Jak napsat dobry odborny clanek
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Like this? Share it with your network

Share

Jak napsat dobry odborny clanek

on

  • 1,350 views

 

Statistics

Views

Total Views
1,350
Views on SlideShare
1,350
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
10
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft PowerPoint

Usage Rights

CC Attribution-NonCommercial-ShareAlike LicenseCC Attribution-NonCommercial-ShareAlike LicenseCC Attribution-NonCommercial-ShareAlike License

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Jak napsat dobry odborny clanek Presentation Transcript

  • 1. Jak napsat dobrý odborný článek M G R . PAV L Í N A M A Z Á Č O V Á , P H . D . CEINVE, FF MU BRNO
  • 2. Co bude obsahem  Fáze vzniku vědeckého odborného článku  Okolnosti dotvářející vědeckou práci  Tipy a triky pro psaní vědeckého odborného článku  Stručné poznámky k publikování odborného textu
  • 3. ÚVOD  Vědecké publikace = stěţejní prvek výzkumu  Vědecká práce bez publikování je „zbytečná“  Cíle vědecké práce: 1) Formulovat a ověřovat (testovat) hypotézy 2) Vyvozovat závěry 3) Seznámit s těmito závěry ostatní
  • 4. Úvod – pokračování  Publikovat výsledky vědeckého výzkumu není „jen tak“  ➔ např. šance na přijetí konferenčního příspěvku: 15-35 %!
  • 5. Proč autoři publikují? 1) zpřístupnění výsledků práce (54 %) 2) kariérní vyhlídky (20 %) 3) financování výzkumu (13 %) 4) vlastní ego (9 %) 5) patentová ochrana (4 %) 6) jiné důvody (5 %) Zdroj: Bryan Coles (ed.) The STM Information System in the UK, BL Report 6123, Royal Society, BL, ALPSP, 1993.
  • 6. Priority autorů vs. priority čtenářů  Dostatečná reputace  Kvalitní a aktuální časopisu/konference  Rychlé recenzní řízení  Kvalitní recenze  Další publikační sluţby informace  Pohodlný přístup (snadný, rychlý, levný) Autoři:  chtějí publikovat více Čtenáři:  chtějí číst méně
  • 7. Základní aspekty publikování 1) O čem psát 2) Etické záleţitosti 3) Jazyk a styl 4) Struktura článku 5) Výběr časopisu/konference 6) Odeslání článku, recenzní řízení a publikační proces
  • 8. O čem psát? 1) Slibné téma   Nevyřešená úloha na aktuální téma (dostatečná motivace) Nepracuje na něm mnoho lidí (malá konkurence) 2) Nápad, jak „problém” / úkol řešit  Realizovatelný (lidské, datové a výpočetní zdroje) 3) Příprava experimentů  Implementace metod, dostupnost dat, výpočetní kapacita 4) Provedení experimentů a ověření hypotézy 5) Příprava rukopisu  Pro konkrétní časopis/konferenci (k danému termínu)
  • 9. „Povinná“ struktura článku 1) Název 2) Autoři a jejich afiliace 3) Abstrakt 4) Klíčová slova* 5) Úvod 6) Metody a data 7) Experimenty a výsledky 8) Diskuse 9) Závěr 10) Reference 11) Přílohy* * Nepovinné
  • 10. Název článku  Jasně a přesně vystihuje obsah článku  Délka max. 1-2 řádky  Důleţitý pro indexovací systémy  NE zkratky, akronymy, ţargon  Je „reklamou“ na celý článek  Měl by upoutat (přilákat čtenáře časopisu k přečtení článku, účastníky konference na prezentaci)  Můţe být gramaticky pestřejší (např. otázka)
  • 11. Seznam autorů a jejich afiliace  Obsahuje  buď ty, kteří intelektuálně přispěli k výzkumu  nebo ty, kteří budou veřejně obhajovat jeho výsledky  Pořadí autorů  buď dle zásluh (často se rozlišuje jen první autor)  nebo dle abecedy (ev. označen korespondenční autor)  Jména autorů by měla být konzistentní (tvary jmen, uvedení druhého jména apod.)  Afiliace dle poţadavků (včetně kompletní adresy)  Uvedení emailových adres jiţ standardem
