Your SlideShare is downloading. ×
KREATIVNÍ PRÁCE
S INFORMACEMI
Dagmar Chytková
Uvedená práce podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo
komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko.

Díl...
Obsah
Slovo úvodem
V dnešní době se stále častěji setkáváme s požadavkem rozvoje kritického a kreativního
myšlení. Akcent na tyt...
Myšlení
V úvodu se zaměříme na problematiku myšlení. Za myšlení
můžeme
považovat
proces
zpracování
a
použití
informací,
a ...
Teorie
Myšlení zahrnuje v širším slova smyslu všechny mentální činnosti. V užším slova smyslu
jde o činnosti zpracování a ...
Každý jedinec má však jinak rozvinuté jednotlivé oblasti.
Ačkoliv se někomu může zdát, že kritické a kreativní myšlení se ...
Do oblasti kreativního myšlení můžeme zařadit syntézu, elaboraci a imaginaci.
»» Syntézou můžeme rozumět proces sumarizace...
levá hemisféra

pravá hemisféra

Slova, čísla
Imaginace, obrazy
Kontrola, strategie
Smysl, barvy
Analýza, logika
Syntéza
K...
strany? Scientific American. 2011, č. 1.
6.	 PULDA, Michal. Kreativní řešení problémů: Kreativní vs. Kritické myšlení [CPS...
Kreativita
Žijeme ve věku inteligence. Je potřeba přijít s inteligentními strategiemi,
pokud chceme být efektivní a produk...
Teorie
Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj definuje kreativitu jako:
schopnost
»» představit si nebo vymyslet n...
Aplikace a příklady
Než se v následujících kapitolách pustíme do různých kreativních technik, přečtěte si příběh
o jednom ...
Tipy a triky
Při kreativním procesu se můžete setkat se situací, kdy budete motivovaní, budete mít cíl,
ale přesto nebudet...
Pokud někdy dostanete zadání, abyste vyřešili úkol, zkuste se nad ním zamyslet kreativně.
Řídit se můžete např. naším desa...
Řešení úlohy

K zamyšlení

Co je pro vás kreativita?
Jaké bloky kreativního myšlení se u vás vyskytují?
Jaké jsou příčiny ...
Time management
Během studia i práce se setkáváme s řadou problémů, které nám způsobuje
špatná organizace času (a mnohdy i...
Teorie
Time management je disciplína, která se zabývá zvládáním organizace času a jeho efektivním
využitím. Využívá mnoho ...
2.	
Zpracuj – zvážení proveditelnosti činnosti. Co
nemůžete uskutečnit, to ze seznamu zahoďte a nezabývejte se tím, nebo t...
Šestiúrovňový model hodnocení práce

Jestli chcete znát své priority, musíte vědět, co je vaše práce. Na to můžete pohlíže...
Tipy a triky
Přinášíme vám 5 tipů pro lepší zvládání času:
1.	 Zkuste si své denní, týdenní a měsíční plánování zakreslit ...
Asociace
Asociace jsou základem mnoha kreativních technik. Slouží často jako metoda
získávání informací, generování nápadů...
Teorie
Technika volných asociací se využívala v psychoanalýze. K objevu
pomohl Sigmund Freud se svým pomocníkem Josefem Br...
Stanford University v roce 1976. Technika je založená na poznatcích z oblasti fyziologie,
psychiatrie a kognitivní psychol...
Dbejte také na kvalitní vyhodnocení. Určitě
nevztáhnete na problém všechny své nápady,
zaměřte se spíše na ty zajímavé, po...
2.	 PAZDERNÍKOVÁ, Pavla. Tvůrčí psaní a vědecká práce. Využití tvůrčích technik při
přípravě, psaní a prezentaci odborného...
Brainstorming
Brainstorming je metoda, kterou můžeme použít v situaci, kdy potřebujeme
najít různé nápady k řešení problém...
Teorie
Brainstorming je skupinová nebo týmová technika zaměřená na hledání co největšího
množství nápadů na stanovené téma...
účel, tím kvalitnějšího výsledku dosáhnete. Vyhněte se obecnému zadání. Máte-li ve
skupině laiky (nebojte se jich), vysvět...
Tipy a triky
Kdo by se neměl zúčastnit brainstormingu?
Některé osoby se pro brainstorming nehodí. Jsou to:
»» osoby s napj...
Klademe si zde především tyto otázky:
»» Co se stane, když problém nebudeme řešit?
»» Jaká jsou negativa řešení?
»» Čemu s...
Myšlenkové klobouky
Často se stává, že když potřebujete vyřešit určitý problém, hledáte důvody,
proč je vhodné uplatnit no...
Teorie
Metoda šesti myšlenkových klobouků je nástrojem, pomocí kterého si
můžete utřídit myšlenky a přemýšlet efektivněji....
pozitiva a negativa, která patří pod jiné klobouky.

Žlutý
Se žlutým kloboukem jste pozitivní a konstruktivní. Snažte se b...
»» Další možností je nezvolit si jednoho člena s modrým kloboukem, ale nechat modrý
klobouk kolovat mezi všemi členy skupi...
3.	 Metoda šesti klobouků. Wikipedie, Otevřená encyklopedie. [online]. Poslední aktualizace
24. 11. 2013 [cit. 2013-01-07]...
Myšlenkové mapy
Myšlenkové mapy jsou nástrojem, který dokáže utřídit vaše myšlení. Mnoha
lidem mapy pomohly v organizování...
Teorie
Pojem myšlenková mapa zavedl Tony Buzan v 60. letech 20. stoeltí. Propracoval koncept
tvorby tohoto nástroje, který...
Aplikace a příklady
K čemu můžete myšlenkové mapy využít? Podívejte se na nejčastější možnosti:
•	 Získání celkového pohle...
3.	 Používejte barvy, inspirujte tím svůj mozek. Bez barev je mapa nudná a mnohdy méně
přehledná. Nejlépe se osvědčily bar...
2.	 BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou
paměť, změňte svůj život. Brno: Computer Press, ...
Infografiky
Velké množství informací ve světě způsobuje, že nastupuje trend vizualizace
informací. Právě infografiky jsou ...
Teorie
Infografika je novou formou publikování informací v grafické podobě. Infografiku poznáte
většinou tak, že obsahuje ...
Interaktivní infografika přináší další informace kliknutím na dílčí část infografiky. Umožňuje
čtenáři objevovat data indi...
Pictochart
Po přihlášení do aplikace
(http://piktochart.com)
si vyberete šablonu, tu
poté editujete a přidáváte
do ní data...
Tipy a triky
Přečtěte si, co se nám osvědčilo.
»» Nezapomínejte na kontext.
»» Zamyslete se nad tím, jaký druh infografiky...
Vizuální myšlení
V dnešním světě, kde informací neubývá, ale rychle přibývá, je možným
východiskem ze zahlcení informace v...
Teorie
Za vizualizaci můžeme považovat proces převádění údajů a
jejich vztahů do vizuálního zobrazení. Nejčastějšími prost...
Pomohly až otázky (6O) a vizualizace, díky čemuž vznikl jeden papír, který shrnoval vše,
co bylo potřeba. Po prezentaci by...
Aplikace a příklady
Vyzkoušejte si, zda dokážete nakreslit základní obrázky – čáru, šipku, čtvereček, trojúhelník,
smajlík...
»» Ukazuji – předvádění ostatním, shrnutí toho, co jste viděli. „Ukázat“ můžeme chápat
jako „všechno objasnit“. Klademe si...
Vizualizace beletristického textu

Vizualizace odborného textu

Pokud stále tápete, podívejte se, jak lze jednoduše vytvoř...
Pokud k modelu SQVID zahrnete i 6O (6 otázek), dostanete nepřeberný počet možností.
Opět se můžete podívat na příklad v ta...
Zdroje
Literatura
1.	 BAJER, Lukáš. Jak jsem učil pověsti aneb kreslení jednoduchých obrázků v praxi. Metodický portál RVP...
Aktivní čtení
Denně přečteme velké množství textu: noviny či online zpravodajství,
časopisy, e-maily, pracovní či školní d...
Teorie
Čtení má dlouhou historii. V nejstarších dobách se texty předčítaly, často jako součást
různých rituálů, např. pohř...
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Kreativní práce s informacemi
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Kreativní práce s informacemi

6,283

Published on

Autorka: Dagmar Chytková
Skripta k předmětu Kreativní práce s informacemi.

Korektura ještě stále probíhá, aktualizovaná verze bude k dispozici během září. Do této doby prosím omluvte případné chyby.

Published in: Education

Transcript of "Kreativní práce s informacemi"

