Jak napsat dobrý odborný
článek
M G R . PAV L Í N A M A Z Á Č O V Á , P H . D .
CEINVE, FF MU BRNO
Co bude obsahem

 Fáze vzniku vědeckého odborného článku
 Okolnosti dotvářející vědeckou práci
 Tipy a triky pro psaní ...
ÚVOD

 Vědecké publikace = stěţejní prvek výzkumu
 Vědecká práce bez publikování je „zbytečná“
 Cíle vědecké práce:
1) ...
Úvod – pokračování
 Publikovat výsledky vědeckého výzkumu není „jen

tak“
 ➔ např. šance na přijetí konferenčního příspě...
Proč autoři publikují?
1) zpřístupnění výsledků práce (54 %)
2) kariérní vyhlídky (20 %)
3) financování výzkumu (13 %)
4) ...
Priority autorů vs. priority čtenářů
 Dostatečná reputace

 Kvalitní a aktuální

časopisu/konference
 Rychlé recenzní ř...
Základní aspekty publikování

1) O čem psát
2) Etické záleţitosti
3) Jazyk a styl
4) Struktura článku
5) Výběr časopisu/ko...
O čem psát?
1) Slibné téma



Nevyřešená úloha na aktuální téma (dostatečná motivace)
Nepracuje na něm mnoho lidí (malá ...
„Povinná“ struktura článku
1) Název
2) Autoři a jejich afiliace
3) Abstrakt
4) Klíčová slova*
5) Úvod
6) Metody a data

7)...
Název článku
 Jasně a přesně vystihuje obsah článku
 Délka max. 1-2 řádky
 Důleţitý pro indexovací systémy
 NE zkratky...
Seznam autorů a jejich afiliace
 Obsahuje
 buď ty, kteří intelektuálně přispěli k výzkumu
 nebo ty, kteří budou veřejně...
Abstrakt
 Stručné (150-300 slov) shrnutí celého článku:






(problém, metody, výsledky, závěr)
Slouţí čtenáři k ro...
Klíčová slova

 2-4 hesla z tezauru, případně volně vytvořená
 Specifikují předmět výzkumu a hlavní téma článku
 Důleţi...
Úvod
 Jasně specifikujte cíle práce:
 1) řešenou úlohu (problém)
 2) její kontext, vyuţití, důleţitost
 3) motivaci pr...
Metody
 Popis metod natolik detailní, aby čtenáři






umoţňoval replikovat všechny experimenty
Předpokládejte úrove...
Data
a) Standardní datové sady
 Odkaz na publikaci/organizaci/akci, při které data vznikla
b) Vlastní data
 Motivace pro...
Výsledky

 Objektivně prezentované výsledky experimentů
 Zatím bez jejich interpretace
 Vhodné pouţít přehledné tabulky...
Tabulky

Obrázky (grafy)

 Prezentují čísla

 Prezentují vztahy a

 Přesnější ilustrační

tendence
 Grafy, schémata,
f...
Kdy a kde použít jaký typ grafu?
 Výsečový (koláčový)
 Přednáška nevyţadující přílišné detaily, novinový článek,
popular...
Schémata
 Umoţňují čtenáři lépe pochopit
 základní strukturu pojmu
 návaznost struktury vysvětlované věci, události
 k...
Na co dbát při používaní grafických prvků
 Důleţité vypovídací prostředky
 Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkem...
Diskuse
 Interpretace získaných výsledků
 Vţdy v kontextu ostatních publikovaných prací
 Odpovězte na otázky poloţené v...
Závěr
 Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé

problematiky (oblasti) a dříve dosaţených výsledků:
Splnily výsle...
Oznámení
 Uvedení zdroje financování výzkumu

(instituce, číslo projektu/grantu)
 Poděkování ostatním, kteří přispěli k ...
Přílohy
 Místo pro uvedení dodatečných informací
 rozsáhlejší tabulky
 detailnější/kompletnější výsledky
 ukázky dat a...
Poznámky k procesu tvorby
vědeckého článku
 Některé fáze „mít více pod dohledem“
Prerekvizita (fáze 0) – sběr materiálu
 Shromaţďování teoretických prací a pramenů k nim

(bibliografické odkazy, kartoté...
Fáze 1 – cílený sběr materiálu, jeho
kritické zhodnocení
 Téma je dané (autor členem grantového týmu, téma je






a...
Fáze 2 - kompozice






Hluboký vhled do problematiky
ALE
Suma vědomostí a znalostí nemusí být zcela utříděna,
Všech...
Umění odstavce
 = Jeden z nejsloţitějších autorských úkolů
 Grafické členění textu podřídit obsahu
 Grafická segmentace...
Umění odstavce (struktura)
 Obsahově - odstavec vyznačuje myšlenkový posun

v tématu
 Anglofonní pravidla pro psaní odst...
Téma a aspekt (struktura)