  • 12. Abstrakt  Stručné (150-300 slov) shrnutí celého článku:      (problém, metody, výsledky, závěr) Slouţí čtenáři k rozhodnutí, zda číst celý článek Na jeho základě se recenzenti rozhodují, zda přijmou článek k recenzi Většinou se tvoří aţ po dokončení hlavního textu (lépe potom reflektuje obsah článku) Bez zkratek, akronymů, citací, tabulek, obrázků, odráţek Na konferencích v tištěné podobě často pouze abstrakt (celý text příspěvku jen elektronicky na CD)
  • 13. Klíčová slova  2-4 hesla z tezauru, případně volně vytvořená  Specifikují předmět výzkumu a hlavní téma článku  Důleţité pro indexaci a vyhledávání  V některých časopisech/sbornících nevyţadována
  • 14. Úvod  Jasně specifikujte cíle práce:  1) řešenou úlohu (problém)  2) její kontext, vyuţití, důleţitost  3) motivaci pro celou práci  Uveďte odkazy na ostatní relevantní práce  Srovnejte metody s jiţ publikovanými přístupy  Jaké jsou otázky, na které hledáme odpověď, a hypotézy, které se snaţíme ověřit?  Závěrem stručný popis navrhovaného přístupu a provedených experimentů
  • 15. Metody  Popis metod natolik detailní, aby čtenáři     umoţňoval replikovat všechny experimenty Předpokládejte úroveň čtenářových základních znalostí stejnou, jako je vaše Dílčí kroky a procedury nejlépe v chronologickém pořadí Detailní popis metodologie a způsob evaluace, nebo odkaz na jiţ publikovanou práci Všechna rozhodnutí nutno zdůvodnit
  • 16. Data a) Standardní datové sady  Odkaz na publikaci/organizaci/akci, při které data vznikla b) Vlastní data  Motivace pro jejich vytvoření/pouţití  Přesný popis, jak data vznikla, jejich statistiky (velikost)  Zdroj dat, předzpracování, detaily anotace, zdůvodnění  Vyjádření ke kvalitě dat (např. chyby zpracování)  Dostupnost dat pro ostatní (licence, kde získat)
  • 17. Výsledky  Objektivně prezentované výsledky experimentů  Zatím bez jejich interpretace  Vhodné pouţít přehledné tabulky a obrázky  Uveďte také horní hranici výsledku  (kam aţ to lze dotáhnout)
  • 18. Tabulky Obrázky (grafy)  Prezentují čísla  Prezentují vztahy a  Přesnější ilustrační tendence  Grafy, schémata, fotografie, obrázky, náčrty  Grafy dvojrozměrné: - sloupcové - bodové - spojnicové - výsečové.  Šetřit barvami prostředek  Vhodné více řádků neţ sloupců  V číselné tabulce se vyvarujte příliš velkých hodnot  Číselné hodnoty stejného řádu pod sebou, NEzarovnávat na střed
  • 19. Kdy a kde použít jaký typ grafu?  Výsečový (koláčový)  Přednáška nevyţadující přílišné detaily, novinový článek, popularizační sdělení  Rychle upoutají pozornost  Sloupcový  Prezentace s detaily  Pro ilustraci komparace stavových veličin  Spojnicový  Lépe vyjadřují průběh změn hodnot, většinou v čase
  • 20. Schémata  Umoţňují čtenáři lépe pochopit  základní strukturu pojmu  návaznost struktury vysvětlované věci, události  klasifikaci (třídění) pojmu.  Pouţití ve společenských vědách  k „dovysvětlení“  jako ilustrační pomůcka = zjednodušení  (V technických a přírodních vědách naopak schémata velmi přesná – např. schéma přístroje)
