Diplomova prace ocima oponenta

1,094 views
923 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
1,094
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
10
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Diplomova prace ocima oponenta

  1. 1. DIPLOMOVÁ PRÁCE OČIMA OPONENTA PHDR. IVA ZADRAŽILOVÁ KISK FF MU
  2. 2. OPONENT • Vyjadřuje se k finální verzi diplomové práce • Vypracovává posudek a navrhuje hodnocení (A-F) • Bývá přítomen u obhajoby • Může být interní nebo externí • Na některých katedrách je studentovi přidělen, jinde si ho student může navrhovat sám • Musí mít vysokoškolské vzdělání (titul Mgr., Ing. nebo vyšší) • Nutná je dobrá orientace v tématu posuzované práce
  3. 3. PRVNÍ DOJEM… … vzniká většinou pro prolistování práce. • Název práce • Obor • Jméno vedoucího • Rozsah práce • Poznámky pod čarou U tištěné formy práce a u některých oponentů hraje jistou roli i vzhled samotné práce (vazba, čistota, desky, tloušťka apod.)
  4. 4. PŘED SAMOTNÝM ČTENÍM • Anotace • Klíčová slova • Obsah, názvy kapitol a podkapitol • Úvod • Závěr, výsledky • Použitá literatura
  5. 5. PO PRVNÍCH STRÁNKÁCH Pozor na chyby, které indikují určitou nekvalitu textu: • Pochopení tématu • Jasné zaměření na klíčový problém a cíl práce • Úroveň překladů • Kupení definic • Časté překlepy a hrubky • Absence práce se zdroji • Nesouvislé věty, dlouhá souvětí
  6. 6. HODNOCENÍ (HUMANITNÍ OBOR) 1. Aktuálnost řešené problematiky 2. Přístup ke zpracování zadaného tématu 3. Naplnění cíle práce 4. Úroveň práce s literaturou a citace literárních pramenů 5. Struktura práce 6. Vlastní přínos studenta 7. Přínos práce pro praxi a originalita závěrů 8. Úroveň jazykového zpracování a formální úprava
  7. 7. HODNOCENÍ (TECHNICKÝ OBOR) 1. Náročnost zadání 2. Splnění požadavků zadání 3. Rozsah technické zprávy 4. Prezentační úroveň technické zprávy 5. Formální úprava technické zprávy 6. Práce s literaturou 7. Realizační výstup 8. Využitelnost výsledků
  8. 8. CO JE NEJVÍCE VYTÝKÁNO - FORMA • Stylistika a gramatika • Formální úprava • Typografie • Práce s literaturou (citace) • Kvalita obrázků, schémat, grafů…
  9. 9. CO JE NEJVÍCE VYTÝKÁNO - OBSAH • Terminologické nepřesnosti • Zavádějící tvrzení • Nadbytečné kapitoly • Logická návaznost textu • Opomenutí autorit • Subjektivní výroky a názory • Klišé, fráze a vágní výroky • Neznalost tématu
  10. 10. CO JE NEJVÍCE VYTÝKÁNO – PRAKTICKÁ ČÁST • Nesprávně zvolená (nebo žádná) metodologie • Špatné hypotézy • Průběh výzkumu • Nepropojení s teoretickou částí • Chybná interpretace dat • Nevhodně vybraný výzkumný vzorek (respondenti) • Převádění absolutní četnosti na relativní
  11. 11. UKÁZKA Označení diplomová práce, kterou předložil XY, se nehodí. Přesné označení je plagiát. Až na několik míst, která psal sám diplomant a která se vyznačují stylovou neobratností, nedostatečnou formální úpravou, tvrzeními, kterým chybí vysvětlení a argumenty (např. označení filozofie za vědu, str. 15), příliš krátkými kapitolami o jedné větě a překlepy, je celá práce opisem z různých zdrojů.(...) Kromě dvou českých zdrojů jde veskrze o přepis cizojazyčné literatury, čímž se chtěl diplomant pravděpodobně vyhnout snadné identifikaci opisů. Mnohé ze zdrojů v použité literatuře diplomant pravděpodobně vůbec nedržel v rukou, ale pouze používá citace, s nimiž pracovali opisovaní autoři. Samotný počin je mimo jiné projevem pošetilosti diplomanta, který prováděl překlad originálních zdrojů pomocí automatického překladače, a tak je přeložený zdroj mnohdy nesrozumitelný, špatně stylisticky, mnohdy i obsahově přeložený. V některých případech, kdy překladač „neznal“ originální slovo, zůstalo toto v textu nepřeloženo, případně překladač přeložil i slova terminologická, která se nepřekládají či mají jiný význam než je jejich doslovný překlad.
  12. 12. UKÁZKA • Velký počet nepřesných a nevhodných formulací, např.: „podvědomí čtenářů“, „knihovník je tvor kreativní“, název kapitoly 4 „Jak knihovny k internetovým stránkám přišly“. (Jde o parafrázi seriálu o Krtkovi? Proč?) • V textu jsou podrobně řešena jen úzce související témata (např. těžba stříbra v Kutné Hoře a její znázornění v Kutnohorském graduálu), což je v kontrastu s minimálním zaměřením na e-government, který je v názvu práce. Rozlišení osob na obrázku z graduálu podle barev je také u černobíle tištěné práce docela bezpředmětné. • Metodologicky se jedná o naprosto nevyhovující práci. Již samotná kapitola s názvem Metodologické vymezení ukazuje, že autor nedával v hodinách metodologie pozor, jelikož tam o metodách prakticky nic nepíše. (…) Naprosto klíčovým problémem této práce je, že ve své podstatě nedává smysl, nic z akademického hlediska nepřináší, vůbec se nezabývá slibovanou analýzou diskuse (pokud vůbec připustím, že toto sousloví dává jistou logiku), nevyužívá žádnou metodu, nepodniká žádný výzkum, který je v úvodu slibován (přitom by se mohlo jednat o hodnotný vědecký počin), nepracuje prakticky s žádnou výzkumnou otázkou, resp. na žádnou neodpovídá a empirickou část práce (která navíc s empirií nemá zase tolik společného) nestaví na teoretických předpokladech.

×