Základní pojmy anglofonní teorie strukturování textu
Téma = obecně základní myšlenka, námět
Asp...
Odstavec (struktura)
Námětová nebo téţ tematická věta – slouţí k vytyčení tématu
odstavce a jeho aspektu (v anglofonní ter...
Téma a aspekt
 Aspekt předchozího většího celku se stává tématem
 Detaily a důkazy, kterými autor rozvádí tvrzení, vytyč...
Jednota a soudržnost (struktura)
 Dle anglofonních pravidel kaţdý odstavec vědeckého

odborného textu splňuje dva poţadav...
Příklad nejednotného odstavce
 Tóny podobné povahy vznikají, když proud vzduchu

narazí na ostrý okraj klínu z kovu nebo ...
Soudržnost (struktura)

 Věta, která do odstavce nepatří, vytváří tzv.

nezapojenou odbočku.
 Soudržný odstavec obsahuje...
Příklad nesoudržného odstavce
Pravlastí vinné révy, která se od nepaměti pěstuje v Asii a od
římských dob také v Evropě, j...
Průchod odstavcem (struktura)
 Určuje ho autor
 Můţe existovat několik moţností uspořádání odstavců
 V uvedeném případe...
Formální stránka vědeckého textu
 Důleţitá součást badatelské činnosti
 Podmínky

Vysoká úroveň srozumitelnosti
 Čtivos...
Jazyk
 angličtina :=)
 Osoba: první, plurál (i singulár, jen pokud je jeden autor)
 Čas: minulý nebo přítomný





V...
Styl
 Cílem je stručné, jasné a výstiţné sdělení
 Poţadovaný formát se liší dle časopisu/konference
 Text lze psát:
 a...
Požadavky na vědecký článek
 Podle U. Eca:
 Předmět výzkumu
 Výsledek výzkumu
 Uţitečnost výzkumu
 Potvrzení či vyvrá...
Kompoziční funkce využité autorem
 Podání informací
 Uvození tématu
 Vysvětlování definic

 Vlastní tvrzení
 Kritický...
Pohled čtenáře: tři/čtyři úrovně čtení
1) Název článku
• v obsahu sborníku, časopisu
2) Název + abstrakt
• rozhoduje o tom...
Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
1. POTŘEBNOST


Komu je článek určen (komu bude nabídnut k
publikov...
Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
2. KONCEPT


vytvořit si plán postupu prací
 Co

chci napsat?
 Ja...
Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
3. REALIZACE


Zpracování první verze textu
 Formulace

faktického...
Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
4. JEDNOTLIVOSTI


„Vychytat“ jasnost, čtivost, styl
 Precizování
...
Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
5. VÝSLEDEK


konečná verze, vnější podoba
 Kontrola

pravidel čes...
Etika
 publikované výsledky musí být původní
 dostatečné citování pouţité literatury (převzatých








výsledků)...
Publikační etika
Je třeba uvádět:
 všechna díla, která autor citoval nebo se na ně ve své
práci odkazuje
 díla, ze který...
Citovaná literatura
● Citujte příslušný zdroj, vţdy kdyţ:



se zmíníte o jiţ publikované skutečnosti
uvedete nějakou in...
Jak správně citovat
a) Harvardský styl
 V textu autor a rok publikace: (Pecina,2008), Pecina(2008)
 Bibliografie setřídě...
Výběr časopisu / konference
 Zaměření
 Cílové publikum
 Způsob přístupu k článkům (on-line, zdrarma)
 Reputace/impact ...
Odeslání článku
 Pečlivě vyberte časopis/konferenci
 Ujistěte se, ţe článek splňuje poţadavky na styl
 Zkontrolujte spr...
Triky
 Málo místa?
 Neměňte font hlavního textu článku
 Odstraňte zbytečné tabulky a grafy (případně je spojte)
 Zmenš...
Tipy

 Učte se, jak psát, při čtení cizích prací!
Open Access

 Tzv. otevřený přístup k publikování
 Autorům i uţivatelům neomezený přístup k

vědeckým informacím
 Alter...
Otázky před odborným publikováním
 Jakou formou?
 U jakého vydavatele?
 K odpovědím vedou otázky:

Co jako badatel nabí...
Klasifikace výběru nakladatele

 Na výběr má vliv:

Prestiţ nakladatele
 Konkurence jiných jeho titulů v oborové oblasti...
Podmínky vydání odborné práce (knihy)
 Smlouva o vytvoření díla
 Licenční smlouva nakladatele
Pravidla pro dodání rukopisu
 Většinou uvedena ve vydavatelových „pokynech pro








autory“
Psaní stati jen na j...
Recenzní řízení
 Základní podmínka pro udrţení kvality vydávaných

publikací
 Časopisecké články - většinou dva nebo tři...
Výsledky recenzního řízení
Trojího druhu:
1. Článek přijat bez zásadních výhrad (nutno provést
autorskou korekturu)
2. Člá...
Publikační etika
 Co je NEETICKÉ?

