebudete mít, nebudete šťastní, nebudete dobří, budou vám hrozit různá nebezpečí atd. Opravdu potřebujete ten nový prací prášek, který je lepší, voňavější a účinnější? A jak to, že o tom prášku, který byl prezentován před měsícem, se již nemluví? Jak ovlivňují média náš čas? Televize vysílá pořady v určitou dobu. Časopisy a noviny se objevují na stáncích také v určitý čas. Na tom ještě nemusí být nic problematické. Problém nastává, když si svůj čas a zájmy řídíme podle vybraných pořadů. Když se např. začínaly v televizi vysílat seriály, zjistilo se, že výrazně poklesl silniční provoz a bylo méně lidí v tramvajích. Stejně tak všichni známe situaci, kdy se chodilo spát „po Večerníčku“. 130
    • Jak média ovlivňují náš prostor? Dobrý příkladem může být opět televize. Obývací stěny jsou designovány s předpokladem, že tam umístíte televizi. Na WC si skladujeme časopisy, které jsme si nakoupili. V RSS čtečce máme několik online deníků, aby nám neunikla žádná informace. Každý si určitě najdete příklad ilustrující váš prostor pro média. Jak média mají tendenci tvořit rituály? Takovým rituálem může být např. ranní popíjení kávy/čaje a čtení novin či online deníků. Do tramvaje či auta někdo nenasedne bez hudby a sluchátek v uších. Po příchodu domů zapneme televizi, rádio. Rizikem je to, že se vám tyto činnosti zautomatizují, a nastane-li nečekaná změna, jste nervózní (nefungující internet, vybité baterie apod.). Tipy a triky Podívejte se, jak s námi média nejčastěji manipulují. »» Klamání titulkem – titulek často nevyjadřuje obsah článku, většinou totiž titulek tvoří jiný člověk než autor textu. »» Klamání popiskem obrázku – k neutrálnímu obrázku umožňujícímu různé interpretace redaktor nasměruje popiskem tam, kam potřebuje. »» Desinterpretace – zneužívá se zejména fakt, že jeden výraz může nabývat různých významů. »» Desinformace – stává se, že autor nemá dostatečnou znalost tématu a podává nepravé informace, neodlišuje šum od podstatné informace a neumí správě seřadit fakta. »» Předpojatost – často se různé postoje a názory ignorují nebo zesměšňují, chybějící neutralita pak způsobuje zejména etické a politické problémy. »» Změna kontextu – dochází k němu nejčastěji u televizních pořadů při výpovědích, kdy jsou odpovědi osob „rozsekány a poslepovány“ podle potřeb autora. »» Záměrná fabulace – jedná se vždy o záměr, kdy si autor vymýšlí informace, které prezentuje jako skutečnost. »» Vytěsňování témat – je důsledkem předpojatosti, nevzdělanosti či časového presu. Mnohdy se jedná o témata jako výchova, věda, náboženství, generační problematika apod. Existují zprávy, které nejsou jednoznačné, u nichž je potřeba se zamyslet a vyhodnotit si jejich pravdivost a významnost. Jak na to? 1. Přečtěte si k tématu názory všech stran, ne pouze jedné. Následně si udělejte vlastní názor. 2. Nebojte se názor měnit. Pokud jste ale pře131
    • svědčeni o svém názoru, stůjte si za ním. 3. Čtěte mezi řádky a čtěte důkladně. 4. Myslete na to, že vždy může existovat korporace, která si článek objednala. 5. Sledujte, kdo jaký časopis, článek, webovou stránku atd. sponzoruje nebo je jejím partnerem. 6. Položte si otázku „Kdo je cílovou skupinou zprávy?“. Zdroje a nástroje Literatura 1. JIRÁK, Jan a Radim Wolák. Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání. Radioservis, 2007. ISBN 978-80-86212-58-6 2. Média v našem každodenním životě. Mediální gramotnost. [online]. [cit. 2013-02-19] Dostupné z: http://medialnigramotnost.fsv.cuni.cz/files/cigankova-klara-media-kazdodenost.doc 3. Mediální gramotnost. [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://medialnigramotnost. fsv.cuni.cz 4. PASTOROVÁ, Markéta. Mediální výchova – ukázka zpracování. Metodický portál RVP. [online]. 