Ujak RFV 2012_student

1,802 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
1,802
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
83
Actions
Shares
0
Downloads
26
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Ujak RFV 2012_student

  1. 1. Řízení firemního vzdělávání
  2. 2. VyučujícíPhDr. Bohumír Fialafiala. bohumir@ujak.cz
  3. 3.  Tato prezentace je podkladovým materiálem k přednáškám. Nenahrazuje v žádném případě studium předepsané literatury. Neprošla ani jazykovou ani grafickou úpravou.
  4. 4. Základní tematické okruhy Vývoj přístupů k podnikovému vzdělávání Vzdělávání v systému řízení lidských zdrojů podniku Identifikace vzdělávacích potřeb v organizaci, zpracování informací pro AVP Projektování vzdělávacích programů Realizace vzdělávání ve firmě Interní lektoři v podnikovém vzdělávání Hodnocení efektivity vzdělávání
  5. 5. Literatura Mužík, J., Řízení vzdělávacího procesu. Andragogická didaktika. Praha: Wolters Kluver,a.s.,2011, 320s. ISBN 978-80-737-581-6 Bartoňková,H., Firemní vzdělávání, Praha, Grada 2010, ISBN 978-80-247-2914-5 Mužík, J., Didaktika profesního vzdělávání, Plzeň, Fraus 2005 Hroník,F., Rozvoj a vzdělávání pracovníků, Praha, Grada 2007 Vodák ,J. Kucharčíková,A., Efektivní vzdělávání zaměstanaců , Praha, Grada 2007
  6. 6. Literatura Folwarczná ,I., Vzdělávání manažerů, Praha, Grada 2010 Barták,J., Jak vzdělávat dospělé, Alfa Publishing 2008 Palán, Z.: Lidské zdroje .Výkladový slovník. Praha: Academia 2002, ISBN 80-200-0950-7 též na www.andromedia.cz Průvodce dalším vzděláváním v kontextu aktivit MŠMT, MŠMT , dostupné na www.msmt.cz
  7. 7. Na co se zaměřitNejde jen o data, fakta a platné normy.Podstatné je uvědomovat si: historický (společenský) kontext cíle postupyJeště terminologická poznámka
  8. 8. Systém CŽV/CŽU CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (UČENÍ) VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE DOSPĚLÝCH VZDĚLÁVÁNÍ DALŠÍ VE ŠKOLÁCH VZDĚLÁVÁNÍ ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ
  9. 9. Systém CŽV/CŽU DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ OBČANSKÉ ZÁJMOVÉ (DALŠÍ) PROFESNÍ KVALIFIKAČNÍ REKVALIFIKAČNÍ NORMATIVNÍ
  10. 10. UČENÍ - ROZVOJ - VZDĚLÁVÁNÍ Učení se - proces změny, který zahrnuje nové vědění i nové konání Rozvoj - dosažení žádoucí změny pomocí učení se Vzdělávání – organizovaný a institucionalizovaný způsob učení se (Hroník 2007)
  11. 11. Historický kontext dalšího vzdělávání – výběrN.F.S. Grundvig (1783 – 1872) Lidové vysoké školy1826 – USA školy pro dospělé1840 – Isaak Pitman Korespondenční školaOd 2.pol 19.stol. – univerzitní extenze
  12. 12. 1885 Dělnická akademie v Oslo1885 Dělnická akademie u nás (Soc. dem, první program připravoval TGM)1897 Ústřední škola dělnická (Českosl. strana nár.soc)1900 Praha – Nár. svaz osvětový (Lidové školy)
  13. 13. 1918 – vznik Československé rep. Ministerstvo školství a osvěty 7.2.1919 : Zákon o organizaci lidových kurzů občanské výchovy1919 Světová asociace pro výchovu dospělých1924 Čs. rozhlas – přednášková činnost1925 Masarykův lidovýchovný ústav (sloučením Svazu osvětového a dalších spolků)
  14. 14. Počátky podnikového vzděláváníPočátky 20.léta 20.stol. – NěmeckoV ČR – systém firemního vzdělávání – Baťa( princip – vypracovat se od nejjednodušího prac. místa)1925 škola pro chlapce1929 škola pro dívkyBaťova škola práce(studium při práci, náklady hrazeny z výdělku)
  15. 15. Baťa2.pol 30let – reorganizace – souhlas Min. školstvíVytvořena regulerní škola1. Stupeň – dvouletá odborná škola2. Stupeň – dvouletá mistrovská škola3. Stupeň – dvouletá vyšší průmyslová škola (maturita)Vazba škol v regionu:Např. Obchodní akademie T.Bati pro zahr. obchod.
