1)Téma zaměřené na vývoj památkové péče jsem si vybrala ze dvou důvodů – prvním je oborhistorie, který studuji a druhým je...
časové prodlevy. Mnoho objektů tak zůstalo bez ochrany a bylo poničeno místními obyvateli ipříchozími armádami. Největší š...
6)Text pojednává o problematice vývoje památkové péče v období od vzniku Československa do rokuobdobí po osvobození Rudou ...
8)
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Závěrečný úkol kurz s informacemi

198 views
158 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
198
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol kurz s informacemi

  1. 1. 1)Téma zaměřené na vývoj památkové péče jsem si vybrala ze dvou důvodů – prvním je oborhistorie, který studuji a druhým je ten, že pracuji jako sezónní průvodkyně, a proto mě tatoproblematika zajímá.Toto téma je pro mě velice důležité, protože problematice památkové péče jsem se rozhodlavěnovat ve své bakalářské práci.Celá historie je obsáhlá a složitá problematika, která má spoustu specifik, hlavně po roce1945. Proto jsem se rozhodla stručně shrnout období předcházející nejsložitější kapitole danéproblematiky, což jsem zdůraznila v názvu. Vývoj památkové péče v českých zemích v letech 1918-1945 Československá republika, vzniklá roku 1918, převzala v památkové péči zákony,které platily v Rakousko-Uhersku. V říjnu ještě přidal Národní výbor nařízení o zákazuvyvážení uměleckých a historických památek. V novém státě postupně vznikala různáministerstva a památková péče se dostala pod Ministerstvo školství a národní osvěty. Ministerstvo přejalo bývalý C. k. zemský úřad památkový pro Království české (pročeské i smíšené okresy). Tato instituce se přeměnila na Státní památkový úřad se sídlemv Praze, který měl na starosti památky na celém československém území. V roce 1920 začalpůsobit stejný institut pro Moravu a Slezsko v Brně. Během období 1. republiky nebyl vydán žádný čistě památkový zákon. Jen u objektů,kterých se dotýkal zákon o první pozemkové reformě, byla zajištěna péče právním předpisem.Ten upravoval podmínky pro vlastníky, kterým byl nějaký objekt přidělen. Velkou roli hrál ipozemkový katastr, jenž svými zápisy nahrazoval chybějící soupis památek. Za protektorátu byla památková péče pod dozorem úřadu německého státníhosekretáře. V roce 1939 vznikly posty dopisovatelů památkových úřadů. Na tato místa bylijmenováni důstojníci ze zrušené československé armády a zaměstnanci Ministerstva národníobrany a Ministerstva zahraničních věcí. Náplní jejich práce bylo sepisovat evidenci, která sedříve vedla na památkových úřadech. Památková péče v praxi však vypadala tak, že bylyzabavovány předměty z barevných kovů (např. zvony) a devastovaly se pomníky, které seprotivily režimu. Na konci války byly převáženy umělecké komodity do nouzových krytů. Po skončení války byly všechny okupační změny zrušeny. V tomto období se nejvíceohroženou skupinou památek staly ty, které byly v německém vlastnictví. Velké množstvíjejich majitelů uprchlo na konci války před postupující spojeneckou armádou nebo bylivyhnáni Čechy, kteří toužili po pomstě. Vlastníci, kteří zůstali, neměli moc možností, jak svůjmajetek ochránit. Tyto možnosti se ještě zmenšily po vydání dekretu prezidenta republikyč. 5/1945 Sb., který postavil majetek obyvatel maďarské a německé národnosti pod národnísprávu. V rámci tohoto zřízení byli místními, okresními a zemskými výbory ustavováninárodní správci. Jejich jmenování se však často protahovalo a hlavně v pohraničí byly velké
  2. 2. časové prodlevy. Mnoho objektů tak zůstalo bez ochrany a bylo poničeno místními obyvateli ipříchozími armádami. Největší škody byly napáchány právě v oblasti Sudet, kde byly některézámky vyrabovány tak, že už nebyla žádná možnost ochrany před dalším chátráním. Mnoho činitelů si už na jaře roku 1945 uvědomovalo velké ohrožení našich památek,hlavně poté, co na různé instituce přicházely informace o jejich ničení. A tak byl11. května 1945 zřízen Sekretariát pro evidenci a záchranu památek písemných, historických,uměleckých a přírodních. Sekretariát se od začátku zaměřil právě na objekty v pohraničí.Vyzýval občany v tisku i v rozhlase, aby se zajímali o památky ve svém okolí a neničili je jenproto, že bývaly německým majetkem. Tato práce pro evidenci a záchranu památek však jižv červnu 1945 skončila, protože Sekretariát neměl na další praktickou činnost finance. Takzačala instituce jen shromažďovat zprávy o devastování a předávala je příslušným institucím– Národnímu