21. 03. 2008 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/2108/MEDIALNI-VYCHOVA---UKAZKA-ZPRACOVANI.html 5. Škola médií. [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.skolamedii.cz/metodicky-material/koncentrat-medialni-teorie 6. VRANKOVÁ, Eva. Mediální gramotnost. Revue pro média[online]. 8 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/medialni_gramotnost.htm 7. VRANKOVÁ, Eva. Ujasněme si pojmy: Mediální gramotnost. Klíče pro život: Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání. [online] 2006. [cit. 2013-02-19] Dostupné z: http://www.nidm.cz/projekty/realizace-projektu/klice-pro-zivot/medialni-vychova-a-medializace/realizace/ujasneme-si-pojmy-medialni-gramotnost 8. ZAJÍC, Jiří. Mediální výchova v mediální společnosti. Metodický portál RVP. [online]. 8. 7. 2011. [cit. 2013-02-19] Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/NO/13207/ MEDIALNI-VYCHOVA-V-MEDIALNI-SPOLECNOSTI.html K zamyšlení 1. Kdy jste se setkali s tím, že média výrazně manipulovala společností? 2. Jak se aktivně podílíte na zapojení do mediální komunikace? 3. Jak si zvyšujete mediální gramotnost? 132
    • Sociální sítě jako zdroj informací Pokud hledáte informace k dané věci, nejčastějším místem hledání bývá Google či jiné vyhledávače, různé elektronické zdroje a knihy. K hledání informací lze přistupovat i dalšími způsoby. O vyhledávání informací obecně pojednává předmět FF: KPI11. V tomto modulu se podíváme na některé z nich. Zaměříme se na hledání informací online tam, kde obvykle nepátráte po informaci pro své vzdělávání, ale pro zábavu. Řekněme, že umíte hledat relevantní odborné zdroje ke svému oboru. Nebáli jste se použít knihovnu, elektronické informační zdroje MU (ezdroje.muni.cz), odborné portály. Není však třeba používat tyto zdroje pokaždé. Pokud si chcete rozšířit povědomí o svém oboru či zájmu, nemusíte ihned hledat odborné články v databázích. Stačí přistupovat k hledání kreativně (nebát se netradičních zdrojů) a naučit se výsledky kriticky hodnotit. V tomto modulu se tedy podíváme na informace ze sociálních sítí. Klíčové pojmy Sociální síť Internetová sociální síť společenská/komunitní skupina lidí navzájem spolu komunikujících. služba internetu umožňující uživatelům vytvářet profily, komunikovat spolu, sdílet informace atd. 133
    • Teorie Za sociální síť považujeme propojenou skupinu lidí vzájemně spolu komunikujících. V tomto modulu budeme za sociální sítě pokládat internetové sociální sítě jako služby umožňující uživatelům registrovat se, tvořit profily, komunikovat a sdílet informace. Zaměříme se na čtyři rozsáhlé sítě, které v sobě mají velký potenciál jakožto zdroje užitečných informací. Twitter Twitter (http://twitter.com) poskytuje službu tzv. mikroblogování. Pro publikování informace máte poskytnut prostor 140 znaků, nemůžete se tedy rozepsat do té míry jako u klasického blogu. Jste tak nuceni napsat příspěvěk co nejvýstižněji. Takový příspěvek se Zkuste si najít, jestli odborníci z vašeho oboru nazývá tweet (většinou hledejte ty celorepublikově známé) a zobrazuje se mají účet na Twitteru. na vašem profilu a na stránce odběratelů bloggera. Na Twitteru se můžete setkat s pojmem hashtag. Pojem má pak podobu dvojkřížku # a slova. Twitter takový hashtag označí jako odkaz. Díky tomu lze dohledávat různé trendy. Twitter používá již přes 200 milionů