• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Zaverecny ukol
 

Zaverecny ukol

on

  • 325 views

 

Statistics

Views

Total Views
325
Views on SlideShare
325
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft Word

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Zaverecny ukol Zaverecny ukol Document Transcript

    • Masarykova univerzitaZávěrečný úkol do kurzu Kurz práce s informacemi KPI11 Petr Boháč
    • ArgumentaceVybral jsem si toto téma především z důvodu, abych sám sobě ujasnil, co je vlastně zpráva zažurnalistický žánr a které konkrétní vlastnosti jsou pro ni typické. Ačkoliv se toto témazabývá poměrně základní problematikou, pomáhá mi, jako studentovi prvního ročníkužurnalistiky, postavit základy pro témata obšírnější a složitější. Nadpis jsem zvolilkonzervativní a jasně napovídající, o čem bude text pojednávat hlavně proto, že jde o odbornýtext, navíc tvořený hlavně pro nováčky v oboru.AnotaceTento text se zabývá zprávou jako žurnalistickým žánrem. Zkomponováním pouček a výňatkůz odborných prací a publikací mediálních odborníků přibližuje zprávu jak v rovině obecné,kdy definuje, co zpráva vlastně je a na základě jakých faktorů lze zprávu poznat, tak jde vícedo hloubky a kategorizuje různé druhy zpráv. Práce v závěru rovněž obsahuje přehlednéshrnutí toho nejdůležitějšího, co lze v textu nalézt.Klíčová slovaZpráva, žurnalistika, médium, zpravodajstvíTextZpráva jako žurnalistický žánrPokud nahlížíme na zpravodajská sdělení obecně, tak můžeme říct, že informují o aktuálníchudálostech (Bartošek, 1997 str. 45). Zpráva1 je základní složkou jakéhokoliv zpravodajskéhomédia prakticky již od počátků žurnalistiky. Je informací o „něčem, co se stalo nebo nestalo,stane nebo nestane, nebo změně nějakého stavu.“ Fakta však pouze uvádí a shrnuje, jejichkomentování či analýza zprávě jako žurnalistickému žánru nepřísluší. Základní vlastnostizprávy můžeme charakterizovat jako „aktuálnost, novost, zajímavost, významnost“a „správnost věcnou“ i „správnost v souvislostech“ (Osvaldová et al 2011, 22).V Encyklopedii praktické žurnalistiky je k tomuto dodáváno, že „zpráva zachovává věcnost,přesnost, úplnost, spolehlivost, včasnost a citovou neutrálnost.“ Tamtéž jsou druhy zprávyrozčleněny: „denní zpráva“, „rozšířená zpráva“, „skládaná zpráva“, „dialogizovaná zpráva“a „fleš“ (Osvaldová, a další, 1999 str. 213).1 Podle J. Bartoška „zpráva odpovídá na otázky kdo, co, kdy, kde, jak (někdy i proč)“ (1997, 45). 2
    • Denní zpráva neboli denička obsahuje základní informace o aktuální události. Nastránce většinou není umístěna samostatně, ale řadí se, spolu s dalšími deničkami, dojednotlivých rubrik. Neobsahuje domicil2 a většinou se vyskytuje v er formě (Osvaldová et al2011, 25). Denička může být různě modifikována. Může se jednat o noticku, což je drobnázpráva (možno říci až poznámka) o nezásadních událostech, nebo o tzv. lokálku, která přinášíinformace regionálního rázu (Osvaldová et al 2005, 26-27). Rozšířená zpráva neboli „jednosloupek“ zodpovídá kromě čtyř základníchzpravodajských otázek (kdo, co, kdy, kde) rovněž otázky jak a proč. Součástí tohoto typuzprávy již je titulek a bývá zalamována samostatně. „Je to nejběžněji a nejčastěji užívanápodoba informace, která tvoří páteř zpravodajských stran novin a časopisů.