  • 21. Na co dbát při používaní grafických prvků  Důleţité vypovídací prostředky  Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkem  Nezapomínejte na jednotky, stupnice, měřítka  Neopakujte informace z popisků v textu článku  Na kaţdou tabulku/obrázek nutno v textu odkázat  Číslujte všechny grafické prvky dohromady  U vlastních grafických prvků jako zdroj uveďte „vlastní zpracování“
  • 22. Diskuse  Interpretace získaných výsledků  Vţdy v kontextu ostatních publikovaných prací  Odpovězte na otázky poloţené v úvodu článku  Vyjádřete se k hypotézám (potvrzení, zamítnutí)  Veškeré závěry musí přímo plynout z dosaţených výsledků  Nedějte příliš odváţné ani příliš obecné závěry  Diskutujte případná omezení svých experimentů  Můţete spekulovat o překvapivých výsledcích, obzvlášť pokud se liší od jiţ publikovaných zjištění
  • 23. Závěr  Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé problematiky (oblasti) a dříve dosaţených výsledků: Splnily výsledky vaše očekávání, potvrdily se hypotézy, odpověděli jste na poloţené otázky?  V jakém vztahu jsou výsledky k jiţ publikovaným zjištěním?  Jak přispěla práce ke zkoumání problematiky a poznání v dané oblasti?  Jaké budou/by měly být další kroky výzkumu? 
  • 24. Oznámení  Uvedení zdroje financování výzkumu (instituce, číslo projektu/grantu)  Poděkování ostatním, kteří přispěli k práci/článku apod. (programátoři, recenzenti, manţelky, rodiče :=)  Dostupnost dat, kódu (pod jakou licencí?)
  • 25. Přílohy  Místo pro uvedení dodatečných informací  rozsáhlejší tabulky  detailnější/kompletnější výsledky  ukázky dat a výstupů apod.  Do příloh přesuňte vše, co by jinak narušovalo strukturu článku a zhoršovalo tak jeho přehlednost
  • 26. Poznámky k procesu tvorby vědeckého článku  Některé fáze „mít více pod dohledem“
  • 27. Prerekvizita (fáze 0) – sběr materiálu  Shromaţďování teoretických prací a pramenů k nim (bibliografické odkazy, kartotéky abstraktu, výpisky, recenze) + VLASTNÍ POZNÁMKY k nim  Vědomosti nabyté studiem těchto prací  Znalosti a zkušenosti získané praxí + VLASTNÍ POZNÁMKY k činnosti  (akademik – tato fáze je nepřetrţitá).
  • 28. Fáze 1 – cílený sběr materiálu, jeho kritické zhodnocení  Téma je dané (autor členem grantového týmu, téma je     autorovým vlastním) Ţánr je daný Cílová skupina je zřejmá Dohledání doplňujících zdrojů k existujícímu materiálu POZOR na kritické zhodnocení důvěryhodnosti zdrojů a informací z nich   kritické vyloučení údajů z nedůvěryhodných pramenů , neověřených dat ze zprostředkovaných zdrojů, informací irelevantních pro daný autorský cíl POZOR na zařazení informací do souvislostí
  • 29. Fáze 2 - kompozice      Hluboký vhled do problematiky ALE Suma vědomostí a znalostí nemusí být zcela utříděna, Všechny detaily autorovi připadají stejně důleţité Autor není schopen posoudit úroveň jejich vztahu k ústřednímu tématu.      Je třeba znovu vyřazovat nepodstatné Konkrétní úkoly: vyloučit přebytecný materiál nalézt startovací bod nalézt optimální postup výkladu
  • 30. Umění odstavce  = Jeden z nejsloţitějších autorských úkolů  Grafické členění textu podřídit obsahu  Grafická segmentace textu do odstavců Umoţnuje čtenáři, aby se v textu rychleji orientoval očima  Na grafickém členění textu závisí, jak rychle a dobře ho čtenář bude interpretovat.  Pojem „čtivost dokumentu“ = nejenom to, ţe čtenář text snadno a rychle přehlédne, ale i to, ţe si ho v nejkratší moţné době vyloţí tak, jak autor zamýšlel (efektivní vědecká komunikace). 