  16. 16. Tzv. „školy podnikové výchovy“„Škola podnikové výchovy“ = systém pedagogických principů, didaktických pravidel a případně organizačních postupů.Ty představují „komplexní“ přístup k podnikovému vzdělávání jako celku.Jsou realizovány různými organizačními a metodickými přístupy.
  17. 17. TWI (Training Within Industry) výcvikpro průmyslZačátky kolem r. 1917Rozvoj po vstupu USA do 2.sv. války – cíl: urychlené školení nekvalifikovaných prac. sil pro válečnou výrobu.1. Příprava dělníků2. Příprava mistrů na dovednost zapracovat dělníky3. Příprava instruktorůStandardizované vzděl. kurzy, detailní popisy operací a úkonů vč. instruktorských (lektorských).Vše probíhá na pracovišti – žádné domácí úkoly, žádné studijní materiály.
  18. 18. Švýcarsko – francouzská škola(Carrardova)Dva okruhy zájmu : příprava učňů a psychologická příprava vedoucích pracovníkůVýchodiska:Výkon studujícího závisí na jeho postoji k učební látcePříprava dospělých – pouze ti, u nichž vrozené schopnosti zaručují úspěchDidaktické zásady: rozložení učební látky, střídání učebních procesů, stanovení tempa výuky, frekvencí opakování..
  19. 19. Škola dynamiky skupin (K. Lewin)Cílem formování pozitivních postojů pracovníkůHledá a odstraňuje příčiny negativních postojůZákladem rozvoje osobnosti pracovníka je malá skupina
  20. 20. Škola duševního výcviku (francouzská –Joffre Dumazedier )Rozvíjení schopností správně se informovat, vzdělávat a vyjadřovatVýcvik zaměřen na správné jednání – využívání dosavadních zkušeností a mezilidskou komunikaciZákladem výcviku – rozbor pracovního prostředí a činnosti na pracovišti
  21. 21. Vzdělávání po 2svět. válcePodniková sféra:1945-1950Školy práce (ROH)1950 – 1966Závodní školy práceDiferenciace pro různé kategorie prac.Možnost získat školní (střední, střední odborné, vyšší odborné) vzdělání v tomto systému – podnikové technické školy, podnikové instituty1966Vládní usnesení o podnikovém vzděláváníPodniky již pouze další vzdělávání
  22. 22. Vzdělávání po 2.svět. válce1966Vládní usnesení o podnikovém vzděláváníPodniky již pouze další vzděláváníOd 2.pol. šedesátých let nadpodniková a resortní vzděl. zařízení(zároveň v dokumentech reakce na koncepci permanentního vzdělávání - Unesco, Rada Evropy)1971 při MŠMT Česká komise pro vzdělávání dospělých1976 dokument Další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy
  23. 23. Vzdělávání po 2.svět. válceVzdělávání dospělých probíhá:Školská soustavyPodnikové systémyOrganizace Národní frontyLinie kulturně výchovných zařízení (domy osvěty, domy kultury, kulturní střediska)
  24. 24. SOUČASNÉ TRENDY DPV
  25. 25. Východiska současného DPVSoučasná doba – doba chaosu, turbulence a diskontinuitySjednocujícím kriteriem všech trendů i problémů je rychlost změn. Na tyto změny musí reagovat oblast vzdělávání dospělých – andragogiky. Její těžiště se přesouvá především do podnikové sféry, i když význam celoživotního vzdělávání musí stát i obecně v čele zájmu společenského a politického.
  26. 26. Koncepce informační a znalostníspolečnostiFritz Machlup (1902- 1983 Australsko-Americký ekonom)- zkoumal znalosti jako ekonomický zdroj.IS je termínem pro společnost, ve které se tvorba, distribuce a manipulace s informacemi stala nejvýznamnější ekonomickou a kulturní aktivitou.