  1. 1. KREATIVNÍ PRÁCE S INFORMACEMI Dagmar Chytková
  2. 2. Uvedená práce podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Dílo vzniklo v rámci projektu CEINVE Centrum informačního vzdělávání: rozvoj informační gramotnosti na MU. Kreativní práce s informacemi Dagmar Chytková Sazba: Michal Černý Jazyková korektura: Pavlína Mazáčová 1. vydání Dostupné také z: http://www.slideshare.net/CEINVE/kreativn-prce-s-informacemi.
  3. 3. Obsah
  4. 4. Slovo úvodem V dnešní době se stále častěji setkáváme s požadavkem rozvoje kritického a kreativního myšlení. Akcent na tyto schopnosti můžeme nalézt jak ve školství, tak v pracovním životě. Cílem skript předmětu Kreativní práce s informacemi je podat základní přehled o metodách, které podporují kritické a kreativní myšlení a učí jejich rozvoji. Metody vycházejí z knih a článků různých autorů a ze zkušeností lektorů projektů CEINVE na Masarykově univerzitě v Brně. Ve skriptech naleznete metody zaměřené na tvůrčí psaní, aktivní čtení, paměťové techniky, vizualizaci, ale také metody z oblasti argumentace, umění naslouchat či sdílení informací a znalostí. Věřím, že tato skripta pomohou všem, kteří se v této problematice chtějí zdokonalovat, při aplikování nabytých znalostí v studijním, pracovním i soukromém životě. O autorce Studovala Informační studia a knihovnictví a Český jazyk a literaturu na FF MU. Chvíli pracovala v nakladatelství a v knihovnách, až zakotvila v projektu CEINVE. Již několikátým rokem se podílí na tvorbě a tutorování e-learningových kurzů z oblasti informační gramotnosti. Zajímá se o kreativní a kritické přístupy k informacím, o  reativní techniky a rozvoj soft skills. Je velká fanynka myšlenkových map, které používá v pracovním i soukromém životě. V několika slovech by se charakterizovala jako lektorka a tutorka, čtenářka dobrých knih, sběratelka cruelty free kuchařek, fotografka, kreativní tvůrkyně a podnájemnice jedné kočky. CHYTKOVÁ, Dagmar. Kreativní práce s informacemi [online]. Brno: Flow, 2013, 144 s. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/kreativn-prce-sinformacemi.
  5. 5. Myšlení V úvodu se zaměříme na problematiku myšlení. Za myšlení můžeme považovat proces zpracování a použití informací, a právě s informacemi se budeme učit efektivně pracovat. Zaměříme se především na kritické a kreativní myšlení, protože právě tento myšlenkový proces pomáhá překonávat překážky, hledat řešení a provádět hodnocení. Při nácviku různých druhů myšlení zdokonalujete tvorbu vlastních myšlenek, argumentů a nápadů. Na kreativní a kritické myšlení je kladen v dnešní době velký důraz, je často vyžadováno pro přijetí do zaměstnání, mnohdy se s různými úkoly zkoumajícími myšlení setkáte i při přijímacích pohovorech. Neméně důležité je kritické a kreativní myšlení při studiu. Klíčové pojmy Myšlení Kritické myšlení Kreativní myšlení Laterální myšlení činnost mozku při zpracovávání a používání informací. proces kritické práce s informacemi, hodnocení a analýza. tvoření nových informací na základě předchozích osobních poznatků. proces myšlení, při kterém se hledají alternativy a jiné postupy a možnosti. 5
  6. 6. Teorie Myšlení zahrnuje v širším slova smyslu všechny mentální činnosti. V užším slova smyslu jde o činnosti zpracování a použití informací. Nelze ho zcela oddělit od vědomí a vnímání. Jako synonymum k pojmu myšlení se používá sousloví kognitivní funkce. Myšlení je charakterizováno poznávacím procesem, který je zaměřen na řešení problému. Za základní element poznávacího procesu je považován pojem. Můžeme vytvořit typologii myšlení z různých hledisek: Často se setkáme s dělením na myšlení: »» konkrétní – pracuje s vjemy (např. při vaření), »» názorné – pracuje s představami (např. při plánování), »» abstraktní – pracuje se znaky a symboly (např. pojmové myšlení). Podle dosaženého závěru dělíme myšlení na: »» analytické – závěr obsahuje to, co bylo obsahem až výchozích údajů, »» syntetické – závěr obsahuje to, co ve výchozích údajích obsaženo nebylo (hledání řešení). Podle toho, jakým směrem se myšlení ubírá, rozlišujeme myšlení: »» konvergentní – jde o lineární myšlení, které hledá jeden logický závěr, »» divergentní – jedná se o laterální rozbíhavé myšlení, výsledkem může být více variant řešení. Proces myšlení Integrovaný model myšlení HOTS, jehož autory jsou pracovníci Státní univerzity v Iowe (http://www. iastate.edu/), ukazuje, jak vypadá komplexní proces myšlení. Model znázorňuje proces myšlení složený ze tří pilířů: základního myšlení (vědomostní základ), kritického myšlení a kreativního myšlení. Horní pilíř reprezentuje základní myšlení, tzv. vědomostní základ. Ten si člověk tvoří procesem učení a následným vybavením z paměti. Tento pilíř není přímo procesem myšlení, ale je třeba jej do komplexního procesu zařadit, neboť tvoří základ a východisko pro myšlení. Patří sem proces řešení problému, rozhodování atp. V tomto procesu dochází k osvojování poznatků a k jejich vybavování. Spodní pilíře reprezentují kritické a kreativní myšlení. Liší se od vědomostního základu tím, že s informací pracují aktivně, tedy ji přetvářejí, reorganizují (kritické myšlení) či nově objevují (kreativní myšlení). Jednotlivé pilíře se navzájem ovlivňují a je mezi nimi interakce. Nelze mezi nimi vytvářet hranice – abychom mohli tvořivě či kriticky myslet, potřebujeme mít vědomostní základ. Celý model myšlení je procesem myšlení každého člověka bez ohledu na jeho národnost, pohlaví apod. 6
  7. 7. Každý jedinec má však jinak rozvinuté jednotlivé oblasti. Ačkoliv se někomu může zdát, že kritické a kreativní myšlení se navzájem vylučují, opak je pravdou. V nejlepším případě se totiž oba druhy myšlení doplňují. Při kritickém a kreativním myšlení pracujeme s informací aktivně. Buď ji reorganizujeme, hodnotíme – pak se jedná o kritické myšlení, nebo tvoříme informaci novou – pak mluvíme o kreativním myšlení. Bez kreativního myšlení se ochudíte o celou řadu variant, bez kritického myšlení je nedokážete správně hodnotit a vybrat pouze kvalitní varianty. Kreativní myšlení Jedná se o proces, kdy po osvojení si nové informace a její kritické reorganizace vytvoříme nový poznatek (sami či s pomocí). Jde v první řadě o divergentní (rozbíhavé) myšlení, jehož výsledkem je několik nápadů/myšlenek. Opakem divergentního myšlení je myšlení konvergentní, tedy sbíhavé, což je postup směřující k jednomu řešení, jedné myšlence. Jeden proces nemůže být bez druhého, neboť často potřebujeme nejdříve najít několik nápadů a následně vybrat jeden nejvhodnější. O podobných pojmech, laterálním a lineárním myšlení, hovořil již Edward de Bono (např. v knize Lateral Thinking, 1970). Lineární myšlení je proces probíhající v jednotlivých krocích za sebou, používá logické postupy. Laterální myšlení hledá různé možnosti, postupy, alternativní způsoby interpretace, nebojí se vybočit za hranice obecného. Základní přehled podává tabulka. Lineární myšlení (konverLaterální myšlení (divergentní) gentní) Hledání jednoho řešení Hledání alternativ Hledání jednoho směru Tvoření různých směrů vedoucího k cíli Sekvenční postup Dělání skoků Hodnocení Nehodnocení Vylučování nepodstatných Nevylučování nepodstatných informací informací Statická klasifikace Nestatická klasifikace Zaručení minimálního řešení Zvyšování šance nalezení maximálního počtu řešení (bez záruky) 7
  8. 8. Do oblasti kreativního myšlení můžeme zařadit syntézu, elaboraci a imaginaci. »» Syntézou můžeme rozumět proces sumarizace (tvoření celků), kombinování částí do nových celků, plánování apod. »» Imaginace zahrnuje vymýšlení, předvídání, často jde o vnuknutí myšlenky. »» Elaborace je proces rozvíjení nové myšlenky, patří sem např. konkretizace (specifikace) či modifikace (změna). Většina definic se shoduje v tom, že kreativita je myšlení, které přináší něco nového, originálního, užitečného. Vykročíme mimo hranice, za prostor, kde se cítíme celkem bezpečně. Při kreativním myšlení porušujeme svoje hranice, vybočujeme z konvence. Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj hovoří o kreativitě jako o schopnosti, procesu a postoji. Schopnost kreativně myslet spočívá v představování si, vymýšlení nových věcí, tvoření. Proces je pak práce, myšlenková činnost, díky které vzniká něco nové a užitečné. Postojem můžeme myslet určitou flexibilitu a hravost osoby, umění přijmout změnu. Kritické myšlení Kritické myšlení je myšlení nezávislé, každá osoba si tvoří své vlastní názory, své hodnoty a svá přesvědčení. Jde o svobodu myšlení, kdy myslíme sami za sebe, kdy sami rozhodujeme o složitých otázkách. Cílem kritického myšlení není zisk znalostí, ale naopak znalost dané problematiky je východiskem pro kritické myšlení. Pro tvorbu úvah je třeba mít shromážděná fakta, hypotézy, teorie či pojmy o dané problematice. Kritické myšlení je tedy proces, kdy pracujeme s daty již získanými a naučenými. Kritické myšlení také učí porozumět textům a uchovat si z nich potřebné informace různého druhu. Tradiční učení tak činí osobitějším a smysluplnějším, zároveň také užitečným a trvalým. Skutečné učení s využitím prvků kritického myšlení se totiž na každé úrovni vyznačuje snahou řešit problémy a odpovídat na otázky, které vyvstanou ze studentova vlastního zájmu a z jeho potřeb. Do kritického myšlení můžeme zařadit analýzu, syntézu a hodnocení. »» Za syntézu považujeme logické myšlení či porovnávání. »» Analýza je proces klasifikace (kategorizace, identifikace předpokladů či nacházení souvislostí apod.). »» Hodnocení lze chápat jako hodnocení informací, ale také umění stanovit priority, ověřovat, rozpoznávat chybné závěry či určovat kritéria. Hemisféry Hemisféra je párová struktura koncového mozku. Americký neurobiolog Roger Sperry objevil v 60. letech 20. století funkce pravé a levé hemisféry. Získal Nobelovu cenu a způsobil velký zájem o zkoumání hemisfér, zejména té pravé. Levá hemisféra byla popsána jako ta analytická, která je centrem myšlení, pravá pak jako oblast kreativity a emocí. Pokud vás toto rozdělení zajímá, podívejte se na zjednodušený přehled. 8
  9. 9. levá hemisféra pravá hemisféra Slova, čísla Imaginace, obrazy Kontrola, strategie Smysl, barvy Analýza, logika Syntéza Kategorizace Pocity, emoce Linearita Lateralita V dnešní době někteří odborníci (např. neuroložka Nicol Beckerová z univerzity v Tubingenu) zpochybňují Sperryho rozdělení a tvrdí, že obě hemisféry jsou za různé funkce zodpovědné stejnou měrou. Výzkum není ukončen, proto zde nebude uveden definitivní soud. Podle Nicka Halla dochází v mozku každých cca 100 minut k přepnutí aktivit z jedné hemisféry do druhé. Podle této teorie by se pak dalo vysvětlit, proč nám jde práce chvíli od ruky a jindy při ní musíme vynakládat velké úsilí. V mozku máme miliardy neuronů. Každý neuron je velmi výkonný systém pro zpracování a přenos informace. Neuron je složen z jádra, dendritů a axonu. Axon je hlavním výstupem pro informace přenášené z buňky. Neuronem putuje elektrický impuls a přenáší se jím chemické impulsy. Právě chemické látky jsou hlavními přenašeči zpráv v mozku. Přenos probíhá pomocí synapsí (spojení mezi buňkami). Přenosem zpráv vznikají elektromagnetické cesty, tzv. „paměťové stopy“. Mozek pak funguje tak, že čím častěji opakujete vzorce či mapy myšlenek, tím menší je odpor. Opakování samo zvyšuje pravděpodobnost dalšího opakování. O paměti se více dozvíte v kapitole Paměťové techniky. Zdroje 1. BONO, Edward de. Šest klobouků aneb Jak myslet. Praha: Argo, 1997. 185 s. ISBN 80-7203128-7. 2. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. Brno: Computer Press, 2011. 213 s. ISBN 978-80-2512-910-4. 3. CALDWELL, Barbara a Dennis DAKE. Iowa Department of Education Integrated HOTS Thinking Model. NAB, a living curriculum [online]. Department of Art & Design, Iowa State University, ©1999, 2000. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z www: http://www.design. iastate.edu/NAB/about/hots/hots.html. 4. CHYTKOVÁ, Dagmar. Kritické a kreativní myšlení v informačním vzdělávání. Knihovny současnosti 2012. Str. 46-52. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2012. ISBN 978-80-86249-650. 5. MACNEILAGE, Peter F. a Lesley J. Rogers a Giorgio Vallortigara. Proč má mozek dvě 9
  10. 10. strany? Scientific American. 2011, č. 1. 6. PULDA, Michal. Kreativní řešení problémů: Kreativní vs. Kritické myšlení [CPS 1. díl]. ProberemeTO. [online]. 20. 11. 2010. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.probermeto.cz/clanky/kreativni-reseni-problemu-o-kreativite-cps-1-dil. 7. SMETÁNKA, Jan. Kreativita prochází nosem. Psychologie.cz [online]. 24. 11. 2011 [cit. 2013-1-31]. Dostupné z: http://psychologie.cz/kreativita-prochazi-nosem. 8. STEELOVÁ, Jeannie L. , Kurtis S. MEREDITH, Charles TEMPLE a Scott WALTER. Co je kritické myšlení (vymezení pojmů a rámce E-U-R). Příručka 1. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007. s. 8. 9. [STEHLÍK, Luděk.] Myšlení. [online prezentace]. [cit. 2013-01-04]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra psychologie, 2009-2010. Dostupné z: http://psychologie.ff.cuni.cz/studium/prf/mysleni.pdf. 10. ZIMMER, Carl. 100 bilionů spojů. Scientific American. 2011, č. 1. 11. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. 316 s. ISBN 80-251-1457-5. K zamyšlení »» Jak jste se na kreativitu a kritické myšlení dívali před tímto textem a nyní? Změnilo se něco? »» Jaké další myšlení byste zařadili do komplexního procesu myšlení? »» Jaký názor na teorii hemisfér máte vy? 10