  • 31. Umění odstavce (struktura)  Obsahově - odstavec vyznačuje myšlenkový posun v tématu  Anglofonní pravidla pro psaní odstavců v odborných textech = po obsahové stránce je odstavec „skupina vět, která rozvíjí jednu hlavní myšlenku“.  Pravidla orientována na čtenáře - čte výběrovým způsobem: v první fázi celý text zběţně přelétne očima, aby získal povědomí o obsahu materiálu, nebo aby v něm cíleně vyhledal předpokládané informace = postupuje po odstavcích.
  • 32. Téma a aspekt (struktura) Základní pojmy anglofonní teorie strukturování textu Téma = obecně základní myšlenka, námět Aspekt = úhel pohledu, hledisko uplatňované při posuzování Kaţdý odstavec muţe rozvíjet pouze jedno téma vymezené jedním aspektem.
  • 33. Odstavec (struktura) Námětová nebo téţ tematická věta – slouţí k vytyčení tématu odstavce a jeho aspektu (v anglofonní terminologii Topic sentence):  obvykle úvodní věta odstavce  shrnuje obsah odstavce a úhel nazírání  prozrazuje čtenáři, co má v odstavci očekávat.  Př.: Je-li tedy například tématem kapitoly vliv sportu na člověka, v kaţdém jednotlivém odstavci je toto téma nazíráno z jiného úhlu pohledu.
  • 34. Téma a aspekt  Aspekt předchozího většího celku se stává tématem  Detaily a důkazy, kterými autor rozvádí tvrzení, vytyčené v tematické větě, jsou obsaţeny v dalších větách odstavce, tzv. podporách.  Případné rozvinutí podpor se odehrává v tzv. detailech.  Odstavec končí vyčerpáním tématu, nebo závěrečnou shrnující větou. Tematická věta Podpora Detaily Podpora Detaily Podpora Detaily (Závěrečná věta)
  • 35. Jednota a soudržnost (struktura)  Dle anglofonních pravidel kaţdý odstavec vědeckého odborného textu splňuje dva poţadavky:   1) pravidlo jednoty (unity) 2) pravidlo soudržnosti (coherence).  JEDNOTA  Jednotný odstavec obsahuje právě a pouze věty vztahující se k tématu a k aspektu, které jsou vymezeny v tematické větě. Tou lze poměřovat, zda všechny ostatní věty do odstavce patří, zda mají být přesunuty do jiného odstavce nebo z textu zcela vyškrtnuty.
  • 36. Příklad nejednotného odstavce  Tóny podobné povahy vznikají, když proud vzduchu narazí na ostrý okraj klínu z kovu nebo z nějaké jiné pevné hmoty. Tento úkaz velmi podrobně zkoumali Lootens, Hensen, Weerth, Wachsmuth a jiní. Celkový postup spočívá v tom, že se vzduch udržuje v nádržce R pod stálým tlakem a vzduchový proud se vypouští úzkou štěrbinou S tak, aby narážel na ostrý okraj E, rovnoběžně s ní umístěný.
  • 37. Soudržnost (struktura)  Věta, která do odstavce nepatří, vytváří tzv. nezapojenou odbočku.  Soudržný odstavec obsahuje věty v logické posloupnosti.  Odstavec muţe být nesoudrţný i v případe, ţe je jednotný.
  • 38. Příklad nesoudržného odstavce Pravlastí vinné révy, která se od nepaměti pěstuje v Asii a od římských dob také v Evropě, je Kavkaz. Pěstováním se vyšlechtilo mnoho odrůd. Někde se vyskytuje též divoká réva, která má ovšem velmi trpké plody. Zralé bobule ušlechtilé révy jsou zdravé a lahodné ovoce. Šťáva z nich vylisovaná začíná za volného přístupu vzduchu sama kvasit. Vyrábí se z ní lihovina různých druhů. Rozlišují se dle kvality a dalších vlastností hroznů i dle způsobu přípravy. Ve starých vinných sudech se usazuje vinný kámen, destilováním vína se vyrábí líh a pak dalším kysáním pravý vinný ocet. Sušené bobule jsou známé jako hrozinky. Vinná réva se u nás ve vinicích obyčejně uřezává až na tlustý mnohaletý dolejšek, tzv. matici. V Itálii a Řecku ji ovinují kolem topolu nebo jilmu. Teprve Římané se usilovně snažili pěstovat révu ve střední Evropě. Dnes ji nalézáme i v mírném klimatickém pásmu.