aktivních uživatelů. Denně přibyde přes 170 milionů tweetů. Na Twitteru jsou klíčové osobnosti i organizace. Mnohdy se stává, že dříve než autor napíše dlouhý článek, objeví se krátké sdělení o tématu článku na Twitteru. Najdete zde nepřeberné množství odborníků z různých oblastí. Na Twitter se můžete zaregistrovat a sledovat („folow“) vybrané profily. To vše můžete dělat nejen z webu, ale i z mobilní aplikace či desktopového programu. Jmenujme např. aplikaci Twhirle či widgety pro Google a Operu. Facebook Facebook (http://facebook.com) je sociální síť sloužící ke komunikaci mezi uživateli a ke sdílení informací (textu, obrázků, videí), tvoření událostí či využívání různých aplikací. Profil na Facebooku si nezakládají jen osoby, ale i různé organizace. Vyhledejte si na Facebooku stránky Facebook má již miliardu uživatelů, je ke svému oboru. tedy největší sociální sítí na světě. Navzdory všem negativním názorům se stává i Facebook zajímavým zdrojem informací. Sledovat můžete jak profily lidí (pokud to dovolují), tak především stránky zaměřené na vybraná témata či skupiny sdružující osoby stejných zájmů. Právě skupiny na Facebooku využívají studenti či pracovní týmy ke sdílení zkušeností, rad a názorů. Facebook velmi rádi používají např. novináři. 134
    • YouTube Sociální síť Youtube (http://youtube.com) se od předchozích dvou odlišuje. Je zaměřená především na sdílení videa. Umožňuje tvořit profily, nahrávat videa, sdílet videa a sledovat profily, které se vám líbí. Několik zajímavých dat ze statistik vás možná přesvědčí o velikosti a významu této sítě. »» Každou minutu je na YouTube nahráno 60 hodin videí neboli každou sekundu jedna hodina videí. »» Denně jsou zhlédnuty 4 miliardy videí. »» Každý měsíc navštíví YouTube 800 milionů jedinečných uživatelů. »» Každý měsíc jsou na YouTube sledovány 3 miliardy hodin videí. »» YouTube je lokalizováno v 39 zemích a 54 jazycích. »» V roce 2011 měla služba YouTube více než 1 bilion zhlédnutí. To je 140 zhlédnutí na každého člověka na světě. »» Každý den je na Facebooku sledováno 500 videí YouTube a každou minutu je na Twitteru sdíleno přes 700 videí YouTube. »» V únoru roku 2005 byla zaregistrována doména. V dubnu bylo nahráno první video. Oficiálně spuštěno bylo v prosinci 2005. Na Youtube lze sledovat zajímavou tendenci – mnoho uživatelů hledá informace primárně právě zde, aniž by použilo vybraný vyhledávač. Jedná se zejména o hledání různých postupů, návodů, ukázek apod. LinkedIn LinkedIn (http://linkedin.com) je profesní sociální síť sdružující odborníky z celého světa. Můžete si zde rychle a jednoduše vybudovat síť profesionálních kontaktů, vytvořit interaktivní životopis či sdílet svá díla. Výhodou může být i to, že se buduje síť známých vašich známých (a tato síť pro vás může být přínosná při hledání kontaktů či zaměstnání). Od svých kontaktů v síti můžete získávat reference, což při hledání zaměstnání také velice pomáhá. Aplikace a příklady Twitter Pokud byste žili v USA a měli byste Twitter, zjistili byste, že právě Twitter byl primárním zdrojem informací o hurikánu Sandy. Většina lidí sledovala právě Twitter, aby získala aktuální informace. Tato sociální síť fungovala i jako prostředek přivolání pomoci. Na druhou stranu se zde šířily i falešné zprávy, které bylo potřeba odlišit. Bohužel se stalo to, že jedna falešná zpráva pronikla i do televize. Twitter tak byl najednou označen za nedůvěryhodný zdroj. Přesto se vládní agentury i média spolehly na Twitter jako na dobrý zdroj informací o tom, jak lidi vyzvat k evakuaci, jak sledovat 135