  27. 27. Koncepce informační a znalostníspolečnosti„Vzhledem k faktu, že významnou úlohu v informační společnosti bude hrát osvojování si nových znalostí, lze nastupující etapy informační společnosti charakterizovat jako společnost znalostí a společnost celoživotního učení. „ (Vymětal 2005)
  28. 28. Koncepce informační a znalostníspolečnosti – k zamyšleníJan Keller - Vědomostní společnost - Chrám, výtah a pojišťovna (2008)Konrad Paul Liessman – Teorie nevzdělanosti
  29. 29. ZASTARÁNÍ ZNALOSTÍ (ZDROJ MŘ)
  30. 30. Východiska dalšího vzdělávání v21.stol. změny na trhu práce druhá vzdělávací šance zaměstnatelnost individualizace partnerský princip aktivita na straně dospělého jedince. možnost vlastní seberealizace, a osobnostního rozvoje
  31. 31. Změny na trhu práce pokles pracnosti v průmyslových odvětvích – klesající zájem o pracovní sílu zvyšující se počet zaměstnanců malých a středních firem, které hledají kvalifikovanou sílu na trhu, obtížněji však jsou schopny naplnit požadavky systematického vzdělávání požadavek na flexibilnější pracovní sílu nezaměstnanost jako běžná součást života společnosti
  32. 32. Změny na trhu práce diferenciace mezd (odvětví, povolání, kvalifikace …) zvýšení odpovědnosti jednotlivců za svůj život, za svoji kvalifikaci zvyšování oborové fluktuace, změna zaměstnání, kvalifikace několikrát za život růst zaměstnanosti v nových technologiích – požadavky na novou kvalifikaci
  33. 33. Problémy dalšího vzdělávání motivace ke vzdělávání v dospělém věku dostupnost vzdělávacích aktivit po dospělé politika a legislativa upravující oblast dalšího vzdělávání systém a zdroje financování dalšího vzdělávání kvalita a certifikace v oblasti dalšího vzdělávání atd.
  34. 34. Firemní vzděláváníMožné přístupy:Reaktivní přístup (řešení již existujících problémů, orientace na problém)Proaktivní přístup (pohled do budoucna, orientace na řešení)Strategický přístup
  35. 35. CYKLUS VZDĚLÁVÁNÍ Strategie firmy (instituce) Strategie ŘLZ Strategie vzdělávání a rozvoje Vyhodnocení účinnosti Analýza vzdělávacích Realizace potřeb Plánování a příprava
  36. 36. CYKLUS VZDĚLÁVÁNÍ ZALOŽENÝNA PLÁNU ROZVOJE PRACOVNÍKŮ (PODLE Z. BRÁZDOVÉ ) Strategie organizace Strategie řízení lidských zdrojů Strategie vzdělávání a rozvoje Analýza potřeb vzdělávání Monitorování vzdělávání a Realizace vzdělávání vyhodnocování jeho účinnosti
  37. 37. Strategický přístup k firemnímuvzděláváníVize – kde chceme být v budoucnuPoslání – proč jsme jako firma tadyCíle – čeho chceme dosáhnoutStrategie – jak toho chceme dosáhnoutStrategie nám říká, jak bude podnik usilovat o dosažení stanovených cílů. Jejím úkolem je ukazovat směr.
  38. 38. STRATEGIE ŘLZ (PERSONÁLNÍ STRATEGIE )Strategie ŘLZ se týká dlouhodobých obecných a komplexně pojatých cílů v oblasti v oblasti potřeby pracovních sil a zdrojů pokrytí této potřeby. (Koubek)Např. Budoucí míra souladu mezi pracovníky a pracovními místy.Kolik a jakých pracovníků bude firma potřebovat.Jaká nabídka pracovních sil se perspektivně předpokládá.Co udělat k pokrytí žádoucí perspektivní potřeby pracovníků.
  39. 39. VZDĚLÁVÁNÍ V PERS. PROCESECH FIRMY Základní personální procesy - stanovování požadavků na způsobilost pracovníků - plánování - získávání a výběr pracovníků - hodnocení způsobilosti - vzdělávání a rozvoj pracovníků
  40. 40. TVORBA SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE PRACOVNÍKŮ vytvoření organizačních a finančních předpokladů stanovení odpovědností za vzdělávání identifikace potřeb vzdělávání plánování a projektování vzdělávání realizace vzdělávání hodnocení účinnosti monitoring cyklu vzdělávání v návaznosti na změny prostředí
  41. 41. PROCES VZDĚLÁVÁNÍ Z POHLEDU MANAGEMENTU KVALITY (PODLE Z. BRÁZDOVÉ) Vzdělávání musí být strategickou záležitostí Vzdělávání musí být všichni zaměstnanci ovlivňující jakosti Vzdělávání musí probíhat na základě identifikované potřeby Orientace na zákazníka Zvyšování nejen způsobilosti, ale také identifikace pracovníků s firmou Hodnocení efektivity vzdělávání
  42. 42. STANOVOVÁNÍ OBJEMU NÁKLADŮ NAVZDĚLÁVÁNÍ – MOŽNÉ PŘÍSTUPY Roční náklady na vzdělávání _ Celkové roční osobní náklady Roční náklady na vzdělávání _ Roční objem hrubých mezd 4 – 10% ???