  • 39. Průchod odstavcem (struktura)  Určuje ho autor  Můţe existovat několik moţností uspořádání odstavců  V uvedeném případe záleţí na autorovi, zda (vzhledem k účelu práce, vzhledem k cílové skupině čtenářů a s ohledem na to, jak jsou uspořádány ostatní části textu) nejprve předloţí stručný historický úvod, způsob pěstování a poté přejde k výrobě vína, nebo zvolí jiný způsob.  V kaţdém případe je nutno dodrţet logickou posloupnost  Dodrţet anglofonní pravidla obtíţné pro začínající autory  Přinášejí uţitek čtenáři i autorovi ve fázi vlastního psaní = nutí jej logicky uspořádávat myšlenky na kaţdé úrovni textu.
  • 40. Formální stránka vědeckého textu  Důleţitá součást badatelské činnosti  Podmínky Vysoká úroveň srozumitelnosti  Čtivost  Zachování pravidel českého pravopisu  Cílová skupina čtenářů  Kdo je hodnotitel   Dotváří konečnou vizitku badatele
  • 41. Jazyk  angličtina :=)  Osoba: první, plurál (i singulár, jen pokud je jeden autor)  Čas: minulý nebo přítomný    Věc osobní preference, minulý čas - spíše pro popis provedených experimentů, přítomný čas – spíše obecné závěry Přítomný čas naznačuje stále probíhající výzkum (nedokončený) Pouţití musí být konzistentní (alespoň v rámci odstavce)  Rod: činný (zbytečné pouţití pasiva ztěţuje pochopení)  Věty: krátké (max. 15-20 slov), smysluplné, jednoznačné  Odstavce: krátké, jeden odstavec = jedna myšlenka  Zkratky, akronymy: při prvním pouţití rozepsat
  • 42. Styl  Cílem je stručné, jasné a výstiţné sdělení  Poţadovaný formát se liší dle časopisu/konference  Text lze psát:  a) dle stylu pro konkrétní časopis/konferenci  b) bez stylu a následně jej upravit dle spec. poţadavků  Před odesláním:  a) vhodná kontrola jazyka rodilým mluvčím  b) nutná kontrola obsahu např. kolegou, školitelem, ...
  • 43. Požadavky na vědecký článek  Podle U. Eca:  Předmět výzkumu  Výsledek výzkumu  Uţitečnost výzkumu  Potvrzení či vyvrácení hypotéz (a předpokladů)
  • 44. Kompoziční funkce využité autorem  Podání informací  Uvození tématu  Vysvětlování definic  Vlastní tvrzení  Kritický přístup k jiným názorům  Vyjadřování pochybností  Pozorování  Diskusní rozbory  Vyvozování závěrů  Hodnocení  Shrnutí
  • 45. Pohled čtenáře: tři/čtyři úrovně čtení 1) Název článku • v obsahu sborníku, časopisu 2) Název + abstrakt • rozhoduje o tom, zda čtenář přečte článek celý 3) Název + abstrakt + celý text • téma článku čtenáře zajímá • cílem je hlubší porozumění (4) Název + abstrakt + celý text několikrát • kompletní porozumění, např. pro replikaci experimentů
  • 46. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 1. POTŘEBNOST  Komu je článek určen (komu bude nabídnut k publikování)  Odborný článek hodnocen odborníky dané vědní disciplíny  Hodnocena originalita  Hodnocen přínos práce pro odbornou veřejnost
  • 47. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 2. KONCEPT  vytvořit si plán postupu prací  Co chci napsat?  Jakým způsobem?  Vyuţiju grafické „pomocníky“?  Jaké vyznění bude můj článek mít?