    • aktuální dění či jak volat o pomoc. Zprávy na Twitteru byly sledovány na šesti velkých obrazovkách. A podle toho pak byly rozesílány zásahové jednotky na daná místa. Výsledkem byla velmi efektivní práce záchranářů. Některým agenturám Twitter poskytl bezplatně možnost rozeslat naléhavé zprávy na mobil uživatelů žijících v rizikových oblastech. Druhým příkladem je případ Google a Twitter. Když měl letos v zimě vyhledávač Google vážné problémy a několik hodin blokoval přístup ke svým výsledkům, zpráva se nejrychleji rozšířila přes Twitter a teprve poté ji zaregistrovala velká technologická média. Technická rubrika BBC pak o největším výpadku Googlu v posledních letech referovala až po několika hodinách, kdy už byl problém prakticky vyřešen. Podívejme se nyní do českého prostředí. Podobně rychle se šířila i zpráva o úmrtí Václava Havla. V tu neděli po Havlově smrti se jeho jméno stalo na Twitteru jedním z celosvětově nejhledanějších slov. Mnozí lidé se cítí přehlceni informacemi, nestíhají sledovat všechny aktuální situace. Adam Marčan, známý minimalista, nepoužívá RSS čtečku, nesleduje zpravodajské portály, televizi ani rádio. Přesto má přehled. Sleduje Twitter. Sám k tomu dodává: V létě 2011 jsem odjel na tři týdny do absolutního ‚oflajnu‘ stopovat po jižní Francii. Když jsem se vrátil, tak mě čekalo zjištění, že jsem vlastně o nic nepřišel. […] Pak mi to celé došlo. Můj systém příjmu nových informací mi ve skutečnosti bral, než aby dával. Všechno stíhat nemůžeme, informací je hodně. Jak řekl Vladimír Franz: Je rozdíl mezi tím, co sním, a tím, co strávím. Adam ví, že ty největší události mu někdo řekne (většinou rodina, spolupracovníci). O nehodě na D1, okradené stařence atd. vědět nemusí. Vzpomeňte si na Paretovo pravidlo 80/20. Můžeme říci, že 80 % informací nám nepřináší hodnotu, je jich jen 20 %. Nebo můžeme říci, že 20 % zdrojů nám přinese 80% užitek. Vyberte si. Jak hledat na Twitteru? Přímo na Twitteru můžete najít políčko Search. Je možné vyhledávat osoby (people), profily nebo hledat v obsahu jednotlivých zpráv (tweet). Můžete vyhledávat i hashtagy pomocí dvojkřížku # a hesla. Pro širší přehled o českém prostředí na Twitteru můžete navštívit stránky http://www.klaboseni.cz, kde najdete např. oblíbené hashtagy či poslední tweety. Globálně můžete vyhledávat hashtagy na adrese http://www.hashtags.org nebo na http://twubs.com. Facebook Facebook se stal již několikrát zdrojem, který vyburcoval mnoho lidí k činnosti. Podívejme se nyní na jeden výmluvný příklad. Obyvatelé v Izraeli jsou již deset let připravováni na válku s Íránem a mají strach. Společenská norma „správného Izraelce“ zakazuje jakékoliv sympatie k lidem z Íránu. Mezi oběma státy neprobíhá žádná komunikace ani obchodní či turistický styk. V této atmosféře se najednou z ničeho nic zjevil nebojácný Ronny Edry – počítačový grafik, jehož vize lásky mezi Izraelem a Íránem zaujala celý svět (cit. podle Petra Kubaly). Ronny vytvořil plakát, který se šířil obrovskou rychlostí po Izraeli i Íránu. Další a další lidé se chtěli vyfotit na plakát a vyjádřit tak svůj nesouhlasný postoj k válce. Stačilo málo – 136