Současně nabídnout stejný článek dvěma (více)
časopisům





Co je SERIÓZNÍ?


Vyčk...
Scientometrie
 Zabývá se způsoby hodnocení vědy
 Postavena na
 počtu publikací,
 kvalitě publikací,
 ohlasech (citova...
Scientometrické ukazatele
 Ukazatele hodnotící kvalitu výstupů vědecké činnosti

(+ mezinárodní srovnání)
Hodnocení badat...
Zdroje
 Jak efektivně číst odborné texty a správně psát vysokoškolské odborné

práce? 1. část Jak efektivně číst odborné ...
 PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti:

odemkněte svůj potenciál. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 361 ...
Děkuji vám za pozornost 
Dotazy a připomínky prosím posílejte
na pmazacova@gmail.com
nebo na pmazacov@phil.muni.cz.
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Jak napsat dobry odborny clanek

1,527

Published on

1 Comment
0 Likes
Statistics
Notes
  • Zajímavé, první polovina prezentace je zřejmě plagiátem této prezentace: https://cw.felk.cvut.cz/wiki/_media/courses/a6m33ozl/jak_psat_clanek.pdf
       Reply 
    Are you sure you want to  Yes  No
    Your message goes here
  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
1,527
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
19
Comments
1
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Jak napsat dobry odborny clanek