  11. 11. Kreativita Žijeme ve věku inteligence. Je potřeba přijít s inteligentními strategiemi, pokud chceme být efektivní a produktivní. Howard Gardner, americký vývojový psycholog, popsal existenci několika inteligencí: verbální, číselné, smyslové, prostorové, kinestetické, osobní, sociální a duchovně-etické. Věk inteligence se stal zdrojem rozsáhlého neurologického výzkumu. Lidé jsou fascinováni mozkem a jeho možnostmi. Harvard Busness Review uvedl na jedné své obálce titulek, že „Hrozí krize kreativity“ (Buzan, Myšlenkové mapy v byznysu). Tato krize není způsobena nedostatkem zdrojů kreativity, ale spočívá ve špatném zacházení s něčím, co je v podstatě nevyčerpatelné. Stačilo by naučit se pracovat se znalostmi, umět je tvořit, shrnovat, ukládat, přemýšlet o  postupných informacích a řešit problémy. K efektivní práci s informacemi i řešení problémů vám mohou pomoci různé kreativní techniky, o kterých se dozvíte v dalších modulech. Nyní se podívejme na to, co je to kreativita. Klíčové pojmy Kreativita Bloky kreativity myšlení, pomocí kterého vzniká něco nového a přínosného. z různých příčin nemožnost najít kreativní řešení. 11
  12. 12. Teorie Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj definuje kreativitu jako: schopnost »» představit si nebo vymyslet něco nového, »» tvořit nápady, řešení nebo díla atd. za použití kombinace, změny či reaplikace existujících nápadů, postoj »» souhlasu, přijetí změny, »» ochoty hrát si s nápady a myšlenkami, »» flexibility, proces charakterizovaný »» tvrdou prací, »» prostorem pro improvizaci, »» kontinuální myšlenkovou činností. Obecně lze říci, že kreativita je styl myšlení, přičemž vzniklé dílo či řešení problému je nové, užitečné, správné, přínosné a objevné. Kreativní osobnost Na člověka můžeme z pohledu kreativity pohlížet podle dispozic (vlastnosti, nadání apod.) a procedur (jednání, činy, uvažování). Mnozí psychologové vytvořili definice rysů kreativní osobnosti. Nejčastěji se uvádějí: »» flexibilita – schopnost člověka opustit staré řešení a postoupit k dalšímu, »» ochota riskovat – vědomí toho, že ne vždy bude výsledek ohromující, vyhovující a funkční, »» oproštění od stereotypů – např. od stereotypů sexuálních rolí, »» vytrvalost – T. A. Edison provedl 1000 neúspěšných pokusů, než zkonstruoval žárovku, »» odvaha – kreativní jedinec riskuje (status quo, situaci), ale s odvahou jde proces lépe, »» vystoupení z hranic – neomezovat se limity a vidět věci z jiných úhlů, »» vícevrstevné vnímání – tolerance vůči dvojznačnosti, vnímání více variant. Lineární a laterální kreativita Kreativitu můžeme také rozdělit na lineární a laterální. Lineární kreativita vytváří logická spojení, pomáhá v rozhodování a hledání optimálního řešení. Řídí se vzorcem dobré x špatné. Laterální kreativita je spíše intuitivní, nesrovnává, ale tvoří nové vazby a vztah definuje k nově příchozímu elementu. Řídí se vzorcem líbí x nelíbí. 12
  13. 13. Aplikace a příklady Než se v následujících kapitolách pustíme do různých kreativních technik, přečtěte si příběh o jednom skutečném kreativním jedinci. Text pochází z knihy Kreativita a její rozvoj od Petra Žáka, str. 23. Jak vypočítat výšku mrakodrapu pomocí barometru? Při zkoušce z fyziky na univerzitě v Kodani dostal jeden ze studentů následující zadání: „Popište, jak lze určit výšku mrakodrapu pomocí barometru.“ Student velmi rychle odpověděl: „Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak spustíte barometr ze střechy mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška barometru se rovná výšce budovy.“ Tato vysoce originální odpověď tak rozzuřila zkoušejícího, že studenta vyhodil. Student se odvolal na základě toho, že jeho odpověď byla nepochybně správná, a univerzita jmenovala nezávislého arbitra, aby případ rozhodl. Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná, ale neukázala žádné zjevné znalosti fyziky. K vyřešení problému bylo rozhodnuto zavolat studenta a dát mu šest minut, během kterých by měl ve slovních odpovědích prokázat alespoň minimální obeznámenost se základními principy fyziky. Student seděl tiše pět minut, čelo zamračené přemýšlením. Arbitr mu připomněl, že čas už uplynul, a student na to odpověděl, že má několik velmi závažných odpovědí, ale nemůže se rozhodnout, kterou použít. Když mu bylo doporučeno, aby si pospíšil, student odpověděl: „Zaprvé můžete vzít barometr na střechu mrakodrapu, hodit ho přes okraj dolů a měřit čas, než barometr dopadne na zem. Výšku budovy lze spočítat podle vzorce H = 0,5 g t2. Pro barometr to ale bude smůla. Nebo, pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na zem a měřit délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom je jednoduchou záležitostí pomocí poměrné aritmetiky spočítat výšku mrakodrapu. „Pokud byste ovšem chtěli být vysoce vědečtí, mohli byste upevnit krátký kus provázku k barometru a zhoupnout jím jako kyvadlem, nejdřív k zemi a pak ke střeše mrakodrapu. Výška se vypočítá z rozdílu v gravitační síle. Nebo jestli má mrakodrap venku únikové schodiště, bylo by jednodušší vyjít nahoru a označovat celou výšku budovy pomocí délky barometru a pak to sečíst. Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na střeše mrakodrapu a pak u země, potom převést rozdíl tlaků v milibarech na stopy a dostali byste tak výšku budovy. Protože jsme ale trvale nabádáni, abychom uplatňovali nezávislé myšlení a používali vědecké metody, bylo by nepochybně nejlepší zaklepat na domovníkovy dveře a říct mu: Kdybyste chtěl pěkný nový barometr, dal bych vám tenhle, když mi sdělíte výšku tohoto mrakodrapu.“ Ten student byl Niels Bohr, jediný člověk z Dánska, který získal Nobelovu cenu za fyziku. Vyzkoušejte si spojit čtyřmi přímkami těchto devět bodů. Přímky na sebe musí navazovat (udělejte to tedy jedním tahem). Řešení najdete na konci modulu. 13
  14. 14. Tipy a triky Při kreativním procesu se můžete setkat se situací, kdy budete motivovaní, budete mít cíl, ale přesto nebudete moci najít kreativní řešení (nebude použitelné, bude zvoleno nesprávně apod.). J. L. Adams mluví o tzv. blocích a ve své knize Conceptual Blockbusting se věnuje jejich odstraňování. Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj popisuje tyto příčiny překážek v tvořivosti: »» Kritická povaha – jedinec s příliš kritickou povahou většinou nemění své názory a přesvědčení a přistupuje k problému s přesně danými kritérii. »» Špatná dieta – špatná životospráva může mít vliv na myšlenkový proces jednotlivce. Nebezpečné je především přijímání jednoduchých sacharidů. Zaměřte se na konzumaci čerstvé zeleniny a ovoce a nepražených nesolených ořechů (ne nadarmo nám vlašský ořech připomíná tvar mozku). »» Špatná tělesná kondice – při únavě se špatně myslí, stejně tak má na myšlení neblahý vliv nemoc, těžký vzduch (větrejte!), dlouhodobě sedavá činnost a práce bez přestávky. »» Strach – strach je emocí, která může mít na myšlení pozitivní i negativní vliv. Může se jednat o strach: »» z odmítnutí řešení, »» z nezvládnutí úkolu, »» z osobního zesměšnění, »» ze ztráty hrdosti, »» z nedostatečně kreativního procesu a výstupu. »» Tendence k osobnímu prospěchu – obecná tendence „urvi, co můžeš“ nepodporuje tvůrčí myšlení. Nejlepší je strategie win-win (výhra/přínos pro obě strany), při které jde o konstruktivní jednání a obě strany se považují za užitečné a vítězné. »» Špatný stav skupiny – je potřeba dbát na celkové naladění skupiny. »» Vysoce vyvinuté superego – na škodu je příliš aktivní svědomí plné zákazů daných výchovou, vzděláním, kulturním prostředím apod. »» Konzervativní zvyklosti – problémem je obava z narušení status quo. Mnohdy se jedná o strach z toho, že budeme muset vystoupit z našich zvyklostí a aktivně provést změnu. »» Nevhodný způsob dotazování – pokud techniku či kreativní proces nechápeme dobře, nemůže nás nikdy dovést k správnému výsledku. »» Myšlenková nepružnost a neschopnost změnit úhel pohledu – je vhodné prosazovat myšlení ve více rovinách, měnit způsoby uvažování, hodnocení, být flexibilní. To platí i pro aplikování technik, neboť i sám kreativní proces se může stát nepružným (např. když budeme stále provádět pouze brainstorming). »» Časová tíseň – nedostatek času (i jiných zdrojů) je limitem pro kreativní myšlení. A limity nejsou v kreativitě žádány. Není proto vhodné kreativní technice věnovat kratší čas, než jaký je doporučován. Nedošlo by tak k celkovému naplnění. Když zjistíte, že jste blokovaní, měli byste si definovat, o jaké bloky se jedná, najít příčinu a tu odstranit. Většinu bloků odstraníte tréninkem a praktikováním různých kreativních rozcviček (tak můžete např. měnit svůj postoj, stereotypy či strach). Jiné příčiny můžete odstranit jinak (změna času, stravy, pracovní skupiny). Zajímá-li vás tato problematika, nalistujte si u Petra Žáka strany 48–72. 14
  15. 15. Pokud někdy dostanete zadání, abyste vyřešili úkol, zkuste se nad ním zamyslet kreativně. Řídit se můžete např. naším desaterem. 10 rychlých tipů, jak být kreativní 1. Nehodnoťte. Kvantita je v počátku důležitější než kvalita. Na kvalitu se zaměřte až později. 2. Přepněte se do stavu jiného myšlení. Kreativita není o talentu, ale o myšlení. Buďte otevření novým možnostem. 3. Najděte to, co vás blokuje. Jsou to předsudky? Je to čas nebo ztráta hravosti? 4. Hledejte různé kličky. Nefixujte se na obvyklé věci, nebojte se alternativ. Pokládejte si různé otázky k problému. 5. Najděte si inspirativní prostor. Vyhovuje vám více chaos? Dáváte přednost pohodlí? Potřebujete hudbu, nebo ticho? Hledejte nejlepší místo. 6. Ptejte se. Využijte ostatních lidí a nechte se inspirovat jejich nápady. 7. Hrajte si. Připadejte si chvíli jako blázen nebo malé dítě. Nebo setrvejte chvíli s nějakým dítětem. 8. Zbavte se negativních okolností. Nemluvte negativně, neptejte se negativních lidí. Přemýšlejte tak, jako byste měli úspěch zaručen. 9. Pohybujte se. Dodejte mozku kyslík. Rozprouděte myšlení. Jděte na procházku nebo se aspoň zvedněte ze židle. 10. Používejte různé kreativní techniky. Jsou tu pro vás, tak se jich nebojte. Pomohou vám odrazit se dál. Zdroje 1. ADAIR, John. Umění kreativního myšlení. Brno: BIZBOOKS, 2011. ISBN 8025130049. 2. BUZAN, Tony a Chris GRIFFITHS. Myšlenkové mapy v byznysu. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 80-251-3162-6. 3. CLEGG, Brian a Paul BIRCH. Kreativita. Změňte způsob své práce. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0549-0. 4. CLEGG, Brian. Procvičování paměti a kreativity. Brno: CP Books, 2005. ISBN 8025105482. 5. ČINKA, Libor. Ovládněte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 8026500223. 6. MEDINA, John. Pravidla mozku. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 8026500155. 7. WOLFF, Jurgen. Soustřeď se. Brno: BizBooks, 2011. ISBN 8025129746. 8. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-1457-5. Více ke knize Kreativita a její rozvoj Knihu Petra Žáka Kreativita a její rozvoj můžeme směle považovat za bibli kreativity. Na více než 300 stranách se dozvíte vše, co jste kdy chtěli o kreativitě vědět. Základem a první částí knihy jsou teoretická východiska a kritéria kreativity, opomenuté nejsou překážky tvořivosti. Čtenář si tak nejenže může ujasnit, co znamená být kreativní, ale také se naučí odstranit bloky, které při tvůrčím procesu mohou vzniknout. Petr Žák dále popisuje lidský mozek a ukazuje historii kreativity od antiky až po dnešní dny. Důležitou součástí knihy je popis postupu řešení problému. Druhá část knihy se věnuje rozvoji kreativity pomocí různých rozcviček, přičemž se zaměřuje na rozvoj jak postojů, tak kreativních schopností. Rozsáhlou kapitolou je popis teorie i praxe kreativních technik, jako jsou brainstorming, myšlenkové mapy, synektika apod. Dále se kniha zabývá technikami definování problému, hledání nápadů, sběru informací, hledání řešení či plánování a realizace. 15
  16. 16. Řešení úlohy K zamyšlení Co je pro vás kreativita? Jaké bloky kreativního myšlení se u vás vyskytují? Jaké jsou příčiny těchto bloků? Jak byste je odstranili? Hodnotíte podle vzorce dobré x špatné nebo podle vzorce líbí x nelíbí? 16