“ Tematicky nenínikterak omezená: může se zabývat čímkoliv od lokální a zahraniční politiky, přes ekonomikua kulturu, až po informace lokální a sportovní. Rozšířenou zprávu lze považovat za poslednístupeň zpravodajství, po ní už pak článek obsahuje prvky publicistiky. (Osvaldová et al 2005,27). Skládaná zpráva předkládá shrnutí více jednotlivých informací k jednomu tématu.Vznikne souborný text, který obsahuje společný titulek jednotlivé mezititulky. Obsahujerůzné grafické prvky, fotografie, grafy apod. (Osvaldová et al 2005, 29). Dialogizovaná zpráva (někdy též mikrointerview) je takový zpravodajský útvar, vekterém se střídají otázky s odpovědmi. Novinář odpovědi dotazovaného neparafrázuje, aleuvádí je přímo do textu. Jedná se o menší množství dotazů na konkrétní téma. KnihaZpravodajství v médiích rovněž upozorňuje, že vynecháním otázek by vznikla denička čijednosloupek. Hlavním pozitivem dialogizované zprávy je větší zajímavost sdělovanéinformace. Vyjma obsahového oživení obohacuje zpravodajskou část tiskoviny i graficky –„zalomením nebo použitím fotografie zpovídaného“ (Osvaldová et al 2005, 29). Fleš je odvozenina z anglického slova flash, které znamená blesk. Jedná se o první,několikaslovnou agenturní zprávu o nějaké mimořádně důležité a velmi aktuální události. Jdeo událost natolik závažnou, že nelze čekat na s jejím uvedením až do doby, kdy bude známovíce informací. K takovéto zprávě se později noviny vrací a dovysvětlují jí nově nabytými,ověřenými, fakty. Zpráva může postrádat titulek, ba co víc, někdy se tzv. headlinem můžesama stát. „Fleš je typická pro zpravodajství tiskových agentur“ (Osvaldová et al 2005, 27). Co se kompozice týče, je pro zprávu typická tzv. obrácená pyramida. TomášTrampota ve své publikaci Zpravodajství uvádí, že k použítí této formy dochází především2 „Zeměpisné označení místa, v němž došlo k popisované události, anebo jiné místní označení, často oblastizpracování nebo odeslání zprávy“ (Osvaldová et al 2011, 29). 3
    • u tzv. hard news3 (Trampota, 2006). Jde o takovou formu zprávy, kdy se postupuje odnejdůležitějšího k tomu nejméně podstatnému. To znamená, že ze všeho nejdřív jsouodpovězeny základní a zásadní otázky a poté na řadu přichází uvedení do kontextua doplňující informace. Bartošek nabízí rozdělení do odstavců: první odstavec se má zabývat„podstatou události“ a shrnovat obsah sdělení. Druhý odstavec představuje osobu, která jes událostí spjatá a umožňuje ji reagovat.Třetí událost rozvíjí, a pak přichází na řadu opětreakce zainteresované osoby. „Třetí a čtvrtý odstavec buď doplňují a rozvíjejí první a druhý,anebo jsou ve vztahu k nim protikladné.“ Takovéto rozdělení dává editorovi4 možnostpřehazovat odstavce dle důležitosti, případně je zkracovat či uplně vynechat. Z kapacitníchdůvodů se texty zkracují od posledních odstavců k těm počátečním (Bartošek, 1997 str. 53).Seznam použité literaturyBartošek, Jaroslav. 1997. Žurnalistika - Úvod do studia. Olomouc : FF UP, 1997. str. 45.Osvaldová, Barbora a Halada, Jan. 1999. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha : Libri, 1999.Trampota, Tomáš. 2006. Zpravodajství. Praha : Portál, 2006.3 „Hard news jsou události, které je z nějakého důvodu nutné aktuálně a okamžitě zpracovat a zařadit do zpráv“(Trampota, 2006 str. 30).4 „Redaktor odpovědný buď za celé číslo novin nebo za jednotlivé stránky“ (Osvaldová, a další, 1999 str. 54). 4
    • Vizualizace tématu 5