  • 48. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 3. REALIZACE  Zpracování první verze textu  Formulace faktického obsahu článku  Pouţívání ustálené struktury (akceptace vědeckou komunitou)
  • 49. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 4. JEDNOTLIVOSTI  „Vychytat“ jasnost, čtivost, styl  Precizování jednotlivých částí článku  Sjednocení stylu psaní  Koordinace vyváţenosti kapitol a jejich logické návaznosti
  • 50. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 5. VÝSLEDEK  konečná verze, vnější podoba  Kontrola pravidel českého pravopisu (pozor především na interpunkci a zkratky)  Kontrola správného číslování tabulek, obrázků  Citační etika  Úplnost uváděných pramenů
  • 51. Etika  publikované výsledky musí být původní  dostatečné citování pouţité literatury (převzatých       výsledků) pozor na plagiátorství (včetně sebe-plagiátorství) pouţití převzatých obrázků a grafiky (a jejich úprava) oprávněnost pouţití dat a programů (licence) koho uvést jako autora/spoluautora? uvedení zdrojů financování (grantů) poděkování těm, kteří si to zaslouţí (a nevešli se mezi autory :=)
  • 52. Publikační etika Je třeba uvádět:  všechna díla, která autor citoval nebo se na ně ve své práci odkazuje  díla, ze kterých v podstatné míře čerpal. Nedoporučuje uvádět :  díla, která pro tvorbu práce neměla zásadní význam Forma bibliografických citací - viz norma CSN ISO 690 a CSN ISO 690-2 (01 0197). Prohřešky proti publikační etice
  • 53. Citovaná literatura ● Citujte příslušný zdroj, vţdy kdyţ:   se zmíníte o jiţ publikované skutečnosti uvedete nějakou informaci, která nevyplývá z vašich experimentů nebo nepatří do obecných znalostí ● Doslovné citace (v uvozovkách) včetně stránek ● Vyhněte se    obtíţně dostupným referencím „řetězovým citacím“ (citujte originál) zbytečným citacím ( nejsou pro práci relevantní nebo důleţité)
  • 54. Jak správně citovat a) Harvardský styl  V textu autor a rok publikace: (Pecina,2008), Pecina(2008)  Bibliografie setříděná dle abecedy Př.:  Pecina Pavel (2008): Lexical Association Measures: Collocation Extraction, Ph.D. thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic b) Vancouverský styl  V textu posloupnost čísel: [1], Pecina [1]  Bibliografie setříděná dle pořadí výskytu v textu Př.:  [1] Pecina Pavel: Lexical Association Measures: Collocation Extraction, Ph.D. thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic, 2008
  • 55. Výběr časopisu / konference  Zaměření  Cílové publikum  Způsob přístupu k článkům (on-line, zdrarma)  Reputace/impact factor  Šance na přijetí  Délka recenzního a publikačního řízení  Maximální povolená délka článku  Barevný tisk :=)
  • 56. Odeslání článku  Pečlivě vyberte časopis/konferenci  Ujistěte se, ţe článek splňuje poţadavky na styl  Zkontrolujte správnost číselných výsledků, tabulky, grafy  Pečlivě vybírejte tematickou oblast  důleţité pro výběr recenzentů  Uveďte 1-2 oblasti, pro které má článek největší přínos  Uveďte jiná periodika (konference), kam byl příspěvek zaslán  Nenechávejte odeslání na poslední chvíli :=)
  • 57. Triky  Málo místa?  Neměňte font hlavního textu článku  Odstraňte zbytečné tabulky a grafy (případně je spojte)  Zmenšete font popisů tabulek a obrázků  Zmenšete mezery před a po matematických formulích  Zmenšete font bibliografie  Přesuňte text do poznámek pod čarou (také menší font)  Málo času?  Poţádejte o posunutí termínu :=)
  • 58. Tipy  Učte se, jak psát, při čtení cizích prací!