    • jeden člověk pomocí Facebooku dokázal to, co by jen stěží udělal pomocí klasického plakátu. Pomocí sdílení se plakát dostal do celého světa a lidé začali tvořit další plakáty jako odpověď na sdělení. Sílu Facebooku si již nyní uvědomují novináři, majitelé firem i různí iniciátoři, blogeři a další lidé, kteří chtějí sdílet své myšlenky. Ačkoliv existují velcí příznivci i velcí odpůrci Facebooku, je důležité uvědomit si jeho potenciál, znát rizika s ním spojená (např. rychlé šíření neověřených zpráv), ale být si vědom i jeho výhod (např. koncentrace mnoha velkých myšlenek). Jak hledat na Facebooku? V políčku Search můžete vyhledávat osoby, skupiny, stránky, události. Můžete také využít vyhledávač, s jehož pomocí lze najít osoby podle města, školy, zaměstnavatele, ale i přátele vašich přátel. Nově Facebook zapojuje tzv. Graf search. Jakmile budete mít službu přístupnou, můžete např. hledat to, kdo z přátel navštívil New York, kdo rád čte atd. To vše samozřejmě při respektování nastaveného soukromí uživatelů. YouTube Věděli jste, že Youtube má jeden celý kanál určený pro videa týkající se vzdělávání? Najdete jej na Youtube EDU. Videa jsou z různých oblastí, v různých jazycích, od různých odborníků. Můžete prohlížet podle kategorií, primární dělení je na základní a středoškolské vzdělávání, vysokoškolské a celoživotní vzdělávání. Následně můžete hledat v kategoriích věda, technologie, humanitní vědy atd. Pokud navíc plánujete i vyučovat, můžete se zaregistrovat na Youtube for School a používat materiály ve svých hodinách. Jak hledat na YouTube? Nabízí se vám opět políčko Search. Po vyhledání výrazu můžete použít Filtry a setřídit si videa podle data nahrání, typu výsledků, doby trvání videa, počtu zhlédnutí atd. YouTube dokáže také identifikovat obsah videa. Jedná se moderní technologii, která umožňuje identifikovat obsah a najít shodu. To může být velmi užitečné, hledáme-li porušování autorských práv. Pokud tedy plánujete nahrávat videa na YouTube, zaměřte se i na tuto službu. LinkedIn Existuje mnoho případů, kdy lidé našli zaměstnání přes LinkedIn. Např. Chuck Hester z North Caroliny začal po přestěhování hledat kontakty na místní marketingové odborníky přes LinkedIn. Dostal se až k výkonnému řediteli firmy iContact, kde nyní Chuck pracuje jako ředitel firemní komunikace. Evan Gotlib z New Yorku je nyní ředitelem v TravelZoo. Na svoji vysněnou práci narazil přes LinkedIn. Použil rozšířené vyhledávání aktuálních volných míst (i když v té době práci nehledal). Ze zvědavosti otevřel nabídku TravelZoo a zjistil, že firma mu nabízí přesně to, o čem vždy snil (cestování, prodej). 137
    • Jak hledat na LinkedIn? LinkedIn umožňuje vyhledávat podle jmen osob, můžete také využít rozšířené vyhledávání, kde si určíte kritéria, podle nichž budete hledat. Lze použít pole jako klíčová slova, jména, lokalita, tituly, společnost, škola, obory, skupiny, vztahy, jazyky, funkce atd. Zajímavé je i vyhledávání referencí daných osob, což nejvíce využívají zaměstnavatelé a personalisté. Svoje výsledky hledání můžete na LinkedIn také ukládat, takže se k nim jednoduše kdykoliv vrátíte. Tipy a triky »» Vězte, že na každé sociální síti se pohybuje velké množství odborníků, které můžete sledovat. Většinou odkazují na zajímavé články a informace. »» Vyhledávat osobnosti k oboru můžete buď přímo na sociální síti, nebo na jejich osobních či profesních stránkách, kde mohou na svůj profil na sociální síti odkazovat. »» Zbavte se předsudků, že sociální sítě slouží jen pro zábavu. »» Ukládejte si oblíbené stránky a profily, abyste se k nim mohli vracet. Někdy je potřeba přidat si profil osoby do přátel, ale mnohdy to potřeba není, profily jsou otevřené. Zdroje a nástroje Literatura 1. ČÍŽEK, Jakub. Twitter: proč a jak začít mikroblogovat. Živě. [online]. 11. 6. 