  43. 43. STANOVOVÁNÍ OBJEMU NÁKLADŮ NAVZDĚLÁVÁNÍ Stanovení (hodnocení) objemu finančních prostředků na vzdělávání jednoho zaměstnance Stanovení (hodnocení) počtu hodin ročně na vzdělávání jednoho zaměstnance
  44. 44. STANOVOVÁNÍ ODPOVÉDNOSTI ZAVZDĚLÁVÁNÍ Matice odpovědnosti
  45. 45. ROČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ ODPOVÍDÁ NA OTÁZKY JAKÉ vzdělávání má být zabezpečeno KDO BUDE VZDĚLÁVÁN – jednotlivec, skupina, … KÝM (interní,externí lektoři,instituce DV, školy) KDY (časové umístění) KDE (konkrétní místo) NÁKLADY vzdělávání ÚROVEŇ A METODY hodnocení
  46. 46. IDENTIFIKACE POTŘEB VZDĚLÁVÁNÍ Zdroje:- Analýza údajů o organizaci jako celku- Analýza popisů pracovních míst- Analýza údajů o jednotlivcích
  47. 47. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE AVP Organizace jeho celek- Strategie (analýzy SWOT,PEST)- Průzkumy klimatu- Organizační struktura, procesy- Organizační kultura- Technologie- Fluktuace, absence- Produktivita práce- ……
  48. 48. ProstředíKaždá firma je svázána s prostředím ve kterém působí.Prostředí firemního vzdělávání lze popsat:pomocí úrovní : makro (PEST), mezzo (zákazníci, konkurence, dodavatelé), mikroAnalýza PEST• Politické• Ekonomické• Sociální• Technologické
  49. 49. PEST analýzaMANAGEMENT; BĚLOHLÁVEK, KOŠŤAT,ŠULÉŘ; VYDAVATEL: COMPUTER PRESS,A.S., 2006POLITICKÉ- legislativa- pracovní právo- politická stabilita- daňová politika- ochrana životního prostředí
  50. 50. PEST analýzaEKONOMICKÉ- trend HDP- úroková míra- množství peněz v oběhu- inflace- nezaměstnanost- výška investic
  51. 51. PEST analýzaEKONOMICKÉ- trend HDP- úroková míra- množství peněz v oběhu- inflace- nezaměstnanost- výška investic
  52. 52. PEST analýzaSOCIALNÍ- životní styl- mobilita, rozdělení příjmů- úroveň vzdělání- životní hodnoty
  53. 53. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE AVP Analýzy pracovních míst- Popisy pracovních míst- Kompetenční modely
  54. 54. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE AVP Analýza údajů o jednotlivcích- Hodnocení způsobilosti- Hodnocení výkonu- Kritické události- Záznamy o kvalifikaci- Zkoušky, testy- Personální audity - Assessment Centre- „Mystery Shopping“
  55. 55. TVORBA VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ
  56. 56. Kvalita vzdělávacího programuAkreditace vzdělávacího programuJaký je rozdíl mezi pojmy: akreditace, certifikace???Akreditace vzděl. programů - příkladyMŠMT: Do r 2009 vyhl č. 524/2004 o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnáníNyní: Vyhláška 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončeníMV ČR : zákon 312/2002Sb., (§29)MPSV vyhláška 2005/2006
  57. 57. Kvalita vzdělávacího programu vzorovýstandard (Palán, Mužík)http://www.nvf.cz/kvalita/dokumenty/vzdel_program.pdfI. Název vzdělávacího programu (vzdělávací akce) Název programu je jeho marketingovou součástí.Z toho důvodu by neměl být zavádějící a měl by výstižně vyjádřit obsah popisované vzdělávací činnosti.