  • 59. Open Access  Tzv. otevřený přístup k publikování  Autorům i uţivatelům neomezený přístup k vědeckým informacím  Alternativa k tradičnímu způsobu publikování ve vědeckých časopisech
  • 60. Otázky před odborným publikováním  Jakou formou?  U jakého vydavatele?  K odpovědím vedou otázky: Co jako badatel nabízím?  Pro koho publikuji?  Kdy chci dát výsledky k dispozici? 
  • 61. Klasifikace výběru nakladatele  Na výběr má vliv: Prestiţ nakladatele  Konkurence jiných jeho titulů v oborové oblasti  Zajištění distribuce do knihkupectví u nás i v zahraničí  Moţnosti propagace knihy  Kvalita „péče“ o autora 
  • 62. Podmínky vydání odborné práce (knihy)  Smlouva o vytvoření díla  Licenční smlouva nakladatele
  • 63. Pravidla pro dodání rukopisu  Většinou uvedena ve vydavatelových „pokynech pro       autory“ Psaní stati jen na jednu stranu listu A4 Dvojité řádkování Začátek kaţdé kapitoly na nové straně Obrázky a tabulky NE v textu, ale ZA textem nebo na ZVLÁŠŤ připojených souborech Elektronická i tištěná forma dodání rukopisu Průvodní dopis
  • 64. Recenzní řízení  Základní podmínka pro udrţení kvality vydávaných publikací  Časopisecké články - většinou dva nebo tři recenzenti   Anonymní jednostranné (autor nezná recenzenta a naopak) Otevřené (obě strany navzájem znají svou identitu  Můţe být i za poplatek
  • 65. Výsledky recenzního řízení Trojího druhu: 1. Článek přijat bez zásadních výhrad (nutno provést autorskou korekturu) 2. Článek vrácen k přepracování (má recenzní posudky) s tím, ţe s jeho publikováním redakce časopisu počítá 3. Článek zamítnut (u impaktov. časopisů aţ 80 %) – autor si vyţádá recenzní posudky pro poučení z nedostatků)
  • 66. Publikační etika  Co je NEETICKÉ? Současně nabídnout stejný článek dvěma (více) časopisům   Co je SERIÓZNÍ?  Vyčkat na výsledek recenzního řízení u jediného obeslaného časopisu, teprve v případě zamítavého stanoviska text opravit a nabídnout redakci jiného časopisu
  • 67. Scientometrie  Zabývá se způsoby hodnocení vědy  Postavena na  počtu publikací,  kvalitě publikací,  ohlasech (citovanosti) publikací.
  • 68. Scientometrické ukazatele  Ukazatele hodnotící kvalitu výstupů vědecké činnosti (+ mezinárodní srovnání) Hodnocení badatele (vědce) jako autora  Hodnocení instituce   Nástroje hodnocení vědeckých výstupů:  Autorské a citační registry  Nejpouţívanější Science Citation Index (SCI) uváděný na Web of Science (WoS)
  • 69. Zdroje  Jak efektivně číst odborné texty a správně psát vysokoškolské odborné práce? 1. část Jak efektivně číst odborné texty. Textová opora kurzu KPI – Kurz práce s informacemi, 2007. Dostupné z www: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/ctenipsani1_opora.pdf  Jak pracovat s informacemi [online]. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. [cit. 2010-2-10]. Úvod – obecné základy práce s informacemi. Dostupné na WWW: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/index.html.  POKORNÝ, Milan a Dana POKORNÁ. Redakční práce: jak připravit text k publikování. Vyd. 1. Praha: Grada. ISBN 978-802-4737-737.
  • 70.  PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti: odemkněte svůj potenciál. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 361 s. ISBN 978-80-247-2527-7.  SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. s. ISBN 9788024512129  ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s.ISBN 80-86429-40-7.  Šesták, Z.: Jak psát a prednášet o vědě. Praha, Academia 2000.  ŠIROKÝ, Jan. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5.
  • 71. Děkuji vám za pozornost  Dotazy a připomínky prosím posílejte na pmazacova@gmail.com nebo na pmazacov@phil.muni.cz.