  17. 17. Time management Během studia i práce se setkáváme s řadou problémů, které nám způsobuje špatná organizace času (a mnohdy i prokrastinace). Díky tomuto modulu byste měli pochopit, jak začít organizovat svůj čas. Pokud by vás téma zaujalo, můžete využít nepřeberného množství knih a článků, které se této problematice věnují. Uvedeny jsou na konci kapitoly. Klíčové pojmy Time management GTD zvládání organizace času pomocí různých metod a nástrojů. metoda Davida Allena založená na pěti fázích práce s úkoly. 17
  18. 18. Teorie Time management je disciplína, která se zabývá zvládáním organizace času a jeho efektivním využitím. Využívá mnoho metod, postupů, nástrojů a tipů. Do time managementu spadají činnosti jako plánování, delegování, hledání cílů a priorit, monitorování či analýza. Výsledkem špatného zacházení s časem jsou mnohdy stres, finanční ztráta či nesplněné cíle, výjimkou není ani špatné zdraví. Oblastmi time managementu jsou: »» timeboxing – rozdělení dne, týdne či měsíce na úseky, »» to-do listy: seznamy úkolů, »» GTD – z angl. „get to done“; Allenova metoda 5 fází zaznamenávání a připomínání, »» ZTD – z angl. „zen to done“; zaměřeno na osvojování návyků, »» life management – nová disciplína zaměřená na organizaci života jako jednoduchého životního stylu. To-do listy To-do listy jsou synonymem českých seznamů úkolů. Nejjednodušší formou je seznam úkolů zapsaných pod sebou, které si jedinec odškrtává či jinak označuje, jakmile jsou splněny. Tato jednoduchá metoda může některým jedincům pomáhat, neboť odškrtávání splněných úkolů je motivační a nabíjí člověka energií pro další činnosti. Pokročilejší metodou je řazení úkolů podle daných hledisek. Nejčastěji se používá řazení podle priorit. Na prvním místě je nejdůležitější úkol a další úkoly jsou sepsány sestupně. Jinou možností je řazení nejen podle důležitosti, ale také podle naléhavosti. Vzniknou tak úlohy »» naléhavé a důležité, »» důležité a nenaléhavé, »» nedůležité a nenaléhavé. Na time management můžeme aplikovat i Paretovo pravidlo 80/20. Znamená to tedy, že 80 % úloh lze splnit ve 20 % času, zbývajících 20 % úloh nám pak zabere 80 % času. Pravidlo je pojmenované po Vilfredu Paretovi, italském ekonomovi a sociologovi. GTD (Getting things done) Autorem metody GTD je David Allen, prezident firmy David Allen & Co. Zkratka GTD znamená Getting things done, česky Mít vše hotovo. Nejedná se o typickou metodu time managementu. Metoda pracuje s tím, že pro mozek není přirozené pamatovat si všechny povinnosti. Nabízí tedy vytvořit externí systém, ve kterém vznikají jednotlivé seznamy. Jedinec si nemusí pamatovat, co vše má ještě splnit, a může se věnovat jedné činnosti v plném soustředění. Celá metoda pracuje s pěti fázemi. 1. Sesbírej – sesbírání všech záležitostí do externí schránky. Schránkou může být váš e-mail, papíry v přihrádce, chytrý telefon, aplikace či cokoliv, co vám vyhovuje. Není vhodné mít schránek mnoho, v menším počtu se budete lépe orientovat. Důležité je, abyste měli v každé situaci nějakou schránku, kam budete moci zaznamenat další úkol. Pokud si tedy vytvoříte schránku z nějaké online aplikace, musíte počítat s tím, že ne všude se dostanete na internet a bude potřeba mít k zaznamenávání i papír a tužku. 18
  19. 19. 2. Zpracuj – zvážení proveditelnosti činnosti. Co nemůžete uskutečnit, to ze seznamu zahoďte a nezabývejte se tím, nebo to zařaďte do seznamu „někdy možná…“. Proveditelné činnosti udělejte ihned, odložte na později nebo na někoho delegujte. Allen vytvořil tzv. pravidlo dvou minut, což znamená, že pokud můžete činnost udělat do dvou minut, udělejte ji a neodkládejte ji. U jiných činností zjistěte, kolik kroků je potřeba k dokončení udělat. Pokud je to více než jeden krok, vytvořte si z úkolu projekt. 3. Zorganizuj – rozhodnutí, kdy bude činnost realizována nebo delegována. Allen pro tuto fázi vytvořil pět položek, pomocí kterých řídíte další průběh: »» „Další kroky“ – rozhodnutí o dalším kroku vede k fyzické, viditelné činnosti; hlídejte všechny kroky, které je nutné splnit v určitém čase. »» „Čekám na“ – v této položce si vedete seznam činností, které jste delegovali na někoho jiného. »» „Projekt“ – na tomto seznamu budou činnosti, které vyžadují více než jeden krok. Může se jednat i o zdánlivě drobné záležitosti. Projekt (např. napsat knihu) nikdy neprovádíte/neplníte, ale vykonáváte jen jednotlivé „další kroky“, které vedou k postupnému plnění projektu. »» „Kalendář“ – je potřeba vytvořit si diář (fyzicky či online) a do něj zapisovat úkoly podle toho, na jaký čas jsou vázané a jak rychle je třeba je zvládnout. Do diáře zapište: »» kroky vázané na určitý čas (např. schůzky), »» kroky na daný den (nevázané na přesný čas), »» informace pro daný den. »» „Někdy“ – sem patří položky, které jste určili jako nerealizovatelné, ale nezahodili jste je. Tyto úlohy buď potřebují čas k dozrání, nebo se jedná o činnosti, na které nechcete zapomenout, ale nebudete je nyní řešit (např. proletět se balonem). 4. Zhodnoť – hodnocení v několika časových horizontech. V průběhu činností hodnotíte, zda vykonáváte právě ten krok, který je potřeba. Také je důležité vracet se ke svému diáři. Nejefektivnější je zvyknout si na týdenní hodnocení a provést revizi celého svého GTD systému. Činnosti si aktualizujte, ujasňujte a doplňujte. 5. Udělej – začátek činnosti. Při rozhodování o tom, co budete dělat v danou chvíli, se můžete řídit těmito kritérii: »» Kontext – můžete činnosti dělat kdekoliv, nebo je vázaná na určité místo? »» Dostupný čas – mám 5 minut nebo 50 minut do začátku činnosti vázané na čas? »» Dostupná energie – kolik energie máte? Máte fyzickou energii, nebo spíše duševní sílu? »» Priorita – která činnost se vám s daným kontextem, časem a energií nejlépe zúročí? Aplikace a příklady Pokud chcete mít jistotu správného rozhodování, co s jakým úkolem máte udělat, můžete využít následující schéma. 19
  20. 20. Šestiúrovňový model hodnocení práce Jestli chcete znát své priority, musíte vědět, co je vaše práce. Na to můžete pohlížet ze šesti perspektiv. Allen nabízí analogii s nadmořskou výškou: »» nad 50 000 stop: ŽIVOT (zde se jedná o absolutní nadhled, smysl, vize), »» 40 000 stop: VIZE NA 3 – 5 LET (při tomto plánování je potřeba přemýšlet v širších kategoriích – strategie, trendy, okolnosti a významné události; řadit sem budete zejména plány pro svůj dlouhodobý rozvoj), »» 30 000 stop: CÍLE NA 1 – 2 ROKY (důraz na to, co chceme zažívat v nejbližších letech, ovlivňuje i rozhodování o důležitosti některých projektů), »» 20 000 stop: OBLAST ZODPOVĚDNOSTI (projekty přijaté vzhledem k vaší zodpovědnosti; klíčové oblasti, v nichž chcete uspět nebo si udržet určitý standard), »» 10 000 stop: AKTUÁLNÍ PROJETKY (projekty, které máte před sebou a potřebujete je rozdělit do dílčích úkolů), »» vzletová dráha: AKTUÁLNÍ AKTIVITY (nahromaděný seznam činností k zvládnutí v nejbližším čase). 20
  21. 21. Tipy a triky Přinášíme vám 5 tipů pro lepší zvládání času: 1. Zkuste si své denní, týdenní a měsíční plánování zakreslit do mentální mapy. (Více se o technice mentálních map dozvíte v modulu 4.) 2. Vždy se ptejte: „Co mohu udělat nyní vzhledem ke kontextu, času a energii? Sedím v kanceláři a zbývá mi 5 minut do začátku schůze - „Mohu vyřídit ten telefon nebo e-mail?“; „Mám tři hodiny do začátku přednášky. Mohu si někde prostudovat materiály, abych byl připravený?“; „Mohu oběhat úřady, které teď mají otevřeno?“. 3. Pokud se nemůžete donutit pracovat, zkuste si říci, že alespoň začnete a vydržíte 5 minut. Pokud vám to ani po pěti minutách nepůjde, můžete dělat něco jiného. Většinou 5 minut stačí, abyste se do práce dostali, a už od ní neodejdete. A pokud u ní nevydržíte, asi není správný čas, kontext či nemáte energii. 4. Nikdy se nenechte vystresovat nějakou metodou time managementu. Řiďte se tím, co vyhovuje vám. 5. Vždy myslete na své dlouhodobé cíle a na to, zda vaše činnosti do těchto cílů patří. Nezabývejte se zbytečnostmi. Zdroje a nástroje Zdroje 1. ALLEN, David. Mít vše hotovo - Jak zvládnout práci i život a cítit se při tom dobře. Brno: Jan Melvil Publishing, 2008. ISBN 978-80-903912-8-4. 2. HEPPELL, Michael. Jak získat hodinu denně. Praha: Grada, 2012. 3. HOŘICKÝ, Jakub. GTD pro studenty (1. díl). Mít vše hotovo.cz. [online]. 8. 10. 2012 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.cz/2012/10/gtd-pro-studenty-1-dil. 4. HOŘICKÝ, Jakub. GTD pro studenty (2. díl). Mít vše hotovo.cz. [online]. 1. 11. 2012 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.cz/2012/11/gtd-pro-studenty-2-dil. 5. HOŘICKÝ, Jakub. GTD pro studenty (3. díl). Mít vše hotovo.cz. [online]. 15. 11. 2012 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.cz/2012/11/gtd-pro-studenty-3-dil. 6. Kolektiv autorů. Time management. Mějte svůj čas pod kotrolou. Praha: Grada, 2012. ISBN 80-247-4431-5. 7. KŘÍŽ, Libor. Evernote jako GTD systém. A hezky jednoduše, efektně a elegantně. Mít vše hotovo.cz. [online]. 23. 3. 2011 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo. cz/2011/03/evernote-jako-gtd-system-a-hezky-jednoduse-efektne-a-elegantne. 8. LUDWIG, Petr. Konec prokrastinace. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. ISBN 80-87270-516. 9. PACOVSKÝ, Petr. Člověk a čas. Time management IV. generace. Praha: grada, 2006. ISBN 8024717012. Nástroje 21
  22. 22. Asociace Asociace jsou základem mnoha kreativních technik. Slouží často jako metoda získávání informací, generování nápadů atp. Pokud si osvojíte základní techniky, které s asociacemi pracují, bude se vám snadněji pracovat také s pokročilejšími technikami, kde se asociace využívají. Klíčové pojmy Asociace Cluster proces, při kterém se tvoří nové nápady jako reakce na určitý podnět. metoda centrovaných asociací, tedy asociací paprskovitě větvených. 22
  23. 23. Teorie Technika volných asociací se využívala v psychoanalýze. K objevu pomohl Sigmund Freud se svým pomocníkem Josefem Breuerem, když při hypnóze bylo pacientům Co vám vyvstane na mysli, pokud se řekne sděleno, aby bez kontroly říkali, „pátek“? Každému se spustí jiné asociace co jim právě „běží hlavou“. podle toho, co si s pojmem „pátek“ spojuje. Freud poté zjistil, že ke stejným Pro jednoho to bude relaxace, pro jiného výsledkům lze dojít i bez party, pro dalšího návštěva atd. hypnózy. Základním objevem S. Freuda bylo, že pacienti neopakují myšlenky psychoanalytika, ale tvoří své vlastní, pracují se svým vlastním materiálem. Pokud se na asociace podíváme z hlediska kreativity, můžeme říci, že za volné asociace lze považovat proces vyvolání vlastních zkušeností na základě daného jevu. »» Často se stává, že nevytváříte asociace jen na základě prvotního podnětu, ale postupně reagujete na nové podněty, na asociace, které jste vytvořili už vy sami. »» Proud asociací je neomezený, můžete tedy na nový podnět vytvářet tolik asociací, kolik budete chtít. Aplikace a příklady Asociace lze využít cíleně při řešení problému, ale často je tvoříte i bez toho, aniž byste si uvědomovali, že právě necháváte volný tok asociacím. Existuje několik technik, které podporují tvorbu asociací a usnadní vám práci při řešení určitého problému. Můžeme pracovat se sériovými asociacemi nebo s asociacemi centrovanými. Sériové asociace Při sériových asociacích vychází jedna asociace z druhé, a pokud se zapisuje, tvoří se tzv. asociační řada. Asociační řada končí v tom okamžiku, kdy se poslední asociace zcela odchýlí od původního impulsu a stává se podnětem k dalším řadám. Př. Sériová asociace na téma „nůž“. Centrované asociace Při této metodě je ústřední problém zapsán do středu pole a asociace se rozvíjí paprskovitě. Jsou zapisovány jednotlivé sériové řady. Jakmile je jedna sériová řada ukončena (tj. odchýlí se od centrálního pojmu), vzniká nová řada. Metodě centrovaných asociací se také říká clustering. Metodu představila G. L. Ricová na 23
  24. 24. Stanford University v roce 1976. Technika je založená na poznatcích z oblasti fyziologie, psychiatrie a kognitivní psychologie. Využívá obou hemisfér mozku – nejprve je zapojena pravá hemisféra (pracuje s obrazy, smysly, emocemi), která hledá různé asociace, ty následně levá hemisféra rozumově zpracovává (už jde o postup lineární). Metoda se často používá na uvolnění nejen před brainstormingem, ale i před psaním textů a také jako pomůcka pro shromáždění slovní zásoby (oblibu si získává např. u tvůrců PR textů). Př. Centrovaná asociace na téma „nůž“. Kreativní abeceda Tato metoda slouží pro rozvoj kreativních schopností vymýšlet nápady, rozvíjet fantazii a pro uvolnění myšlenkového potenciálu. Metoda spočívá v tom, že si v horní části papíru napíšete název problému, který chcete řešit, a pod něj všechna písmena abecedy (můžete použít plnou českou abecedu s čárkami a háčky, můžete přidat číslice atd.). Ke každému znaku pak napíšete slovo, které se jakýmkoliv způsobem vztahuje k problému a začíná na daný znak. Můžete si stanovit, jaké slovní druhy budete používat. Nejlépe se pracuje s podstatnými a přídavnými jmény a slovesy. Můžete se také rozhodnout, zda budete ke každému písmenu hledat jen jedno slovo (první, které vás napadne) nebo si napíšete celou řadu slov. Ekologie A - amazonský prales B - blahobyt C - citlivost D - důležitý E - ekonomika F - farmaření Vyhodnocení pak proveďte podle svého uvážení, snažte se uvědomit si, proč vám určitý pojem přišel na mysl a jak s ústředním problémem může souviset. Tipy a triky Pokud chcete, aby vám asociace dobře fungovaly, zkuste se řídit pravidlem, které Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj nazývá odloženým soudem. Snažte se neomezovat asociační řady svými vnitřními soudy, nebojte se používat i nápady nemorální, neetické, nepřijatelné (vámi či společností), pište si i hlouposti či neslušné výrazy. To vše vám může být k užitku, neboť mj. i díky těmto nápadům docházíme k rozhodnutím a řešením. 24