  1. 1. Jak napsat dobrý odborný článek M G R . PAV L Í N A M A Z Á Č O V Á , P H . D . CEINVE, FF MU BRNO
  2. 2. Co bude obsahem  Fáze vzniku vědeckého odborného článku  Okolnosti dotvářející vědeckou práci  Tipy a triky pro psaní vědeckého odborného článku  Stručné poznámky k publikování odborného textu
  3. 3. ÚVOD  Vědecké publikace = stěţejní prvek výzkumu  Vědecká práce bez publikování je „zbytečná“  Cíle vědecké práce: 1) Formulovat a ověřovat (testovat) hypotézy 2) Vyvozovat závěry 3) Seznámit s těmito závěry ostatní
  4. 4. Úvod – pokračování  Publikovat výsledky vědeckého výzkumu není „jen tak“  ➔ např. šance na přijetí konferenčního příspěvku: 15-35 %!
  5. 5. Proč autoři publikují? 1) zpřístupnění výsledků práce (54 %) 2) kariérní vyhlídky (20 %) 3) financování výzkumu (13 %) 4) vlastní ego (9 %) 5) patentová ochrana (4 %) 6) jiné důvody (5 %) Zdroj: Bryan Coles (ed.) The STM Information System in the UK, BL Report 6123, Royal Society, BL, ALPSP, 1993.
  6. 6. Priority autorů vs. priority čtenářů  Dostatečná reputace  Kvalitní a aktuální časopisu/konference  Rychlé recenzní řízení  Kvalitní recenze  Další publikační sluţby informace  Pohodlný přístup (snadný, rychlý, levný) Autoři:  chtějí publikovat více Čtenáři:  chtějí číst méně
  7. 7. Základní aspekty publikování 1) O čem psát 2) Etické záleţitosti 3) Jazyk a styl 4) Struktura článku 5) Výběr časopisu/konference 6) Odeslání článku, recenzní řízení a publikační proces
  8. 8. O čem psát? 1) Slibné téma   Nevyřešená úloha na aktuální téma (dostatečná motivace) Nepracuje na něm mnoho lidí (malá konkurence) 2) Nápad, jak „problém” / úkol řešit  Realizovatelný (lidské, datové a výpočetní zdroje) 3) Příprava experimentů  Implementace metod, dostupnost dat, výpočetní kapacita 4) Provedení experimentů a ověření hypotézy 5) Příprava rukopisu  Pro konkrétní časopis/konferenci (k danému termínu)
  9. 9. „Povinná“ struktura článku 1) Název 2) Autoři a jejich afiliace 3) Abstrakt 4) Klíčová slova* 5) Úvod 6) Metody a data 7) Experimenty a výsledky 8) Diskuse 9) Závěr 10) Reference 11) Přílohy* * Nepovinné
  10. 10. Název článku  Jasně a přesně vystihuje obsah článku  Délka max. 1-2 řádky  Důleţitý pro indexovací systémy  NE zkratky, akronymy, ţargon  Je „reklamou“ na celý článek  Měl by upoutat (přilákat čtenáře časopisu k přečtení článku, účastníky konference na prezentaci)  Můţe být gramaticky pestřejší (např. otázka)
  11. 11. Seznam autorů a jejich afiliace  Obsahuje  buď ty, kteří intelektuálně přispěli k výzkumu  nebo ty, kteří budou veřejně obhajovat jeho výsledky  Pořadí autorů  buď dle zásluh (často se rozlišuje jen první autor)  nebo dle abecedy (ev. označen korespondenční autor)  Jména autorů by měla být konzistentní (tvary jmen, uvedení druhého jména apod.)  Afiliace dle poţadavků (včetně kompletní adresy)  Uvedení emailových adres jiţ standardem
  12. 12. Abstrakt  Stručné (150-300 slov) shrnutí celého článku:      (problém, metody, výsledky, závěr) Slouţí čtenáři k rozhodnutí, zda číst celý článek Na jeho základě se recenzenti rozhodují, zda přijmou článek k recenzi Většinou se tvoří aţ po dokončení hlavního textu (lépe potom reflektuje obsah článku) Bez zkratek, akronymů, citací, tabulek, obrázků, odráţek Na konferencích v tištěné podobě často pouze abstrakt (celý text příspěvku jen elektronicky na CD)
  13. 13. Klíčová slova  2-4 hesla z tezauru, případně volně vytvořená  Specifikují předmět výzkumu a hlavní téma článku  Důleţité pro indexaci a vyhledávání  V některých časopisech/sbornících nevyţadována
  14. 14. Úvod  Jasně specifikujte cíle práce:  1) řešenou úlohu (problém)  2) její kontext, vyuţití, důleţitost  3) motivaci pro celou práci  Uveďte odkazy na ostatní relevantní práce  Srovnejte metody s jiţ publikovanými přístupy  Jaké jsou otázky, na které hledáme odpověď, a hypotézy, které se snaţíme ověřit?  Závěrem stručný popis navrhovaného přístupu a provedených experimentů
  15. 15. Metody  Popis metod natolik detailní, aby čtenáři     umoţňoval replikovat všechny experimenty Předpokládejte úroveň čtenářových základních znalostí stejnou, jako je vaše Dílčí kroky a procedury nejlépe v chronologickém pořadí Detailní popis metodologie a způsob evaluace, nebo odkaz na jiţ publikovanou práci Všechna rozhodnutí nutno zdůvodnit
  16. 16. Data a) Standardní datové sady  Odkaz na publikaci/organizaci/akci, při které data vznikla b) Vlastní data  Motivace pro jejich vytvoření/pouţití  Přesný popis, jak data vznikla, jejich statistiky (velikost)  Zdroj dat, předzpracování, detaily anotace, zdůvodnění  Vyjádření ke kvalitě dat (např. chyby zpracování)  Dostupnost dat pro ostatní (licence, kde získat)