muzeu, Národní galerii, atd. Všechny kompetence Sekretariátu přešly na Státní památkový úřad a jeho pověřence.Ale už v červenci téhož roku převzalo pravomoc zajišťovat umělecké památky Ministerstvoškolství a osvěty. Na toto rozhodnutí měl zřejmě vliv Zdeněk Wirth, který už tehdypřipravoval pro správu státních památek vznik samostatné instituce. Zabezpečení ze stranyMinisterstva však nebylo dostačující, a tak si Státní památkový úřad ponechal některépravomoci a ve své činnosti pokračoval i v roce 1946. Po této první fázi zajišťování přišla v červenci roku 1945, po vydání tzv.konfiskačních dekretů, fáze druhá. Těmito dekrety byl v podstatě veškerý německý majetekzestátněn a předán do správy institucím, které byly k tomu státem založeny. První dekret č.12/1945 Sb., ze dne 21. června 1945 konfiskoval všechen zemědělský majetek Němců,Maďarů a zrádců českého a slovenského národa. Zemědělským majetkem byla myšlenazemědělská i lesní půda a všechny k ní patřící budovy. Tím přešlo do majetku státu 496 hradůa zámků i s vybavením, protože objekty byly vždy spojeny s nějakou půdou. Všechen taktonabytý majetek byl dán do správy Národního pozemkového fondu, který byl tímto dekretemzřízen při Ministerstvu zemědělství. Fond měl majetek spravovat, dokud nebude dán novýmnabyvatelům. Ministerstvo zemědělství zakazovalo příděl vzácných objektů místním zájemcům,chtělo samo rozhodovat o tom, komu připadnou. O přidělení žádaly různé spolky a instituce aMinisterstvo zemědělství rozhodovalo podle jejich žádostí. Na soukromé žádosti nebyl bránžádný zřetel. O tom, jestli je žadatel vhodný rozhodovala tzv. Památková komise, jejímžnejvlivnějším členem byl Zdeněk Wirth, jako představitel Ministerstva školství a osvěty.
  3. 3. 6)Text pojednává o problematice vývoje památkové péče v období od vzniku Československa do rokuobdobí po osvobození Rudou armádou. Větší část je věnována konkrétně roku 1945, kdy nastalo velkémnožství významných změn. Jedná se o ucelený pohled jaké instituce, v které době měly tuto oblastna starosti, jaký byl pohled a přístup k památkám a co s nimi jednotlivé režimy dělaly.Klíčová slova – památková péče, instituce, vývoj, změny, památky, přístup7)Památková péče 1945-1970: sborník statí o úkolech a výsledcích státní památkové péče v letech 1945-1970 voblasti dnešní České socialistické republiky a příspěvky zahraničních představitelů památkové péče. Praha:Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, 1973, 17, 274 s., obr. příl. do sborníku přispívali samí odborníci z oboru některé části jsou věnované všeobecné problematice, jiné konkrétním případům a památkám jsou zde i příspěvky zahraničních představitelů vzhledem k době vzniku, sborník vystihuje dobovou atmosféru a postoj k dané problematice některé články byly publikovány i v odborných časopisechUHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947-1951. 1. Vyd. Praha: Artefactum, 2004, 254 s., [10] s. příl.ISBN 80-903230-8-1. autorka je odbornice v oboru autorka publikovala o daném období několik článků kniha obsahuje kompletní problematiku určitého období a instituce srozumitelný a výstižný text velké množství odkazů na další literaturuVINTER, Vlastimil. Úvod do dějin a teorie památkové péče. 1. Vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,1971, 251 s. autor je velice uznávaný odborník, pracovník v památkové péči autor publikoval velké množství článků i knih kniha je o všeobecných pojmech v dané oblasti, i o konkrétních příkladech a událostech dílo vzniklo v době minulého režimu, v textu se projevuje dobová atmosféra kniha byla původně jako učebnice, slouží ke vzdělávání v oboruKUBŮ, Naděžda: Hrady a zámky po druhé světové válce, Zprávy památkové péče 68, 2008, č.5. časopis vychází pod záštitou Národního památkového ústavu články do tohoto časopisu píší odborníci časopis vychází již několik desetiletí, je zaveden autorka pracuje v oboru památkové péče článek pojednává o osudech památkových objektů v dějinách českých zemí, odpovídá tématicehttp://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/odbor-pamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr-18035/ jedná se o stránky ministerstva kultury, dá se předpokládat, že se kontroluje jejich kvalita článek je na stránkách instituce, která má danou oblast na starost článek popisuje vývoj od počátků památkové péče po současnost stručný, výstižný popis, na jeho základě se dají vyhledat další informace text snadno přístupný v elektronické podobě
  4. 4. 8)

×