  25. 25. Dbejte také na kvalitní vyhodnocení. Určitě nevztáhnete na problém všechny své nápady, zaměřte se spíše na ty zajímavé, podnětné, originální. Pro vyhodnocení můžete využít různé techniky, např. SCAMPER. Je založen na několika návodných slovesech, která vám pomohou o daném problému přemýšlet. Podívejte se na příklad. »» Nahraď – Jak lze změnit části problému? Koho z lidí lze nahradit? Jak změnit materiál? »» Kombinuj – Jak mohu spojit části dohromady? Mohu přidat cizí součást? »» Adaptuj (přizpůsob) – Mohu využít řešení z jiného oboru? Jak změnit postup práce? »» Změň – Co mohu zvětšit/zmenšit? Lze změnit tvar/barvu/slova/prostředí? Mohu něco ubrat/přidat? »» Použij (k něčemu jinému) – Lze to využít jinak? Kdo by to využil? K čemu se to hodí? »» Odeber – Jak to mohu zjednodušit? Co mohu omezit? Může tomu chybět nějaká část? »» Obrať (přeskup) – Co je možné přeskupit? Jak se na to mohu podívat jinak? Náhodné stimuly Náhodné stimuly jsou podněty, které plynou naším vědomím i podvědomím a souvisí s   dašimi zkušenostmi, zážitky a pamětí. K „náhodným“ stimulům bychom měli být dostatečně vnímaví a měli bychom je respektovat. Každou asociaci, kterou vytvoříte, berte vážně, může být vodítkem k řešení problému. Navíc trénujete otevřenost vůči laterálnímu myšlení. Jak na to? Petr Žák doporučuje: »» Definovat si jasná kritéria, podle kterých se bude problém posuzovat. »» Vytvořit klíčová slova problému. »» Použít různé formy brainstormingových metod pro hledání nápadů. »» Vše si zaznamenávat. »» Kombinovat různá klíčová slova mezi sebou. »» Hledat impulsy kdekoliv (v autobusu, v kině, při vaření apod.). Zdroje a nástroje Literatura 1. BAJER, Lukáš. SCAMPER: šablona pro hledání kreativního řešení. Mít vše hotovo. cz. [online] 25. 11. 2009 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo. cz/2009/11/scamper-sablona-pro-hledani-kreativniho-reseni. 25
  26. 26. 2. PAZDERNÍKOVÁ, Pavla. Tvůrčí psaní a vědecká práce. Využití tvůrčích technik při přípravě, psaní a prezentaci odborného textu. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. Vedoucí dizertační práce PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. 3. ŠINDELÁŘOVÁ, Renata. Tvůrčí psaní 33 – clustering. Webmagazín Rozhledna. [online]. 1. 9. 2009 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.webmagazin.cz/index. php?stype=all&id=10543 4. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. (zejména strany 161-162, 272-277) Nástroje pro zápis myšlenek 1. Xmind – http://www.xmind.net/ – myšlenkové mapy, časové osy, ganttův diagram,... 2. Zoho – https://www.zoho.com/docs – ppt, doc a xls online. 3. Sync – http://sync.in – poznámky online, možnost sdílet. K zamyšlení »» »» »» »» Pracujete vědomě se svými asociacemi? Uvědomujete si, kdy s nimi mozek pracuje? Zapisujete si svoje nápady do bloku? Dáváte si na své nápady zpětnou vazbu? 26
  27. 27. Brainstorming Brainstorming je metoda, kterou můžeme použít v situaci, kdy potřebujeme najít různé nápady k řešení problému. Je vhodné používat techniku na počátku řešení problému, tj. ve fázi hledání řešení a postupů. Tuto techniku můžete využít jak pro školní povinnosti, tak v profesi či v soukromém životě. Může vám pomoci při hledání tématu práce, při stanovení vhodného postupu v projektech, při psaní práce, při hledání kreativních přístupů atd. V profesní oblasti se technika často používá na počátku fáze řešení problémů. Klíčové pojmy Brainstorming Facilitátor Brainwriting technika hledání nápadů na určité téma, prováděná většinou ve skupině. osoba, která řídí proces brainstormingu, zapisuje a kategorizuje nápady. metoda psaného brainstormingu. 27
  28. 28. Teorie Brainstorming je skupinová nebo týmová technika zaměřená na hledání co největšího množství nápadů na stanovené téma. Hlavní myšlenka techniky je postavená na předpokladu, že při skupinové či týmové práci se rodí větší množství nápadů. Technika je velmi jednoduchá. Základním předpokladem je stanovit problém a vybrat skupinu, která bude brainstorming provádět. Následně se ve stanoveném čase hledají všechny možné nápady, přičemž je vhodné inspirovat se ostatními a nebránit se asociacím. Po brainstormingu přichází vyhodnocení. Autorem metody je Alex Faickney Osborn a rozepsal ji v knize Applied Imagination. Pravidla brainstormingu I když je technika relativně jednoduchá, je důležité dodržet určitá pravidla, neboť jejich porušení kazí celý kreativní proces. Podívejte se, jaká pravidla to jsou. »» Zákaz kritiky a hodnocení – je zakázáno verbální i neverbální hodnocení nápadů (mohli byste tak zablokovat myšlení sobě či ostatním). »» Kvantita stojí nad kvalitou – u brainstormingu nehledáme řešení, ale nápady. Můžeme si tedy dovolit upřednostnit kvantitu před kvalitou. Často se stává, že právě jeden z nejšílenějších nápadů je nakonec podkladem pro řešení. »» Všichni jsou si rovni – každý má nárok na vyjádření a nikdo není odsuzován, neexistuje zde horší či lepší účastník. Kdokoliv může přinést vhodnou myšlenku. »» Vzájemná inspirace – účastníci by se měli inspirovat nápady druhých, používat asociace. Jak znáte: „Víc hlav víc ví.“ Cokoli bylo řečeno, může se stát podkladem pro další nápad. »» Je potřeba určit osobu, která bude zapisovat nápady a řídit diskuzi (brainstorming), tzv. facilitátora. V některých případech se nedoporučuje, aby jím byl vedoucí či osoba s jinou autoritou, účastníci by nebyli dostatečně uvolnění. Je vhodné zapisovat na velký čistý papír, aby na něj všichni viděli, nejlépe použijte formát A3 či A2 nebo flipchart. Facilitátor by měl brainstorming řídit, koordinovat nápady, kategorizovat je atd. Aplikace a příklady Brainstorming nejlépe pochopíme na konkrétním příkladu. Jak tedy postupovat? Vyzkoušejte tento návod. 1. Sežeňte účastníky brainstormingu – nejčastěji se jedná o pracovní kolegy či kolegy-studenty. Někdy se doporučuje různorodá skupina, ale jindy je vhodné oddělit např. šéfy nebo experty do jednotlivých menších skupinek. Dotyční budou cítit větší svobodu, která je pro kreativitu důležitá. 2. Vysvětlete pravidla. Dohodněte se na nich a v průběhu si je hlídejte. 3. Definujte problém a zadání – na tuto fázi se zaměřte. Čím konkrétněji stanovíte cíl a 28
  29. 29. účel, tím kvalitnějšího výsledku dosáhnete. Vyhněte se obecnému zadání. Máte-li ve skupině laiky (nebojte se jich), vysvětlení problému věnujte ještě větší důraz. Příklad: Pokud potřebujete vytvořit novou vizitku, není vhodné účastníkům předložit jen téma „nová vizitka“, ale je vhodné jim vysvětlit, proč je potřebné pro vytvoření nové vizitky provést brainstorming, a zdůvodnit to poukázáním na nedostatky stávající vizitky. 4. Rozcvičte se – pro uvolnění atmosféry a zvýšení kreativního potenciálu se vyplatí provést různé hry odbourávající rigidní postoj k řešení problému. 5. Proveďte brainstorming – začněte otázkou a čekejte na asociace. Nezapomeňte, že brainstorming má několik vln. Jakmile dojdou nápady a účastníci mlčí, ještě chvíli počkejte, dostaví se druhá, kvalitnější vlna nápadů. 6. Vyhodnoťte práci – hodnocení v průběhu brainstormingu je zakázáno (hodnocení vytváří bloky). Hodnocení nápadů proveďte na konci sezení, nejlépe s určitým časovým odstupem, pokud vám to čas dovoluje. Někteří odborníci doporučují několikahodinové až jednodenní odložení, jiní jsou zase toho názoru, že je dobré vyhodnocení zvládnout ihned. Zkuste obojí, uvidíte, co vyhovuje vám. Vyhodnocení brainstormingu Hodnocení může probíhat formou obyčejné či řízené diskuze, nápady se mohou kategorizovat a klasifikovat a lze vytvářet resumé. Můžete si na papíru např. poznačit nápady různými barvami, přidávat obrázky, schémata, šipky, poznámky. Nebojte se zapojit post-ity. Můžete použít i různé kreativní techniky. Zajímavá je např. technika myšlenkových klobouků nebo myšlenkových map – představíme je v následujícím modulu. Použít můžete i metodu SCAMPER, kterou jsme představili v materiálu věnovaném asociacím. Jak využít brainstorming během studia? Nejčastější možností je použití brainstormingu při hledání nápadu na téma určitého projektu, který jako skupina máte řešit. Můžete hledat i různá řešení či použít brainstorming v jakékoliv fázi projektu. Pokud pracujete sami (netvoříte skupiny), je možné brainstorming provádět i individuálně. V tomto případě budete mít důvod pro použití brainstormingu stejný, ale postupovat budete trochu odlišně: »» Definujete si téma/problém. Může se jednat jak o přesné zadání referátu/seminární práce, tak o méně specifikovaný úkol, který si potřebujete ujasnit. »» Budete hledat co nejvíce možností/asociací – můžete si přizvat někoho na pomoc, ale můžete se inspirovat jen svými myšlenkami. »» Své nápady vyhodnotíte – opět můžete hodnotit s pomocníkem nebo sami. Pro inspiraci se podívejte na web Studuj kreativně, kde najdete také video individuálního brainstormingu – http://youtu.be/59kiB3HkNeU. 29
  30. 30. Tipy a triky Kdo by se neměl zúčastnit brainstormingu? Některé osoby se pro brainstorming nehodí. Jsou to: »» osoby s napjatými vztahy mezi sebou, »» osoby věčně nespokojené a kritické, »» osoby s vysokou konzervativností, zaběhnutými stereotypy či myšlenkovou fixací, »» osoby pasivní, konfliktní či skeptické. Ne vždy je možné se takovým osobám vyhnout (např. je to kolega v pracovním týmu). V tom případě mu problém důkladně vysvětlete a zkuste s ním např. nějakou variantu brainstormingu. Obecně můžeme doporučit, abyste do brainstormingu zařadili osoby s opačnými vlastnostmi, než uvádíme. Co dělá facilitátor? Facilitátor je vedoucí osobou brainstormingu. Správný facilitátor umí vést skupinu a hlídat pravidla brainstormingu. V případě nutnosti usměrňuje bouřlivé překřikování, připomíná téma brainstormingu, upřesňuje odpovědi a klade takové otázky, které pomáhají v proudění dalších asociací. Jeho hlavním úkolem je zapisovat nápady co nejpřesněji v klíčových slovech. Velikou výhodou je, pokud dokáže nápady již při zápisu kategorizovat do podobných skupin. Varianty brainstormingu Existuje několik variant brainstormingu, z nichž každá se hodí pro jiné účely či jiné situace. Sami si podle tématu, skupiny a dalších kritérií pokuste určit, jaká varianta je pro vás vhodná. Každému vyhovuje něco jiného. Rolebrainstorming Metodu vyvinul Rick Griggs v 80. letech 20. století. Metoda pracuje s vytvoření rolí, do kterých vstupujete. Hraní v rolích umožňuje lidem odbourat strach. Pravidla brainstormingu jsou zachovaná, pouze dojde ke změně identity účastníků. Myšlenkou je fakt, že stylizace do cizí identity pomáhá jednotlivcům distancovat se od vlastních nápadů. Metoda může také pomoci ostýchavým lidem k tomu, aby si připadali, a dokonce aby byli užiteční, zatímco při klasickém brainstormingu jim stud brání zapojit se. Při této metodě můžete své nápady uvádět větami jako: „Moje postava by…“. To, za koho budou účastníci vystupovat, je nutné zvolit na začátku sezení. Lze volit slavné osobnosti, pohádkové či smyšlené postavy, zástupce určitého povolání apod. Negativní brainstorming Jedná se o techniku, kterou užijete ve fázi příprav a plánování. Díky negativnímu brainstormingu se zvyšuje vnímavost vůči problému. Průběh je téměř totožný s provedením klasického brainstormingu. Odlišnost spočívá v definování problému. V negativním brainstormingu se nehledají nápady k řešení problému, ale hledají se překážky a nevýhody, které problém přináší a obsahuje. 30