  58. 58. Kvalita vzdělávacího programuII. Organizátor a odborný garant VP Instituce organizující akci a garantující kvalitu (základní identifikační údaje, údaje o odbornosti instituce, její působení a výsledky v oblasti dalšího vzdělávání vč. dokladu o podnikatelské oprávněnosti v této oblasti) Odpovědná osoba a odborný garant vzdělávacího programu (jejích certifikace a kvalifikace) a doložená odborná praxe. Kvalifikovanost instituce by měla být doložena nejen dokladem o její existenci (zřizovací listina, zápis do podnikového rejstříku, živnostenský list a pod.), ale i její certifikací (ISO 9000, Q FOR, Oborová certifikace, apod.). Současně garant předkládá doklad o odborné praxi v oboru a prohlášení o seznámení s aktuálním vývojem v oblasti realizované vzdělávací aktivity.
  59. 59. Kvalita vzdělávacího programu III. Cíle VP Údaje o výchozí situaci a koncepční vymezení obsahové náplně Stanovení vzdělávacího záměru Měřitelné a zhodnotitelné vymezení cílů (s ohledem na profil vzdělávací akce) Cíle vzdělávacího programu jsou stanovovány na základě požadavků a analýzy potřeb klienta a účastníků či potenciálních účastníků programu, popř. právní normou. Obecně lze říci, že analýza potřeb odhaluje diskrepance mezi současnou mírou úrovně výkonnosti a kompetencemi jednotlivců a organizace a stavem, požadovaným klientem. Cíle programu jsou vztahovány ke kompetenčním profilům pracovních míst, ke kvalifikačním standardům, ke standardům výkonu týmů a organizací. Cíle programu zahrnují vzdělávací cíle celého programu, mohou však obsahovat i cíle jednotlivých ucelených částí programu, např. při modulové variantě programu (v takovém případě je nutné jasně vymezit dílčí cíle jednotlivých částí/modulů.
  60. 60. Kvalita vzdělávacího programu IV. Cílová skupina a kritéria pro výběr účastníků Profil absolventa Vstupní požadavky věk, vzdělání, praxe, zdrav. předpoklady, apod.) Forma přijímacího řízení
  61. 61. Kvalita vzdělávacího programuV. Obsah VP Vzdělávací moduly Tématické celky, jejich dílčí cíle a obsah Hodinová dotace jednotlivých tématických celků Časový plán akce Učební osnovy a plán – učivo, probírané v rámci vzdělávací akce
  62. 62. Kvalita vzdělávacího programuVI. Formy a metody výuky Určení forem (denní, distanční, kombinovaná, večerní, víkendová, internátní, apod.) Určení metod (přednáška, workshop, assessment centra, pracovní praxe, apod.) Didaktická technika
  63. 63. Kvalita vzdělávacího programuVII. Způsob ukončení Závěr kurzu (zkouška, test, výrobek, závěrečná práce, její obhajoba, apod. Způsob závěrečného hodnocení VP Naplnění cílů Spokojenost účastníků Výstupní certifikát
  64. 64. Kvalita vzdělávacího programuVIII. Lektoři Odborná kvalifikace Pedagogická kvalifikace
  65. 65. Kvalita vzdělávacího programuVIII. Lektoři Odborná kvalifikace Pedagogická kvalifikace
  66. 66. Kvalita vzdělávacího programuIX. Materiální a technické zabezpečení Místo konání Doklad o zabezpečení prostor (v případě pronájmu) Místo a vybavení pro praktickou výuku Vybavení a prostorové členění Učební pomůcky a didaktická technika Studijní literatura
  67. 67. Kvalita vzdělávacího programuX. Rozpočet Rámcová finanční kalkulace kurzu, vč.orientačního propočtu nákladů na jednoho účastníka a z hlediska rentabilnosti počet osob nutných k otevření kurzu..
  68. 68. PROJEKT VZDĚLÁVÁNÍ - SHRNUTÍ(1) Cíle vzdělávání Formy vzdělávání Kriteria výběru účastníků Obsah a rozsah vzdělávání Požadavky na lektorské zabezpečení Metody vzdělávání Didaktické pomůcky, studijní texty
  69. 69. PROJEKT VZDĚLÁVÁNÍ - SHRNUTÍ (2) Místo konání Vyučovací režim Organizační zabezpečení Úroveň hodnocení, metody hodnocení, časový rámec hodnocení Cena, náklady na realizaci vzdělávacího programu Dokumentace
  70. 70. CO ÚČASTNÍCI OČEKÁVAJÍ OD LEKTORA ??