2009 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://www.zive.cz/Clanky/Twitter-poznejte-kouzlomikroblogu-acerstvychinformaci/sc-3-a-144139/default.aspx 2. ČÍŽEK, Jakub. Facebook postupně uvolňuje revoluční vyhledávání Graph Search. Živě. [online]. 11. 3. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/ facebook-postupne-uvolnuje-revolucni-vyhledavani-graph-search/sc-4-a-167945/ default.aspx 3. ČTK. Twitter byl při bouři zdrojem cenných informací i hloupých šprýmů. E15.cz. [online]. 31. 10. 2013 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ udalosti/twitter-byl-pri-bouri-zdrojem-cennych-informaci-i-hloupych-sprymu-927929 4. CHVALOVSKÝ, Karel. Internet jako zdroj informací a dezinformací. Lupa.cz. [online]. 27. 12. 2000 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/internet-jakozdroj-informaci-a-dezinformaci 5. KUŽÍK, Jan a Václav NÝVLT. Facebook a Twitter byly nejrychlejšími posly špatných zpráv. I u Havla. Technet.cz [online]. 18. 12. 2011 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http:// technet.idnes.cz/facebook-a-twitter-byly-nejrychlejsimi-posly-spatnych-zprav-i-uhavla-1e8-/sw_internet.aspx?c=A111218_162835_sw_internet_kuz 6. Personalisti hledají nové zaměstnance přes sociální sítě. ČT24. [online]. [cit. 2013-0319]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/164130-personalistihledaji-nove-zamestnance-pres-socialni-site 7. Sociální sítě. Tyinternety.cz. [online]. ©2009 – 2012 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http:// www.tyinternety.cz/rubrika/socialni-site 8. TEDxTalks. TEDxBrno – Vladimír Franz – Soustavně upadající víra ve vzdělanost. 138
    • Youtube.com. [online video]. 14. 12. 2011 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://youtu.be/ ZSnSnDwrZ84 9. Voců, Ondřej. Když se řekne YouTube.... Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 4 [cit. 2013-03-18]. Dostupný z: http://www.ikaros.cz/node/6758. URN-NBN:cz-ik6758. ISSN 1212-5075. Nástroje Twitter: »» Twibes – umožňuje kategorizovat twitterové blogy podle klíčových slov. »» Twitter Grader – žebříček nejvíce tweetujících uživatelů a hodnocení kvality zasíťovaných uživatelů. »» TweetStats – jednoduše statistiky. »» TweetBeep –tweet RSS čtečka. »» TwitPic – umožňuje ukládat a publikovat obrázky na Twitteru. »» Filetwt – publikuje různé formáty do velikosti 20 MB. »» Twitter pro mobilní zařízení. Facebook: »» CheckFacebook – demografické statistiky. »» Facebook pro mobilní zařízení. Youtube: »» Youtube pro mobilní zařízení. »» OrganizeTube – umožňuje jednoduchou organizaci sbírek, tagování, filtrování nebo přehrávání dlouhých playlistů. LinkedIn: »» LinkedIn pro mobilní zařízení. K zamyšlení 1. Jak byste využili výše uvedené sociální sítě pro své studium? 2. Jak byste je použili ve své (aktuální či vysněné) profesi? 3. Stala se již pro vás sociální síť zdrojem dobrých informací? 139
    • Wikipedia Princip wiki je rozšířený již po celém světě. Možnost editace obsahu využívají mnozí jedinci a tento způsob se velmi osvědčil. V tomto modulu vám chceme ukázat, jaké možnosti vám wiki přináší. Modul jsme zařadili z toho důvodu, že věříme v sílu sdílení informací a znalostí. Myslíme si, že nechávat si své znalosti pro sebe je škoda. Wiki je jednou z možností, jak můžeme své znalosti předat dál. Klíčové pojmy Wiki Wikipedia online stránky a dokumenty, které jsou editovány svobodně v rámci dané komunity. celosvětová online encyklopedie založená na wiki. 140