  31. 31. Klademe si zde především tyto otázky: »» Co se stane, když problém nebudeme řešit? »» Jaká jsou negativa řešení? »» Čemu se musíme vyhnout? Brainwriting Jedná se o psanou variantu brainstormingu, přičemž sám brainwriting má několik podob. Technika je vhodná i pro osoby, které nechtějí mluvit nahlas nebo chtějí zachovat své myšlenky v anonymitě. Nejjednodušší variantou je sepsat nápady na lístečky a nechat každého, aby si lístek vzal k sobě a dopsal k němu svůj nápad. Další variantou je známá technika 6-3-5. Tato technika vyžaduje důkladnější přípravu. Její název je odvozen od samotného postupu, tedy 6 osob napíše 3 nápady během 5 minut. Kartičku pak předá dalšímu a sám dostane kartičku se třemi nápady jiného člověka. Připíší se další tři nápady během 5 minut. Proces se opakuje až do chvíle, kdy je kartička vyplněna. Na konci pak máme shromážděno 108 nápadů během cca 30 minut. Takto lze postupovat i s účastníky přes e-mail, je však nutné počítat s časově delší odezvou. Zdroje a nástroje Literatura 1. Creativity Tools: Develop Creative Solutions to Business Problems. MindTools. [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.mindtools.com/pages/main/ newMN_CT.htm#other. 2. GRAY, Dave a Sunni Brown a James Macanufo. Gamstorming. A playbook for Innovators, Rulebreakers, and Changemakers. Sebastopol: O‘Reilly, 2010. ISBN 978-0-596-80417-6. 3. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. Nástroje 1. 2. 3. 4. 5. Pro zápis, zdarma 3 „mapy“ – http://www.spiderscribe.net. Pro vyhodnocení, pro grafy atp., zdarma 5 diagramů – http://www.gliffy.com. Pro vyhodnocení, pro mapy atp. – http://www.mapul.com. Pro zápis, vyhodnocení, mapy atp. – http://www.thebrain.com. Online brainstorming (brainstorming rooms) – http://www.brainreactions.net. Videonávod v češtině Výběr tématu práce – http://youtu.be/59kiB3HkNeU. K zamyšlení »» Mluvíte rádi o svých nápadech, nebo je raději (anonymně) píšete? »» Vyhovuje vám práce ve skupině, nebo jste spíše individualisti? »» Už jste někdy zažili brainstorming? Jak probíhal? 31
  32. 32. Myšlenkové klobouky Často se stává, že když potřebujete vyřešit určitý problém, hledáte důvody, proč je vhodné uplatnit nový nápad. Pokud máte nápad a nejste si jím jisti, zvolíte pro rozhodnutí klasickou tabulku, do které napíšete klady a zápory, případně použijete celou tabulku SWOT analýzy (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby). Edward de Bono posunul činnost myšlení o problému dál a vytvořil metodu šesti klobouků., která vám umožní myslet v širším spektru a oddělovat od sebe jednotlivé činnosti myšlení. Díky této metodě budete jasněji a efektivněji myslet a jednodušeji se rozhodovat. Klíčové pojmy Myšlenkový klobouk metoda / nástroj usměrňující myšlení do šesti oblastí (fakta, city, pozitiva, negativa, kreativita a metamyšlení). 32
  33. 33. Teorie Metoda šesti myšlenkových klobouků je nástrojem, pomocí kterého si můžete utřídit myšlenky a přemýšlet efektivněji. Metoda je připisována Edwardu de Bonovi, který ji popsal v knize Six thinking hats. Když si nasadí čepici policista, dává tím jasně najevo, že začíná odpovědně konat Jak již víte z prvního modulu, svoji povinnost. Podobně to je i s hasiči, přemýšlíme různými způsoby. vojáky, dříve se to týkalo např. chův. Bohužel nevyužíváme každé myšlení naplno, máme v hlavě spíše chaos než uspořádané myšlenky. Pokud se rozhodujeme pro nějakou činnost, často si zapisujeme klady a zápory a podle toho se rozhodujeme. Edward de Bono se snaží pomocí metody šesti klobouků ukázat, že je potřeba zaměřit se vždy jen na jednu věc, oddělit city od logiky, informace od tvůrčí činnosti atp. Nepracuje pouze s klady a zápory. Rozdělil proces myšlení na šest částí a přiřadil jim barevné klobouky. Metoda spočívá v tom, že nasazením klobouku (imaginárně) začínáte myslet jen tak, jak vám dovoluje klobouk. A klobouk vám dovolí myslet jen jedním určitým způsobem. Základem je tedy šest barev, přičemž každá symbolizuje určitý druh myšlení: »» »» »» »» »» »» Bílá – fakta, nestrannost. Červená – emoce, pocity, předtuchy, intuice. Černá – negativní stránky, kritický pohled. Žlutá – pozitivní stránky, konstruktivní názory. Zelená – tvořivost, nové myšlenky, nové podněty. Modrá – odstup, organizace, „metaklobouk“ (přemýšlení o přemýšlení). Díky této metodě se můžete odpoutat od klasického argumentačního stylu a převést jej do stylu mapovacího. Nejdříve „načrtnete“ mapu, pak vytyčíte „trasu“. Aplikace a příklady Podívejme se podrobněji na to, co jednotlivé klobouky představují a jak lze metodu využít v praxi. Bílý S bílým kloboukem buďte nestranní, objektivní, nenabízejte interpretace a názory. Napodobte počítač. Soustřeďte se na fakta, ověřená i neověřená. Nezapomeňte, že není jenom pravda a nepravda. Existují i informace, které jsou pravdivé jen někdy, jen někde… Červený S červeným kloboukem sdělujete, jaký máte z věci pocit, soustředíte se na emoce, kterým jindy není dáván prostor. Vězte, že pokud na sobě máte červený klobouk, nemusíte nijak zdůvodňovat svoje tvrzení, neospravedlňujte se. Myslete na emoce obyčejné (strach, radost) i na ty složitější (dojem, vkus, tušení). U tohoto klobouku si dejte pozor, abyste nezačali hledat 33
  34. 34. pozitiva a negativa, která patří pod jiné klobouky. Žlutý Se žlutým kloboukem jste pozitivní a konstruktivní. Snažte se být optimisté, pozitivně hodnotit. Odhalujte pozitivní postoje od praktického přístupu až po sny a vize. Poskytujte konkrétní návrhy a řešení. Ukažte jejich proveditelnost, efektivnost. Při objevení nového nápadu přichází žlutý klobouk na řadu dříve než černý. Černý S černým kloboukem se stáváte kritikem. Upozorňujete na chyby, nedostatky, omyly. Odhalujte příčiny, proč něco nemůže fungovat. Ukazujte vady, rizika a nebezpečí. Černý klobouk nevyvolává spory. Můžete vyzkoušet pohled do budoucnosti a odhadovat možná rizika. Pokládejte i negativní otázky. Zelený Se zeleným kloboukem nastává tvůrčí myšlení. Zelená barva je symbolem plodnosti a růstu. Pokud jej máte na hlavě, je na řadě hledání alternativ a překonávání hranic známého a zjevného. Se zelenou můžete být provokativní ve svých nápadech. Modrý Modrý klobouk symbolizuje samotné myšlení, s modrou přemýšlíte o myšlení. Stáváte se „dirigentem orchestru“, řídíte a organizujete. Rozhodujete, kdy se bude jaký klobouk nasazovat, jaká témata se budou probírat, jak se bude postupovat. S modrou byste měli formulovat problémy a vytvářet shrnutí a závěry procesu myšlení. Součástí úkolů modrého klobouku je také hlídat dodržování pravidel a zabraňování sporům. Možnosti použití Metodu šesti klobouků lze využít různými způsoby. Můžete ji zkoušet individuálně i skupinově. Individuální použití nemusí být vždy vhodné, neboť každý jedinec má určitý druh myšlení silnější a celý proces by nemusel být vyrovnaný. Tomu může předcházet využití metody ve skupině. V případě skupiny dochází k rovnoměrnějšímu rozložení. Při skupinové technice můžete zvolit jednoho člena, který dostane modrý klobouk. Následně se nabízí dvě možnosti: »» Všichni ve skupině budou mít vždy jeden druh klobouku a budou tak myslet v jednu chvíli stejně. Barvy se vystřídají na povel modrého klobouku. Tato metoda je vhodná např. pro větší množství lidí ve skupině nebo také pro začátečníky, kteří potřebují podporu skupiny naladěné do stejné barvy. »» Každý z členů skupiny bude mít jinou barvu klobouku a barvy se budou střídat na povel modrého klobouku. Tato metoda je nejvhodnější pro šest lidí (klobouků je také šest), ale lze ji aplikovat i v jiném počtu účastníků. 34
  35. 35. »» Další možností je nezvolit si jednoho člena s modrým kloboukem, ale nechat modrý klobouk kolovat mezi všemi členy skupiny. Příklad Pracovní skupina z reklamní agentury dostala za úkol vymyslet nový design obalu na zápalky. Skupina provedla brainstorming a získala množství nápadů. Nyní se nachází ve fázi, kdy musí vybrat vhodný nápad a dojít ke konečnému řešení. Zvolený vedoucí skupiny dostane modrý klobouk a vyzve ostatní k  práci. Jednotlivé nápady postupně bere a pomocí metody šesti klobouků o nich skupina přemýšlí. Nejdříve si všichni nasadí bílý klobouk a k jednomu nápadu řeknou fakta, která o něm vědí. Následuje červený klobouk, všichni pojmenují své pocity z nápadu. U žlutého a černého klobouku pohovoří o pozitivech a negativech. Při zeleném klobouku hledají další alternativy nápadu, které mohou zhodnotit opět žlutým, černým a červeným kloboukem. Tento příklad je jednou z mnoha možností použití metody šesti myšlenkových klobouků. Více se dozvíte v knize Edwarda de Bona, kterou najdete v knihovnách. Tipy a triky Zapamatujte si, že »» můžete klobouky sundat, a dokonce nemít na hlavě žádný, »» šest klobouků nepokrývá celé spektrum myšlení, »» můžete myslet v rolích (když si budete hrát na myslitele, stanete se jím); nebojte se vžít se do různých rolí a vystoupit ze své osoby (buďte např. úředník, režisér, spisovatel apod.), »» metoda je velmi vhodná v pokročilé fázi řešení problému, kdy již máme shromážděné nápady (např. pomocí brainstormingu) a hledáme další možnosti, hodnocení, řešení, »» i když jsou pravidla daná, nic vám nebrání metodu si upravit, pokud vám to bude vyhovovat, »» je vhodné zaznamenávat si nápady na větší papír a zapisovat si vše bez sebekritiky, »» pokud skupina zná pravidla, můžete používat fráze typu „sundej si už ten černý klobouk a pojď se dívat na svět žlutým kloboukem“ namísto věty „přestaň už být tak negativní a hledej také něco pozitivního“. Zdroje a nástroje Literatura 1. BONO, Edward de. Šest klobouků aneb Jak myslet. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-128-7. 2. HAUSENBLAS, Ondřej. Rozmotat své myšlení aneb Šest myslitelských klobouků. Kritické listy 6. [online]. [cit. 201-01-08]. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/ klisty.php?co=klisty6_6klobouku 35
  36. 36. 3. Metoda šesti klobouků. Wikipedie, Otevřená encyklopedie. [online]. Poslední aktualizace 24. 11. 2013 [cit. 2013-01-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metoda_šesti_ klobouků. Nástroje pro zápis myšlenek 1. Velmi dobře poslouží velký papír rozdělený do šesti částí vyznačených barvami klobouků. 2. Dobrým nástrojem jsou předem vytvořené papírové „kloboučky“, které si účastníci vezmou do rukou. 3. Pokud chcete na metodě pracovat online, zkuste např. Zoho (https://www.zoho.com/ docs), kde si jednotlivá barevná pole vytvoříte. 4. Vhodným nástrojem může být také xMind (http://www.xmind.net). K zamyšlení »» Jak obvykle postupujete, když přemýšlíte o problému? »» Už jste někdy přemýšleli o svém přemýšlení? »» Vyhodnocujete své přemýšlení? 36
  37. 37. Myšlenkové mapy Myšlenkové mapy jsou nástrojem, který dokáže utřídit vaše myšlení. Mnoha lidem mapy pomohly v organizování, učení, kreativním i kritickém myšlení, plánování i v jiných záležitostech. Mapy umožňují získat celkový přehled o tématu a soustředit na jedno místo velké množství údajů. To vše potřebujete pro svůj studijní, pracovní i soukromý život. Pokud začnete používat mapy pravidelně, zjistíte, že se vám pracuje a přemýšlí lépe. Díky mapám vzniká velmi efektivní zápis myšlenek či faktů. Klíčové pojmy Myšlenková mapa Lineární zápis nástroj pro organizaci myšlenek či dat umožňující hledat souvislosti a myslet v celku. klasický zápis myšlenek či dat do řádků, odstavců, tabulek, odrážek atp. neumožňující vidět rychle souvislosti a mít přehled o celku. 37
  38. 38. Teorie Pojem myšlenková mapa zavedl Tony Buzan v 60. letech 20. stoeltí. Propracoval koncept tvorby tohoto nástroje, který se proslavil jako velmi kvalitní pomůcka pro přemýšlení. Tony Buzan samozřejmě nebyl první, kdo začal myšlenkové mapy používat. S technikou pracovali již mnozí před ním, i když svým způsobem. Vzpomeňme třeba Darwina, Edisona nebo da Vinciho. Myšlenkové mapy jsou nástroj pro zápis údajů (myšlenek, nápadů, faktů atd.). Na rozdíl od klasických lineárních poznámek jsou však zápisy prováděny kolem centrálního pojmu/obrázku. Myšlenkové mapy můžete používat ve chvíli, kdy potřebujete jasněji myslet a lépe chápat problém. Klasické poznámky a tvorba seznamů jsou spolehlivým zabijákem kreativity, škodí novým nápadům, brání volnému proudění myšlenek. Tento klasický seznam odděluje jednu myšlenku od druhé. Navíc nás nutí zůstat u poslední poznámky, z níž ale nepřicházejí nové nápady. Mapy jsou naopak paprskovité, rostou do stran a jsou v souladu s tím, jak plynou naše myšlenky. Podívejte se na rozdíl mezi klasickými zápisky a zápisem v myšlenkové mapě: Lineární klasické zápisky Omezující Zašlapávají nové nápady Blokují kreativní myšlení Myšlenkové mapy Plodné Pomáhají připojovat nové myšlenky Poskytují nekonečné možnosti Mapy jsou efektivní mj. díky svému tvaru a formě – mapa s liniemi, barvami, slovy a obrazy je přirozená. Mapa napodobuje synapse. Je také podobná přírodním strukturám, např. žilkování na listech stromu, větvení stromu, oběhové soustavě atd. »» ukrývají klíčová slova – důležité myšlenky se špatně hledají, »» hůře se takové zápisy pamatují – lineární text je pro mozek monotónní, těžko se na něj soustředí, »» plýtvají časem – zápis trvá dlouhou dobu, čtení textu trvá také déle, než je nutné (často se myšlenka zbytečně opakuje, ale především je v textu plno balastu), »» nestimulují mozek – lineární zápis brání v tvorbě asociací, tedy i v možnosti plného rozvinutí kreativity a paměti. Klasické lineární zápisy mají několik nevýhod: To však neznamená, že lineární zápisy jsou vždy špatné (přece jen i Tony Buzan napsal své knihy z větší části lineárně). Je však důležité, abyste se naučili rozeznávat, kdy je potřebné zvolit lineární zápis (články, referáty, knihy, příběhy apod.) a kdy se hodí tvořit myšlenkovou mapu. 38