  17. 17. Výsledky  Objektivně prezentované výsledky experimentů  Zatím bez jejich interpretace  Vhodné pouţít přehledné tabulky a obrázky  Uveďte také horní hranici výsledku  (kam aţ to lze dotáhnout)
  18. 18. Tabulky Obrázky (grafy)  Prezentují čísla  Prezentují vztahy a  Přesnější ilustrační tendence  Grafy, schémata, fotografie, obrázky, náčrty  Grafy dvojrozměrné: - sloupcové - bodové - spojnicové - výsečové.  Šetřit barvami prostředek  Vhodné více řádků neţ sloupců  V číselné tabulce se vyvarujte příliš velkých hodnot  Číselné hodnoty stejného řádu pod sebou, NEzarovnávat na střed
  19. 19. Kdy a kde použít jaký typ grafu?  Výsečový (koláčový)  Přednáška nevyţadující přílišné detaily, novinový článek, popularizační sdělení  Rychle upoutají pozornost  Sloupcový  Prezentace s detaily  Pro ilustraci komparace stavových veličin  Spojnicový  Lépe vyjadřují průběh změn hodnot, většinou v čase
  20. 20. Schémata  Umoţňují čtenáři lépe pochopit  základní strukturu pojmu  návaznost struktury vysvětlované věci, události  klasifikaci (třídění) pojmu.  Pouţití ve společenských vědách  k „dovysvětlení“  jako ilustrační pomůcka = zjednodušení  (V technických a přírodních vědách naopak schémata velmi přesná – např. schéma přístroje)
  21. 21. Na co dbát při používaní grafických prvků  Důleţité vypovídací prostředky  Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkem  Nezapomínejte na jednotky, stupnice, měřítka  Neopakujte informace z popisků v textu článku  Na kaţdou tabulku/obrázek nutno v textu odkázat  Číslujte všechny grafické prvky dohromady  U vlastních grafických prvků jako zdroj uveďte „vlastní zpracování“
  22. 22. Diskuse  Interpretace získaných výsledků  Vţdy v kontextu ostatních publikovaných prací  Odpovězte na otázky poloţené v úvodu článku  Vyjádřete se k hypotézám (potvrzení, zamítnutí)  Veškeré závěry musí přímo plynout z dosaţených výsledků  Nedějte příliš odváţné ani příliš obecné závěry  Diskutujte případná omezení svých experimentů  Můţete spekulovat o překvapivých výsledcích, obzvlášť pokud se liší od jiţ publikovaných zjištění
  23. 23. Závěr  Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé problematiky (oblasti) a dříve dosaţených výsledků: Splnily výsledky vaše očekávání, potvrdily se hypotézy, odpověděli jste na poloţené otázky?  V jakém vztahu jsou výsledky k jiţ publikovaným zjištěním?  Jak přispěla práce ke zkoumání problematiky a poznání v dané oblasti?  Jaké budou/by měly být další kroky výzkumu? 
  24. 24. Oznámení  Uvedení zdroje financování výzkumu (instituce, číslo projektu/grantu)  Poděkování ostatním, kteří přispěli k práci/článku apod. (programátoři, recenzenti, manţelky, rodiče :=)  Dostupnost dat, kódu (pod jakou licencí?)
  25. 25. Přílohy  Místo pro uvedení dodatečných informací  rozsáhlejší tabulky  detailnější/kompletnější výsledky  ukázky dat a výstupů apod.  Do příloh přesuňte vše, co by jinak narušovalo strukturu článku a zhoršovalo tak jeho přehlednost
  26. 26. Poznámky k procesu tvorby vědeckého článku  Některé fáze „mít více pod dohledem“
  27. 27. Prerekvizita (fáze 0) – sběr materiálu  Shromaţďování teoretických prací a pramenů k nim (bibliografické odkazy, kartotéky abstraktu, výpisky, recenze) + VLASTNÍ POZNÁMKY k nim  Vědomosti nabyté studiem těchto prací  Znalosti a zkušenosti získané praxí + VLASTNÍ POZNÁMKY k činnosti  (akademik – tato fáze je nepřetrţitá).
  28. 28. Fáze 1 – cílený sběr materiálu, jeho kritické zhodnocení  Téma je dané (autor členem grantového týmu, téma je     autorovým vlastním) Ţánr je daný Cílová skupina je zřejmá Dohledání doplňujících zdrojů k existujícímu materiálu POZOR na kritické zhodnocení důvěryhodnosti zdrojů a informací z nich   kritické vyloučení údajů z nedůvěryhodných pramenů , neověřených dat ze zprostředkovaných zdrojů, informací irelevantních pro daný autorský cíl POZOR na zařazení informací do souvislostí
  29. 29. Fáze 2 - kompozice      Hluboký vhled do problematiky ALE Suma vědomostí a znalostí nemusí být zcela utříděna, Všechny detaily autorovi připadají stejně důleţité Autor není schopen posoudit úroveň jejich vztahu k ústřednímu tématu.      Je třeba znovu vyřazovat nepodstatné Konkrétní úkoly: vyloučit přebytecný materiál nalézt startovací bod nalézt optimální postup výkladu
  30. 30. Umění odstavce  = Jeden z nejsloţitějších autorských úkolů  Grafické členění textu podřídit obsahu  Grafická segmentace textu do odstavců Umoţnuje čtenáři, aby se v textu rychleji orientoval očima  Na grafickém členění textu závisí, jak rychle a dobře ho čtenář bude interpretovat.  Pojem „čtivost dokumentu“ = nejenom to, ţe čtenář text snadno a rychle přehlédne, ale i to, ţe si ho v nejkratší moţné době vyloţí tak, jak autor zamýšlel (efektivní vědecká komunikace). 