    • Teorie Wiki je označení online hypertextových dokumentů a webů, do kterých může jedinec svobodně přidávat obsah a které lze editovat (upravit věcnou chybu, článek přepsat, rozšířit apod.). Pojem wiki označuje též software, který takovéto dokumenty a weby vytváří. Název pochází z havajského wiki wiki, což znamená „velmi rychlý“. Myšlenka wiki se zrodila v roce 1995, kdy Ward Cunningham vytvořil stránky, které mohl editovat každý návštěvník. Následně vznikla odborná encyklopedie Nupedia založená Jimmym Walesem a Larrym Sangerem. Později vznikla Wikipedia a na podobném principu i další stránky. Články vydávané v jiných wiki systémech než Wikipedia nejsou součástí této encyklopedie. Samotná Wikipedia měla v dubnu 2013 přes 26 milionů článků. Příkladem wiki systému je již zmiňovaná encyklopedie Wikipedia http://cs.wikipedia.org. Je tvořena rozličnými uživateli z celého světa. Obsah se tedy velmi rychle rozrůstá a je stále měněn. Velmi důležité je, že obsah je také průběžně kontrolován. Wikipedia se stala jedním z hlavních zdrojů poznání v dnešní době a existuje již v 285 jazykových verzích. Dalším příkladem mohou být wiki stránky knih a filmu Harry Potter: http://harrypotter.wikia.com/wiki/Main_Page. Fanoušci zde tvoří obsah a budují tak malou encyklopedii knihy a filmu. Velmi dobře se wiki hodí i pro studijní účely. Příkladem může být stránka http://www.wikiskripta.eu sloužící lékařským oborům nebo stránka http://wiki.ubuntu.cz pro uživatele systému Ubuntu. V tomto modulu se podíváme podrobněji na Wikipedii, která je nejrozšířenějším wiki systémem. Ukážeme si její výhody i nevýhody a příklady editace obsahu. Výhody Wiki poskytuje tvůrcům i čtenářům obsahu mnoho výhod. Jako tvůrce obsahu (tzv. wikipedista) máte možnost editovat a tvořit obsah. Např. česká Wikipedia nemá ještě mnoho hesel pokrytých a vy se tak můžete podílet na rozšiřování znalostí do světa. Wiki je založená na nezaujatosti pohledu, články by tedy měly vždy ukazovat všechny úhly pohledu. U kontroverzních témat je mnohdy vyžadována ověřitelnost údajů. Velikou výhodou wiki je informační provázanost článků – mnoho pojmů v článcích je vytvořeno formou hyperlinků. Nevýhody Tato forma tvorby má také nevýhody. Obecně před přijetím stránky se neprovádí žádná kontrola a většina systémů wiki je otevřena veřejnosti. Mnohé wiki stránky jsou však zpětně kontrolovány a špatný obsah tam dlouho nevydrží. Kolem Wikipedie už vzniklo několik skandálů, vyvolaných nepravdivým obsahem článků – například v polské verzi Wikipedie dlouho existoval článek o Henryku Batutovi, což byla zcela fiktivní osoba. Trvale kriticky se k Wikipedii vyjadřují zástupci Encyclopedie Britanniky. 141
    • Aplikace a příklady Wikipedia je pro vás rozsáhlým informačním zdrojem. Podle průzkumu se stává zdrojem informací pro 82 % vysokoškoláků. Doporučujeme používat ji jako pomůcku při vzdělávání, ale nedoporučujeme vycházet z Wikipedie v odborných pracích. Můžete se z ní ale inspirovat pro další směr práce či zde najít vhodné odborné zdroje. Součástí Wikipedie jsou i přidružené projekty, které můžete využít: »» Wikislovník – výkladový slovník a tezaurus http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikislovník, »» Wikizdroje – uložiště volných dokumentů http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikizdroje, »» Wikimedia Commons – sbírka multimediálních souborů http://cs.wikipedia.org/ wiki/Wikimedia_Commons, »» Wikizprávy – otevřené zpravodajství http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikizprávy, »» Wikicitáty – sbírka citátů http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikicitáty, »» Wikiknihy – volně dostupné učebnice http://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavní_strana. Tipy a