  39. 39. Aplikace a příklady K čemu můžete myšlenkové mapy využít? Podívejte se na nejčastější možnosti: • Získání celkového pohledu na věc • Učení se, zapamatovávání si • Zápis svých rychlých myšlenek • Koncentrace • Zápis brainstormingu • Příprava zprávy • Utřídění myšlenek, jejich organizace, • Plánování diplomové, seminární či jiné odstranění mentálního nepořádku oborové práce • Psaní poznámek • Plánování schůzek • Seznam úkolů, time management • Plánování osobních záležitostí (svatba, • Technika učení, příprava na státnice a jiné zkoušky dovolená, stěhování, stavba domu, zařizování bytu) • Prezentování • Příprava a vedení projektu • Obhajoba myšlenek • Řízení pracovního jednání • Příprava obchodního plánu • Přehled o domácím rozpočtu • Kontrola plnění cílů • Příprava na přijímací pohovor • Databáze nápadů a myšlenek • Řešení problémů • Vize a smysl Nejčastěji lidé mapy využívají pro plánování (času, projektů, úkolů apod.) a pro organizování. Vhodné jsou i jako pomůcka pro učení (učivo máte pohromadě, strukturované a přehledné). Pro lepší orientaci v možnosti využití myšlenkových map si nastudujte obrázky v Interaktivní osnově. Jak mapu vytvořit Při tvorbě myšlenkové mapy vycházíme z metody Tonyho Buzana, která obsahuje sedm kroků: 1. Mapu vždy začněte tvořit uprostřed na šířku položeného čistého papíru. Neomezujte své nápady předem tím, že ústřední myšlenku umístíte do rohu. Umístěním doprostřed umožníte volné pole pro myšlení. V případě online map za vás tento problém vyřeší daný nástroj. 2. Ústřední myšlenku vyjádřete obrázkem. Názorné zobrazení vám pomůže využít vaši představivost. Pokud si myslíte, že neumíte kreslit, vytvořte symbol nebo se vyjádřete písmem, ale dejte si na tom záležet. 39
  40. 40. 3. Používejte barvy, inspirujte tím svůj mozek. Bez barev je mapa nudná a mnohdy méně přehledná. Nejlépe se osvědčily barevné centropeny. 4. K centrálnímu obrázku připojte nejdříve hlavní větve, k nim připojte větve druhé úrovně atd. Podpoříte tím práci svého mozku s asociacemi. Kdybyste od začátku psali všechny informace nejprve do jedné větve a potom až do další, odříznete z proudu uvažování všechny ostatní větve a asociace nemohou probíhat volně. 5. Větve zakreslujte jako křivky, nenuďte svůj mozek! Rovné čáry působí stroze, nepřívětivě a mozek se nudí. I samotné pootočení papíru pro vepsání dalšího pojmu pomáhá zapamatování. (Při otáčení či manipulaci s objekty stimulujete jiné receptory a mozek tak vytváří další mentální reprezentace.) 6. Pro zvýšení účinnosti a flexibility svých myšlenkových map používejte pro každou linku jen jedno klíčové slovo nebo jednoduché slovní spojení. K jednomu slovu/pojmu se daleko snadněji přidávají další asociace nebo informace. Naopak dlouhý text ve větvích působí nepřehledně a brzdí myšlení. 7. Užívejte obrázky a symboly po celé ploše mapy, je to zábava. Bez obrázků mapa zůstává funkční, ale ztrácí část ze své inspirativnosti. Jak praví staré čínské přísloví, jeden obrázek vydá za tisíc slov. Tipy a triky »» V průběhu kreslení budete docházet ke zjištění, že je potřeba přesouvat různé větve a slova, zkrátka celkově měnit strukturu mapy. Je to jedině dobře, protože to znamená, že nad problémem uvažujete a myšlení se vyvíjí. Pokud kreslíte rukou (ne v programu) a nechce se vám mapu přepisovat, použijte nejdříve obyčejnou tužku a gumu. »» Pokud mapu používáte k utřídění myšlenek, slova si nekroužkujte, nedávejte do obláčků, . Obláčky způsobí, že se vám mohou uzavřít volné asociace. »» Mapy si archivujte. Budete na sebe pyšní, a navíc je budete mít v budoucnu kdykoliv k dispozici. »» Pokud jste v tvorbě uvízli a nevíte, jak dál, nezoufejte. Kreslení odložte na jiný čas nebo zkuste začít kreslit novou mapu, kterou pojměte jiným způsobem. Pokud si např. plánujete týden a rozkreslíte si do hlavních větví jednotlivé dny, můžete zjistit, že vám to tentokrát nevyhovuje. Zkuste mapu nakreslit třeba tak, že v hlavních větvích budou nejdůležitější činnosti (např. práce, škola, domácnost, zábava a lidé, koníčky atd.). »» Pokud se ukáže, že spolu nějaké pojmy souvisí, neváhejte si to vyznačit. Spojte je např. čarou, šipkou, barevně označte. Hledání souvislostí v mapě vám pomáhá hlouběji nad problémem přemýšlet. »» Může se vám stát, že se vám některý pojem vyskytne v mapě vícekrát (např. čtyřikrát). Všímejte si toho, mapa vám nejspíš říká, že je tento pojem důležitý. »» Přečtěte si alespoň jednu knihu od Tonyho Buzana a kreslete, kreslete a kreslete. Jedině tak své umění zdokonalíte. Zdroje a nástroje Literatura 1. BUZAN, Tony. Mentální mapování. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-3. 40
  41. 41. 2. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. Brno: Computer Press, 2011. 3. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy v byznysu: revoluce ve vaší práci a podnikání. Brno: Computer Press, 2011. 4. ČINKA, Libor. Ovládněte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2012. 5. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. Nástroje Myšlenkové mapy můžete tvořit ručně na papír nebo lze použít vybraný nástroj. Většina nástrojů je online, je jen na vás, zda zvolíte placenou či neplacenou verzi. Všechny možné nástroje pro myšlenkové mapy můžete najít jak jinak než v myšlenkové mapě: http://www.mindmeister.com/139214831/mind-mapping-programs. K zamyšlení Pro co byste ve škole použili lineární zápisky a pro co myšlenkovou mapu? diplomové práce, plánování dovolené, time managementu na týden, shrnutí učiva jednoho předmětu? Jak byste strukturovali svoji mapu na téma: »» »» »» »» 41
  42. 42. Infografiky Velké množství informací ve světě způsobuje, že nastupuje trend vizualizace informací. Právě infografiky jsou fenoménem, který se začíná prosazovat. Modul vám slouží k tomu, abyste pochopili, co je infografika, naučili se ji číst a tvořit. Jelikož si myslíme, že trend vizualizace bude pokračovat, pokládáme za důležité vás s infografikami blíže seznámit. Klíčové pojmy Infografika Graf forma publikování informací v přehledné grafické podobě za využití grafů, diagramů, obrázků atd. grafická reprezentace funkce ve formě křivky, lomené čáry nebo plochy spolu s osami v soustavě souřadnic. 42
  43. 43. Teorie Infografika je novou formou publikování informací v grafické podobě. Infografiku poznáte většinou tak, že obsahuje množství obrázků, symbolů, grafů, čísel a klíčová slova či věty. Forma infografiky dodává zpracovaným informacím přehlednost, jasnost a srozumitelnost. Infografika čtenáře nejen zaujme svoji podobou, ale poskytne mu i podstatné informace, aniž Obraz je více než tisíc slov. by musel číst dlouhé články. Množství informací, které infografika zpracovává, není stanoveno. Do infografiky můžete zachytit jen výsledek jednoho měření, ale shrnout i obsah celé knihy. S infografikou se můžete nejčastěji setkat na webu, také v televizi nebo offline v prezentacích. Rozšíření infografiky vede k tomu, že vznikají i infografiky o infografikách. Témata infografik Infografika může pojednávat o jakémkoliv tématu. Vždy pak záleží na tvůrci, jak dané téma umí zpracovat. Mnohdy lze nalézt infografiku, která není přehledná a čtenář se v ní ztrácí. Také se stává, že infografika neobsahuje téměř žádné informace, je jen vizuálně přitažlivá. I když neexistují přesná pravidla, jak má infografika vypadat, každá infografika by měla být informativní, tedy nést v sobě informaci, kterou chce čtenáři sdělit. Druhy infografik Nejčastěji se můžete setkat se třemi typy infografik: »» statická, »» animovaná, »» interaktivní. 43
  44. 44. Interaktivní infografika přináší další informace kliknutím na dílčí část infografiky. Umožňuje čtenáři objevovat data individuálně a podle jeho potřeb. Animovaná infografika znázorňuje příběh, vývoj (často se jedná např. o časové osy). Statická infografika nic takového neumožňuje. Příklady interaktivní a animované infografiky: »» http://www.lidovky.cz/ln-infografika.asp?grafika=wtc-2001&section=4 Když máte emoce, máte i příběh. »» http://evolutionofweb.appspot. com »» http://www.onlineschools.org/ state-of-the-internet/soti.html Aplikace a příklady Podíváme se na to, jak si můžete vytvořit vlastní infografiku. Potřebujete k tomu: »» vhodný nástroj, »» data, která chcete zpracovat, »» nápad. Při tvorbě infografiky začínáte prací s daty, ta jsou nejdůležitější. Celá infografika je založená na myšlence, kterou chcete ostatním sdělit. Jak s daty pracovat? »» Získejte data a odfiltrujte ta nezajímavá. »» Ověřte si správnost dat a zdroje, ze kterých data pochází. »» Ujasněte si, zda používáte aktuální data. »» Zamyslete se, jak je chcete zpracovat. »» Vymyslete příběh, který datům dáte. Hledání příběhů, námětů v datech se říká datová žurnalistika. Jakmile máte infografiku promyšlenou (věnujte tomu opravdu dost času), vyberte si nástroj, ve kterém ji chcete zpracovat. Můžete si vybrat různé grafické softwary a nástroje, ale pokud nejste profesionální grafik, nejspíš si s nimi nebudete vědět rady. Proto se nebojte využít různých online nástrojů, které vám práci ulehčí. Nástroje infografiky Podívejte se nyní na vybrané nástroje pro tvorbu infografiky. V základech fungují všechny následující nástroje podobně. Najdete zde různé šablony nebo předpřipravená pole, do kterých stačí kliknout a vepsat obsah. Mnohé nástroje nabízí vkládání připravených symbolů a obrázků, některé nástroje umožňují vložit vlastní obrázky. Můžete měnit barevná schémata, barvy a typy písma atd. Jedinou nevýhodou je, že většina nástrojů je v angličtině. Projděte si všechny a vyzkoušejte si, který vám bude vyhovovat nejlépe. Infogram Infogram (http://infogr.am) vám po registraci nabízí přednastavená pole, do kterých vložíte data. Ta můžete následně různě editovat. Vybrat si také můžete z  nabízených variant grafického zpracování, přidávat můžete různé obrázky, textová pole, videa, grafy atd. Práce je jednoduchá a zvládne ji i začátečník. 44
  45. 45. Pictochart Po přihlášení do aplikace (http://piktochart.com) si vyberete šablonu, tu poté editujete a přidáváte do ní data. Funguje intuitivně. Nevýhodou je, že bezplatná verze umisťuje do díla vodoznak a neposkytuje všechny funkce. Easelly Také tento nástroj (http://www.easel.ly) nabízí předdefinované šablony, které můžete upravovat. Výhodou je, že předdefinované grafiky lze smazat a nahradit jinými. Vybírat můžete z různých kategorií, např. lidé, zvířata, ikony apod. Dipity Pomocí tohoto nástroje (http://www. dipity.com) můžete tvořit časové osy. Nástroj umožňuje přepínat mezi časovou osou a seznamem událostí. Nevýhodou nástroje je, že ve verzi zdarma dovolí vytvořit jen tři osy s omezeným prostorem pro data. Visually Visually (http://visual.ly) je nástroj na sdílení a případnou jednoduchou editaci infografiky. Pro samotné prohlížení není třeba registrace, ale pokud chcete nahrávat díla vlastní nebo editovat ty stávající, tak již je nutné mít u služby zřízený účet. Řada infografik pracuje jen na principu porovnávání několika málo údajů (například hashtagů, pozice ve Vennových diagramech apod.), které lze snadno upravit a výsledek dále používat pro prezentování. 45
  46. 46. Tipy a triky Přečtěte si, co se nám osvědčilo. »» Nezapomínejte na kontext. »» Zamyslete se nad tím, jaký druh infografiky je pro vaše sdělení nejlepší. »» Dávejte dohromady jen informace, které spolu souvisí. »» Nepřehánějte to s délkou infografiky. Čtenář by se mohl začít nudit. »» Vybírejte si ke zpracování jen taková témata, kterým rozumíte. »» Naučte se nejdříve zacházet s nástrojem, ve kterém chcete infografiku vytvářet. »» Hledejte v datech příběhy, emoce. Tím posílíte fakt, že si lidé vaši infografiku rádi přečtou. Zdroje a nástroje Zdroje 1. PATÁKOVÁ, Andrea. Vizualizace dat jako výukový prostředek budoucnosti. Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2010 [cit. 201302-13]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10751/VIZUALIZACE-DATJAKO-VYUKOVY-PROSTREDEK-BUDOUCNOSTI.html. 2. RYLICH, Jan. Infografiky všude kolem nás. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 13 [cit. 201302-13]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/7794. 3. Infografiky – Všechny infografiky na jednom místě. [online]. [cit. 2013-02-20] Dostupné z: http://www.infografiky.cz/. 4. DOČEKAL, Daniel. Infografika. [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://pinterest. com/medvidekpu/infografika. 5. Welcome to the Visual.ly Learn Center. [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http:// visual.ly/learn. K zamyšlení »» Už jste někdy našli infografiku ke svému oboru? »» Vyznáte se dobře v infografikách? »» K čemu všemu mohou infografiky sloužit? 46