  31. 31. Umění odstavce (struktura)  Obsahově - odstavec vyznačuje myšlenkový posun v tématu  Anglofonní pravidla pro psaní odstavců v odborných textech = po obsahové stránce je odstavec „skupina vět, která rozvíjí jednu hlavní myšlenku“.  Pravidla orientována na čtenáře - čte výběrovým způsobem: v první fázi celý text zběţně přelétne očima, aby získal povědomí o obsahu materiálu, nebo aby v něm cíleně vyhledal předpokládané informace = postupuje po odstavcích.
  32. 32. Téma a aspekt (struktura) Základní pojmy anglofonní teorie strukturování textu Téma = obecně základní myšlenka, námět Aspekt = úhel pohledu, hledisko uplatňované při posuzování Kaţdý odstavec muţe rozvíjet pouze jedno téma vymezené jedním aspektem.
  33. 33. Odstavec (struktura) Námětová nebo téţ tematická věta – slouţí k vytyčení tématu odstavce a jeho aspektu (v anglofonní terminologii Topic sentence):  obvykle úvodní věta odstavce  shrnuje obsah odstavce a úhel nazírání  prozrazuje čtenáři, co má v odstavci očekávat.  Př.: Je-li tedy například tématem kapitoly vliv sportu na člověka, v kaţdém jednotlivém odstavci je toto téma nazíráno z jiného úhlu pohledu.
  34. 34. Téma a aspekt  Aspekt předchozího většího celku se stává tématem  Detaily a důkazy, kterými autor rozvádí tvrzení, vytyčené v tematické větě, jsou obsaţeny v dalších větách odstavce, tzv. podporách.  Případné rozvinutí podpor se odehrává v tzv. detailech.  Odstavec končí vyčerpáním tématu, nebo závěrečnou shrnující větou. Tematická věta Podpora Detaily Podpora Detaily Podpora Detaily (Závěrečná věta)
  35. 35. Jednota a soudržnost (struktura)  Dle anglofonních pravidel kaţdý odstavec vědeckého odborného textu splňuje dva poţadavky:   1) pravidlo jednoty (unity) 2) pravidlo soudržnosti (coherence).  JEDNOTA  Jednotný odstavec obsahuje právě a pouze věty vztahující se k tématu a k aspektu, které jsou vymezeny v tematické větě. Tou lze poměřovat, zda všechny ostatní věty do odstavce patří, zda mají být přesunuty do jiného odstavce nebo z textu zcela vyškrtnuty.
  36. 36. Příklad nejednotného odstavce  Tóny podobné povahy vznikají, když proud vzduchu narazí na ostrý okraj klínu z kovu nebo z nějaké jiné pevné hmoty. Tento úkaz velmi podrobně zkoumali Lootens, Hensen, Weerth, Wachsmuth a jiní. Celkový postup spočívá v tom, že se vzduch udržuje v nádržce R pod stálým tlakem a vzduchový proud se vypouští úzkou štěrbinou S tak, aby narážel na ostrý okraj E, rovnoběžně s ní umístěný.
  37. 37. Soudržnost (struktura)  Věta, která do odstavce nepatří, vytváří tzv. nezapojenou odbočku.  Soudržný odstavec obsahuje věty v logické posloupnosti.  Odstavec muţe být nesoudrţný i v případe, ţe je jednotný.
  38. 38. Příklad nesoudržného odstavce Pravlastí vinné révy, která se od nepaměti pěstuje v Asii a od římských dob také v Evropě, je Kavkaz. Pěstováním se vyšlechtilo mnoho odrůd. Někde se vyskytuje též divoká réva, která má ovšem velmi trpké plody. Zralé bobule ušlechtilé révy jsou zdravé a lahodné ovoce. Šťáva z nich vylisovaná začíná za volného přístupu vzduchu sama kvasit. Vyrábí se z ní lihovina různých druhů. Rozlišují se dle kvality a dalších vlastností hroznů i dle způsobu přípravy. Ve starých vinných sudech se usazuje vinný kámen, destilováním vína se vyrábí líh a pak dalším kysáním pravý vinný ocet. Sušené bobule jsou známé jako hrozinky. Vinná réva se u nás ve vinicích obyčejně uřezává až na tlustý mnohaletý dolejšek, tzv. matici. V Itálii a Řecku ji ovinují kolem topolu nebo jilmu. Teprve Římané se usilovně snažili pěstovat révu ve střední Evropě. Dnes ji nalézáme i v mírném klimatickém pásmu.
  39. 39. Průchod odstavcem (struktura)  Určuje ho autor  Můţe existovat několik moţností uspořádání odstavců  V uvedeném případe záleţí na autorovi, zda (vzhledem k účelu práce, vzhledem k cílové skupině čtenářů a s ohledem na to, jak jsou uspořádány ostatní části textu) nejprve předloţí stručný historický úvod, způsob pěstování a poté přejde k výrobě vína, nebo zvolí jiný způsob.  V kaţdém případe je nutno dodrţet logickou posloupnost  Dodrţet anglofonní pravidla obtíţné pro začínající autory  Přinášejí uţitek čtenáři i autorovi ve fázi vlastního psaní = nutí jej logicky uspořádávat myšlenky na kaţdé úrovni textu.
  40. 40. Formální stránka vědeckého textu  Důleţitá součást badatelské činnosti  Podmínky Vysoká úroveň srozumitelnosti  Čtivost  Zachování pravidel českého pravopisu  Cílová skupina čtenářů  Kdo je hodnotitel   Dotváří konečnou vizitku badatele