  71. 71. KOMPETENCE - VYMEZENÍo „...schopnost vykonávat určitou funkci nebo soubor funkcí a dosahovat při tom určité úrovně výkonnosti“.o „…..kompetenční modely se opírají o komplex znalostí, povahových rysů, postojů a dovedností.“ Přičemž jsou tyto prvky chápány v úzkém vztahu k podniku, firemní kultuře a jeho produktové orientaci (Prokopenko,1996 s. 23 n.).Podrobněji k problematice viz:Kubeš, Spillerová, Kurnický: Manažerské kompetence, Grada 1994Krontorad, Trčka: Manažerské standardy ve veřejné správě(úvod kekompetenčnímu managementu) Národní informační středisko pro podporu jakosti
  72. 72. KOMPETENCE LEKTORAPROF. J. BARTÁK o odborná připravenost o zkušenosti o praxe o pedagogické schopnosti a dovednosti ve vztahu ke vzdělávací činnosti s dospělými o schopnost veřejně vystupovat o schopnost řídit interaktivní vzdělávací formy o metodická způsobilost o adaptabilita (přizpůsobivost i otevřenost) o pozitivní přístup, aktivita, iniciativa, kolegialita
  73. 73. KOMPETENCE LEKTORADR. J. PONDĚLÍČEK Účastník očekává lektora: o příjemného, o informovaného, o s odbornou autoritou, o komunikujícího, o vstřícného, o respektujícího, o metodicko – didakticky dovedného.
  74. 74. Osobnost Komunikace a vystupování úspěch LektorskýOdbornost Umění vysvětlit a naučit
  75. 75. VZDĚLÁVÁNÍ A CERTIFIKACE LEKTORŮ V ČR CKL (AIVD + UP) ATKM BI – Kvalita v DPV „Koncept“ – lektor jako „profesní kvalifikace“
  76. 76. Certifikace lektorů - východiskaStanovení požadavků:Je třeba vytvořit kompetenční profil lektoraMožná východiskowww.kpt.istp.czLektor specialistaOdborný lektorVymezení požadavků na prověřeníStanovení postupu certifikace
  77. 77. Certifikace lektorůZpravidla vychází z ISO 17024Př.AIVDATKMProjekt kvalita v DPVDalší příklady:CIMAČSQAISIS
  78. 78. Certifikace lektorůNeexistuje žádná povinnost lektora se certifikovat!!Jaké jsou motivy?Uvědomme si, že význam certifikátu stoupá s jeho obecnou známostí a rozšířeností(srovnejte např. ECDL - European Computer Driving Licencetzv. řidičák na počítač
  79. 79. PRAGMATICKÝ POHLED - VÝBĚR A HODNOCENÍ LEKTORŮ Odborná způsobilost (vzdělání, praxe, péče o odborný růst) Pedagogická způsobilost (pedagogické vzdělání, certifikovaná lektorská příprava) Spolehlivost, tvorba st. textů, flexibilita …
  80. 80. KRITERIA VÝBĚRU A HODNOCENÍ EXTERNÍVZDĚLÁVACÍ INSTITUCE (PALÁN – AIVD) Poslání a strategie instituce Pověst (image) Záruky kvality (certifikáty ISO, Q-FOR,… ), reference Lektorský sbor Nabídka vzdělávacích programů Nabídka poradenských a dalších služeb
  81. 81. KRITERIA VÝBĚRU EXTERNÍ VZDĚLÁVACÍINSTITUCE (PALÁN – AIVD) Vztah ke klientům Odborné propojení s tuzemskými i zahraničními vzděl. institucemi Logistika (umístění, vybavení, ubytování …
  82. 82. Dodavatel vzdělávání a kvalitaÚROVEŇ: Instituce Vzdělávací program – viz. tvorba vzděl. programu Personál – viz. lektor
  83. 83. Dodavatel vzdělávání a kvalita Vzdělávací organizace může zvolit řadu přístupů k řízení kvality své činnosti: Nejčastěji používané:ISO 9001 (příp. varianty pro vzděl. instituce – oborová certifikace, EDUIQ 9001EFQM resp varianty: ESTQM, KVISModel Q FOR – původně založený na výzkumu spokojenost zákazníkůCertifikace IES (Internacional Education Society)Nově vytvářené nástroje v rámci projektu Koncept.

×