  47. 47. Vizuální myšlení V dnešním světě, kde informací neubývá, ale rychle přibývá, je možným východiskem ze zahlcení informace vizualizovat. Jsme součástí vizuální kultury, postavené na obrazech, obrázcích, fotografiích, grafech, schématech a infografikách. Je to z toho důvodu, že lidé nechtějí tolik číst, nemají na to čas ani chuť. Smyslem vizualizace je předat čtenáři podstatné informace názorně, jasně, přehledně a rychle. Klíčové pojmy Vizuální myšlení Vizualizace informací komunikace informací pomocí obrazné, grafické podoby. proces vizuální interpretace a ztvárnění informací do grafické podoby. 47
  48. 48. Teorie Za vizualizaci můžeme považovat proces převádění údajů a jejich vztahů do vizuálního zobrazení. Nejčastějšími prostředky vizualizace jsou např. grafy, diagramy, schémata, mapy, symboly, animace, trojrozměrné objekty atd. V tomto modulu se zaměříme na vizuální myšlení. Budeme vycházet zejména z  knihy Nápady na ubrousku od Dana Roama. Řešení problémů či prezentace informací pomocí obrázků nemá nic společného s uměleckým cítěním. Proto nemá smysl říkat: „Nejsem vizuální typ“ nebo „Já neumím malovat“. Vizuální typ jsme všichni. Pokud umíte nakreslit čtvereček, kolečko či šipku, můžete bez obav používat vizualizace k řešení problémů nebo k prezentaci informací. Lidé vyžadují informace, ale nechtějí být informacemi přehlceni. Preferují názorné obrazy před dlouhým textem. Pro rozvinutí vizuálního myšlení je třeba věnovat se rozvoji několika dílčích schopností pomocí očí, vnitřního zraku, rukou, pera, papíru či tabule. Jedná se o tyto schopnosti: »» hledání nápadů, »» rozvíjení nápadů, »» předávání nápadů. V tomto modulu se nebudeme zabývat složitými obrázky, nebudete tvořit komplikované grafické prezentace. Ukážeme si, jak můžeme informace jednoduše vizualizovat, jak lze řešit problémy s využitím obrázků. Pomocí obrázků můžete řešit téměř všechny situace, jednoduché i složité myšlenky. Jsou použitelné ve všech oborech. Problémy můžeme rozdělit do šesti skupin: Mám dobrých sluhů šestero, díky nim já hodně znám. Jmenují se Co, Proč, Kdo a Jak a Kdy a Kam. Rudyard Kipling »» kdo/co – problémy s věcmi, lidmi, rolemi, »» kolik – problémy spojené s měřením a počítáním, »» kdy – souvislosti s plánováním a časováním, »» kde – otázky směřování a hledání, co kam zapadá, »» jak – vyjadřování vzájemných vlivů, »» proč – problémy související s pohledem na celek věci. Vyřešit problémy vám může pomoci vyřešit technika 6 otázek. Podívejte se nyní na příklad z praxe. Dáma jedné nejmenované firmy řešila, jak této firmě zajistit lepší publicitu. Najala si konzultační agenturu, která vypracovala podrobný průzkum a zpracovala jej na asi sto stranách. Výzkum byl opravdu kvalitní, bohužel dámě nepřinášel žádnou pomoc. Sama se v množství informací ztrácela a nevěděla, jak problém vyřešit. 48
  49. 49. Pomohly až otázky (6O) a vizualizace, díky čemuž vznikl jeden papír, který shrnoval vše, co bylo potřeba. Po prezentaci byl graf odborníkům firmy srozumitelný a usnadnil další práci. Vlevo tedy můžete vidět ukázku stohu papírů, vpravo výsledný produkt na jednom papíru. Věřte, že: »» lidé se rádi dívají na obrázky (např. v prezentacích jsou spontánní obrázky poutavější, více zaujmou; zároveň je lepší, pokud jsou přímo kresleny krok za krokem), »» ručně kreslené obrázky se rychle načrtnou a snadno se mění (kreslení je proces pokus-omyl, málokdy je konečný výsledek shodný s prvním nápadem, což je důkaz tvůrčí práce s vašimi myšlenkami), »» s počítačem můžete snadno nakreslit nesprávné obrázky (existují nástroje, které vám umožní udělat např. výtečné grafy, ale při procesu řešení problému málokdy víte, který graf je ten pravý). Z pohledu vizuálního myšlení existují tři typy lidí: první se nemohou dočkat, až začnou kreslit, druzí raději dokreslují k tomu, co nakreslili jiní, a třetí nad tím přemýšlejí a případně pak všechno překreslí. První skupina (černá fixa) jsou lidé, kteří vezmou fixu a začnou na prázdný papír hned kreslit své nápady. Do nápadu se nadchnou a věří mu. Druhá skupina (žlutá fixa) jsou zvýrazňovači, jsou to ti, kteří dokáží dobře najít to nejzajímavější v již nakresleném. Sledují jiné lidi u tabule a po chvíli přináší své nápady (většinou více pomocí slov, ale obrazy kreslit Bez ohledu na to, jak si kdo ve vizuálním umí, i když si to sami nemyslí). myšlení věří a jakou barvu tužky preferuje, Třetí skupina (červená fixa) má dobré schopnosti vizuálního myšlení má ke kreslení ze začátku nejmenší každý a každý je může snadno zdokonalovat. důvěru. Pokud je někdo přiměje Dan Roam k vyjádření, dokáží se o své nápady výborně podělit. Jdou do hloubky a umí udělat jasno v tom, co nakreslila černá a žlutá fixa. 49
  50. 50. Aplikace a příklady Vyzkoušejte si, zda dokážete nakreslit základní obrázky – čáru, šipku, čtvereček, trojúhelník, smajlík atd. Zkuste si tyto tvary nakreslit: Pokud základní tvary zvládnete, dokážete nakreslit i složitější obrázky. Vizuální myšlení můžeme vnímat i v jeho procesu. Jedná se o čtyři fáze: dívám se, vidím, představím si a ukazuji. Názorně to můžete vidět na obrázcích. »» Dívám se – sběr informací z okolí, vytváření prvotního obrazu. Můžete si klást otázky jako „Co je tam? Kolik tam toho je? Co tam není? Jaké limity má moje zorné pole?“. »» Vidím <6><6> – vizuální vstupy, kde se oči dostanou vědomě do aktivnější role, sbírají se ty podněty, které stojí za podrobnější prohlídku. „Vidět“ můžeme chápat jako „vybírat a třídit“. Můžete si klást otázky jako „Vím, co vidím? Viděl jsem to už někdy? Je mezi tím něco výraznějšího?“. »» Představím si – vidění něčeho, co ve skutečnosti (ještě) není. Můžete si klást otázky jako „Kde jsem to už viděl? Mohu si vytvořit nějaké analogie s dřívějším viděním? Mohu to uspořádat tak, aby to dávalo smysl?“. 50
  51. 51. »» Ukazuji – předvádění ostatním, shrnutí toho, co jste viděli. „Ukázat“ můžeme chápat jako „všechno objasnit“. Klademe si otázky jako „Které představené či vzniklé obrazy jsou nejdůležitější? Jak nejlépe zachytím své myšlenky?“. Model SQVID Model SQVID pomáhá rozvíjet vizuální myšlení. Jedná se o zkratku pěti slov symbolizujících pět otázek, kterými se ptáme a již nám pomáhají dívat se na problém různými pohledy. Zkratka SQVID skrývá cizojazyčné termíny (simple quality, vision, individual, delta), ke kterým jsou přiřazeny jejich protilehlé významy: »» jednoduchý x rozpracovaný, »» kvalita x kvantita, »» vize x provedení, »» jednotlivost x srovnání s více, »» změna x status quo. Více se k modelu dozvíte v doplňujícím materiálu. S tímto modelem můžete vytvořit celkem deset možných vizualizací na pěti pólech. Na příkladu vidíte, jak lze někomu vysvětlit, co je to jablko, jak vzniká, k čemu slouží atd. Pokud tápete v tom, jaký obrázek použít, můžete se inspirovat přehledem na obrázku Vidíme/ Ukazujeme. Vyzkoušejte si to na příkladu. Vezměte si jakýkoliv beletristický text a zkuste jej vizualizovat. Udělejte to právě teď a dívejte se na příklady v tomto materiálu. Následně můžete vizualizovat část odborné knihy (např. kapitoly), které rozumíte. 51
  52. 52. Vizualizace beletristického textu Vizualizace odborného textu Pokud stále tápete, podívejte se, jak lze jednoduše vytvořit graf kreslený rukou. Takový graf je ihned poutavější a zaujme. Nebo se podívejte na příklad toho, jak pedagog Lukáš Bajer vyučuje téma David a Goliáš. Tipy a triky Vizuální myšlení si můžete procvičovat každý den. Můžete začít od jednoduchých forem: představovat si svůj pokoj či cestu do školy/do práce se zavřenýma očima. Postupovat můžete ke složitějším cvičením, např. představovat si svůj vysněný pokoj, vysněný projekt, výsledné řešení aktuálního problému atd. Určitě můžeme doporučit knihu Charlese Phillipse Vizuální myšlení (Grada, 2012). Najdete zde mnoho různých cvičení na podporu vizuálního myšlení. K procvičení velmi dobře slouží skládání tangramů. Tangram je hra, ve které dostanete několik dílů, které k sobě musíte složit tak, aby vytvořily předepsaný obrazec. Tangram si můžete koupit, případně vyrobit z papíru či zahrát online. 52
  53. 53. Pokud k modelu SQVID zahrnete i 6O (6 otázek), dostanete nepřeberný počet možností. Opět se můžete podívat na příklad v tabulce. 53
  54. 54. Zdroje Literatura 1. BAJER, Lukáš. Jak jsem učil pověsti aneb kreslení jednoduchých obrázků v praxi. Metodický portál RVP [online]. 26. 11. 2010 [cit. 2013-28-02]. Dostupné z: http://lukasbajer.blogy.rvp.cz/2010/11/26/jak-jsem-ucil-povesti-aneb-kresleni-jednoduchych-obrazku-v-praxi/ 2. PATÁKOVÁ, Andrea. Vizualizace dat jako výukový prostředek budoucnosti. Metodický portál RVP [online] 08. 02. 2010 [cit. 2013-28-02]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10751/VIZUALIZACE-DAT-JAKO-VYUKOVY-PROSTREDEK-BUDOUCNOSTI.html 3. ROAM, Dan. Bla bla bla. Co dělat, když slova nestačí. Brno: BizBooks, 2012. 4. ROAM, Dan. Nápady na ubrousku. Řešte problémy a prezentujte myšlenky pomocí obrázků. Brno: Jan Melvil Publishing, 2008. Nástroje Creately - http://creately.com – umožňuje vytvářet různé grafy, diagramy atd. Seznam dalších nástrojů pro vizualizaci najdete na adrese http://www.visualcomplexity.com. K zamyšlení »» Jak byste vizualizovali látku jednoho předmětu/obsah jedné knihy/prožitek svého dne? »» Už jste se někdy setkali s prezentací složenou výhradně z obrázků? »» Jak byste využili modely z knihy Nápady na ubrousku?
  55. 55. Aktivní čtení Denně přečteme velké množství textu: noviny či online zpravodajství, časopisy, e-maily, pracovní či školní dokumenty, knihy, cedule, reklamy atd. Čtení je tedy velmi důležitou kompetencí v našem životě. Pokud tento proces vylepšíme, tedy naučíme se číst efektivně, budeme umět s textem pracovat aktivněji a získáme pro svůj život důležité informace. Klíčové pojmy Čtení Aktivní čtení Efektivní čtení proces získávání informací z textu. Podmínkou je umění rozpoznat znaky a jazyk textu. proces, při kterém čtenář s textem pracuje, pokládá otázky, zapisuje si poznámky, využívá různé techniky kritického myšlení apod. nadřazený pojem zahrnující další typy čtení. 55
  56. 56. Teorie Čtení má dlouhou historii. V nejstarších dobách se texty předčítaly, často jako součást různých rituálů, např. pohřebních. Se vznikem posvátných textů se ke čtení připojily i pohyby těla. Postupně však začalo převažovat „tiché“ čtení, vznikaly např. návody, které určovaly, kdy se má číst nahlas a kdy potichu. Tiché čtení bylo považováno za „rozhovor beze svědků“ či za „snění s otevřenýma očima“. Také se začal prosazovat i estetický význam čtení. Dnešní doba nám dává zcela jiné možnosti. Textů ke čtení máme mnoho a jsou všude (knihy, internet, plakáty, pracovní texty atd.). Je potřeba umět si s množstvím textů poradit a naučit se číst aktivně, ke čtení přistupovat kriticky a znát různé metody čtení. Proč čtení? »» Čtení je základním prostředkem k získávání informací. »» Čtení je nástrojem přemýšlení a učení. »» Proces čtení a odezva na čtení jsou cestou ke kritické analýze textu. »» Existuje přímé spojení mezi čtením a psaním, jejich propojením se zlepšuje naše učení. Objasněme si několik pojmů týkajících se čtení, s nimiž se setkáme, pokud se budete zajímat o různé metody efektivního čtení. Efektivní čtení – tento pojem nelze jednoduše definovat, různí autoři používají různé definice. Někteří autoři tento pojem používají jako synonymum pro rychlé čtení. Většina autorů se však shodne na tom, že efektivní čtení je proces, při kterém čtenář využívá efektivní, tedy správný čtecí postup. My pojem považujeme za nadřazený termín, zahrnující všechny další typy čtení. Aktivní čtení - dobrý čtenář je aktivní u jakéhokoli textu. I u toho, jehož obsah ho příliš nezajímá. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které v textu rychle nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí, nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Když odpověď nedostanou, rychle zjistí, že se mají podívat po jiné knize. Špatný čtenář (aplikující pasivní čtení) se příliš nesoustředí. Čeká, že text se stane zajímavějším a že v něm časem objeví něco důležitého. Duševní síly takového čtenáře nejsou naplno využity, míra motivace je nízká a užitek z celé práce je menší než vynaložené úsilí. Vyvarujte se tohoto způsobu čtení, je velmi náročný na čas, navíc demotivující. Rychlé čtení – technika, při které čtenář čte vyšší rychlostí, než je průměr, aniž by došlo ke snížení porozumění. Kritické čtení – čtení, při kterém dochází k aplikování metod kritického myšlení (např. I.N.S.E.R.T., Čtení s předvídáním apod.). Špatné čtení je způsobeno několika faktory, především jsou to zlozvyky, které u nás přetrvávají z dob, kdy jsme se učili číst v raném dětství. 56

×