triky V této kapitole si ukážeme, jak editovat či tvořit heslo na Wikipedii. Nejdříve se musíte zaregistrovat. Následně si vyberete, zda chcete tvořit nový článek či jen editovat ten stávající. Při tvorbě nového článku můžete kliknout na červený odkaz ve vámi vybraném článku, který směřuje na nezpracované heslo. Nebo můžete heslo zadat do vyhledávání – pokud heslo neexistuje, nabídne se vám možnost „Vytvořte stránku“. V případě, že námět ještě není připravený, je potřeba heslo si připravit. Najdete si nadřazený termín, ten editujete a do editace přidáte heslo v hranatých závorkách [[Evropa]]. Při tvoření nového hesla i při editaci hesla pracujete s editačním oknem. Do něj Česká Wikipedie představuje můžete vepsat svůj text (při dodržení 1 % z celkového počtu článků na autorského zákona). Wikipedii. Základem je doporučení „Editujte s odvahou“. Nebojte se, že něco zkazíte či neznáte všechny technické příkazy. Při editaci hesla se nebojte, že zasahujete do cizí práce. Zde je to naopak žádané. Formátování ve wiki je trochu odlišné od formátování v textových editorech či v html. Podívejte se na několik příkladů. Nejpoužívanější formátovací značky jsou značky pro tučné písmo a kurzívu. Pro ztučnění či zkurzivnění textu se používají apostrofy (‚): »» ‘‘kurzíva‘‘ se zobrazí jako kurzíva (2 apostrofy na každé straně), »» ‘‘‘tučné‘‘‘ se zobrazí jako tučné (3 apostrofy na každé straně), »» ‘‘‘‘‘tučná kurzíva‘‘‘‘‘ se zobrazí jako tučná kurzíva (2 + 3 = 5 apostrofů na každé straně). 142
    • Pro přehlednost delších článků je vhodné rozdělit je prostřednictvím nadpisů a podnadpisů na jednotlivé části: »» == Nadpis nejvyšší úrovně == (2 rovnítka), »» === Podnadpis === (3 rovnítka), »» ==== Podpodnadpis ==== (4 rovnítka), »» ===== Podpodpodnadpis ===== (5 rovnítek). Pro vytvoření odrážek se používá hvězdička: »» Tento text nebude odražen. »» * Tento text je v odrážce první úrovně. »» ** Tento text je v odrážce druhé úrovně. Veškeré podrobnosti najdete ve wiki článcích: »» Jak vytvořit článek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_vytvořit_článek, »» Jak editovat stránku, stránku: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nápověda:Jak_editovat_ »» Průvodce Wikipedií: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Nápověda:Průvodce_Wikipedií. Zdroje a nástroje 1. Často kladené otázky. Wikipedie [online]. Poslední editace 7. 4. 2013 [cit. 6. 5. 2013]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Často_kladené_otázky. 2. Jak editovat stránku. Wikipedie [online]. Poslední editace 31. 3. 2013 [cit. 6. 5. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nápověda:Jak_editovat_stránku. 3. Jak vytvořit článek. Wikipedie [online]. Poslední editace 7. 4. 2013 [cit. 6. 5. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_vytvořit_článek. 4. Wikipedie. Wikipedie [online]. Poslední editace 1. 4. 2013 [cit. 6. 5. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie. Doporučujeme k přečtení knihu: TAPSCOTT, Don a Anthony D. Williams. Wikinomie. Jak masová spolupráce mění svět a obchod. Praha: Fragment, 2010. Nástroj http://www.wikia.com/Wikia – na těchto stránkách naleznete různé wiki a můžete si také vytvořit svoji vlastní wiki. K zamyšlení 1. Používáte Wikipedii? 2. Kdy byste Wikipedii využili, a kdy ne? 3. Co by vás motivovalo podílet se na obsahu Wikipedie? 143
    • Studijní materiál vznikl v rámci projektu CEINVE: Centrum informačního vzdělávání: rozvoj informační gramotnosti na MU. Registrační číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0241