  41. 41. Jazyk  angličtina :=)  Osoba: první, plurál (i singulár, jen pokud je jeden autor)  Čas: minulý nebo přítomný    Věc osobní preference, minulý čas - spíše pro popis provedených experimentů, přítomný čas – spíše obecné závěry Přítomný čas naznačuje stále probíhající výzkum (nedokončený) Pouţití musí být konzistentní (alespoň v rámci odstavce)  Rod: činný (zbytečné pouţití pasiva ztěţuje pochopení)  Věty: krátké (max. 15-20 slov), smysluplné, jednoznačné  Odstavce: krátké, jeden odstavec = jedna myšlenka  Zkratky, akronymy: při prvním pouţití rozepsat
  42. 42. Styl  Cílem je stručné, jasné a výstiţné sdělení  Poţadovaný formát se liší dle časopisu/konference  Text lze psát:  a) dle stylu pro konkrétní časopis/konferenci  b) bez stylu a následně jej upravit dle spec. poţadavků  Před odesláním:  a) vhodná kontrola jazyka rodilým mluvčím  b) nutná kontrola obsahu např. kolegou, školitelem, ...
  43. 43. Požadavky na vědecký článek  Podle U. Eca:  Předmět výzkumu  Výsledek výzkumu  Uţitečnost výzkumu  Potvrzení či vyvrácení hypotéz (a předpokladů)
  44. 44. Kompoziční funkce využité autorem  Podání informací  Uvození tématu  Vysvětlování definic  Vlastní tvrzení  Kritický přístup k jiným názorům  Vyjadřování pochybností  Pozorování  Diskusní rozbory  Vyvozování závěrů  Hodnocení  Shrnutí
  45. 45. Pohled čtenáře: tři/čtyři úrovně čtení 1) Název článku • v obsahu sborníku, časopisu 2) Název + abstrakt • rozhoduje o tom, zda čtenář přečte článek celý 3) Název + abstrakt + celý text • téma článku čtenáře zajímá • cílem je hlubší porozumění (4) Název + abstrakt + celý text několikrát • kompletní porozumění, např. pro replikaci experimentů
  46. 46. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 1. POTŘEBNOST  Komu je článek určen (komu bude nabídnut k publikování)  Odborný článek hodnocen odborníky dané vědní disciplíny  Hodnocena originalita  Hodnocen přínos práce pro odbornou veřejnost
  47. 47. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 2. KONCEPT  vytvořit si plán postupu prací  Co chci napsat?  Jakým způsobem?  Vyuţiju grafické „pomocníky“?  Jaké vyznění bude můj článek mít?
  48. 48. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 3. REALIZACE  Zpracování první verze textu  Formulace faktického obsahu článku  Pouţívání ustálené struktury (akceptace vědeckou komunitou)
  49. 49. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 4. JEDNOTLIVOSTI  „Vychytat“ jasnost, čtivost, styl  Precizování jednotlivých částí článku  Sjednocení stylu psaní  Koordinace vyváţenosti kapitol a jejich logické návaznosti
  50. 50. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 5. VÝSLEDEK  konečná verze, vnější podoba  Kontrola pravidel českého pravopisu (pozor především na interpunkci a zkratky)  Kontrola správného číslování tabulek, obrázků  Citační etika  Úplnost uváděných pramenů
  51. 51. Etika  publikované výsledky musí být původní  dostatečné citování pouţité literatury (převzatých       výsledků) pozor na plagiátorství (včetně sebe-plagiátorství) pouţití převzatých obrázků a grafiky (a jejich úprava) oprávněnost pouţití dat a programů (licence) koho uvést jako autora/spoluautora? uvedení zdrojů financování (grantů) poděkování těm, kteří si to zaslouţí (a nevešli se mezi autory :=)
  52. 52. Publikační etika Je třeba uvádět:  všechna díla, která autor citoval nebo se na ně ve své práci odkazuje  díla, ze kterých v podstatné míře čerpal. Nedoporučuje uvádět :  díla, která pro tvorbu práce neměla zásadní význam Forma bibliografických citací - viz norma CSN ISO 690 a CSN ISO 690-2 (01 0197). Prohřešky proti publikační etice
  53. 53. Citovaná literatura ● Citujte příslušný zdroj, vţdy kdyţ:   se zmíníte o jiţ publikované skutečnosti uvedete nějakou informaci, která nevyplývá z vašich experimentů nebo nepatří do obecných znalostí ● Doslovné citace (v uvozovkách) včetně stránek ● Vyhněte se    obtíţně dostupným referencím „řetězovým citacím“ (citujte originál) zbytečným citacím ( nejsou pro práci relevantní nebo důleţité)
  54. 54. Jak správně citovat a) Harvardský styl  V textu autor a rok publikace: (Pecina,2008), Pecina(2008)  Bibliografie setříděná dle abecedy Př.:  Pecina Pavel (2008): Lexical Association Measures: Collocation Extraction, Ph.D. thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic b) Vancouverský styl  V textu posloupnost čísel: [1], Pecina [1]  Bibliografie setříděná dle pořadí výskytu v textu Př.:  [1] Pecina Pavel: Lexical Association Measures: Collocation Extraction, Ph.D. thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic, 2008
  55. 55. Výběr časopisu / konference  Zaměření  Cílové publikum  Způsob přístupu k článkům (on-line, zdrarma)  Reputace/impact factor  Šance na přijetí  Délka recenzního a publikačního řízení  Maximální povolená délka článku  Barevný tisk :=)
  56. 56. Odeslání článku  Pečlivě vyberte časopis/konferenci  Ujistěte se, ţe článek splňuje poţadavky na styl  Zkontrolujte správnost číselných výsledků, tabulky, grafy  Pečlivě vybírejte tematickou oblast  důleţité pro výběr recenzentů  Uveďte 1-2 oblasti, pro které má článek největší přínos  Uveďte jiná periodika (konference), kam byl příspěvek zaslán  Nenechávejte odeslání na poslední chvíli :=)
  57. 57. Triky  Málo místa?  Neměňte font hlavního textu článku  Odstraňte zbytečné tabulky a grafy (případně je spojte)  Zmenšete font popisů tabulek a obrázků  Zmenšete mezery před a po matematických formulích  Zmenšete font bibliografie  Přesuňte text do poznámek pod čarou (také menší font)  Málo času?  Poţádejte o posunutí termínu :=)
  58. 58. Tipy  Učte se, jak psát, při čtení cizích prací!
  59. 59. Open Access  Tzv. otevřený přístup k publikování  Autorům i uţivatelům neomezený přístup k vědeckým informacím  Alternativa k tradičnímu způsobu publikování ve vědeckých časopisech
  60. 60. Otázky před odborným publikováním  Jakou formou?  U jakého vydavatele?  K odpovědím vedou otázky: Co jako badatel nabízím?  Pro koho publikuji?  Kdy chci dát výsledky k dispozici? 
  61. 61. Klasifikace výběru nakladatele  Na výběr má vliv: Prestiţ nakladatele  Konkurence jiných jeho titulů v oborové oblasti  Zajištění distribuce do knihkupectví u nás i v zahraničí  Moţnosti propagace knihy  Kvalita „péče“ o autora 
  62. 62. Podmínky vydání odborné práce (knihy)  Smlouva o vytvoření díla  Licenční smlouva nakladatele
  63. 63. Pravidla pro dodání rukopisu  Většinou uvedena ve vydavatelových „pokynech pro       autory“ Psaní stati jen na jednu stranu listu A4 Dvojité řádkování Začátek kaţdé kapitoly na nové straně Obrázky a tabulky NE v textu, ale ZA textem nebo na ZVLÁŠŤ připojených souborech Elektronická i tištěná forma dodání rukopisu Průvodní dopis
  64. 64. Recenzní řízení  Základní podmínka pro udrţení kvality vydávaných publikací  Časopisecké články - většinou dva nebo tři recenzenti   Anonymní jednostranné (autor nezná recenzenta a naopak) Otevřené (obě strany navzájem znají svou identitu  Můţe být i za poplatek
  65. 65. Výsledky recenzního řízení Trojího druhu: 1. Článek přijat bez zásadních výhrad (nutno provést autorskou korekturu) 2. Článek vrácen k přepracování (má recenzní posudky) s tím, ţe s jeho publikováním redakce časopisu počítá 3. Článek zamítnut (u impaktov. časopisů aţ 80 %) – autor si vyţádá recenzní posudky pro poučení z nedostatků)
  66. 66. Publikační etika  Co je NEETICKÉ? Současně nabídnout stejný článek dvěma (více) časopisům   Co je SERIÓZNÍ?  Vyčkat na výsledek recenzního řízení u jediného obeslaného časopisu, teprve v případě zamítavého stanoviska text opravit a nabídnout redakci jiného časopisu
  67. 67. Scientometrie  Zabývá se způsoby hodnocení vědy  Postavena na  počtu publikací,  kvalitě publikací,  ohlasech (citovanosti) publikací.
  68. 68. Scientometrické ukazatele  Ukazatele hodnotící kvalitu výstupů vědecké činnosti (+ mezinárodní srovnání) Hodnocení badatele (vědce) jako autora  Hodnocení instituce   Nástroje hodnocení vědeckých výstupů:  Autorské a citační registry  Nejpouţívanější Science Citation Index (SCI) uváděný na Web of Science (WoS)
  69. 69. Zdroje  Jak efektivně číst odborné texty a správně psát vysokoškolské odborné práce? 1. část Jak efektivně číst odborné texty. Textová opora kurzu KPI – Kurz práce s informacemi, 2007. Dostupné z www: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/ctenipsani1_opora.pdf  Jak pracovat s informacemi [online]. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. [cit. 2010-2-10]. Úvod – obecné základy práce s informacemi. Dostupné na WWW: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/index.html.  POKORNÝ, Milan a Dana POKORNÁ. Redakční práce: jak připravit text k publikování. Vyd. 1. Praha: Grada. ISBN 978-802-4737-737.
  70. 70.  PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti: odemkněte svůj potenciál. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 361 s. ISBN 978-80-247-2527-7.  SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. s. ISBN 9788024512129  ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s.ISBN 80-86429-40-7.  Šesták, Z.: Jak psát a prednášet o vědě. Praha, Academia 2000.  ŠIROKÝ, Jan. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5.
  71. 71. Děkuji vám za pozornost  Dotazy a připomínky prosím posílejte na pmazacova@gmail.com nebo na pmazacov@phil.muni.cz.
  1. ¿Le ha llamado la atención una diapositiva en particular?

    Recortar diapositivas es una manera útil de recopilar información importante para consultarla más tarde.

×